A Little Princess

Kdysi hodně dávno

žila krásná princezna Síta v čarokrásné zemi

jménem Indie.

MALÁ PRINCEZNA

Jejím mužem byl princ Ráma,

kterého zlá macecha, královna Kájíkej,

vyhnala do začarovaného lesa.

Jednoho dne

spatřila princezna v lese poraněnou gazelu

a poprosila Rámu, aby jí šel pomoci.

Ráma nakreslil na zemi kruh a řekl jí:

"Toto je kouzelný kruh.

Dokud budeš uvnitř,

nemůže se ti nic stát."

V noci princezna uslyšela hrozný křik.

Pomoc!

Myslela, že Ráma je v nebezpečí,

a vyběhla z kruhu, aby mu přispěchala na pomoc.

Brzy potkala starého žebráka.

Síta peníze neměla,

ale chtěla ho něčím obdarovat.

Jakmile měl její náramek,

proměnil se v 10hlavého netvora Ravanu.

Popadl princeznu a unesl ji do paláce,

aby ji učinil svou ženou.

Simla, Indie 1914

Znalas nějakého prince, Májo?

Ano. Lákiho otce.

-On byl přece voják! -To byl.

Ale také byl můj princ.

A já jeho princezna.

Myslím opravdové prince a princezny.

Všechny ženy jsou princezny.

Máme na to právo.

Bude se mi stýskat.

Indie je jediné místo na světě, které probouzí fantazii.

Chtěla bych tu zůstat navždy.

Já vím, miláčku. Jenže Anglie vstoupila do války,

a já musím jít. To přece chápeš, ne?

Proč musím jet do Ameriky?

Budeš tam v bezpečí.

Budeš chodit do stejné školy jako kdysi maminka.

-Víš kde? -V New Yorku.

Tati?

Mája říkala, že všechny ženy jsou princezny.

-Mája je velmi moudrá. -Takže je to pravda?

Můžeš být čímkoli chceš. Stačí tomu uvěřit.

-Čemu věříš ty? -Já věřím, že jsi

a vždycky budeš moje malá princezna.

Simla, Indie

Tohle jsem dal mamince v den naší svatby.

Teď patří tobě.

Ta byla krásná!

Cos na ní nejvíc miloval?

Těžká otázka.

Jak se jí třpytily oči, když se smála.

Zrovna jako tobě.

Její hlas, když zpívala indické písničky.

Ale nejraději ze všeho

jsem s ní tancoval!

DÍVČÍ INTERNÁTNÍ ŠKOLA SLEČNY MINCHINOVÉ

Dobrý den!

Kapitán Crewe, viďte?

Sestra přijde hned.

Zrovna jsme chystaly slečně pokoj.

Tvoje věci dorazily dnes ráno.

Děkuji

Ach Bože, Amélie! Amélie Minchinová.

Kapitáne Crewe!

Ráda vás poznávám.

Tohle je jistě Sára.

Taková hezká holčička.

-Zrovna jsem chtěla... -Děkuji, to je všechno.

Pojďte za mnou.

Vyučování začíná přesně v osm.

Vyučujeme literaturu, přírodní vědy

a taky latinu a francouzštinu.

Sára mluví dobře...

Oběd je v půl druhé, následuje procházka,

pokud ovšem není krajně nepříznivé počasí.

Ve čtyři začíná hodina etikety,

kde se dívky učí zásadám společenského chování.

Studovna je otevřena do půl sedmé, pak podáváme večeři.

Před spaním si předčítáme.

Na to se dívky vždy velice těší.

Neděle je den odpočinku, kdy mohou dívky psát domů.

Také chodíme do kostela. Nějaké otázky?

Pojď, drahoušku.

Dívky!

Pozdravte svoji novou spolužačku

Sáru Crewovou.

Dobrý den, Sáro.

Musíš jim vyprávět o svém životě v Indii.

Jistě budeš brzy velmi oblíbená.

Řídíme se tu jasnými pravidly.

Za prvé, pořádek.

