Dirty John

Věřím ve sny.

Ve sny, ve kterých můžete žít.

Když si navrhnete prostor,

kde se příběh odehraje,

můžete ovládat obojí.

Můžete vytvářet pokoje plné nádherných věcí…

kde se dějí jen dobré věci.

Klidná rána.

Elegantní večírky.

Romantické večeře.

Láska.

Když si navrhnete ten nejkrásnější život…

nemůže se stát nic ošklivého.

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

MADEIRA INTERIÉRY

Můžeš mě na chvíli poslouchat?

Fajn, protože tu mám starý kelim.

- To je nádhera. To se mi líbí… - Že?

- Ale pro koho? Pro Halperny? - Jo.

To nebudou chtít. Chtějí něco z Restaurace

- a to není… - Přesně to to je.

Víš, co chtějí. Tohleto není ono.

Někteří potřebují trošku popostrčit.

Nehodlám Halperny tlačit z jejich komfortní zóny, hlavně ne jeho.

Máme naloženo a zamčeno. Jedu tam.

- Jedeš taky? - Jo.

Ale vezmu si auto,

- protože večer něco mám. - No jo, užij si to.

- Dík. - Co máš? Cítím se odstrčeně.

Má rande s tím chlápkem, co má potenciál, ne?

Ten, který nemá žádné fotky a rybaří, a umí psát.

Doufáme.

Z on-line seznamky? Nevěřím, že to lidi používají.

Protože už jsi 25 let ženatý.

Mám tři kamarádky, které poznaly své manžely online.

To krásná žena jako ty nepotkává chlapy, kamkoli jde?

Palmere, jsi tak milý.

- Debro. - Andy.

- Ahoj. - Vypadáš nádherně.

- Děkuju. - Osobně ještě víc.

- Díky. - Promiň za to zpoždění.

Už ani nevím, kdy jsem pracoval méně než 80 hodin týdně.

- Obchodní právo? - Jo, finanční.

Firmy kupijící jiné firmy.

Tak nějak, jo, vysvětlení pro blbce.

Číšníku!

Páni,

to je celkem majlant za obyčejný kuřecí salát.

No ne? Něco mi uniká? To ty…

mandle?

Máme štěstí, že můžeme dělat, co milujeme.

To jo.

A to si myslím, protože… Počkej.

- Ještě jednou, prosím. - Jistě.

Vždy si dej další radši hned, když je tu tak rušno.

Golf hraju už od svých 14 let.

Můj otec chtěl, abych hrál fotbal, ale zamiloval jsem se do golfu.

Ke golfu mě přemluvil můj kamarád, s jeho rodinou jsem trávil hodně času.

A můj táta mě neměl moc rád, takže…

Promiň, jen mě to překvapilo, když jsi…

to udělala.

Trochu jsi nakrčila nos, když ses smála a…

ona dělá úplně to samé.

Ona…

dělá… dělala, promiň.

Dělala to samé. O tom bych neměl mluvit.

Omlouvám se. To je vážně…

trapné. Jen je to pořád dost brzo.

Myslela jsem, že rande je lepší na veřejnosti.

Mluvíme spolu i offline už dlouho.

Jo, ale ne offline osobně.

Zlato, jdeme někam, kde jsem stálou zákaznicí

a nejedeme autem.

Půjdeme pěšky, takže nebudu sedat k němu do auta.

A kdyby mě chtěl sledovat, už zná jméno mého podniku.

Ještě něco, Veronico?

Takže by mě lehce našel. Toho se nebojím.

A velmi zdvořile se mě zeptal, jestli chci…

aby mě vyzvedl,

a říkala jsem si, že to už se jen tak nevidí, online ani jinde,

tomu se říká dvoření.

Ale jdete pěšky?

Takže si nebereš Maserati?

Bože, ty jsi tak hodná, mami. Děkuju. To by mi fakt pomohlo.

Klíče v kabelce?

- Ještě nejsem hotová. - Já otevřu.

- Zdravím. - Dobrej.

Hledám Debru.

Doručujete zásilku?

Ne,

jsem John.

Moc hezký dům.

