نخستین 200 خط.
4:18 RÁNO
- Ahoj, puso. - Sežrání žralokem, nebo aligátorem?
- Já neplavu v moři. - Aligátoři jsou i v jezerech.
- Žraloci jen v oceánu. - Neměň pravidla, vyber si.
- Oba způsoby musejí být možné. - Nemůžeš snížit riziko na nulu.
U zabití žralokem ano, když nikdy nevlezu do oceánu.
Můžeš být v letadle, co spadlo do moře.
Tak jo. Žralok. To je rychlejší. Aligátor tě utopí, než tě sežere.
Hotovo. Žralok. Stačí?
- Spokojená? - Ano.
Chceš přijít?
- Katherine je u tebe? - Jo.
- Tak to ne, děkuju. - To je dobrý, pojď.
- Stejně se chci rozejít. - Tak brzo?
- Dávám tomu tři týdny. - Chudák Katherine.
Zvládne to. Má velkou... Smysl pro humor.
- Pitomče... Ty máš problém. - Těch mám spoustu.
Viním z toho rodiče. A proč šeptáš?
Mám v posteli chlapa.
- Cože? Puso, to je skvělý. - Je to aušus, dělá barmana.
- Co je to se mnou? - Nemělas to už rok, ne?
- Šest měsíců a týden. - Není to přirozený.
- Musíš si vymést pavučiny. - Dík za radu.
- Myslím z vagíny. - Já to pochopila.
- Měla bys přijít. - To ne. Radši si vezmu prášek.
- Uvidíme se večer. - Myslíš my všichni?
Nás šest a Katherine. Pokud se s ní předtím nerozejdeš.
- Dobře. - Chci to vědět.
- Dobrou. - Dobrou.
Děkuju.
Jo. Řeknem si to u snídaně.
Můžeš to podržet?
Musíme se přestat schovávat.
- Ahoj, puso. - Ahoj.
- Co ty boty? - Připadáš si malý?
- Ty obrovská? - Trhni si.
- Prosím. - Děkuju.
- Dobrej flek. Tos sehnala přes šéfa? - Jo.
Stačilo ho jen třikrát vykouřit. A jeho dvakrát.
- Ahoj! - Ahoj!
- Vypadáš úžasně. - Oba vypadáme výborně.
- Jak se máš? - Celá záříš.
- Rád tě hladím po tváři. - Miluju to.
- Katherine se tu má s tebou sejít? - No...
- Ne! - Já nevím.
- Chudák Kath. - Proč?
Jak to je? Nenáviděl matku, nebo se s ní chtěl vyspat?
- No tak. - Nenávidíš ji.
- Bojíš se, že ti máma uřízne penis. - Stačí.
Moc vám všem děkuju.
Julie se nedostane ani k druhé schůzce.
To není fér, snažím se. Poslední schůzka byla hrůza.
Tobě se nelíbil Russell? Je rozkošný.
- Je to kriminálník. - Finanční podvody. To se dá.
- Vážně? To jsem dopadla. - To přece není nic zvláštního.
- Jak by sis to představovala? - Je to nóbl vězení.
- Missy a Ben mají zpoždění, nebo... - Ne, jsou tady.
- Kde? - Šli na záchod.
- Je to asi 20 minut. - Oni tam...?
- Asi jo. - Bože.
- Dělají, myslím, tohle... - Mají sex snad v jednom kuse.
- Dělají to častěji než kdokoliv jiný. - Jason to dělá často.
Ale nikdy na lodi nebo na piáně.
- Zatím. - Na pohřbu mýho táty to dělali...
- Jak se vede, lidi? - Ahoj, jak se máte?
Vítej zpátky.
- Co jste tam dělali? - Potkali jsme známé z práce.
- A někdo volal... - Na záchodě?
Koho jste tam potkali?
Barbaru a Davea.
Ty neznám. Je skvělý, že jsme tu všichni.
Nenávidím tě! Zavolám na tebe policajty!
- Věřili byste tomu? - Čemu?
Stovka za jídlo, a přitáhnou mimina?
- Můžou sem vůbec? - Na Manhattanu chceme žít svůj sen,
nechte děti doma. - Jsme těhotní.
- Panebože, to je úžasný! - Blahopřeju.
- To je tak... - To je prima.
- Úžasný. - Díky, Bene.
- Promiň, nechtěli jsme... - Řekli nám to už dřív...
- Ne, my jim to řekli až teď. - Blahopřeju ti znova.
- To je skvělý. - Zapomeň na to, co jsem říkal.
- Ne, ne, ne... - Nesnášíme je.
- Jsou to děsný lidi. - Ne že je nesnáším...
- Nebudeme sem brát naše děti. - Nebo do jinýho nóbl podniku.
- Nebudeme je brát nikam. - Budem v pohodě.
Les bude pořád uřvaná a já budu hodně pít, takže...
Jen žertuju.
- Miluju tě. - Já tebe.
Jsme nadšení.
Všechno bude jako dřív. Nic se nezmění.
Jistě.
O ČTYŘI ROKY POZDĚJI
Dejte mi šest růžových a osm modrých.
- 14 celkem. Zabalit? - To by bylo moc milé.
Děkuji. Počkejte chvilku, promiňte.
Tady to je.
- Děkuju. - Dělá to 1423,90.
- Říkal jste 1400 něco? - Ano, madam.
- Haló? - Musím si to ještě rozmyslet.
