Burnt

Podle mého mentora Jeana Luca,

toho, co ze mě udělal kuchaře,

jsou ústřice a jablka dílo Boží

a takové recepty už nevylepšíš.

Ale naším úkolem je zkoušet to.

A já to zamlada zkoušel jako divý.

Deset let jsem vařil v Paříži a dotáhl to až na šéfkuchaře jeho restaurace.

Byl jsem dobrej.

Občas skoro tak, jak jsem si myslel.

999 996.

...997.

Aspoň se to o mně říkalo.

...998.

Pak jsem všechno podělal.

Mí démoni mě z Paříže vypudili až do New Orleans.

Za trest jsem si uložil galeje v podobě loupání ústřic.

999 999.

A dnes je poslední den mého pokání.

Milion!

Kam to sakra jdeš?

Hej!

Ta vejce mu nevoní. Prý na něj civí jako oči mrtvého klauna.

Prý tě zná z Paříže.

Mluví o tobě jako o „Toníkovi".

TONÍK, POKOJ 659

Hotel je tvého otce, pozvi se sám.

Ten prejt byl včerejší. A okoralý z dlouhého ohřívání pod infrákem.

Opil ses, nebo sjel? Nebo zřídil bůhvíčím, že to svět neviděl?

Máš na lístku smaženého tuňáka. Co tvá sebeúcta?

Od kluka, co štíp umírajícímu fet, to sedí.

- Vedls nejlepší podnik v Paříži. - A tys ho zničil.

Fajn, zlobíme se.

- Ahoj, Tony. - Když jsi zmizel, museli jsme zavřít.

Šla fáma, že tě zapíchli v Amstru.

Naháněli tě dealeři.

- A zbouchls majitelovu dceru. - Jsem zpět. Pro třetí hvězdu.

V Paříži nic nerozjížděj, chtějí tě tam zabít.

Nestojím o Paříž, ale o Londýn. Převezmu tvou restauraci.

Můžu ti něco poradit?

Je-li ti život milý, tak radši mlč.

Dobré odpoledne, pane.

Adame?

Co ty tady?

- Kdes byl? - V Louisianě.

- Co tam? - Loupat milion ústřic.

- Proč? - Dík, s pitím jsem sekl.

Gratuluji.

I se šňupáním, čicháním, šleháním,

olizováním psycho-žabek i ženských.

Tři roky ses ani slůvkem neozval, syčáku jeden.

- Celia bude mít radost. - Díky.

Stýskalo se jí.

Bála se o tebe.

Když Jean Luc umřel, báli jsme se...

Tys to nevěděl?

Promiň. Vím, že jste si byli blízcí.

Byl to skvělý kuchař.

No, jen jez.

Lahoda, co?

Sweenyová! Dostalo se vám mimořádné pochvaly. To je Adam.

Kdysi dost proslulý.

Vaše cacio je z nejlepších, co okusil mimo Řím.

- Jak že se... - Hélène.

Pepř napřed opražte. A drtit ručně.

- Vnímáte? - Jo.

- Ten blb je váš kámoš? - Blízký.

A co přidat špetku sekané šalvěje?

- Amík? - Jo.

Arogantní zmrd.

A skvělý šéfkuchař.

Ježíši, ono mu pořád hrabe.

A do prdele...

Adame?

Nezabíjej mě!

Micheli! Nezabíjej mě! Ne!

V pohodě.

O tom tvém podrazu jsem přemýšlel.

Když jsem ti u Luca dělal zástupce, byli jsme jako bratři.

Takže můj odchod tě určitě musel bolet.

- Tak ses pomstil. - A co jsem ti udělal?

Něco hrozného, ale co to vůbec bylo?

- Už fakt nevíš? - Ne.

Zavolals na mě hygienu.

A předtím jsi mi do podniku vypustil krysy.

Fuj, taková hrůza.

Conti říkal, že chceš třetí hvězdu.

Ano.

Potřebuju práci.

V Paříži tvrdí, že jsme „stará škola".

Blbost.

Vše smazáno. Kámoši?

Pane? Vaše kreditka byla zamítnuta. Váš pokoj už nepokryje.

- Klid. Tony Balerdi je můj kámoš. - Mám vyřídit, že vám už sbalil nože.

Do hajzlu...

- Co si přejete? - Jeho.

- Marinuješ to jehně v citronové kůře? - A v jogurtu.

- Bomba. - Dík.

Jste můj hrdina. Studovali jsme vaše menu, recepty...

Hrdina, nebo Bůh?

Není to totéž?

- Dělal bys pro mě zadarmo? - Zadarmo?

Jen za stravu.

- Jistě. Kdyby mi to hodně dalo. - Nebo bys mi i platil?

Kolik bys dal, že u mě můžeš dělat?

Stovku týdně? Dvě?

Tři?

