Cunk on Christmas

Vánoce jsou nejkouzelnější chvílí celého roku,

jediným dnem, kdy můžete jíst čokoládu, oříšky a růžičkovou kapustu

a dívat se na televizi.

Kromě všech ostatních dnů, kdy můžete dělat to samé.

Ať jste křesťan nebo žid, muslim nebo hinduista,

Jedi nebo Womblík,

Vánoce jsou všude.

V televizi,

na hlavní ulici,

dokonce i na obvykle posvátných místech, jako jsou kostely.

Vánoce jsou taková pecka,

že je nejspíš slaví i Richard Dawkins,

a to je podle něj Bůh kolík, který ani není.

Ale co jsou vlastně Vánoce?

A potřebujeme je i v roce 2016?

Vydám se na cestu Vánoci, abych zjistila,

zdali má smysl Vánoc i dnes nějaký smysl,

nebo svůj smysl kdesi cestou potratily

a jsou už jen nesmysl,

dává-li to nějaký smysl.

Zeptám se expertů na každé Vánoce, které se kdy přihodily,

a odhalím, odkud se vzaly vánoční zvyky a obří balení čokoládových sušenek.

Jak se udělá z kuřete krocan?

Krocan a kuře jsou dva různí ptáci.

- Děláš si ze mě prču. - Ne.

Přidejte se ke mně - Filoméně Camravé -

na mém výšlapu do Vánoc a zase zpět.

CAMRAVÁ O VÁNOCÍCH Překlad: datel071

Vánoce nejsou jen cinkrlátka a delší Pán času ,

jsou to svátky s tradicemi překlenující stovky let

a téměř stejně tolik Vánoc.

Dnes už si to dokážeme představit jen stěží,

ale když Vánoce začínaly, Kristus v nich ani nebyl.

Stejně tak psychouš Danny Dyer vždycky nebyl v EastEnders ,

přestože vám může připadat, že je EastEnder jako poleno,

zejména když se pokouší hrát.

Již celá staletí před Ježíšovým příchodem

byl pro pohany konec prosince časem slavností.

Pohané existovali tak dávno, že ani nejsou na YouTube,

takže se musíme spokojit s tímhle obrázkem.

Abych zjistila, co byli zač, obrátila jsem se na experta.

Byli pohané dřív než lidé?

Ne. Abyste byla pohan, musíte být člověk.

Pohané jsou prostě lidé, kteří žili v Evropě před příchodem křesťanství.

Jak těžké pro ně bylo přemisťovat se po čtyřech?

Nepohybovali se po čtyřech, ale vzpřímeně, jako my.

Pohané uctívali přírodu stejně jako Chris Packham

a jejich roční kalendář se točil kolem dvou velkých událostí,

stejně jako Chris Packham.

Jedna z těch událostí připadala na konec prosince

a říkalo se jí zimní slonovrat.

Co to byl zimní solnohrad?

- Zimní slunovrat. - Slůňo... slůňovrat?

- Slunovrat. - Sůlnovrat.

- Slu-no-vrat. - Slunovrat.

Správně. To je ten kouzelný čas uprostřed zimy a léta,

kdy je slunce zdánlivě nehybné.

Lidskému oku se zdá, jako by se na obzoru zastavilo.

Ale neměli bysme do něj koukat, ne? Aby nám nepoškodilo zrak.

Smíte se na ně dívat, když vychází a zapadá.

- Tehdy smíte... - Nesmíte. Oslepl byste.

- Smíte, věřte mi. - Nesmíte. Možná proto máte brýle.

Kromě uhánění slepoty slavili pohané slunovrat tím,

že stříhali cesmínu a břečťan a vláčeli je domů

spolu s obřím cukrovým špalkem, který podpálili.

Zní to jako pěkná hovadina, ale pořádný App Store neexistoval,

a tak jinou zábavu než zabíjení stromů a rostlin neměli.

Dokonce ani o Vánocích.

