Preuve d'amour

MICHELU AUCLAIROVI…

Henri Migot je v Aix. Slyšíme se?

- To je studio? - Ano.

Tady Henri Migot. Hlásím se z Aix, kde nastala panika.

Uprostřed noci vypukl požár,

zatímco manželé Perrierovi a jejich tři dcery spali.

I přes zoufalé úsilí hasičů

se tato benzinka proměnila v ohnivé peklo.

Dá se zjistit, co tu tragédii způsobilo?

Ještě není nic jisté, ale už se spekuluje o žhářství.

Má se za to, že Perrierovi

byli několik měsíců pod tlakem od velké firmy,

aby svůj pozemek prodali.

V čele té firmy stojí dvě slavné osobnosti, herečka

Jacqueline Repelsky a producent Charles Maurin.

Každopádně víme, že Jacqueline Repelsky a Charles Maurin

budou muset odpovědět na dotazy vyšetřujícího soudce.

Henri Migot živě z Aix-en-Provence. Vracím slovo do studia.

Pane Maurine?

Myslíte, že splatíte obrovské náklady na stavbu studií?

Víte,

k této profesi se vážou jistá rizika.

Je zřejmé, že musíte mít mnoho úspěšných filmů,

aby se vám tak velká investice vrátila.

Kolik filmů ročně musíte kvůli tomu natočit?

Kolik?

Slečno,

tato studia jsou výsledkem sedmiletého projektu.

Bylo to sedm let úmorné dřiny a obrovského úsilí.

Ty výdaje se nesplatí za rok.

Jedním filmem.

Pane Maurine, Gilles Demestre, Cinema Television.

Co říkáte na včerejší vraždu Jacqueline Repelsky?

Jako všichni jsem byl zarmoucen smrtí

Jacqueline Repelsky.

Je to úžasná herečka a úžasná dáma.

Její strašlivá smrt…

Ale přidala se k vašemu projektu výstavby těchto studií.

Neviděl jsem paní Repelsky od té záležitosti, o níž mluvíte.

Dnes jsme se tu sešli,

abychom ukázali, že zápal pro naši práci

nám pomáhá překonávat ty nejhorší krize.

Rád bych poděkoval starostovi

za jeho podporu tohoto počinu

a za to, že nás dnes poctil svou přítomností.

Pane Maurine. Dovolíte?

Bude nás Les Années de Sang reprezentovat v Cannes?

Na to je ještě brzy, ale doufáme v to.

Občerstvení je vám k dispozici.

Jsi ve skvělé formě, Martine.

- Napiješ se se mnou? - Jistě.

Děkuji.

Děkuji.

Doufám, že váš článek bude stejně dlouhý

jako ten o Godardovi.

Dovolte mi, abych vám představil hvězdu devadesátek, Sophie Belémovou.

- Dejte si šampaňské. - Děkuji.

Pro koho píšete?

Mým cílem je objevovat nové nadějné talenty.

Vy máte zjevně talent i pestrou osobnost…

To je základ úspěšné kariéry.

Napíšete o mně?

O vás? S radostí.

Takže…

Martine Fresnele…

Za koho mě máte?

Krásná herečka.

Nemusíte to šampaňské dopíjet.

Za pokus to stálo.

Haló? Tady Lecoq.

Jo, ale poslouchejte!

Vy jste mi lhal.

Ne! Tak to ne!

Nebyla řeč o tom, že budu svědkem vraždy.

Poslouchejte mě.

Odteď chci dvojnásobek. Rozumíte? Jsem dost naštvanej. Jasný?

Sbohem.

Do hajzlu!

- Mám ji! - Co to děláš?

Lovím mouchy.

A slony.

Ale ti tu nejsou.

- Taky chci chytat mouchy. - Ano?

- Co to děláš? Dávej pozor. - Nemáš rád děti.

Paule, co tady děláš? Nech toho pána být.

Omlouvám se, pane.

Jdeme, Paule! Pojď už.

Jdeme!

Možná tu jeden slon je…

Pojď. Dojez ten banán.

Martine?

- Martin Fresnel? - Xaviere.

Ahoj.

Vypadáš dobře jako vždy.

