The Perfect Family (La familia perfecta)

NETFLIX UVÁDÍ

No tak, Pablo.

Pablo, tohle zvládneš. Zvládneš to. No tak.

To je ono.

Mami, tomu neuvěříš.

Ne, jasně že tomu neuvěří.

No tak, Pablo. Vždyť to není tak těžké.

Je to hračka. Hračka.

Mami, já jsem muž a Sara je žena.

A ty…

A ty mě zabiješ. Do prdele. No tak.

Pablo, seber se, víš, co uděláš,

víš to. Přesně tak,

uděláš ze sebe blbce.

Ach, mami.

Dnešek se mi zkomplikoval.

Ne, chci se setkat, chci, ať mi to povyprávíš.

Zítra by se to kafe hodilo víc.

NEJLEPŠÍ MANAŽER

Zavoláš jí?

Dobře, skvěle.

Cože?

Aha, to s Pablem!

Chce nás překvapit.

Fakt. Já ti nevím.

Přijde mi, že nám chce někoho představit.

Nevím, možná advokáta od něj z kanceláře,

on je opravdu terno.

Jo.

Hele, už musím končit, mám ještě jeden hovor.

Tak zatím, pusu.

Trini!

Dobrý den.

Na čtvrtek bych na celý den chtěla to nejlepší auto.

Pro pět dam.

Jsou to manželky vědců, jeden z nich má nobelovku.

A řidič ať nekouří.

Že nebude kouřit v autě, to je samozřejmé,

ale je poznat, když je to kuřák.

Ano. Limuzína zní dobře.

Dobře…

Jo, tu červenou. Ne vy,

můj manžel. Je to vědec, ano.

Radši to auto, co jste mi nabídla předtím, je větší.

Dobře, pošlu vám e-mail. Děkuji.

Zase o starost míň.

Ernesto. Pojď sem.

- Prostrkáváš to mockrát. - Líbí se mi windsorský uzel.

Pablo!

Honem.

Kabát. Dort.

- Díky, Trini. - Trini.

Nekuř.

Ahoj, miláčku.

Ty tvoje vousy…

Mami, tati, říkal jsem vám, že nejde o nic speciálního.

- Vždyť jsme přišli neformálně. - Je to tvoje.

Prozradíš nám už konečně to překvapení?

To překvapení je, že…

jedeme k Saře domů.

Ke komu?

K Saře. Představil jsem vám ji před pár týdny, pamatuješ?

Znáš mámu. Pamatuje si všechno kromě tvých přítelkyň.

- Říkám tomu selektivní paměť. - Já tomu říkám mateřská láska.

To je ještě pořád Madrid?

Jo, samozřejmě, mami.

Nic mi to neříká.

Zamkls nás?

Ali, zazpívej něco!

Koukají po mně děti z ulice,

jak si tak chodím volně velice.

Na dražší život já nemám čas

a ani chuť, no vem to ďas.

A tak chodím ulicí jak v pelechu štěně,

chci se z ní však dostat, ponechat ji štěstěně

Jenže jsem tam našla tebe, tys změnil mou píseň,

a teď nevím, zda jsem ráda…

Nějaké auto! Ukradněme ho!

…nebo cítím tíseň.

Ty nevíš, kdo jsem…

Takhle na jihu jsem ještě nikdy nebyla.

- Ještě že jsem si vzal vestu. - Tak jsme tady.

Pozor, madam! Horké.

To ještě existuje?

Růžová panterka! Utekla ze ZOO?

No teda. Barbína.

Uvidíš, že se ti to bude líbit, mami.

Dobrý den.

A její rodina taky, jsou všichni skvělí.

Dej to pryč.

- Je jako člen rodiny. - Frajer, co?

- Je znát, že se mu líbíte. - Jo.

Jmenuje se Sandunguero, podle reggaetonu,

který zbožňujeme.

Omlouvám se za nepořádek, zrovna mi skončila šichta.

- Sakra, mami. - Nazdar, kámo!

Ahoj, Mikey! Obejmi mě, brácho!

Nazdar, Mikey.

- Miguel, těší mě. - Miguel.

Miguel.

Pokud dovolíte…

S dovolením.

