Whispers (وساوس)

AMALINY ILUZE

Co je to za průvan?

Tys od včerejška nejedla, viď?

Mary, připravte oběd a cestou zavřete to okno.

Kde jsi, Amal?

Proč jsi mě nechala tak dlouho spát?

Vlastně jsi udělala dobře.

Potřebuju si odpočnout a prospat se.

Proboha! Je zima a fouká. Sawsan, proč máš otevřené okno?

Je dusno, mami, a není mi zima.

Tak dobře. Pojď si dát oběd.

Když někdo zemře, musíme obědvat všichni pohromadě?

Sawsan, teď na to není vhodná chvíle. Už tak toho mám dost.

Dobře, ale nemůžeme ten oběd o hodinu dvě posunout?

Každý se třeba může najíst u sebe.

Dobře. Takhle to chceš?

Místo abys byla se mnou a se sestrou, tak nás necháš a chceš být sama.

Dobře.

Dělej si, co chceš. Na tohle nemám náladu.

Waad, zlatíčko. Oběd.

Kdo má chuť jíst?

Já vím, drahoušku.

Jen trochu, abychom měly sílu.

Zítra bude náročný den. Lidi budou chodit kondolovat.

Pojď, drahoušku. Pojď.

No tak.

Jdeme jíst.

Dej mi talíř.

Jednu věc nechápu.

Proč jsme ho nemohly vidět před pohřbem?

Pohled na mrtvého není tak snadný, jak myslíš.

Mohlas aspoň počkat, až přijede tvoje a jeho rodina.

Ty jsi teď rodinný právník?

Máš starost o rodinu?

Víš dobře, že naše rodiny bydlí daleko,

potrvá jim sem přijet

a že jeho rodina s ním nebyla zadobře, Sawsan.

Nechtěl je ve svém životě.

- Budeš na nás křičet kvůli všemu? - A ty budeš jen kritizovat?

Prosím. Teď není čas na hádky.

Další. Takže jedna, dvě...

NORA PŘÍCHOZÍ HOVOR

Haló? Jak se máš, Noro?

Bůh ti žehnej.

Ať Bůh chrání tvé blízké.

Proč se zlobí? V tuhle dobu?

Nemohla jsem čekat, Noro. Nemohla.

Ta nehoda se stala včera.

A víš, že uctít zesnulého znamená pohřbít ho.

Přijedete kondolovat, udělat, co máte, a všechno.

Dobře, drahoušku. Dobře.

Noro, pozdravuj tátu a bratry.

Sbohem, drahoušku.

Sawsan? Waad!

Waad?

- Rychle. - Co se děje?

Nevím. Zaslechla jsem tu zvuk.

Jaký zvuk?

Jako by se pohnula židle. Bylo to přímo tady.

Určitě se něco pohnulo?

Nevím to jistě, Sawsan. Slyšela jsem tu zvuk. To vím jistě.

Co se děje?

Co se to děje?

Hassane, něco se děje?

Ne. Nic.

Určitě? Úplně se ti změnil výraz.

Jde o práci, Amal. O práci.

Dobře. Nemůžeš to přiblížit?

Ne. Obchodní tajemství se neprozrazuje.

Zvláštní.

To je poprvé.

Co se stalo?

Najednou jsem hloupá a nechápu to?

Chci pracovat.

Můžeš mě nechat?

Můj mobil...

Waad, přines mi ho. Nechala jsem ho vedle.

Chci zavolat do půjčovny židlí.

Sawsan, máme dost přehozů a dek, nebo jich potřebujeme víc?

Ne, mami. To bude stačit.

Kdo je to?

HASSAN PŘÍCHOZÍ HOVOR

Haló?

Haló?

Kdo je to?

Haló?

Co říkali? Kdo to byl?

Nikdo se neozval.

Jak to myslíš?

Co to má znamenat?

Jak někdo může volat z jeho telefonu a pak mlčet? Jak?

Víš, kde je jeho mobil?

Je tady.

V jeho pokoji.

Tady je.

To je firemní mobil. Někdo volal z jeho soukromého.

