The Twilight Saga: Breaking Dawn - Part 2

PODLE ROMÁNU ROZBŘESK OD STEPHENIE MEYEROVÉ

Jsi překrásná.

Teď máme stejnou teplotu.

Poslyš, Bello.

Teď jsi mnohem silnější než já.

Pozor, abys neublížila ty mně.

- Miluju tě. - Miluju tě.

A Renesmé?

Je neuvěřitelná.

- Kde je? Musím ji vidět. - Počkej ještě.

Musíš dostat pod kontrolu svou žízeň.

Musíš vyrazit na lov.

Zavři oči.

Co slyšíš?

Bello, ne!

Bello, stůj!

Promiň, nečekal jsem lidi takhle daleko od stezky.

- Musím odsud pryč! - Dobře, pomůžu ti.

Nebo ne.

Já žasnu.

Uprostřed lovu jsi utekla od lidské krve. To dělá problém i dospělým upírům.

- Pořád jsi tady. - Ty taky.

Nečekal jsem, že budeš vypadat jako...

...ty.

- Až na ty děsivý oči. - Zatím se drž kousek dál.

Pro dítě bude bezpečnější, když tě otestuju já.

Ty máš starost o Renesmé?

Tak jo.

Pojď si čuchnout.

Teď chápu, o čem všichni mluví. Ty vážně smrdíš, Jaku.

Vám dvěma to spolu vážně sluší.

Chceš poznat naši dceru?

Vítej do rodiny.

Vypadáš úžasně, Bello.

Někdo tu na tebe čeká.

Rose.

Jsi nádherná.

Co to bylo?

Ukázala ti první vzpomínku, kterou na tebe má.

Jak mi ji ukázala?

Jak já slyším myšlenky? Jak Alice vidí budoucnost?

Má dar.

- Byla jsem mimo jen dva dny. - Roste nečekaně rychle.

- Dobře, dnes už bylo pokusů dost. - Jacobe.

- Vede si skvěle. - Jo, ale nechci to pokoušet.

- Co se děje? - No tak, Jacobe, povídej.

Tohle bude švanda.

Počkej chvíli.

Bello.

- Poslyš, je to vlčí záležitost. - Jaká vlčí záležitost?

Víš, že to nemůžeme ovládat. Že si nemůžeme vybrat, kdo to bude.

A neznamená to, co si myslíš, Bello.

Odneste Renesmé pryč.

Edwarde, nesahej na mě. Nechci ti ublížit.

- Otiskl ses do mé dcery? - Já si to nevybral.

- Je to mimino! - Je to jinak.

Edward by mě přece nenechal žít.

- Pořád nad tím přemýšlím. - Já si ji pochovala jen jednou, Jacobe!

A ty si myslíš, že na ni máš nějaký hloupý, vlčí nárok?

Je moje!

To je dobrý, Leo.

- Už se k ní nepřiblížíš. - Víš, že to nedokážu.

- Zastav ji. - Říkal, že je to dobrý.

Je úžasná, ne?

Tři dny zpátky jsi mě pořád chtěla mít u sebe. To je pryč, že jo?

- To si piš. - Protože to byla ona.

- Od začátku mě tam chtěla Nessie. - Nessie?

Dal jsi mojí dceři přezdívku podle lochnesský příšery?

Sethe, si v pohodě?

Promiň, Sethe.

Dá se dohromady.

Bello,

znáš mě líp než kdokoliv jiný.

Jenom chci, aby Ness...

Renesmé byla v bezpečí a šťastná.

Dřív nic nedávalo smysl.

Já, ty, nic z toho.

A teď chápu proč. Tohle byl ten důvod.

Konečně.

Teď já.

Kde spí?

U mě v náruči. Nebo u Edwarda, nebo Esmé.

- Vše nejlepší k narozeninám. - Už tři dny nestárnu.

Stejně to oslavíme, tak se s tím smiř.

Pořád nenávidím překvapení. To se nezměnilo.

Tohle se ti bude líbit.

Vítej doma!

Napadlo nás, že budete chtít něco vlastního.

- Tak co myslíš? - Je to dokonalý.

Běžte dovnitř.

Bavte se.

Tady má pokoj Renesmé.

- Šatna. - Páni.

Vybavila tě Alice.

Evidentně.

Tohle je náš pokoj.

Upíři přece nespí.

To není na spaní.

Předtím ses vážně držel zpátky.

Tohohle se nikdy nenabažím.

Neunavíme se. Nemusíme odpočívat, nabrat dech, najíst se...

Jak vůbec dokážeme přestat?

Rosalie a Emmett řádili tak, že jsme se deset let nemohli přiblížit.