Pro většinu lidí to žádné pořádné Vánoce nebyly,

dokud se nenarodil Ježíš Kristus,

idol tenkrát uctívaný téměř tak jako dnes Beyoncé.

Ježíšovou mámou byla tahle žena - Panna Marie.

Jedné noci ji navštívil anděl a sdělil jí,

že počala dítě s Duchem Svatým.

Skuteční duchové samozřejmě vystřikují ektoplazmu,

která obsahuje pouze fantomové sperma.

Ale Ježíš se nenarodil jako fantom,

což experty vedlo k přesvědčení, že Marie nepočala se skutečným duchem,

ale s mužem v prostěradle, jako ve Scooby Doo.

Mariinu manželovi Josefovi nevadilo, že jeho syn není jeho, ale Boží,

protože věděl, že Bůh Ježíšovi určitě koupí hory hraček

a bude si ho brát na víkendy, takže nebude stres.

Jak se blížil porod,

šli spolu Marie a Josef do Betléma, dudaj, dudaj, dudajdá,

jenomže zjistili, že hostinec, co si bukli, nemá žádné pokoje,

a tak je místo toho šoupli do stáje.

Dnes by z toho byla jedna červená hvězdička na TripAdvisoru,

tehdy z toho byla jedna velká hvězda na obloze,

kterou tam dal Bůh, nejspíš aby viděli, až to malé poleze ven.

Marie musela rodit tady na zemi, jako nějaká feťačka závislá na cracku.

Vedle byl manger , tak do něj dítě položila.

Manger znamená koryto,

odtud název dnešního prodejce sendvičů -

Přichystané do koryta.

Malý Ježíšek nebyl obyčejné mimino.

Narodil se s velkým žlutým kruhem kolem hlavy,

což muselo být pro Marii při tlačení hotové peklo,

zejména když uvážíte, že tam dole předtím nic neprošlo dovnitř ani ven.

Kdyby se přece jen narodil jako duch,

mohl jednoduše vyplout ven, řinčet řetězy a budit úžas.

Proč je podle vás důležité, že se Ježíš narodil?

Nebylo by zajímavější, kdyby byl sestrojen?

Jako R2-D2.

Bylo by to zajímavější,

ale důležité je, že se může ztotožnit s námi.

Že byl skutečný člověk.

- Dělá ho to tak nějak přístupnějším. - Ano, správně.

Ale jestli to měl být obyčejný chlápek

a jestli chtěl působit dojmem obyčejného chlápka,

jak to, že měl při narození ve stáji anděly a krále?

To bylo poněkud zvláštní, viďte?

Ačkoli se mi chce říct, že andělé jsou kolem nás neustále.

Nemusíte je nutně vidět,

ale někdy koutkem oka cosi zachytíte,

nebo třeba ucítíte příjemnou vůni...

- Vanilku? - Třeba.

- Kolik tam bylo tří králů? - Kdo ví?

A myslím, že pouze jedno evangelium zmiňuje tři.

- Tři je prostě hezké číslo. - Jo.

- Vypadá dobře. - Takže tří králů mohlo být klidně patnáct?

Ano, je to klidně možné.

Pomyšlení, že Ježíš začínal z ničeho, v nás budí pokoru.

Nenarodil se v paláci, ale ve stáji,

obyčejný syn obyčejné ženy a obyčejného muže

a Boha Všemohoucího.

Je k neuvěření, že den, kdy se Ježíš narodil, byl pouze počátkem jeho života.

Zamlada působil ve dřevozpracujícím průmyslu a snažil se nevyčnívat.

Ale když mu bylo zhruba třicet, jeho kariéra nabrala obrátky.

Objevil se na několika senzačních a kontroverzních obrazech,

oknech a filmech.

Dnes Kristus žije v srdcích miliónů věřících,

ale neděle tráví pořád tady, v domě svého táty.

Pojďme se podívat, jestli je doma.

Jako obvykle doma nikdo nebyl.

