Staying Alive

- Ne… - Ano!

- Teď nemůžeš jít do postele. - Jsem strašně unavenej.

Zvládneš to. Ukaž se.

No tak.

- Jsem strašně unavenej. A ten svinčík. - Pak to uklidíme.

Tak pojď. Postav se sem.

Marianne!

- Mami, vstávej! - Jo, už jdu.

Vstávej, mami! Začíná náš pořad.

- Tak! - Mami?

- Mám hlad. - Já taky.

Ale ne, ještě nemáte hlad.

Maminko…

- Mám hlad. - Já taky.

- Jako vlci? - Ano.

Co si dáte?

- Já chci kukuřičné lupínky. - Já taky.

Otevři pusu!

Dobrý! Asi si dáme k snídani chleba.

Ne!

Radši to vysaju. Neťapejte na podlahu.

Podívejte se na to. Pojď sem.

Jensi, postav se sem, vedle Emmy.

Postav se sem. A sleduj.

A teď jsou ve vysavači. Hele.

- Vidíš je? - Jasně.

Marianne?

Pojď sem.

„Pojď ty sem, tati.“

Pojď. A lehni si na pohovku.“

Lidi!

„Máma tady není.“

„Proč musíš pořád uklízet?“

„Protože ty to nikdy neděláš.“

Pojď sem!

Tak jo.

Uděláme, co tatínek říká. Uklízet, uklízet, uklízet.

Nebo ne. Budeme se ještě chovat.

Håkone?

Svein se ptal, jestli už jedeš.

Tady mám mobil!

Vytáhni ho z nabíječky.

- Ano. - Tak jo.

- Příjemnou zábavu! - Dík.

- Pa. - Přijdeš pozdě?

To netuším.

Dlouho jsem ho neviděl. Možná.

Počkej. Než odejdeš…

Byla červnová noc.

- Červnová - Když…

- Už musím jít. - Počkej.

- Když léto bylo… - V nejlepším!

Tancovala… Tak jo.

Děcka?

Zpíváte se mnou? Emmo, vzbuď se. připravená?

Jensi?

Jensi?

Tak tady jsi. Připravený?

Nádhera!

Jasně!

- Zajdu pro thajské jídlo. - Bezva. Dám si 25.

Užil sis to včera?

- No jasně. - Jak se má Svein?

Měl dobrou náladu, ale ztloustl.

- Copak nebyl pořád tlustý? - To jo, ale teď strašně. Je to obr.

- Tak jo. Číslo 25. - Dobrá.

Marianne, ahoj!

Sveine! Ahoj. Dlouho jsme se neviděli.

- Jak se máš? - Skvěle. A co ty?

Nezhubl jsi?

Jasně. Začal jsem cvičit.

- Teď je ze mě posilovací mašina. - Vypadáš skvěle.

Dík. Zhubl jsem 20 kilo.

Opravdu? 20 kilo?

S Torunn jsme začali cvičit spolu. Přes online klub.

A zabralo to, teda u mě. Torunn spíš přibrala.

- Cvičení je fakt nuda. - To teda jo.

Už musím běžet. Pozdravuj Håkona.

Vyřiď mu, že brzo zajdeme na pivo. Pa!

- Sveine? - No?

- Co jsi to říkal? - Pozdravuj Håkona.

Měli bychom zajít na pivo. Dlouho jsme se neviděli.

Věděla jsi, že na každého člověka na Zemi je milion mravenců?

A Dolly Parton napsala „Jolene“ a „I Will Always Love You“ ve stejný den.

- Kde jste se Sveinem včera byli? - V Tamaře.

- Bylo tam narváno? - Jako obvykle.

Emmo, Jensi! Večeře!

- Ty nebudeš jíst? - Ani nemám hlad.

Podívejte se!

Věděli jste, že je Coca Cola zelená?

Je černá díky potravinářské barvě.

Lžíci nebo hůlky? Oba chcete hůlky?

Už skoro spí.

Měli bychom zvát hosty častěji.

V pátek jsme měli večírek. Žádný zákon nezakazuje odpočinek.