- My asi budeme horší. - Určitě budeme horší.

Páni, už jste skončili?

- Kde je Renesmé? - Bloncka ji ukradla.

- Rozbili jste toho hodně? - Emmette, nech toho.

- To je Charlie? - Volá dvakrát denně.

Je na tom špatně.

Nakonec mu musíme říct, že jsi to nepřežila.

Potřebuje truchlit, Bello.

Dobře, uděláme to zítra.

- Tohle místo mi bude chybět. - Vrátíme se. Vždycky se vracíme.

Počkejte, nemluvilo se o tom, že byste odsud odešli.

Když řekneme, že Bella je mrtvá, nikdo ji nesmí vidět.

- Takže prostě zmizíte? - Jaku, nemáme jinou možnost.

Ahoj. Už něco víš?

Charlie?

Bella je...

- Ne, není. - Ne, je v pořádku.

Je doma a cítí se líp.

Proč jsi to neřekl hned? Paráda.

Počkej. Nejdřív musíš něco vidět.

- Musím vidět Bellu. - Poslouchej, aby se Bella uzdravila,

musela se...

...změnit.

Změnit jak?

Jinak to nepůjde.

Co to, sakra, děláš?

Svět není takový, za jaký ho máš.

Jacobe, obleč se.

Může to vypadat divně, hodně divně,

ale denně se dějou i divnější věci, to mi věř.

Problém jsem vyřešil. Chtěli jste odejít.

- Co jsi čekala, že udělám? - Nevíš, jak jsi ho ohrozil.

Volturiovi zabijou každého, kdo něco ví.

Ví jen o mně. A ví, že jsi teď jiná.

- A že jsme adoptovali neteř. - On to nenechá plavat, Jaku.

Víš, jak bude Bella trpět, až ho uvidí? Jako by měla v krku rozžhavenou tyč.

- Pokud tu žízeň dokáže ovládnout. - Charlie prožil peklo.

- A vím, že by ti v životě chyběl. - Netvař se, že to neděláš pro sebe.

Mrzí mě, že to berete takhle, protože za deset minut je tady.

Cože?

Chvíli tě budou dráždit.

- Hlavně se nehýbej moc rychle. - Zkus se posadit, překřížit nohy.

- Možná trochu pomaleji. - A mrkni alespoň třikrát za minutu.

Dobrý.

Na kreslenou postavičku.

Zadržuj dech. Snáz ovládneš žízeň.

Ale nezapomeň hýbat rameny, ať to vypadá, že dýcháš.

A neseď tak rovně.

To lidi nedělají.

Dobře, chápu. Hýbat se, mrkat, hrbit se.

Hodně štěstí.

Ahoj, Charlie.

Kde je Bella?

- Bello. - Ahoj, tati.

Jsi v pořádku?

Nikdy mi nebylo líp. Jsem zdravá jako rybička.

Neměníš se taky na zvíře, že ne?

Ale chtěla by to umět.

Necháme je o samotě.

Jake mi říkal, že to nešlo jinak.

Co to znamená?

- Bude lepší... - Chci vědět, co se ti stalo!

Nemůžu ti to říct.

- Zasloužím si vysvětlení. - To jo.

- Ale pak bych tu nemohla zůstat. - No tak, to ne!

Už nikam neodjížděj!

Tak prostě musíš věřit, že teď jsem z nějakého důvodu v pořádku.

Víc než v pořádku.

- Dokážeš s tím žít? - Jestli s tím dokážu žít?

Já ti nevím, Bello.

Z kluka, kterýho znám celý jeho život, se zrovna stal obrovitánský pes.

Moje dcera vypadá jako moje dcera, ale zároveň nevypadá.

Můžeš mi věřit, že ti řeknu to, co potřebuješ vědět?

- A tohle vědět nepotřebuju? - Ne.

Vážně nepotřebuješ.

No jo. Nemůžu tě zase ztratit.

Prostě nemůžu.

Tak mě neztratíš.

Slibuju.

Chyběla jsi mi. Hrozně moc.

Ty mně taky, tati.

Charlie?

To je Renesmé.

Tvoje neteř?

Naše dcera.

Jasně, ta adopce.

René-esmé?

Má tvoje oči, Bello.

Ale asi to nepotřebuju vědět.

Dobrá práce, Bello.

Taková sebekontrola se u novorozeného nevidí.

Nevím, jestli je novorozená. Je taková krotká.

- Emmette, neprovokuj. Je tu nejsilnější. - Prosím tě.

Neubliž si, Emmette.

Dobře, na tři.

Raz,

dva,