The House of Flowers: The Movie

Holky,

vaše máma bude naštvaná, jestli zjistí, že zase rozbíjíte tu zeď.

- Delio? - Delio?

Jsi v pořádku?

- Delio, jsi v pořádku? - Paní Delio.

Je velmi důležité, abyste o tom obeznámila rodinu.

Bohužel ten boj nevyhráváme.

Potřebujeme kontakt na vaši rodinu.

Léčba je velmi agresivní…

PŮVODNÍ FILM NETFLIX

Našlas Deliu?

Zkoušela jsem její mobil, ale nic.

Haló? Co je, Juliáne?

Nic. Když nenajdeme Deliu, Diego bude muset vzít Tel Aviva do jeslí.

- Radši bych, aby se o něj postaral Pablo. - Přesně o tom mluvím, vemte ho do jeslí.

- Juliáne, příště mi řekni, že je tu taky. - Co je to s tebou, uklidni se.

Skrýváš snad něco?

Nic, jen probíráme našeho syna.

Proto říkám, že by bylo nejjednodušší vzít Jeruzaléma do jeslí a…

Fajn, Paulino. Díky za názor.

Nemyslíš, že už jen s tím květinářstvím

má Delia dost práce?

Zrovna jsem tu přijela.

Promluvím s Deliou a dám vám vědět.

Ahoj.

KVĚTINOVÝ DŮM

- Ahoj, Amando. - Dobrý den.

- Jak se máte, holky? - Ahoj!

- Eleno, já snad sním! - Nepřeháněj.

Byla jsem tu před jedním…

dvěma, třemi měsíci.

- Vidíš? - To je dost.

Zdržoval mě život.

Kde je Delia?

Není tu.

- Cože? - Dnes nepřišla.

To je divné, ani mobil mi nebere.

- Je to k ničemu, spadl jí na zem. - Do vody!

Na zemi byla voda. Víš jak.

Můžete jí říct, že ji hledám?

Vlastně ji všichni hledáme. Je to důležité.

- Musíš chodit častěji. - Já vím.

Je to dlouho.

- Tři měsíce jsou jako celý život. - Ano, já vím.

- Nebo pandemie. - Pandemie.

Tak jo, holky. Ať mi teda Delia brnkne.

- Ahoj. - Měj se.

- Díky, mladíku. - Žádný problém.

- Dáme to mámě. - Jo.

Co je to, Delio?

Stále neusnul.

- Opatrně. - Piri, zlato.

Stalo se něco, madam?

„Jste srdečně zváni na svatbu Salomóna Cohena…“

Tahle bude doopravdy?

Nevím, ale pro jeho dobro doufám, že ano.

Kde to bude? Ukaž.

- Proč? Stejně nepůjdeme. - Musíme jít, Virginio.

Jenom rozvíříš drby, že ho pořád miluješ.

Jaké drby, Ernesto? Jsi jediný, kdo o tom mluví.

Proto už odvolal tolik svateb…

Jestli tam tak chceš jít, tak běž a pozdrav ho ode mě.

Tohle je nůž na dopisy mého dědy.

Ano, přece ten rodinný klenot neztratíme.

Tvé dědictví.

Otevřu, Delio.

Salo?

- Ahoj, Eleno. - Ahoj.

Venku jsem viděla tvé auto, tak jsem byla zvědavá. Co tu děláš?

- Kdo je to? - Nikdo!

Elena De La Mora!

„Nikdo“? Mohla jsem být tvá dcera.

Promluvíme si pak.

Ta, co ten dům koupila, je má stará známá. Nic víc.

Teď se to nehodí.

Proč tak záhadný?

Nemáte už problémů dost?

- Můžu mluvit s Chuyem? - Jesúse do toho netahej.

Tak jo, synku.

Vem můj mobil, prosím,

a řekni mi, co napsala teta na skupinový chat sourozenců?

Prosím tě.

„V našem domě se děje něco divného… Teda v bývalém domě.“

To je vše?

Mami, proč do toho domu šla?

Musíte obrátit list…

To stačí, Brunito.

…dospět.

Odepiš jí, no tak.

„Dobře.“

A přidej ten smajlík s monoklem.

Jakože je to podezřelé.

