نخستین 200 خط.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
Tak jo.
Co to děláš?
Co to máš se zadkem?
Nic.
Nebo asi spíš všechno,
ale neříkali jsme, že budeš klepat, Adame?
Bylo otevřeno.
Na tom něco je.
- Někdo ťukal, ale neotevřel jsem… - …protože to máš zakázané. Šikulka.
- Ahoj. - Máš se?
Jo, dobrý. Díky.
Samozřejmě nestíhám,
- ale jinak… - Jak se máš, Adame?
- Dobře. - Mohla bys…
- Jo. - Díky.
Ne.
- Já myslela, že jdeš jenom na drink? - Jo. Proč?
Nic. Vypadáš skvěle.
Co? Je to moc?
Ne, akorát to není úplně každodenní model…
Vůbec.
Přijde na to, s kým jdeš.
Kámoška, sklenka vína, drby.
Skoro nikam nechodím, je to přehnaný?
Lou, vypadáš skvěle.
Jsi krásná, mami.
Jako princezna.
Tak jo, beru si mobil, kdyby něco.
Asi stejně přijdu brzy, ale…
Běž a užij si to, my to zvládneme.
- Bav se. - Ahoj.
Ještě jednu, prosím.
PROMIŇ, LOU, NĚCO MI DO TOHO VLEZLO.
NEDORAZÍM. NEVADÍ?
V POHODĚ
SNAD JE VŠE OK
DEJ VĚDĚT, KDYBYS NĚCO POTŘEBOVALA
Sakra.
Promiňte, moc se omlouvám. Nekoukala jsem na cestu.
Koupím vám nové pití.
To neřešte.
Prosím vás.
Podívejte, fakt nemusíte.
Ale ano. Zvlášť když jste nereagoval jako blb.
Co si dáte?
Pil jsem Macallan.
A sklenku vody k tomu.
- Všechno? - Jo.
Promiňte.
Jasně.
Dvanáct liber.
- Prosím. - Díky.
Ještě jednou pardon.
- No, bylo milé… - Chodíte sem často?
To jsem řekl?
- Jo. - No jo.
Fakt že jo.
Nedávno jsem se sem přistěhoval
a napadlo mě zajít na drink.
Vlastně dost hloupost.
Jako bych byl ve filmu, kde lidi vejdou do baru
a navážou konverzaci s někým cizím.
Ale někdo to umí, ne?
Dejte jim pět minut a baví celou společnost.
Třeba vy?
- Ani omylem. - Já taky ne.
A jakou výmluvu máte vy?
Že jste tu sama.
Kámoška Sophie mě vyšplouchla.
Takže jste mi vyrazila pití z ruky, abyste měla s kým se bavit.
Byla jsem vlastně na odchodu.
- Na tom něco bude. - Nebo jste viděl, že jdu…
a zpunktoval to.
Dostala jste mě.
Ale v tom případě mi dlužíte 12 liber.
Ty jo, Macallan?
To neznám.
Skotská.
Jako vy.
Hezký přízvuk.
No nic, měla bych jít.
Jednu na cestu?
Chcete mě opít?
Klidně si dejte vodu.
Nebo chipsy.
Jen se snažím, abyste zůstala.
Proč?
Je mi s vámi příjemně.
Nepůjdu s vámi domů.
Jste přímá.
Nechci vysílat chybné signály.
Fajn, mise splněna.
Takže…
co ten drink?
Fajn.
Takže…
Díky za večer.
Já taky.
Jo.
Teď se domů nevrátíme jako párek lůzrů.
Já jdu tudy.
Já nemůžu.
Moc se omlouvám.
Promiň.
Pardon.
Dobré ráno.
Právě jsi ho minula.
- Koho? - Svého nového šéfa.
- Jaký je? - Mladý.
Až moc mladý, ale to bude mým věkem.
Ale vypadal vcelku mile.
A kouká se na něj líp než na starého Plummera.
Moc se nezdržel.
- Jsou u doktora Sharmy. - Oni?
Je tu s manželkou. Fešanda.
Sharma, Jones a Drumgoole, jak vám mohu pomoci?
Překvapilo by vás, jak je dnes těžké najít dobrého psychiatra.
Jdou na dračku.
Moderní život je pro byznys dobrý.
V tom máme všichni štěstí.
Rozhodně.
Máme radost, že David rozšíří naše řady.
Už jsem ho nemohla udržet.
Od vaší nabídky se nemůže dočkat, až nastoupí.
Je to tak. O vaší klinice jsem hodně slyšel.
Kde má ordinaci David?
Sakra.
- Ať vidím, kde se ta kouzla dějí. - Jistě.
- Provedu vás. - Sakra.
Louise by měla brzy dorazit.
Rád ji poznám.
Je skvělá.
Sakra.
Sakra.
- Jak dlouho jsi tam byla zamčená? - Dvacet minut.
Sharma mu udělal kompletní prohlídku.
Chtěla bych vidět tvůj výraz.
Jo, no…
Já nechci vidět jeho výraz, až mě zítra uvidí.
Vím, že jsi s chlapy vyšla ze cviku,
ale fakt tě nenapadlo, že je ten podlej bídák ženatej?
Ne.
Vypadal spíš tak smutně.
Vlastně mi nelhal, Sophie.
Ale neřekl ti své jméno.
Já jemu taky ne.
I to na tom bylo takový…
Nevím.
Vzrušující.
Asi.
Jaká byla ona?
Manželka?
Krásná.
O nikom nikdy nezjistíš všechno.
To by ses musela zbláznit.
Všechno bude dobrý, Lou.
A zítřkem se netrap.
Ať se ten hajzl zapotí.
Mami.
Adame?
- Adame? - Mami!
Adame!
Pomoc!
Do prdele!
Na.
Děkuju.
Jsi nervózní?
Proč?
Tvůj první den.
Není to můj první „první den“, Adele.
Pěkná ordinace.
Bude ti slušet.
A působí mile.
Dr. Sharma a ostatní.
Ano.
Snad je nezklamu.
Nezklameš.
Jsi výborný psychiatr.
Mají štěstí, že tě mají.
Jako já.
Musím jít.
Tak jo.
A na ex.
Zavolám…
v 11:30.
Budu tady.
Davide?
Hezký den.
Miluju tě.
Já vím.
- Mami, přijdeme pozdě. - Kdo za to může?
Možná kdybys ráno neztratil boty.
Možná kdyby sis obula jiný.
Proč vůbec někdo nosí vysoké podpatky?
Tu otázku si taky kladu. Vidíš?
Jdeme včas.
Rád si před školou hraju.
Tak můžeš zítra.
Tak jo.
No comments yet. Be the first to leave one.