Orphan

Vydrž. Jen klid.

Jsi statečná. Velmi statečná, zlato.

-V pořádku? -Ano. -Fajn.

-Doktor Matthew na sesternu. -Promiňte.

Moje žena bude rodit. Volali jsme. Doktoru Wheelerovi.

Vyplňte formulář, prosím.

-Počkej… -Díky.

Posaď se, zlato.

-Přijdu hned. -Fajn. -Ano? -Dobře.

-Vaše první? -Ne, ne, už třetí.

Ještě poprosím o datum a podpis. Děkuji.

Dostane jméno Jessica.

Životní funkce v normálu.

-Kde je John? Kde je manžel? -Uvolněte se.

Všechno bude v pořádku.

-Co se děje? Co to děláte? -Je mi to moc líto.

-Co? -Dítě je mrtvé.

Ne, není mrtvé! Vždyť žije. O čem to mluvíte? Hýbe se.

Moc mě to mrzí. Je nám to líto. Uklidněte se.

Ne! Co to… Ne, ne, ne… Uspěte mě. Dejte mi narkózu.

-Na to už je pozdě. -Ne!

-Výborně, zlato, vedeš si skvěle. -Co to děláte? Co to děláte?

Teď ucítíte škubnutí.

Bože! To nemůže být pravda.

Gratuluji, paní Colemanová. Je to holčička.

Ano, Kate, do těch snů se zřejmě promítají vaše emoce.

Vaše tělo a mysl se vyrovnávají s tím, že jste porodila mrtvé dítě.

A co když to s tím nemá nic společného?

Jak si to vysvětlujete vy?

O víkendu se máme poprvé setkat s dětmi.

Ty sny možná znamenají,

že ještě nejsem připravená na adopci.

Onehdy jsem cestou domů míjela vinotéku.

-Zastavila jste? -Ne, ale chtěla jsem.

Ta myšlenka mi prolétla hlavou. Nechtěla jsem to pro sebe.

Napadlo mě, že by bylo fajn mít doma láhev vína pro návštěvu.

Ale dovnitř jste nešla.

Není podstatné, že jste po tom zatoužila,

ale že jste odolala.

Adopci by neschválili, kdybyste nebyla připravená.

Ale rozhodnutí je na vás.

ŠKOLA PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ

Ahoj!

Ahoj, zlatíčko!

Copak to máš? Tos nakreslila ty?

-Paní učitelka mi pomáhala. -To je překrásný motýlek. Nádhera.

Vážně moc pěkný. Tak pojď. Je mi zima.

Jsi v pořádku?

Ne!

Max! Max!

Přestaň házet!

Mám práci!

-Promiň. -Zlatíčko, ty promiň.

Jen s tím na chviličku přestaň, ano? Maminka hraje na klavír. Ano?

Táta přijel.

-Dej to sem. -Ahoj.

-Čau. -Promiň, trénink se protáhl.

To nic.

-Ukaž se, borče. -Vrať mi ho! - Postřeh.

-Ne, ne. -Vystřel, vystřel.

-Ne! -Rychle! Střílej! -Ne! -Jo! Plácneme si!

-Pěkně. -Jak to šlo?

-Danieli? -Fajn.

Tak jdeme.

-A jsme tu. -5 minut. Jsem v posledním kole.

-Konec videoher. Čistit zuby. -Nejde to uložit. -Do koupelny.

Přečteme si něco jiného.

Tak dobře.

Celou noc jsem čekala…

na svoji malou sestřičku.

Ale když rodiče přišli domů,

maminka mi řekla,

že moje sestřička odešla do nebe.

Jsem ráda, že je moje sestřička v nebi.

Škoda jen, že jsme se nepoznaly.

Je z Jessicy anděl?

Ano, krásný anděl.

Budu mít novou sestřičku?

To nevím.

"Středa. Měla jsem křeče v podbřišku…"

SIROTČINEC SVATÁ MARIANA

Promiň. Promiň, promiň, promiň.

Bože…

Krásně voníš.

Tak jo.

Chápu.

Nesmím být taková.

Já tě chápu.

Hrozně se těším, jsem šťastná.

A taky nervózní.

A vystrašená.

Naposledy mi tak bylo chvíli před tím, než jsem přišla o dítě.

Neber to tak, že si tím musíme projít kvůli mně.

To přece není kvůli tobě. Já…

Chci tu lásku k Jesssice dát někomu, kdo ji opravdu potřebuje.

Jsi si jistá?

Ano.

SIROTČINEC SVATÁ MARIANA

-Dobrý den. -Zdravím.

-Jsem ráda, že jste to zvládli. -My taky. -Konečně.

-Ráda vás zase vidím. -Díky, že jste přijeli.

-Zajímavé místo. -Porozhlédněte se tu.