- Tak jo. - Víš co?

Změň jméno toho skupinového chatu.

Změň ho na „sestry“.

- Hotovo. - Díky.

To je máma.

Aha, máma.

Dej to nahlas.

Můžeš.

Ahoj, zlato. Jak se máš?

- Mám špatné zprávy, Pau. - Ne.

Jsi nahlas a Bruno je tu se mnou.

- Mám skvělé zprávy. - Lepší.

Mami, na špatné zprávy jsem v téhle rodině zvyklý, prosím tě.

Ale tohle se tě netýká. Ani tvých problémů s pitím a pornem. O tom si promluvíme pak.

- Cože? - Musíme si o tom promluvit.

- Chováš se jak blb. - Jak to víš?

Paulino, stáhnou obvinění proti Agustínu Corcuerovi.

Ne.

Udělala jsem, co jsem mohla, ale neměli jsme dost důkazů.

Už je to moc let a…

Mami, mělas zahnout. Projelas to.

Hledáni nové trasy…

Ani si tu hrůzu nedokážeš představit, zlato.

A je to.

Ten Agustín…

má nějaké brutální právníky.

Jsou to žraloci.

María José už víc nezmůže.

Rodina je důležitá, ale bez peněz to nejde.

Nebylo by vhodné říct sourozencům, co se děje?

Ne, Pau.

Nechci, aby mě takhle viděli.

Musíš dodržet slib.

Dodržím.

Porušila ho, když to řekla mně.

Sklapni.

Neřekla jsem ti to, sklapni.

- Zaslechls to. Nešiř drby. - Ne, řeklas mi to.

- Nebuď drzej. - Nehádejte se, Pau.

Měj trochu slušnosti.

- Paulino? - Ano, zlatíčko?

Zase jsem měla ten sen.

Ten s Vicentem Fernándezem?

Moc se ti líbí, co?

Ne, Pau.

Ten o tom pokladu.

A proč je to důležité, Deli?

Ach, Paulino.

Když jsi byla malá,

do ložnice vašich rodičů

jste se sourozenci ukryli poklad.

Ty si to nepamatuješ.

Jistěže ne, Delio.

Kromě toho, kdyby v tom domě nějaký poklad byl,

těmahle rukama bych ho dostala ven.

Je tam.

Myslím, že je to spíš proroctví než sen.

A najdete tam i důkaz proti Agustínovi.

To je spíš zjevení než proroctví.

No, to taky.

Tvoje máma byla chytrá žena.

Určitě to tam schovala,

protože věděla, že to tam nikdo hledat nebude.

Nikdo kromě vás.

- Musíš ho najít. - Ach, Delio.

Nic z toho si nepamatuju,

ale jestli jsi si tím jistá, najdu ho.

Zkus to zvládnout před mou operací.

Ano.

Mimochodem, jaké bylo datum tvé operace?

Nenapsali to sem? Nevidím to. Stárnutí je hrozné.

Poslouchej…

Delio?

Delio!

Ach, ne, Delio!

A ty ani nevstaneš? Mohla umřít, a ty nic?

- Zvedl jsem hlavu. - Vstávej, jdeme.

A moje terapie?

Buď zticha.

Dobře, dýchá. To byla hrůza.

Jedeme domů.

Ty furt s tím mobilem!

Ahoj, Delio.

Co je to za smrad?

To jsou…

moje léky, zlato.

Ty na tu svatbu nepůjdeš?

K čemu by to bylo?

Svatby jsou…

tak nudné.

Proto se nikdy nevdám.

Záleží, koho si vezmeš.

Na té tvé bude určitě zábava.

Proto mi musíš slíbit, že až vyrosteš…

najdeš si pana Pravého.

Tvého prince.

Myslíš jako tátu?

Ano.

Jako tvého tátu.

Úplně stejného.

Opravdový úlovek.

Mohl jsem jít na terapii přímo. Měla bys mi víc důvěřovat.

Přeložíme to, zlato.

Chci, abychom spolu strávili víc času.

Ne, cos mě poslala na odvykačku mě chceš jen kontrolovat.

Nikdo tě nikam neposlal.

Byl to jen letní tábor pro ty,

kterým až příliš chutná alkohol.