Že nám to ale trvalo,

dát ty rodiny dohromady, chtěla jsem si pokecat s tchyní…

Drahoušku, pomůžeš mi s kávou?

- Jak že mě to nazvala? - Jen klid.

Ksakru, Saro, proč jsi mě nevarovala?

Nevěděla jsem, že je tak nóbl.

Copak jsem to věděla já? Je to žena v domácnosti.

„Žena v domácnosti“… Vařit možná umí,

ale říkám ti, že v životě neumyla záchod.

Jsou to normální lidi, mami. Ovládej se.

„Normální lidi“. „Ovládej se“.

Bejt astrolog musí stát za hovno, že?

- To nevím. Já jsem astronom. - Luxus.

To toho máme fakt hodně společnýho.

Já pouštím v klubu „Space“. Hele, DJ Toni.

Poslouchej, je to hustý.

To je teda srandista!

Jo.

Pěkný, co? Vánoce taky fakt žerem.

Jo.

Dobré, co?

- Tady je to kafe. - Šup na něj.

- To je ono. - Skvěle.

- Všechno je hotové. - Amparito, chtěl bych mluvit první.

Miluje proslovy.

Je nám potěšením,

že jsme se konečně seznámili s Pablovými rodiči.

Tady u nás je Pablo jako syn,

vychovali jste slušného, elegantního muže.

Je jako řezba v ořechovém dřevě.

Pracuje se dřevem.

- Tak pojďme do toho. - Dobře.

Já většinou používám zubatý nůž, aby se to nerozmačkalo.

V žaludku se ti to stejně rozmačká víc.

To máš naprostou pravdu.

A jak jste se seznámili?

- No… - V práci.

Takže ty jsi taky advokátka.

Ne. Dělám ve zdravotnictví.

- Jsi doktorka? - Ne, pracuju ve fitku.

To bys nevěřila, jak se kvůli ní zpotím, mami.

- Nakonec tomu bude šéfovat. - Už jsem skoro partnerka.

To je moje holčička…

O cokoliv usiluje, to získá. Jako máma.

To říká, protože jsem byla první žena,

která řídila 14metrový autobus s 80 cestujícími.

Volantem točíš neskutečně.

Hlupáčku.

- No tak, dejte si. - Jako doma.

Hele, myslíš, že mezi náma žijou mimozemšťani?

Občas tomu pevně věřím.

Vidíš?

To je debil…

Tady čalouník, poslouchejte.

Je u vás čalouník.

Takže…

- Ještě než se rozloučíme… - Jo, no…

Se Sarou jsme vás tady shromáždili, protože jsme vám chtěli

něco oznámit.

Uděláte ze mě babičku?

Ne, mami. Proboha, ne.

- Sara a já… - Pablo a já…

- …se… - …se…

- budeme brát! - …budeme brát!

Já to věděla!

- Sarinka se vdává! - Ty brečíš? Tati…

- Zamlouvám si její pokoj. - Holčička už jde, Amparito.

Berou se!

Kyslík…

No…

- Mami, máš radost? - Já?

Mám radost, když ty máš radost.

To je skvělé. Tak zatím.

- Pojď. - Čau, holky.

- Ahoj, krásko. - Nazdar.

Co je s ní? Vypadá jak žvejkačka.

Co? Co ty?

- Dobrý den, Flor. - Dobrý den, Sarinko.

Miláčku, myslím, že se tvé mámě nelíbím.

Děláš si legraci? Zbožňuje tě.

Nesnáším ji, Ernesto. Řekni mi, že to nakonec nebude moje snacha.

Moc rád, ale to bych lhal.

Co je mu? Jak si ji může chtít vzít…

s tou její mámou, tátou,

tím slintajícím psem a buchtou…

Viděls, co s ní provedla?

Jsou trochu venkovští, to nemohu popřít.

Dneska jsi nějaký velkorysý.

Snad to přejde, protože mít tyhle šašky za…

Představ si Vánoce.

Potichu.

Zatím nashle!

Holky, v nadaci Fundación Juan March mají novou výstavu.

Mohly bychom jít příští týden, až skončí kongres. Ale…

muselo by to být ráno, pak mám totiž charitativní trh.

Viděla jsem snad všechny obrazy. Ty si nedáš pokoj.

Co Pablo a to jeho překvapení?

Jaké?