From Five To Nine

Svět ve kterém s Takanem žijeme, je naprosto odlišný.

Amane. Co to proboha plánuješ?

Amane má v plánu celý chrám zničit.

Prosím... Rozejdi se s Takanem.

Nevzdám se ani Junko a ani chrámu.

Jsem do tebe beznadějně zamilovaná. Takže se s tebou nechci rozejít.

Rozhodl jsem se zbourat chrám a postavit tam něco nového.

Amane. Co máš přesně v plánu?

Hodlám zničit celý chrám... ...a pomstít se ti.

- Jsi si tím jistá, Sakurabo? - Ano.

Už jsem se pro to rozhodla.

Skončit takhle najednou je od tebe hrozný.

- Nebreč takhle.. - I když jsem si myslela...

- ...že mám skutečnou kamarádku. - Není to příliš náhlé?

Ale dobře jste si to promyslela, že?

Hádám, že tomuhle lidé říkají síla lásky.

Síla lásky?

Bylo by hezké, kdybych to mohla zjistit trochu hlouběji...

Co?

Ale nic. To nic není. Ale...

Je to trošku zklamání,

...že už tady v ELA nebudou "Tři krásky."

Učitelka Junko, učitelka Momoe a já.

V tom případě mě do toho zahrň taky. Pak budeme v ELA "Velká čtyřka."

"Velká čtyřka (Big Four)" Tohle není delikventská manga.

Nicméně, uspořádáme ti rozlučkovou oslavu.

- V pořádku. Něco takového nepotřebuji. - Ani náhodou.

Vzhledem k tomu, že se budete vdávat, to pojďme oslavit.

Že se budu vdávat? Teď začíná skutečný test mojí kuráže.

Co?

Ale nic. Mluvím si sama pro sebe.

- Gratuluju k propuštění z nemocnice! - Gratulujeme!

Tento podlahový polštář bude velkou pomocí!

- Rovnou si ho vyzkouším. - Potom tohle taky! Toto taky!

Gratulujeme ke tvému návratu domů!

Díky! V tom případě si trochu dám!

Ne, ne, ne!

- A tady je gratulační dárek pro vás dva. - Dárek?

Slyšeli jsme, že se budete brát velmi brzy, takže..

- Ah. - Blahopřeju Junko.

- Díky! - Musíte nás pozvat na svatbu.

- Pozvěte nás! - Dobře, pojďme se vrátit.

- Dobrá tedy. - Díky.

- Opatrujte se. - Naviděnou!

- Jo. - Díky vám všem!

- Mockrát děkujeme. - Tak a teď si pojďme dát všichni večeři.

Všichni! Mám něco, co vám chci oznámit.

- Skončila jsem v práci. - Eh?

Takže se hodlám stát řádnou chrámovou snachou.

Takže si konečně přijala svůj osud, huh?

Od teď směřujete přímo k manželství. Takane. Hi-five!

Ty si skončila?

- Jo. - Proč tak najednou?

Pokud chci přesvědčit babičku, aby přijala naše manželství..

...tak teď není čas na práci. - Říkal jsem ti, že není potřeba, aby si skončila.

Ona je proti vašemu manželství?

Co kdyby jste spolu utekli?

- Utéct? To zní trochu vysněně. - Mluvíme teď o něčem opravdu vážném, víte.

Maminko. Jak by podle tebe takový útěk vypadal?

Něco jako jít společně do záhadného města...

...jíst výborné jídlo, kupovat suvenýry a pak se vrátit zpátky, ne?

Vydrž chvilku. To zní jako výlet.

- Kyaaa! - Prosím, buďte zticha. Vážně.

Tak či onak, něco s babičkou udělám.

Já jsem ta, kterou nesnáší, takže to musím vyřešit já.

- To tě tak moc nesnáší? - Neříkej mi..

..že je to proto, že tě viděla nenamalovanou.

- Kyaaa! - Ztichněte! Ztichněte!

- Ztichněte! - Nicméně...

Prosím, zvaž svoji výpověď ještě jednou.

- Už jsem si to promyslela. - Ale..

Co? Chceš si mě vzít, nebo ne?

- Chci si tě vzít. - V tom případě domluveno.

Teď, když je to vyřešeno, se pojďme najíst!

Dneska jsem smíchala kuřecí křídla s ředkví.

To zní chutně!

- Je to výborný! - Vypadá to chutně.

Od 5 do 9.

Od 5 do 9.

- Tatínku? - Jo?

Je to takhle opravdu v pořádku?

Už od doby, kdy byla Junko malá, o věcech hodně přemýšlela.

- Vždy vše domyslela až do konce. - Chápu.

- Stejně tak to bylo i s tím New Yorkem. - New Yorkem?

Jestě před tím, než se narodila Nene, jsem sledoval společne s Junko film.

Byl to film o New Yorku.

Ještě než skončil, Junko najednou začala říkat: "Taky chci jít do New Yorku!"

Je jako kousavá želva. Jakmile jednou kousne...

-...nepustí to. - Kousavá želva.

Ale i tak, i když opouští sen jako je tento...

Tak si chce vzít tebe, což ji dělá šťastnou.

Ano.

Takane. Už nějakou chvíli mě bolí záda.

Ah!?

Kdo tě pustil dovnitř?