Když jsi ve formě, jsi atraktivní pro kočky.

Jsem na tom dobře, ale…

Jsem na tom dobře. Dělám ráno 30 kliků

a 15 minut břišáky.

A výsledek…

Pořád se máš rád, jak vidím.

To musíš, aby tě někdo miloval.

Píšeš pořád ty kraviny pro ten plátek?

Ne, už jsem jinde. Teď píšu kraviny pro plátek, který mám rád.

Jsi na volné noze?

Jsem věrný.

Co tě přivádí do Aix?

Maurin. Jeho portrét.

Končím. Filmy už jsou v Paříži.

Já s ním dělal rozhovor.

Kdybych tě viděl…

To víš, fotograf se dívá, aniž by byl viděn.

Snažíme se být neviditelní. Někdy to vyjde

a jindy…

Dobrý den. Jízdenky, prosím.

Tady se nesmí kouřit.

To nevadí.

Prosím. Děkuji, pane.

Vaši jízdenku, prosím.

- Nemůžu ji najít. - Musím vám dát pokutu.

Je mi líto…

Do Paříže, že?

Ano, do Paříže.

Prosím. Tady to je.

- Dělá to 405 franků. - No ne! Bulvár si smlsne.

„Novinář z L'Évènement bez lístku.“

Takže… ti asi nehradí cestovní výdaje?

Nejezdíváš druhou třídou?

Jo, ale s tím je konec.

Díky tomuhle.

Jdi si hrát jinam!

Dej nám pokoj.

Ten je ale otravný.

- Nemáš rád děti, co? - Mám.

Tak co to je?

Tohle je černé Porsche 911 Turbo.

Černá 911 se všemi doplňky.

Spoiler, kožené sedačky, klimatizace.

A…

k tomu ještě tohle.

Pěkná extra výbava.

Nebudu se dělit. Co ty?

A ženský?

Mám dost. Vezmi si to.

Hrozný zlozvyk.

Takže…

Gatsby?

„Ona nejenom plakala…“

Ne. „Ona…“

„Nejenom zpívala, ale současně…“

„Ona…“ Však víte.

Gatsby.

To…

mám pro svého chameleona.

Je náročný, tak mu… Prostě ho krmím z ruky.

NÁSTUPIŠTĚ 23 AIX EN PROVENCE

Jdeme, Paule.

Přestaň trucovat.

Divím se, že prošla dveřmi.

Mám toho víc.

Můj deštník…

- Vezmu ten košík. - To jsi hodný. Děkuju.

Jdeme, Paule.

Aha, tak teď už to chápu.

- Jdeme, Paule. - Je to malý otrava.

Nečekej na mě.

Hele, viděls ji?

To je Ferrari.

Ferrari!

Drahoušku!

- Můžu vám pomoct? - Ne.

No tak. Nezajdeme dnes na večeři?

Klidně. Mám ráda uspěchané muže.

Výborně. Máte auto?

Mám zavolat taxík?

NĚKDO DÁ ZA TY POSLEDNÍ FOTKY JMĚNÍ

SEJDEME SE NA PÁNSKÉM WC

Hele, ustupte!

Zastavte ji někdo!

Vy máte ale drzost!

Uklidni se, mami. Chytíme si jiný.

Ten další je náš.

Není to k Arc de Triomphe zajížďka?

- Ne. - Děkuji.

Takže máte ráda Fitzgeralda?

Četla jste ve vlaku Velkého Gatsbyho.

- Ano. - A líbilo se vám to?

Ano, velice.

Tady bydlel můj známý.

- Četla jste Něžná je noc? - Ne.

Škoda. Je to mistrovské dílo. To si musíte přečíst.

- A Posledního magnáta? - Taky ne.

Aha, takže Fitzgerald vás moc nebere?

Ale ano, moc se mi líbí.

Myslíte Fitzgeralda? A ne jeho postavy?

- Neříkejte, že máte ráda Gatsbyho? - Toho taky.

Dobře.

Musí se vám líbit jeho zoufalství.

To vy mě doháníte k zoufalství.

To je mladická chyba.

Mluvím o Scottu Fitzgeraldovi.