Dívky musí udržovat svůj pokoj v naprosté čistotě.

Na dodržování pravidel přísně dohlížíme.

Ale mohu vás ujistit, že výsledky za to úsilí stojí.

Je všeobecně známo, že ty nejskvělejší

a nejvybranější mladé dámy vychovala

právě naše škola.

O tom nepochybuji.

Ale šperky a ozdoby tu bohužel nepovolujeme.

Mohu to nosit aspoň ve svém pokoji?

Jestli na tom trváš.

To ano.

Ta si říká o průšvih.

To je nádhera.

Náš nejlepší pokoj.

Děkuji za vaši péči, slečno.

Chci, aby se tu Sára cítila co nejlépe.

-Na penězích mi nezáleží. -Samozřejmě!

Měli byste se rozloučit.

Vaše loď brzy odplouvá.

Budu ti psát každý den.

Jak se ti líbí pokoj?

Dali ti ten nejlepší. Máš arkýřová okna a krb.

Až si sem dáš hračky a šaty,

bude ti tu dobře.

Tamhle jsem něco viděl,

leží to na židli.

Přijela za tebou až z Francie.

Jmenuje se Emily.

Panenky jsou skvělé kamarádky.

Neumějí mluvit, ale to neznamená, že neposlouchají.

Když jsou v pokoji samy, vždycky obživnou!

-Opravdu? -Ano.

Ale než přijdeme, rychle se vrátí na své místo.

Proč neobživnou, když jsme s nimi?

Protože je to kouzlo.

Na kouzla se musí věřit.

Jinak se nestanou.

Když se ti bude stýskat, nebo když budeš mít strach,

pověz to Emily.

Ona mi dá vědět, ať budu kdekoli.

A já ti hned pošlu zprávu.

A když ji pohladíš,

pohladím já tebe.

Neboj se, tatínku.

Já to tu vydržím.

Copak to děláš?

Učíš se mě nazpaměť?

Ne. Já už tě nazpaměť znám.

Sbohem, princezno.

Co to bylo v noci za hluk? Někdo celé hodiny plakal.

To nic není. Měla bys slyšet chrápat Josefínu.

Já nechrápu!

Tak to byla ta nová.

Už jsem u ní byla. Má spoustu hraček!

Dej mi svou stuhu!

Její otec prý vyrábí sušenky. Je hrozně bohatý.

To je jasné. Sušenky jí každý.

Je to Angličan a nejlepší přítel krále a královny.

Prý museli odjet z Indie,

protože se někdo těmi sušenkami otrávil.

Otrávené sušenky?

Má teta umřela, když snědla otrávené fazole.

-Komu na ní záleží! -Je to pravda.

Ale než přijdeme, rychle se vrátí na své místo.

To je rychlost!

Maminka!

Sáro!

S jídlem na nikoho nečekáme!

Promiňte, slečno...

Nejsi tady sama, uvědom si to.

Ano, ano. Dobrý den!

To je naše nová žákyně. Včera jsem vám ji představila.

To je Monsieur Dufarge.

Ode dneška tě bude učit francouzsky.

Je to nutné?

Ovšemže ano.

Okamžitě se omluv za svoji hrubost.

-Nechtěla jsem být hrubá. -Dělej!

To dítě se nemusí učit. Mluví jako Francouzka!

Prý se učila s otcem.

Já jsem jí rozuměla.

Promiňte, chtěli jsme vám to říct.

Mohla by učit mladší dívky

a vám pomoci s výslovností, slečno Minchinová.

Cítím horké párečky!

Děkuji.

U stolu se nemluví.

To není přirozené.

Neodmlouvej!

Sedm krát pět je 35.

Sedm krát šest je 42.

Sedm krát sedm je 49.

Sedm krát osm je

58.

Ne. 54?

55?

72, 93, anebo 12?

Nezlobte se, slečno.

Včera jsem se to učila.

To se mi nechce věřit.

I tvůj otec tomu těžko uvěří.

Neříkejte mu to, prosím!

Slibuji, že se zlepším.

Prosím!