Jo, je to tak schválně.

Debra říkala, že bydlí s dcerou. To jsi ty?

Máma říkala, že chlap, se kterým dnes jde, je doktor.

To jste vy?

To jsem já.

Můžete se na to jen dívat, nemusíte na to sahat.

Je to křehké.

- Ahoj. - Ahoj.

Já jsem Debra.

John.

- Těší mě. - Sluší ti to.

- Díky. - Měl jsem se líp oblíct.

Ale ne. Vždyť jsme v Kalifornii.

Když máš tričko a boty

- už to je něco. - Jo.

Tak jo, já jdu.

- Tak pa, zlato. - Pa.

Těšilo mě.

No…

nevím, co jsem udělal, ale něco jo.

Ne, tím se netrap.

Musíš mít hlad.

- Vyrazíme? Tak jo. - Jasně.

Většinou jsem pracoval v nemocnici MSF v Qayyarah.

První měsíc jsem tam byl jediný anesteziolog.

Měli jsme 90 operací.

A co je MSF?

To je zkratka pro francouzský název. Měla by se používat,

ale většina lidí říká Lékaři bez hranic.

O tom už jsem slyšela.

- Jo. - Jasně.

Vždycky je tam tolik práce.

Nemocnice byla hodně vytížená po bitvě o Mosul.

- To věřím. - Bylo to šílené.

Pamatuju si, že jsem usnul, když jsem jedl ve stoje.

Šílené.

Ale jsem rád, že jsem jel.

Jo. Je to skvělé

a takové hrdinské.

Zase to děláš.

- Co? - Máme mluvit o tobě.

- Ne o dětech, mojí práci. - Ty jsi zajímavější.

Pro mě ne.

Ty jsi umělkyně, návrhářka.

No tak, řekni mi. Kdo je tvůj hrdina? Kdo obdivuješ?

William Morris.

Byl inspirací pro umělecké hnutí Arts and Crafts.

Líbí se mi, jak myslí.

Jak myslí?

Říká:

„Nedovolte, aby ve vašich domech bylo něco,

co nevíte, jak využít, nebo co nepovažujete za krásné.“

A chci, aby prostory, které klientům nabízím, byly přesně takové.

Říkám tomu „dostupné sny“.

Kdo by něco takového nechtěl?

Moje sestra mě měla hlídat,

ale chtěla jít na koncert The Tubes.

Tak mě vzala s sebou.

- Kolik ti bylo? - Devět.

Bylo to v pohodě.

Na pódiu nebylo tolik nahých žen a motorovek.

Co ty?

Byla jsem starší…

ale můj první koncert

byl na Serious Moonlight Tour v Anaheimu.

Tvůj první koncert byl Bowie?

- Páni. - Jo.

Tak tahle poslední lžička je právem tvá.

- Zachrochtala jsi? - Ne.

Jenom trošku?

- Ne. - Jako malý, roztomilý nosorožec.

Že jo?

Vytáhnu klíče.

Tak jo, počkej.

Počkej.

Musím…

- se nadechnout. - Dobře.

Jo, počkej tady.

- Vrať se. - Hned jsem zpátky, jo?

Tak jo.

Tohle je úžasné.

Ta matrace je skvělá. Ne že bys to nevěděla, ale je.

Myslela jsem, že zůstaneme vedle…

dneska.

Radši bych zůstala v obýváku.

Nechtěl jsem tě vyděsit.

Ne, já vím. To nic.

Jen bych…

asi radši zůstala tam.

Myslel jsem, že mi něco naznačuješ.

Ne, nic jsem nenaznačovala.

Půjdeme do obýváku, jo?

Johne?

Asi bychom to měli dneska už zabalit.

Půjdeš sem?

Prosím.

No…

To je mi líto.

Bylo to zvláštní. No…

na začátku byl gentleman.

Nejdřív mě vyzvedl doma a zdál se fajn…

a ke konci to bylo…

fakt divné. To vypadá skvěle.

- Jo. - To se povedlo.

Nedávej si to za vinu.

- Já vím. - Jo?

Jen je to zklamání a…

jsem zklamaná. Bylo to fajn.