Asi proto, že v kostele není tak dobrá wi-fi jako ve Starbucksu.

Ale když stojíte v téhle staré vrzající budově,

doopravdy zakoušíte, co je to historie.

Díky Ježíšově popularitě se Vánoce slavily stovky let.

Slavili je lidé, které už dávno pohřbili,

ale stále žijí v podobě kreseb sebe samých,

z nichž některé se datují až do dávného středověku.

Věděli lidi ve středověku, že je středověk,

nebo si prostě mysleli, "Teď je teď?"

Jak věděli, že jsou na půli cesty časem?

Mysleli si, že teď je teď, a považovali se za neuvěřitelně vyspělé.

Měli za to, že zažívají vrcholné období společnosti.

Bylo by úžasné, viďte, vzít nějakého člověka,

- třeba Tudora, resuscitovat ho... - Ano.

- ...kryogenicky nebo tak něco... - Ano.

...a ukázat mu, co se stalo od jeho smrti.

- Byl by z toho paf, viďte? - To ano.

- Internet. - Internet.

- Google. - Auta, letadla...

- Hodinky Fitbit. - Fitbitky.

Jedno by bylo našemu cestovateli časem dobře známé -

vánoční tradice opít se a dělat brajgl,

které se tehdy říkalo wassailing.

Co to byl wassailing ?

Je to něco jako dneska čurina?

- Co je čurina? - Čurina je, když se někdo chová jako pako.

Vážně? Při wassailingu skupina lidí - obvykle to jsou muži -

chodí od domu k domu s velkou mísou pití,

zaklepou vám na dveře, zazpívají

a vy byste jim měli výměnou za napití z jejich mísy dát nějaký dárek.

Takže něco jako koledování o Halloweenu?

- Bylo to velmi podobné, ale... - Co měli za kostýmy?

Když už stejně byli celí zaprasení, pokrytí slimáky a...

bahnem a tak.

Kostýmy obvykle nenosili.

To obcházení domů byl také způsob, jak vybudovat lidskou soudržnost,

a měla to být rovněž zábava.

Jsou to prvopočátky dnešního obcházení domů a zpěvu koled.

Kvůli tomu, co řekla ta paní přes dějepis, jsme to teď střihli sem -

na nějaké kluky, co zpívají koledy v kostele... na zemi.

Tak jo, tak jo, je mi to jasné. Dík.

Jak dostáváte hudbu do slov?

Jak připojíte hudbu ke slovům? Uvnitř krku.

My spíš připojujeme slova k hudbě.

- Připojujete slova k hudbě? - Jo.

Když vám vychází z krku?

Takže máte pocit, jako kdyby... kde se ta hudba bere?

Máte pocit, že vychází ze žaludku? Jako když se vám chce zvracet?

Ale je to příjemné zvracení.

Tak nějak.

Všechny vánoční písně nejsou tak náboženské.

V 70. letech přišly skupiny jako Slade s novou verzí koled.

Objevily se na našich televizních obrazovkách a představily novou formu zpěvu,

zvanou řev.

Tahle hudba byla hlučná, nejspíš proto, aby zahnala Jimmyho Savilea.

Celé roky bylo nejvyšší metou hudebního průmyslu první místo vánoční hitparády,

hned vedle udušení se vlastními zvratky.

V poslední době převzaly hlavní vysílací čas písničky z nablýskaných pořadů jako X Factor.

Chytré je, že tyhle písničky nejsou ani trochu o Vánocích,

nejspíš proto, že kdyby se Simon Cowell dotkl čehokoli, co souvisí s Kristem,

chytil by plamenem.

Mezitím zpátky v minulosti, když přišlo tudorovské období

a hudba zněla úplně tak, jak ji slyšíme dnes,

se Vánoce staly záminkou pro gastronomické orgie.

Tudorovské hostiny byly obrovské

a často zahrnovaly pečenou husu nebo labuť nebo páva,