Tak se přestěhujeme do Mossu. Je tam větší klid.

Zrovna tu byli Kristin s Trulsem. Aspoň to tu uklidíme.

Je tu čisto. Někoho k nám pozveme.

Tak fajn.

Sranda, sranda, pořád samá sranda.

Napadlo mě, že bychom příští víkend

mohli pozvat Sveina a Torunn. Dlouho jsme se neviděli.

- A není Torunn pro tebe moc pobožná? - Odjakživa ji mám ráda.

- A Svein je docela hloupý. - A tlustý?

S Trulsem a Kristin je větší sranda.

Tak já Torunn hned zavolám, abychom nezapomněli.

Počkej!

Podívám se…

Nedělej to.

- Co máš za lubem? - Jako já?

Co máš skutečně za lubem?

Tak mluv.

- Cože? - Včera jsi nebyl se Sveinem.

- Jak to víš? - Ty tady nekladeš otázky.

- Já… - Mami, nemůžu spát!

Půjdu za nimi.

Už ji můžeš přestat hladit. Usnula.

Tak.

Kdo je to?

- Kdo jako? - Ale no tak!

Jedna z…

Z…

Z…

Je z…

Účtárny.

Pracuje v účtárně?

Kdo to je?

Je to…

Frida.

Ta stejná Frida,

která si každý pátek nosí vaflovač a dělá vafle?

Mluvíme o stejné Fridě?

No, jo.

Wafflová Frida.

- Tak jo, podíváme se… - Přestaň.

Dej mi to.

Dej mi můj mobil.

Dej mi to!

- Přestaň blbnout. - Ne.

Sedni, Håkone! Sednout!

Tak sedni!

Dělej.

Tak se podíváme.

„Nemůžu se dočkat, až tě uvidím.“

A smajlík.

Já nevěděla, že je používáš?

Pěkné.

A odpověď od SVEINA, psaný tiskacími písmeny.

- No jasně, Frida je Svein. - Prosím tě…

SVEIN, s tiskacími písmeny, odpovídá…

„Pojď dál. Jsem ve sprše.“

A smajlík s legračním výrazem.

Dostal jsi vlastní klíč?

Tak jo.

Odpověděl jsi…

„Ani se nemusíš oblékat.“

Smajlík, smajlík…

…smajlík.

Tři smajlíci?

Tak to musíš být

fakt vzrušenej!

Máš její klíč ve svazku?

Takže, když jsi…

Když sis teda otevřel vlastním klíčem,

a ona tam seděla vysvlečená a ty ses pak vysvlékl…

Moje otázka zní, Håkone…

Obtěžoval ses použít gumu?

Cože?

- Osprchoval ses, než jsi přišel domů? - Promiň.

Můžu být plná SPI. Klidně můžu mít HIV.

Klidně ji můžeme mít všichni. Možná jsi nakazil celou rodinu HIV!

Jen proto, že jsi musel šukat!

- Naše děti nemají HIV. - Ale mohly by!

Vždyť ho chytíš jen při sexuálním kontaktu.

Přestaň!

Kdy jsi šukal? Kde? Kdy sis užíval?

- Kde jste to dělali? - Přestaň.

- Teprve jsme začali! - Já to nechci dělat.

- Odpověz! - Nemůžu.

Mám právo znát odpověď.

- Alespoň tohle můžeš udělat! - A proč?

Byla jsem s tebou 15 let! Porodila jsem ti děti!

Odpověz mi, Håkone!

Tak fajn! Šukali jsme všude! Většinou u ní.

V práci. Po práci.

V autě. V lese.

Zbožňujeme šukání venku. Zbožňujeme!

V parku. Přímo tady v parku.

Šukali jsme za tím stromem.

Spokojená? Už nevím, kolikrát.

Ale bylo to skvělé. Fantastické!

Tak. Slyšela jsi to. Spokojená?

Omlouvám se.

Proboha, já…

Nešukali jsme tady.

Nikdy jsme tu nešukali.

Musíš mi věřit.

Nikdy bych to neudělal.

Jdi k čertu, Håkone.

To pískle z účtárny? Nuda!