Whose Vote Counts, Explained

V roce 1776 podepsalo 56 mužů dokument, obsahující zásadní prohlášení:

Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.

O pár řádek níž zašli ještě dál.

V Deklaraci nezávislosti jasně stojí,

že vlády odvozují svou oprávněnou moc

- ze souhlasu těch, jimž vládnou. - A máme ústavu.

Ústava v podstatě tvrdí:

„Jo, myslíme si, že to je pravda, ale nemysleli jsme to pro všechny.“

Chtěli určitou úroveň demokracie,

ale vlastnili lidi.

Možnost volit byla výsada určená téměř výlučně majetným bělochům.

V zakládající ústavě volební právo nenajdete.

Když George Washingtona zvolili prvním americkým prezidentem,

mělo právo volit nanejvýš 20 % těch, jimž vládl.

Ale jejich počet rostl.

Jednou z největších hnacích sil amerických dějin

je boj o to, aby bylo rozhodnuto a prohlášeno,

že účast ve volbách je právo,

a ne výsada.

Nejprve získali právo volit černoši a v roce 1920 bělošky.

Poté původní obyvatelé.

Od roku 1971 se volební věk snížil z 21 na 18 let.

V roce 2016 mělo v Americe volební právo 90 % lidí starších 18 let.

Ale jen 56 % ho využilo.

Pokud jde o volební účast, USA zaostávají za většinou ostatních vyspělých zemí.

Naše demokracie je rozbitá.

Je to zmanipulovaný systém. Lidé jsou rozzlobení.

Jsou naštvaní.

Kvůli pandemii koronaviru je debata o volbách nevyhnutelná.

Korespondenční volby jsou špatné.

Někdo se bojí, že když to dovolíme,

bude „moc lidí, co mohou volit“.

To je trapná výmluva.

Je třeba se ptát: když je to někomu jedno

a nedojde do školní tělocvičny hodit hlasovací lístek,

jak moc se máme snažit získat jeho hlas?

V Americe je to odvěký boj.

Mají mít volební právo všichni, nebo jen někdo?

Má to být jednoduché, nebo složité?

Je to nejstarší demokracie na světě,

tak proč se o volební právo stále vede boj?

Nejvýznamnější právo.

Volební právo je nejdůležitější.

Jsem vděčná, že zase můžu využít práva volit.

Pro demokracii se necháme i zbít!

Mlátíte lidi do krve, aby neměli výsadu volit!

Někteří nepřišli jen o trochu krve,

- ale o život. - Nechci, aby hlasovali všichni.

Náš vliv ve volbách je tím větší,

čím míň lidé volí.

Nebučte. Jděte volit.

Volební právo je právo základní. Bez něj nemají ostatní práva smysl.

Takovéto volby se v Americe ještě nekonaly.

Kvůli smrtící pandemii státy po celé zemi rozšiřují možnost korespondenční volby.

Pár států má korespondenční volby.

Colorado, Washington, Oregon.

Kandidátky se zašlou registrovaným voličům.

Ve většině států si o to musíte zažádat. Jako v Kansasu.

Hlasovací lístek vám zašlou,

teprve když ověří, že podpis na žádosti odpovídá vašemu podpisu v evidenci.

V některých státech musíte mít důvod, proč volíte poštou. Pandemie se nepočítá.

Pravidla, jimiž se řídí americké volby, do značné míry určují státní politici.

Tak to vždycky bylo.

Volby vždy řešily státy.

Různé státy zkoušejí různé systémy.

Když to funguje, ostatní státy je kopírují.

Tito straničtí politici rovněž stanovují pravidla,

jež určují, kdo vůbec volební právo má.

Když v roce 2016 kandidovala moje žena,

nemohl jsem ji jít volit.

Jelikož jsem žil na Floridě, nemohl jsem volit vlastní ženu.

Florida odebrala odsouzeným zločincům volební právo na doživotí.

Ale v letech 2007 až 2011 je 155 000 z nich získalo zpět

díky republikánskému guvernéru Cristovi,

a to v podstatě automaticky.

Pak se ale stal guvernérem Rick Scott.

Nikdy nezapomenu, jak tehdejší guvernér Rick Scott

zarazil shovívavou politiku předchozí vlády.

Bývalí zločinci se museli odvolat a osobně se účastnit slyšení.

Lidé museli předstoupit před guvernéra a jeho kabinet

a žebrat, aby jim vrátil jejich práva.

Chci získat zpět svá práva a moct taky rozhodovat.

Guvernér to spoustě lidí úplně nesmyslně zamítl.

Milost se zamítá.

Milost se zamítá.

Obnovení práv a milost se zamítá.

Celé to bylo jen na jeho zvážení.

Scott za osm let vrátil volební právo méně než 4 000 bývalým zločincům.

Tehdy jsem si pomyslel, že má neuvěřitelnou moc,

když rozhoduje, který Američan má právo volit a který ne.

Řekl jsem si, že je to na politika až moc velká moc.

Rick Scott pak velmi těsně získal křeslo v Senátu.

Kdyby lidem vracel volební právo jako jeho předchůdce, možná by prohrál.

Proto rozšiřování volebního práva naráželo od počátku na odpor.

Když Amerika vyhlásila nezávislost,

New Jersey umožnilo volit všem dostatečně majetným.

Byly tam vdovy .

Svobodní Afroameričané v New Jersey řekli: „Mám majetek.

Budu volit.“ A šli volit.

Pak ale začaly potíže s volebními podvody.

Muži se převlékali za ženy.

Volily celé kočáry neoprávněných voliček.

