Super Me (超级的我)

NETFLIX UVÁDÍ

Nejsem obyčejný člověk.

Umím pracovat pod tlakem.

Moji rodiče jsou mrtví a nemám přátele.

To všechno je ale Boží zkouška.

Jsem geniální, talentovaný, svědomitý a motivovaný.

Úspěch je za rohem.

Ale teď je něco špatně.

Už…

Už půl roku nemůžu spát.

Je tady!

- Běžte! - Všichni utíkejte!

- Zachraňte se! - Utíkejte!

Běžte! Rychle!

ZMEŠKANÝ HOVOR

Otevři dveře!

Vím, že tam jsi!

Rozrazím dveře, jestli neotevřeš!

Mizero sprostej!

Zkoušel jsem to po dobrém, ale nedáš si říct.

Vy umělci!

Všichni jste blázni!

Hned vylez!

Mám nějaké zbytky jídla. Sněz je a běž!

Ne že mi tady zhebneš!

Otevři ty dveře!

Otevři je sakra!

Dělej!

Dávej bacha.

Co jsou sny?

Někteří lidé věří,

že sny jsou realita, se kterou se duše setkává

po opuštění těla.

A ta realita

je často další sen.

Když se vám pořád zdá, že vás honí dluhy,

poslední splátkou bude váš život.

Vlastně,

Sigmund Freud a Carl Jung

by měli dostat titul vévody z Čou.

Tento svět je klec.

Lidé jsou vězni svého vlastního potenciálu.

Lidé jsou příliš inteligentní.

Všichni máme velkou moudrost a sílu.

Když si ji uvědomíme,

pochopíme minulost

a změníme budoucnost.

Pak budeme všemocnými.

Proto nám ty bytosti dovolí rozvinout

kapacitu našeho mozku jen na 10 až 15 %.

Ke zbytku nemáme přístup.

V mozku každého člověka

je děsivý strážce,

přestrojený za noční můru.

Jeho úkolem je trestat narušitele bez smilování.

Toto zahání noční můry.

SÚTRA WUDOU

Zanechali nám to naši předkové.

Věř tomu, i když nechceš.

O tom, jestli to bude fungovat, rozhodne tvůj osud.

Podle Junga

jsou sny cestou do podvědomí.

Pouze ve snech se člověk dostane do nejtemnějších koutů mysli

a potká své skutečné já.

Někdy dokonce vyděsí sám sebe.

Většina schizofreniků

se do tohoto stavu dostane, když uvidí něco, co neměli.

Pane.

Dejte mi jednu.

SLANÉ PALAČINKY

Bez vajec.

Mrholivý déšť a tichý vánek za soumraku plíží se ulicí,

vánek stále ve tváři, déšť už mi nemlží zrak.

Pohlédla jsem na osamělé pouliční světlo.

Na mysl mi přišel smutný příběh o lásce.

Mám tě ráda.

Mám ráda tvé dechberoucí oči,

mám ráda tvůj rozkošný smích.

Jako včera,

ty a já.

Bez vajec.

To je na mě.

Prosím.

Děkuju.

Proč mi nebereš telefon?

- Proč do mě strkáš? - Nestrkám.

- Ale jo. - Pak ti to vysvětlím.

- Ne. - Pak ti to řeknu.

Proč utíkáš? Stůj!

Zastav se!

Fakt jsi mě zklamal.

Porušuješ smlouvu.

Můžu tě zažalovat.

Chápeš?

Sane, musím s tebou něco vážně probrat.

Tohle je…

jako lidská mysl.

Vidíš jen rybu.

Ta představuje vědomí.

Zbytek je voda, ve které nic není.

To je podvědomí.

Když vědomí opustí podvědomí,

je jako ryba bez vody.

Teď jsem jako ta ryba.

Nemůžu dál žít.

Vaše nudle.

Pozor, na co saháte!

Jde o tvoji insomnii?

Jakmile zavřu oči, mám noční můry.

Nejdřív jsem myslel, že mám schizofrenii.

Nebo že mě někdo zaklel.

- Ale není to tak. - Jestli nemůžeš spát, napiš ten scénář!

Nemůžu se soustředit.

Tak mi vrať moji zálohu.

Padla na doktory.

Kvůli čemu?

Jsi k ničemu!

Nepíšeš a vymlouváš se.

Dám ti deset dní.

Myslíš, že máš jedinečný talent?

Víš, pod jakým jsem tlakem kvůli tomu, že jsem tě najal?

Jsou to pro tebe lehce vydělané prachy.

A teď předstíráš, že jsi chudý?

Lháři!

Zašel jsi příliš daleko.

Mám dost.

- Jsi najezená? - Jo.

Na shledanou.

Sane,

promiň .

Nejsem schopný ten scénář napsat.

Dluh ti splatím v příštím životě.

Cítím úplnou beznaděj.

Nemůžu proti té noční můře bojovat.

Nemám sílu postavit se realitě čelem.

Ještě děsivější ale je,

že nerozeznám noční můru

od reality.

Je to…

příliš bolestivé.

Vše, co chci,

se ode mě čím dál víc vzdaluje.

Tenhle život

už dál nemá smysl.

Jdu za svými rodiči.

Sbohem, příteli.

Hej, chceš palačinku?

Vejce a klobáska jsou na mě!

Tak dobré!

Měl bych vám to zaplatit,

ale nemám jak.

Všichni máme v životě těžké situace.

Vždycky je nějaké východisko.

Možná jsem v minulém životě dělal hrozné věci

a teď za ně platím.

Každý den a každou noc.

Donekonečna.

Jsi stále mladý.

Co nejhoršího se ti může stát?

Přijdeš o lásku?

Přijdeš o práci?

Přijdeš o panictví?

Nic z toho není důležitější než tvůj život.

Dlouho jsem se nevyspal.

Každou noc umřu.

Kdo by to sakra zvládl?

Co kdyby ses před umřením ve snu

zkusil vzbudit?

Jak?

Nikdy to nešlo.

Lidé

často mluví o smrti.

„Už nechci dál žít.“

„Bude mi lépe, když umřu.“

Ale žijí pořád stejně, ne?

Takže,

když mluvíme o smrti,

připomíná nám to, že pořád žijeme.

Uplatni stejnou logiku.

Pokud se chceš vzbudit,

prostě si řekni:

„Je to sen.“

Možná se vzbudíš.

Je dost poškozený.

Dvacet.

Sang Jü?

Vážně jsi to ty?

Co se ti stalo?

Potřebuješ pomoct?

Pamatuješ si mě, ne?

Pojď.

Půjdeme se najíst.

No tak.

Haló?

Je tu člověk, potřebuje sanitku.

Pokud se chceš vzbudit, prostě si řekni:

„Je to sen.“

Je to sen.

Je to sen!

Je to sen!