Zkus zavolat zpátky.

Dobře. Podej mi mobil.

Volaný účastník není...

Je vypnutý.

Dobře...

Kdo by mohl vědět, kde je?

- Zeptej se Arwy. Možná to ví. - Dobře.

Arwa.

Arwa.

Haló? Jak se máš, Arwo?

Doufám, že dobře.

Nerada ruším, drahoušku.

Ne, zlatíčko. Nerušíš.

Jak jste na tom?

Dobře.

Arwo, je ještě něco jiného kromě toho sáčku, který jsi mi dala?

To byly věci, co jsme dostali. Něco se děje?

Jen jsme nenašly jeho mobil.

Proč ho chceš?

Ptá se, proč ho chci!

Řekni, že se chceš dostat na Hassanovy účty v cloudu.

Víš, chci se dostat na Hassanovy účty v cloudu.

To vážně nevím, ale už nic jiného jsme nedostali.

Možná se tam dostaneš přes notebook. Mám ti ho přivézt?

Ano, prosím. Přivez ho.

Děkuju, drahoušku. Měj se. Ahoj.

Tak co?

Je ve firmě?

Ne.

Říkala, že nic jiného nedostali.

Ten sáček byl uzavřený. Nikdo ho neotevřel.

Ať přiveze ten notebook a uvidíme.

Přiveze ho zítra.

Můžeš říct řidiči, ať mě odveze na kliniku? Jsem objednaná.

Vážně? Teď, Waad?

Doktor na tom trval.

Dobře. Hlavně se teple oblékni a já řeknu řidiči, ať jede pomalu.

Dávej na sebe pozor, prosím.

Mami, neměj obavy.

Já se snažím, Waad. Snažím.

HESLO

Moje drahá Amal.

Vím, že je to se mnou těžké a občas je problém mě chápat.

Hlavně poslední dobou.

Abych začal novou kapitolu bez tajemství,

dám ti přístup k mým souborům.

Se zvláštním heslem jen pro tebe.

Neprozradím ti ho, ale dám ti nápovědu.

Vím, že tu hádanku dokážeš rozluštit jen ty.

Vzpomeň si.

Je to křestní jméno, které jsme chtěli dát našemu dítěti.

Je to...

Co je zase?

Bože, Sawsan. Vylekalas mě.

Mami, volala jsem tě. Neozvala ses.

Snažila jsem se přijít na heslo

a přes notebook najít jeho mobil.

Mami, tím se teď netrap.

Trochu se uvolni.

Proč máš na sobě abáju?

Zapomněla jsem.

Chci si jít koupit pár věcí na smuteční rozloučení.

Na sebe.

Hned se vrátím.

Zrovna teď? Nemáš na zítřek co na sebe?

Potřebuju tě tady.

Musím nachystat spoustu věcí.

Maminko moje. Nezdržím se.

Mám s sebou mobil.

Udělám, co budeš chtít.

Je tu trochu dusno. Chci jít ven.

Ahoj, drahoušku. Jak bylo u lékaře?

Mluvili jsme o tátovi... o jeho duši.

Mami, kde myslíš, že je teď tátova duše?

To nevím, Waad.

Proč o tom přemýšlíš?

Protože cítím, že je tady s námi.

Protože nejsme zvyklé, že tu není. Takže cítíme, že je s námi.

Ne. Mám pocit, že...

TÁTA PŘÍCHOZÍ HOVOR

Ukaž.

Volaný účastník není dostupný.

Prosím zavolejte později.

Zavolej sestře.

Říkala jsem, že tu pořád je.

Něco se děje.

Waad, ty něco víš?

Prosím, já se zblázním.

Netrap mě.

Jestli něco víš, tak mluv.

Nic nevím. Je to jen pocit.

No tak, Waad. Prosím.

Ten tvůj pocit všechno ještě víc zkomplikuje.

Co se děje?

Zase volal táta.

Řekni jí, že to nebyl tvůj táta.

Jak volal?

Tentokrát někdo mluvil.

Nebylo tomu moc rozumět, ale slyšely jsme slovo „zítra“.

„Zítra?“