Po 30 letech zbavili newjerseyští politici volebního práva ženy i černochy.

Byly to zrovna skupiny, co je nevolily.

V rané Americe mohli lidé bez občanství volit téměř všude,

ale během desetiletí státy toto právo odebraly i jim.

Když začala federální vláda v roce 1867 rozšiřovat volební právo na černochy...

Hned rok nato Florida schválila zákon,

podle kterého odsouzení zločinci nesměli volit.

Patnáctý dodatek zakazuje státům

omezovat volební právo s ohledem na rasu.

O uvěznění se tam nic nepíše.

V té době v těch státech krom jiného zničehonic vznikaly zákony,

jež kriminalizovaly černochy,

zákony, jimž podléhali jen černoši.

Hlavním důvodem bylo zabránit nově osvobozeným otrokům

aktivně se zapojit do demokracie.

A nešlo jen o Floridu.

Zákony o zbavení zločinců práv se rozšířily po celé zemi.

Bílí demokraté na Jihu vydali hromadu dalších zákonů,

omezujících volební právo, aby se udrželi u moci.

Dělali to tak, že zneužívali dědictví otrokářství.

To, že ti lidé byli nemajetní.

Pokud člověk neměl dědečka, co volil, musel platit volební daň.

Byla to první generace černochů po zrušení otrokářství.

Dědeček žádného černocha tehdy neměl dovoleno volit.

To, že ti lidé neměli přístup ke vzdělání.

Například byla doložka o porozumění a zkouška gramotnosti.

Muž, co mě pomohl vychovat, mi říkal, jak dělal zkoušku gramotnosti.

Měl tam otázku: „Jak vysoko je nahoře?“

Jo.

Toto vzešlo ze Severovýchodu

a cílilo to na evropské imigranty z neanglicky mluvících zemí.

Neustále vidíme omezování volebního práva zacílené na určité skupiny.

Někdy je to podle rasy,

ale vždy proto, že lidé u moci, se o moc nechtějí dělit.

Seznam pokračoval.

Ať se ta politika týkala čehokoli, zažili jsme státem schválené násilí.

Potlačování práv voličů existovalo v téměř každém našem státě.

Ale Jih potlačoval práva voličů nejefektivněji.

Volební právo tam bylo v podstatě zničeno.

Do roku 1940 byla jen tři procenta dospělých Afroameričanů z Jihu

registrovanými voliči.

Tři procenta.

V roce 1964 byla ústavním dodatkem zrušena volební daň,

ale než se věci daly do pohybu, trvalo to ještě rok.

V Selmě v Alabamě pochodovali stovky lidí za právo volit

a záběry na policii,

brutálně útočící na protestující, včetně budoucího kongresmana Johna Lewise,

konečně otřásly národem a donutily prezidenta Johnsona jednat.

Je to právo,

jež žádný Američan věrný našim zásadám nemůže popřít.

Díky přijetí zákona o volebních právech v roce 1965

se USA konečně staly

demokracií v pravém smyslu slova.

Všechny rasistické taktiky byly najednou nezákonné, a co bylo hlavní:

státy, jež zbavily práv většinu občanů,

teď musely mít povolení od federální vlády,

chtěli-li lidem volení ztížit.

Systém zafungoval a navždy změnil americkou politiku.

Od roku 1965, po přijetí zákona o volebních právech,

vidíme vznik konsensu dvou stran, že se volby mají usnadnit.

Když měla platnost zákona o volebních právech skončit,

vláda ji pokaždé prodloužila.

Dokud budu ten, kdo dohlíží na dodržování ústavy,

nepostaví se mezi občany a volební urnu žádná překážka.

Prodloužením platnosti tohoto zákona Kongres potvrdil své přesvědčení,

že jsou si lidé rovni.

Objevily se nápady, jak volby usnadnit.

Třeba zjednodušením registrace.

Nesmíme přijít o jediného voliče.

Umožnilo se volit před dnem voleb.

Dnes se volí prezident. Stát má nový program dřívějšího hlasování.

Rozšířily se korespondenční volby.

Všichni oprávnění voliči,

tedy 1,4 milionu lidí, dostali hlasovací lístky poštou.

Georgie má jeden z nejvelkorysejších standardů poštovního hlasování

a schválili to republikáni, když v roce 2005 přišli k moci.

A v roce 2008...

Pokud je tu někdo,

kdo stále ještě zpochybňuje sílu naší demokracie,

pak mu to dnešek vyvrací.

Rekordní počet voličů, jimž bylo v minulosti právo volit upíráno,

zvolil prvního černošského prezidenta.

Když byl v roce 2008 zvolen prezident Obama,

tak se ten konsensus dvou stran rozpadl.

Obama a Demokratická strana zachytili rostoucí diverzitu Ameriky.

Republikáni ne.

Na Jihu byli k potlačování práv voličů podněcováni demokraté.

Teď to byli zase republikáni.

Roku 2013 to Nejvyšší soud hodně usnadnil.

Nejvyšší soud dnes v podstatě zbořil jeden z pilířů hnutí za občanská práva.

Soud zasadil ránu nejdůležitějšímu občanskoprávnímu zákonu,

zákonu o volebních právech.

Nejvyšší soud dnes vrazil dýku do srdce zákona o volebních právech.

Soud rozhodnutím pěti ku čtyřem vyjádřil,

že se situace řešená tímto zákonem změnila

a že zákon není aktuální.

Státy a okresy, kde zákon o volebních právech platil,

nyní mohly měnit své volební zákony bez federálního povolení.