The Manchurian Candidate

Tak sázíme. No tak, Jasone.

Mají všichni vsazeno? Atkinsi?

No tak, rychle.

Chlape, tvoje sestra mi ještě neposlala ten šek.

Ne, takhle se hraje Texas Hold 'Em.

Tys nám to řekl!

Takhle se hraje Texas Hold 'Em.

Obrátíš další kartu? Tohle je čtvrtá na nic...

- Poker. - Co máš, Melvine?

Melvine, co to děláš, chlape?

Chceš hrát, nebo na těch kartách sedět?

Nebudu na nich sedět. Musím si rychle zaběhnout do bankomatu.

Musí tu být...

Někde tu být musí samoobsluha.

Vezmu si dvě.

NATOČENO PODLE SCÉNÁŘE GEORGE AXELRODA

NATOČENO PODLE ROMÁNU RICHARDA CONDONA

KUVAJT, 1991

Proč tam prostě nevtrhneme přímo?

Touhle cestu, přímo.

Vidím, že kapitán rád jezdí mimo silnice.

No, kapitán jen nerad jezdí po hlavní,

kde je na ráně.

Je to tu velmi zlé.

Je to zlé tady a tady.

A slyšel jsem, že i tady.

- Takže je to zlé všude? - Jo.

- Miny? - Nepříjemné, jsou švédské výroby.

O minách se mi ani nezmínil.

Seržante Shawe.

- Seržante! - Pane.

Vyjíždíme za dvě minuty.

Ano, pane.

Jste v pořádku?

Ano, pane.

Dvě minuty.

Hej, dej mi dvě karty.

Kapitán dal rozkaz vyjet.

Takže...

Ten chlápek potřebuje kámoše a obejmout.

Bylo to těsně před operací Pouštní Bouře.

Byli jsme na rutinním průzkumu na iráckém území,

abychom zjistili jejich počty.

kteří se měli zúčastnit Matky všech válek, jak to popsal Saddám Husajn.

Jedu v předním vozidle se seržantem Shawem

a naším civilním průvodcem.

Noc je jasná. Svítí hvězdy, ale měsíc ne.

Přepadení!

Vydržte.

Opusťte vozidlo! Za mnou!

Vystřelte světlici.

Nepřítel se rozdělil! Jděte po nich!

Kryjte se!

- Vpravo! - Pohyb, pohyb, pohyb!

Kapitáne Marco!

Pane?

Bál jste se?

Bál? No...

Na strach nebyl čas.

Naprosto nehledíc na svou bezpečnost

seržant Raymond Shaw se sám pustil do boje

proti celé rotě nepřátel.

WASHINGTON D. C., SOUČASNOST

Seržant Shaw byl vyznamenán Medailí cti.

Sám jsem toto doporučení podepsal.

Ano, pane.

Byl jste zraněn?

Ano, byl jsem zraněn.

Měl jsem otřes mozku, ztratil jsem vědomí. Seržant Shaw přebral velení.

Majore?

- Ano. - Utrpěla vaše jednotka nějaké ztráty?

Ano. Svobodník Edward Ingram

a svobodník Robert Baker III byli zabiti.

Medaile cti udělená Kongresem

je nejvyšším oceněním, které může voják získat.

To, co udělali stateční muži, o kterých jsem dnes mluvil,

nesmí být nikdy zapomenuto.

Od roku 1917

bylo těchto medailí uděleno pouze 970

z celkového počtu 30 milionů amerických vojáků.

Kdo ví?

Možná jednoho dne někdo z těchto mladých mužů

tuto medaili získá při obraně naší skvělé země.

Ano?

Majore Marco, jménem oddílů 1094 a 1128

chci poděkovat,

že jste k nám promluvil o Medaili cti

a o vašich zajímavých zážitcích z armády.

Děkuji za pozornost.

Mockrát vám děkuji.

Přejete si někdy, abyste to byl vy?

Prosím?

Kdo získal tu medaili.

A stal se hrdinou.

Jen jsem rád, že jsem u toho mohl být, pane.

Děkuji.

Mockrát děkuji.

- Majore Marco? - Ano?

Al Melvin, pane.

Desátník Melvin.

Z vaší jednotky, která se zúčastnila Pouštní bouře.

Desátník Melvin. Jak se daří?

Mám sny, pane.

- Sny? - Ano, pane.

Kuvajt. Vy a já,

Ingram a Baker a...

Raymond Shaw.

Ano.