- Máme to zrušit? - Ahoj.
Díváš se na to samé, co já?
- Podívej se do mailu. - Vydrž.
PRVNÍ HOVÍNKO V NOČNÍČKU
Bože.
- To je teda kus. - Jo. Velkej.
- Zrovna jsem obědval. - Je to kukuřice?
- To mi hned vrátilo chuť. Díky. - Promiň. Co chceš k narozeninám?
Skvělou kočku, velký kozy, dlouhý nohy, co není magor nebo neurotik.
- Nebo věřící. - Něco, co seženu do tří hodin.
- Stroj na espresso. - Platí.
Promiň, že jsem je nedostala do restaurace.
To je jedno. To je ta dětská karta.
Je to dětská karta a Brooklyn. To je jako...
- Jako dvě karty. - Jsou to dvě karty.
- Nesnáším Brooklyn. - Je to novej Manhattan.
Manhattan je novej Manhattan. Vyčtený.
Aspoň tam budou Ben a Missy. Neviděl jsem je od porodnice.
- To ne. Nebyli na té akci u...? - Ne.
Děkuju.
Pomalý bolestivý umírání,
nebo vidět lásku tvýho života pomalu a bolestivě umírat?
A. Je mnohem horší být bez člověka, kterého miluješ, než umírat.
Ale já bych to neměla pomalý, zkrátila bych si to.
- Jak? - Morfium do žíly. Ty?
B. Já žiju!
Ty bys radši sledoval lásku svého života bolestivě umírat?
Nebylo by to super, ale na mě čeká ještě spousta dobrejch let.
- Je dost pozdě? Neprojdem se? - 35 minut? Jdem dost pozdě.
- Ahoj! - Všechno nejlepší.
Ještě nejsme hotoví.
Cole! Mohl bys na chvíli ztichnout?
Alexi, můžeš laskavě vylézt?
- Jsem na záchodě! - Jason a Julie jsou tu, vylez!
Ahoj, lidi.
- Ahoj. - Můžete na něj dát pozor?
- Jasně. - Přinesli jsme víno.
Neměla bych to vybalit?
- Měla. - Jo.
- Ahoj, Cole. Jak je? - Něco jsme ti přinesli.
Propáníčka, ty jsi veliký. A já tě mám strašně moc rád.
Moc jsi mi chyběl. Jak to jde?
- Ahoj, lidi. - Ahoj.
Jak se máš?
- A co ty? - Všechno nejlepší.
- Dlouho jsem tě neviděl. - Alexi! Potřebovala bych pomoct.
- Že bys něco uklidil? - Byl jsem na záchodě.
Jo, 45 minut. Když zrovna čekáme hosty?
- Četl jsem si. - A zavírej! Je tu smrad!
Chtěl jsem to vyvětrat!
- Omlouvám se. - Já se omlouvám.
- Zlatíčko, nic nedělej, prosím. - To je dobrý.
- Zlato, máme pro Jasona dárek? - Koupíme ho tenhle víkend, promiň.
- Pohoda. - Vypláchni si to.
- Ben a Missy! - Neviděli jsme je.
- Ben a Missy! - Vypadáš dobře.
Díky. Ty taky.
- Ty jsi...? - Zhubnul jsem.
- Vypadáš dobře. - Je milý, že sis všimnul.
Alexi! Otevři ty blbý dveře! Jsi hluchej?
Zvonil zvonek?
- Děláš si ze mě prdel? - Mám jít otevřít?
To musí jít všechno stranou.
- Zabiju ho. - Co omáčka?
- Ahoj. - Jo. Celej den.
Omlouvám se, že zvonil stokrát.
- Vypadáš skvěle. - Jak se vede?
- Ahoj, Troyi. - Ahoj, lidi.
- Všechno nejlepší. - Díky.
Všechno nejlepší. Promiň, zapomněl jsem vyzvednout dárek.
Zabalený a zaplacený dva bloky od jeho kanceláře.
- Přinesu ti ho zítra. - Je to kravata. Můžeš ji vyměnit.
To nevadí. Díky.
- Co že to bylo za chlapa? - Dohodil mi ho šéf.
- Bylo mu jedenašedesát... - Promiň, můžu ho dát ke Katie?
- Jasně, jen běž. - To je přece dobrý.
- Položím ho k ní, hned usne. - To brečí z hladu, běž ho nakrmit.
Proč ho nenakrmíš ty?
- Já přinesla láhev. - Fajn, nakrmím ho já.
Snad to není taková dřina.
Jako bych ji znásilnil.
- Jasi, co práce? - Dobrý.
- Děláme spoty pro pivo na Super Bowl. - Promiňte.
- Dost dobrý. - Jo.
A to je pro mě. Je na mně řada.
- Potřebuješ pomoct? - To je dobrý.
Jak se má Callie?
Rozešli jsme se.
- Ne. - Asi před čtyřmi měsíci.
Hodně štěstí, drahý Jasone
Hodně štěstí...
- Můžem dostat další? - Díky.
- Ježíšikriste. - Neuvěřitelný.
Tyhle lidi neznáme.
Jsou zlí a vzteklí a...
- Zlí. - Kdy se to stalo?
- Nevím. Když měli děti? - To z tebe neudělá hnusáka.
Třeba jo.
Můžeme dostat další? To nemůže být jen tím.
- Je to těžký, musí být. - Jasně.
No comments yet. Be the first to leave one.