Nechci plácat. Pověst i jehněčí máš skvělé. Ale chybí ti hrdost.

A v mé kuchyni se musíš umět hájit.

- Dobře. - Chtěls říct „trhni si"?

Jo.

- Trhni si. - Bezva.

A teď to hlavní.

Máš volný pokoj?

Dokdy jsi říkal, že tu může být?

- Není opilý? - Už nepije.

- A určitě je slavný? - Pro kuchaře je jako Rolling Stones.

- Děsí mě. - Má dvě michelinské hvězdy.

- A takoví děsiví jsou. - Dvě? To není moc.

Už na jednu musíš být jako Luke Skywalker, chápeš?

A na druhou asi jako...

něco jako Alec Guinness.

Ale když získáš i tu třetí,

tak jsi Yoda.

Ale co když je to Darth Vader?

Saro, musel jsem ti udělat zeleninu na ricottě.

A tobě, můj masožravý příteli, makrelu s kachním vejcem.

Pak si dáme bujabézu

a po ní šneky s česnekovo-petrželovým máslem.

No?

Podle Davida jsou šneci staromódní.

Jezte dál.

To má být vtip?

- Co jako? - Sraz v Burger Kingu.

Ne. Je levný, každý ho najde a nevyhodí vás za samomluvu. Usedněte.

- Dáte si něco? - Tady ne.

- Proč? - Radši jídlo od řádného kuchaře.

- Vadí vám lidi na minimální mzdě? - Jako kuchtička ji sama mám.

- Proč lidi jako vy neradi fastfood? - „Jako já"?

Neboť je pro dělníky.

- Pardon? - Proč se u nás jí za 500, a tady ne?

- To vám nepovím. - Nemůžete.

Protože je to tu tučné, přesolené a z levného masa.

Jako v tradiční francouzské kuchyni. Burger King je vidlácké jídlo.

Levné, nevymakané maso. Jako guláš či burgundské hovězí. Mám pokračovat?

- Už musím. - Měla jste odsoudit zdejší stálost.

- A stálost je smrt. - Skvělí kuchaři o ni usilují.

O stálost ve snaze být dobrý, ne o stálost chuti. Je to jako sex.

Jako jít na známé místo, ale hledat novou a riskantní cestu.

Netěšilo mě, jsem ráda, kde jsem. Hodně štěstí.

Adam Jones!

No toto...

Tak ty žiješ?

Zas jsi zavřela nějaký dobrý podnik?

Já dobré podniky nezavírám. Mé recenze zavírají ty špatné.

Pomůžeš mi natrhnout prdel tomuhle nadutému městu?

Jsem zpět a chci vařit jako zastara, a ne ohřívat ryby v igeliťácích.

Víš, když v noci nemůžu spát a přemílám si, čeho všeho lituju,

patříš k tomu i ty. Říkám si:

Simone, jsi přece lesba, tak proč ses vyspala s Adamem Jonesem?

Je tu Simone Forthová.

- Kdo? - „Kdo"?

Foodkritička z Evening Standardu .

Vysušené! Tetřev je suchý a omáčka chutná jako...

Všechno je k hovnu.

Jsme vyřízení.

Ta ženská nás zničí.

Tos zpunktoval ty?

Uvařím já, nebo máš podnik v hajzlu.

Ty ses zbláznil.

Počkej. Počkej!

Servis!

Ten by i z písku vykouzlil lahůdku.

Chci napravit tu Paříž.

Mám ti předat podnik, a být vděčný?

Nepatřit to tu tvému otci, dávno by tě vyhodili.

Za zástupce chci Michela.

Je v Paříži.

- Max tu je. - Jo, v base.

Do pozítří.

- Mám šéfa směny, neví, jak je dobrá. - Ženskou?

Tak tím to vybouchne.

Do tří dnů ji ošukáš, za další tři opustíš a ona odsud zdrhne.

S jekotem a pláčem.

Ženské už nikdy!

Abstinuju dva roky, dva týdny a šest dnů. Chci abys promluvil s otcem.

- Je nemocný. - Nemocný ne. Umírá.

A beze mě na tebe nikdy nebude hrdý.

Jsi nejlepší ředitel v Evropě.

A moje kuchyně bude ta nejlepší na světě.

A získáme třetí hvězdičku.

Balerdiovi zaplatí renovaci podniku, jen pokud se tu každý pátek stavíte.

Pokaždé vám naberu krev a udělám testy na alkohol a drogy.

Jakmile budou pozitivní, s financováním je amen.

Tonyho psycholožkou jsem už roky.

- Chodíte na terapii? - Na skupiny si nepotrpím.

A jak chcete vydržet abstinovat?

Dlouhými procházkami, modlením...

Jste nemocný. Dát si pomoct není hanba.

Sezení mám v úterý a čtvrtek. Jste vítán.

- Můžete udělat sendviče. - Já sendviče nedělám.