Pamatuju si, že se to stalo přesně tak, jak jste to popsal,

a pak...

Už si nic nepamatuju.

Bylo to tam dost tvrdé, Melvine.

Je to už dost dávno a paměť může vynechat.

Máte sny, pane?

- Všichni mají sny. - Tyhle nemám na mysli.

Ne, nemám.

Všechno jsem si to zapsal. Každou noc.

Hned, jak jsem se probudil, snažil jsem si vše zapsat.

Ne vše dává smysl

z toho, co si pamatuju.

Možná byste měl navštívit nemocnici pro veterány

a promluvit s lékařem.

- Byl jsem u nich. - Aha.

Já jen... já jen...

Jsem jen trochu bezradný, pane.

Protože si pamatuju, jak Shaw...

Shaw nás zachránil, že ano,

ale to nedává smysl, protože...

jste to měl být vy.

Pokud byl Shaw v hummeru,

Toyota je tady...

Dobrá. Vstaňte.

Poslouchejte...

Je konec. Tato kapitola je u konce. Musíte jít dál.

Doufal jsem, že byste možná...

Potřebujete peníze?

- To ne. - Počkejte minutku.

Nechci vaše peníze.

Rád jsem vás viděl.

Chcete papírovou nebo igelitku?

Události krvavého pátku znovu probudily v lidech strach.

Válka proti teroru stále pokračuje a její konec je v nedohlednu.

Obavy stále rostou.

Průzkumy ukazují, že čím dál tím více voličů se obává

o bezpečnost své rodiny a o své ekonomické jistoty,

jak je čím dál tím více pracovních míst přesouváno do zahraničí

nebo je zabírají ilegální přistěhovalci.

Lidé mají obavy o kvalitu našeho ovzduší a vody,

ze zhoršení způsobeného rušením omezení týkající se životního prostředí.

Náboženská a rasová polarizace

za zvuku bubnů v podobě pytlů na těla, které přicházejí z celého světa.

Američané jsou připraveni na politickou změnu,

ale protože tato strana je tak silně rozdělená kvůli tolika problémům,

kandidát na příštího viceprezidenta

může být sjednocujícím faktorem pro delegáty tohoto sjezdu.

Pokud díky tomu získám nominaci na viceprezidenta,

budu velmi poctěn.

Musíme se zabývat problémy uvnitř naší země a pečovat o svůj domov.

Nebezpečí naší zemi nehrozí jen od teroristů,

které jsme mimochodem pomohli vytvořit

prostřednictvím 20 let neúspěšné zahraniční politiky.

Skutečné nebezpečí přichází z omezování osobních svobod,

z pošlapávání lidských práv a umožnění, aby náš strach

zničil naše demokratické ideály,

protože jakmile začneme rušit naše ústavní práva,

naši nepřátele zvítězí.

Raymonde?

- Tady je. - Tiše.

Necháš mě tu stát jako pokojovou službu?

Ptala jsem se dole a paní Freemanová řekla,

že si tu nacvičuješ svou řeč.

Skutečně nechápu,

proč se stále tak izoluješ, Raymonde.

Lidé tě zbožňují, touží po tvojí společnosti, a přesto jseš tady,

jako nějaké vyšinuté, nespolečenské individuum,

jako tvůj otec.

Zmlkni, Tome.

A ne Raymond Prentiss Shaw,

pohledný, inteligentní válečný hrdina, kterého lidé zbožňují

a který má své straně co nabídnout. - Ne.

- A své zemi. - Ne.

- Co ne? - Ne.

Ještě jsem ani nepoložila otázku.

Říkám ne na otázku, kterou položíš. Říkám ne na všechny otázky,

- se chceš zeptat. - Máš zplihlé vlasy.

A ne, nemůžeš začít se svým obvyklým

- politickým nátlakem... - A ta kravata.

abych kandidoval na viceprezidenta.

Ne, ta kravata neladí. Je moc výrazná.

Nezajímá tě to.

Samozřejmě, že zajímá. Kdyby mě to nezajímalo, nebyl bych tu.

Ale nechci útočit na reputaci státníka,

jakým je Tom Jordan. Jsem si jistý, že jsi to měla v plánu.

Promiň, ale kdy jsem zaútočila na senátora Jordana? Navzdory...

Navzdory čemu?

Jak hanebně si s tebou jeho dcera zahrávala

tenkrát v létě na pobřeží.

Odehnala jsi ji, matko,

- upřímně. - Nebyla dost dobrá,

ale pokud na to chceš takto vzpomínat...