-Žádné vylomeniny. -Jasně.

-Sněhulák - sirotek. -Sirotek?

Sněhotek.

To je příběh celý, to je kouzlo lásky.

Stačí se jenom smát…

-Neběhat, neběhat! -Že mě nedohoníš!

…srdce zlomit.

To je příběh celý, to je kouzlo lásky.

Dokud jsme na lásku dva,

svět u nohou leží nám.

I když se k nám zády obrátí,

jak ty mě máš, já tebe mám.

Kdo je tam?

Ahoj.

-To všechno jsi malovala ty? -Ano. Líbí se vám?

Jsou překrásné.

Děkuju. Jmenuji se Esther. A jak vy?

John. Moc mě těší.

-Můžu se posadit? -Jistě.

Nikdy mě neomrzí pohled na šťastné děti.

Omlouvám se, že jsme nepřijeli dřív.

Není třeba. Chce to svůj čas.

Adopci staršího dítěte si musíte řádně promyslet.

-John si odskočil. -Chcete mu jít naproti?

-Jak tě napadlo namalovat tohle? -Mé obrázky vyprávějí příběhy.

Tenhle je o smutné lvici. Nemůže najít svá mláďata.

-Usmívá se. -Protože se jí o nich zdá.

-Je to její jediné štěstí. -Snad je najde.

Najde. Podívejte.

Lvíčata se zatoulala v džungli a bála se, protože neměla tátu ani mámu.

A když už ztrácela naději, našla svoji maminku pod tímhle stromem.

Až se probudí, splní se její sen. Zas bude mít svou rodinu.

Úžasné. Ten příběh jsi vymyslela ty?

-Slyším jeho hlas. -Ano.

Seznamte se, dámy. To je má žena Kate. Kate, tohle je Esther.

Ahoj.

Jak se máš? Ráda tě poznávám.

To všechno namalovala.

-Vážně? -Ano. -To je fantastické.

-Nádherné obrázky. -Děkuji.

-Kde ses to naučila? -Měla jsem dost času to nacvičit.

Je tu příšerná nuda.

Je tady nuda? Když se tak nudíš, proč nejsi na párty?

Tyhle věci mi nic neříkají.

Nikdo tu se mnou ještě nepromluvil. Asi jsem jiná.

Na tom není vůbec nic špatného.

Vy dvě máte hodně společného.

Myslím, že lidé by se měli snažit proměnit všechno zlé,

co je v životě potká, v něco dobrého. Souhlasíte?

Ano.

Rozhodně.

Pochází z Ruska. Je úžasné, jak skvěle umí anglicky,

-žije tu jen několik let. -Často přijímáte děti z jiných zemí?

Zřídka. A když, jen těžko nacházejí náhradní domov.

Rodina, která ji přivedla do Ameriky, zemřela při požáru.

Při požáru?

-Bože. -Vyvázla se štěstím.

Hodně zkusila.

Ale je to výjimečné dítě. Je velmi chytrá.

Na svůj věk je velmi vyspělá. A dobře vychovaná.

Je to taková princeznička. Ty stužky na zápěstích a krku nikdy nesundává.

-Holka. -Potíže s ní byly,

-když jsme jí je chtěli rozvázat. -Jak vychází s dětmi?

-Když s nimi přijde do styku, báječně. -Zlato, asi jsme se jí zamlouvali.

-Snad. -Byla k vám velmi vstřícná.

Našli jste v sobě zalíbení.

Jestli chcete, připravím podklady, a za tři týdny se uvidíme.

Tak fajn.

-Kdybyste něco potřebovali, volejte. -Nashle. Děkujeme.

To je "T" a "H".

-"Th". Ano. -A "Max" je takhle?

Ano. Dobře.

To je váš dům?

Teď už i tvůj.

Ahoj, zlato! Ahoj! Podívej, kdo přijel!

Ahoj! Ahoj!

Ahoj, Max. Jmenuji se Esther.

Celou cestu si to cvičila. Ano.

-Slyší mě? -Trošku.

Narodila se skoro úplně hluchá. Teď už zvládne i odezírat ze rtů.

V pohodě, zvládnu to sám.

Esther, to je babička Barbara.

-Ráda vás poznávám. -To je zlatíčko.

Taky tě ráda poznávám.

Danny. To je Esther.

Ahoj, Danieli.

Čau.

-Co to má na sobě? -Ale no tak. Přestaň.

Jenom se ptám.

-Vy máte piáno? -Ano.

-Chtěla by ses učit hrát? -Moc ráda.

-Líbí se ti tu? -Hrozně moc. -Fajn.

SLOVNÍK ZNAKOVÉ ŘEČI

Děkuji. Jak se řekne "děkuji"?

Děkuji.

-Děkuji. -Není zač.

Páni, podívejte.

Co? Co je?