نخستین 200 خط.
Jsme u jezera.
Je léto… Bylo horko a my si chtěli zaplavat.
Bylo mi asi… osm let.
A do vody se mi nechtělo.
Takže šla máma sama.
Doprostřed jezera.
A najednou byla pryč.
Já stál u břehu a ona byla pryč.
Utopila se.
To pro vás musel být šok.
Ano.
A pak? Pak se matka vynořila?
Ano, vyplavala.
- Zničehonic? - Ano.
A vy jste do vody nešel?
To moje matka se málem utopila.
Tristane, říkal jste, že vám bylo osm.
Mám tady lékařský záznam,
podle kterého vás ve věku osmi let ošetřovali v nemocnici,
když jste se při plavání málem utopil.
Přesně nevím.
Je možné, že ten, kdo se topil, nebyla vaše matka, ale vy?
Tristane?
Tristane?
Přál jste si, aby se matka málem utopila?
Dnes jsme skončili.
Ano, poznamenám si to.
- Nashle. - Příští týden, pane Fromme.
Ano, mami.
Jsem na cestě, ano. Za chvíli se uvidíme.
Ano.
Ahoj, mami.
- Díky, že sis našla čas. - Na své dítě kdykoli.
Co terapie? Děláš pokroky?
Budu ti vděčný, když o tom nebudeš mluvit.
Ale vždyť o ní vím.
- Mám ze sebe dělat ještě většího blázna? - Chci s tebou něco probrat.
To zní záhadně.
Víš, že má kariéra není bez problémů.
To jsi řekl kulantně.
- To slovo „kariéra“ a pak… - Mami, prosím.
- Vybrali jste si? - Dám si rybu z denní nabídky.
- Nedíval jsem se, ale… - Dvakrát rybu, je výborná.
Skvěle.
- Co se děje? - Takže…
Doufám, že to není špatná zpráva. Musím být opatrná na srdce.
- Podle mě máš srdce v pořádku. - To říkáš pořád…
- Tvá matka tu nebude věčně. - U tebe Bůh určitě udělá výjimku.
- Tak jo, na něčem pracuju. - Kolik?
Nechej mě domluvit.
Myslela jsem, že to bude dobrá zpráva.
Že sis například našel dobrou práci nebo máš konečně přítelkyni.
- Ale ne, ty chceš mé peníze. - Proč mě, prosím, nenecháš domluvit?
Je to investiční nápad.
- Tvůj? - Ano, můj.
Prozatím, ale abych ten podnikatelský záměr rozjel,
potřebuju… potřeboval bych… potřebuju…
Peníze.
Moje peníze.
Chci ti to ukázat, ten nápad, ten obchodní záměr.
Když se ti bude líbit, můžeš se zapojit.
Ale když ne, nic se neděje. Chci ti to jen ukázat.
- Kdy? - No… dnes odpoledne?
Tak dobrá.
Fajn.
- Už jsem si objednal? - Ano.
Rybu.
Dům pro panenky?
Tenhle model se jmenuje Svět šedesátek .
Stejný princip můžeš použít u dalších světů.
Můžeš dělat, co se ti zachce.
- Já to nechápu. - Mysli necyklicky.
Jaké jsou ženy? Jsou sexy, jsou mladé, úspěšné.
Co ale čtou?
Časopisy o životě na venkově, o zavařování.
Nakonec se k tomu nedostanou, ale čtou si o tom.
Ženy touží po bezpečí, milují katalogy se švédským nábytkem.
Muži zvažují, jaké auto by si v ideálním světě koupili.
Ženy si říkají: „Jak bych žila?“
Jak bych se zařídila, kdyby pro mě čas, místo a peníze nebyly problém?
Tohle bude žhavá novinka.
Necyklická.
Nebude to nový tablet, ne.
Dům pro panenky.
Mám pět prototypů. Podkroví, městský a venkovský dům…
Můžu pomalu začít s výrobou.
Nabídneme komponenty, látky, nábytek, panenky.
A ženy si domeček podle svých představ zařídí.
Zahrada zenu západního světa. Dokonalý malý svět.
Splněný sen. Ne, nikoli jeden sen.
Spousta splněných snů.
A jak jste přijal matčino odmítnutí?
No, podle dohody. Bude se jí to líbit, investuje. Nebude, neinvestuje.
Právě jste ale řekl, že se rozčílila.
No… ano…
Nejenže je to ten nejabsurdnější obchodní záměr, ale… Kristepane!
Může mi někdo říct, kde jsem to zvorala?