Ještě jsem tě z háčku nepustila.

Požádal jsem nejvyššího kněze, aby mě pustil dovnitř. Babičko, prosím koukněte se na tohle.

Amane se vážně snaží zničit celý chrám.

Ty myslíš, že to nevím?

Ať už Amane dělá cokoliv, stejně se nejvyšším knězem nestane.

Ale nemyl se..

Nemám v plánu udělat nejvyššího kněze ani z tebe.

Junko dala výpověď v práci...

...a chce se stát chrámovou snachou.

Prosím, uznejte naše manželství.

Nezáleží na tom, jak moc se snažíš. Rozhodně vaše manželství neuznám.

Pokud se chceš stát nejvyšším knězem, tak si vezmi slečnu Kaori.

A pokud máš v plánu si vzít i tak Junko...

Tak najdu na post nejvyššího kněze někoho jiného.

Dnes si šel do chrámu, že?

- Ano. - Co babička říkala?

Vypadá to, že nehodlá ustoupit.

Chápu.

Junko. Vážně chceš odejít z práce?

Už o tom s tebou nechci mluvit. Řekni: "Á!"

"Á!"

Ale Junko..

Pojďme zítra do chrámu spolu.

- Půjdu tam sám. - V žádném případě.

Budeme se brát, takže bychom měli přijít oba.

Junko.

Tvoje pantofle.

Není to tak, že by byla démon...

Jsem si jistá, že když si řádně promluvíme, tak to pochopí.

Pojďme ji přimět uznat naše manželství. Společně.

Dobře.

- Hoďte sůl. - Ano.

Eh? Eh? Počkat!

- Jak můžete? Na Junko?! - Omluváme se!

- Hej! Přestaňte! - Junko, pojďme zpátky.

Chceme s vámi jen mluvit.

Zahánět tě takhle solí... Omlouvám se.

Ne, ne, ne... um...

Prostě o tom budu přemýšlet, jako by to byl Setsubun.

- Vy dva se vážně dost snažíte, huh? Amane.

Máš ten svůj speciální smutnej obličej, huh brácho?

Po tom, co si se chvástal, že dostaneš Junko i chrám...

- Tohle je výsledek? - Hele ty...

Tohle je tvůj přístup vůči vlastnímu bratrovi?

Někdo jako ty, kdo žije bezstarostným životem, to nechápe.. co?

Nikdy ti nedovolím mít tento chrám.

Tím si nejsem tak jistý.

Zajímalo by mě, kam až to tvoje sobectví dosáhne.

Ah.

Mám hovor kvůli velmi důležité schůzce. Zatím.

- Haló... - Um..

Zjistil bys babiččin zítřejší rozvrh?

- Jen si s vámi chceme promluvit. Prosím. - Prosím.

- Prosím. - Jsem z vás unavená, běžte pryč.

Počkejte, prosím, babičko.

Prosím!

Bude tady další dva dny, ne?

- Junko. To stačí. - Já to nevzdám!

Najednou jsem dost rozpálená.

Chtěla bys nějaký anpan?

Co? Proč anpan?

Když už tu čekáme, tak jsem koupil nějaký anpan.

Stejně tak jsem samozřejmě koupil i mléko. - To je dobrý.

- Díky. - Potom, co takhle tvé oblíbené rýžové koule?

Možná potom.

- Potřebuješ něco jiného? - V tom případě..

Už chvíli mám něco v oku, náhodou u sebe asi nemáš ušní tyčinky, co?

- Tady. - Oh!

Ah. Díky. Potom um...

- Máš nabíječku? Hádám, že ne. - Tady máš.

Eh? Ah. Díky.

- Eh? - Vzal jsem všechny hry, kdybys chtěla zabít čas.

...nebo se tu chtěla jen tak natáhnout, to by taky šlo.

To jsou tvoje kapsy 4D?

- Kaleidoskop. - Nepotřebuju ho.

Omlouvám se, že si kvůli mě procházíš těžkými časy.

- Přestaň. - Eh?

- Eh? - Hned teď o tom přestaň takto přemýšlet.

Auta jsou tady!

- Promiňte. Jen si chceme promluvit... - Omluvte nás!

Prosím. Babičko.

Prosím. Babičko, jen si s vámi chceme promluvit.

- Prosím. - Prosím, babičko. Vyslechněte si, co vám chceme říct.

- P-prosím... - Junko.

Ještě máme zítřek.

- Na co se tak koukáš? - Na tebe.

Proč? Hej. Dávej pozor na vchod.

- Ne. - Eh? D-dávej pozor na vchod!

Proč? Támhle! Dobře?

Je zima.. Ah. Máš i kapesní ohřívač?

Ano.

Váleček na vlasy. Sladkosti. Pláštěnka. Baterka.

- Sušené brambory. - To není ono.

Hm? Huh? Půjdu jeden koupit.

- Ne, to je fajn. - Půjdu jeden koupit.

To ne, to je fajn, nemusíš...

Eh? Ah!

Díky.

- Junko. - Jo?

Nebude dobré, když nastydneš.

- Auto! - Eh? Ah.

Jen si s vámi chceme promluvit!

Babičko. Prosím uznejte naše manželství.

- Odmítám! - Prosím!

- Alespoň si s námi promluvte. - To není potřeba.