Snažila jsem se tě vychovávat liberálně.
Jak z tebe mohla vyrůst taková úzkostlivá nula,
co si myslí, že bude vydělávat na panenkách,
maloměšťáckých domečcích pro panenky?
A nejhorší na tom je, že se ti to líbí!
- Ale mami… - Ne, ticho.
Je vznětlivá.
Vaše matka je naštvaná,
protože má pocit, že ji zpochybňujete.
Vaše matka je symbolem ženské sexuální svobody.
- V mládí točila erotické filmy. - Jen pár.
A vy chcete prodávat domy pro panenky.
A možná se jí nelíbilo,
že jste na ni mířil pistolí.
Prosím?
Tady.
To je shoda okolností. Hnulo se to v autě.
Tak.
- Máte těch domů pro panenky více? - Ano, pracuju s jedním tesařem. Ale já…
Povídejte.
Už na něj nemám peníze.
- Končím. - Kvůli profesionálnímu neúspěchu,
nebo proto, že nemáte uznání své matky?
Tristane, musíte se od matky osvobodit,
jinak budete uvězněn navždy.
Tento proces je bolestivý, ale nutný.
Moje srdce!
Moje srdce!
Malý ležák, prosím.
Zdravím.
Taky problémy s buchtou?
Nejsem ženatý.
Šťastný člověk.
Tak co tu děláš?
Zase ne tak šťastný člověk.
To je fuk.
Na život.
Na zasranej život.
Domečky pro panenky mám rád. Musíš to udělat.
- No, to nepůjde. - Proč ne?
- Právě jsem vám to řekl. - Matka má určitě peníze. Je bohatá?
Ano, má talent. Herectví, produkce, erotické obchody.
- Erotické? - A teď píše knihy, bestsellery.
- Erotické knihy? - Ano.
A ty peníze dostaneš, až bude mrtvá?
- Vypadá to tak. - A je matka zdravá?
Tvrdí, že má problémy se srdcem, ale je to podlá hra.
- Bude ještě chvíli žít? - Myslím, že jo.
No, to je zlý.
Terapeutka mi řekla, že se od ní musím osvobodit.
Tak ji zabij.
Buď chlap a bum!
Vtipný.
Problém vyřešen. Na to nemusíš bejt študovanej.
Pomůžu ti ten problém vyřešit.
Bude to něco stát, ale půjde to.
- Doufám, že žertujete. - Vtip, ovšemže, je to vtip.
- Dvacet tisíc. Deset teď a deset potom. - Nemám žádné peníze.
- Fajn. Teď nic a potom 20. - Ne.
- Mám matku rád. - Jistě, to my všichni.
Dvacet potom. Věřím ti. A když nezaplatíš, zabiju tebe.
To je fér. Ale ty zaplatíš, protože budeš bohatej a volnej.
Nádhera. Život je krásný!
Kde je matka teď?
To je její dům.
Nejspíš leží na gauči, pije červené víno a poslouchá Wagnera.
Je sama?
Jo, předpokládám.
Dobře.
Počkat. Co to…
- Co? Teď? - Teď ne?
Jen jsem vám ukázal, kde bydlí.
- Na co? Mám jí zalívat kytky? - Ne. Nic jsme nerozhodli.
Kdo si myslíš, že jsem? Jsem nájemný vrah. Nemůžeš mi to tu ukázat, a změnit názor.
- Teď! - Ne.
Teď. Když ne teď, tak nikdy.
Jinak budeš až do smrti nešťastnej. Žádný prachy, žádná ženská, nic.
No tak. Jdeme.
Co abych počkal tu, a vy půjdete sám?
Ne, jdeš se mnou, ať je to jistej kšeft.
- Bezpečnostní kamery? - Ne.
Máš klíče?
Ne.
Hej!
Všechno dobrý? Vidíš něco?
Tak trochu.
- Jdeme! - Díky.
Je tu ještě jeden.
Myslíte si, že jsem stará ženská, kterou snadno oberete!
Tak to ne, kamarádi!
Tak, teď si sundej tu kuklu.
Chci vidět tvůj…
Super! Vypadá to skvěle!
Otoč se trochu. Ano.
A póza. A ještě. Ano, úsměv, zlato!
- Hej! - Ahoj.
Není můj. Jen ho fotím, že je to pěkná scéna.
Dobře. A teď běž, odkud jsi přišel, jo?
A co teď budeme dělat?
Znám pěkný místo, kam můžeme jít.
Hej.
Je po všem.
Odolná stařena!
No comments yet. Be the first to leave one.