The King

NETFLIX UVÁDÍ

POČÁTEK 15. STOLETÍ

Kam jdeš, příteli?

Plazíš se špatným směrem.

Vítr, jenž cítíš, přichází z Anglie.

Skotsko je támhle.

Pánové.

Omlouvám se, že jste museli čekat.

Vím, že jste měli dlouhou a náročnou cestu.

Snad chápete, že občanské nepokoje

mi nedají spát.

Slyšel jsem...

že bitva se skotskými rebely byla náročná.

To byla, pane.

Ztratili jsme asi 300 mužů.

Divousi, tys vedl útok.

Nějací důležití vězni?

Mnoho.

- Jsou na cestě? - Ne.

Proč nebyli okamžitě přivedeni ke mně?

Proč nevykoupíte bratrance Mortimera?

Musíš mluvit nahlas, chlapče.

Jsem starý.

Uši mám plné chlupů.

Mortimera zajali velšští rebelové.

Proč odmítáte zaplatit výkupné?

Odmítám zaplatit, protože odmítám uvěřit, že byl zajat.

Podle mě je Mortimer zrádce.

Přidal se k velšským rebelům.

Zradil Anglii a teď je mým nepřítelem,

takže i tvým.

Souhlasíš s mým souhrnem, mladý Divousi?

- Ne. - Synu--

Jsou to řeči starého blázna.

Harry, přestaň prosím.

Ne, jen ať mluví.

Chci to slyšet.

- Můj pane-- - Jsou to slova starce

tak plné zášti a nedůvěry,

že už nerozezná pravdu od lži,

nedohlédne za zdi svého obrovského hradu.

Má rodina vám sloužila.

Pomohli jsme vám k moci. Bojujeme za vás.

Mortimer za vás bojoval.

A přesto se tu cpete kuřecími křídly,

zatímco Mortimer čeká v západním vězení na zmrzačení Velšany.

Můj pane, omluvte mého syna.

Je unavený.

Pouze vás chceme požádat o pomoc se zajištěním Mortimerova propuštění.

Pomáhali jsme vám pro dobro Anglie.

Ale naši zemi nyní sužují války víc než kdy dřív.

Skoti neskončili. Velšané začínají.

A proč?

Proč si myslíte, že se tak děje, starče?

Kdo si myslíte, že za to může?

Kuřata neumí létat.

Viděl jsem jedno,

které dokázalo přeletět plot.

A bylo na svobodě.

Ale za plotem číhají lišky.

Máš pravdu, mladý Percy, dlužím ti za mnohé.

A tvé rodině ještě za víc.

Ale pokud ke mně co nejrychleji

nejsou přivedeni ti skotští vězni,

budeš se, kurva, houpat na oprátce.

Slyšel jsi mě dobře, mladý Percy?

Odpusťte nám prosím, Vaše Veličenstvo.

Takový nenávistný chlapec.

Určitě mě teď zradí.

Kéž by byl mým synem.

Jindro.

Jindro?

Jindro.

- Co je? - Falstaff se zranil.

Jo. Vidíš?

- Jak ses sem dostal? - Bylo otevřeno.

Nebylo.

Nebylo dovřeno.

Bylo.

Jak jinak bychom se dostali dovnitř?

Obviňuješ mě snad z toho, že jsem si vyrobil klíč?

- Jo. - Falstaff se zranil, Jindro.

Ošetříš ho?

Ne.

Ale ne.

Vaše Výsosti.

Odměním se ti.

Nechci tvé peníze.

Požaduji tvoji oddanost odsud až po Megido.

Tu už máš.

Jsi špatný vyjednávač.

Hej! Plýtváš dobrým vínem.

- Čistím to. - Dej to sem.

To vypadá hodně horké.

Do toho.

Princi Jindřichu.

Kdo jste?

Přicházíme z dvoru. Chceme s vámi mluvit v soukromí.

Kvůli čemu?

Prosím, sire. V soukromí.

V soukromí? Uprostřed Eastcheapu?

Měl bych rychle všechny požádat, aby si zacpali uši?

Prosím, pane.

O co jde?

Váš otec, Jeho Veličenstvo...

Váš otec, král Jindřich V., je nemocen.

Žádá si vaši přítomnost.

Vraťte se přímo do paláce a vzkažte mu, že jeho žádost byla ignorována.

Dostal jsem instrukce zprávu doručit naléhavě.

Řekněte mu, že naléhavost byla také ignorována.

Moje paní, je čas odejít.

Proč?

Už započal den. Vidíte?

Už je v plném proudu.

Promeškáte ho.

Vstávejte. Je důležité, abyste odešla.

To je ono.

Zvedněte ruce.

Skvěle.

Musíš ty dveře spravit.

Co se děje?

Navštiv svého otce.

Běž pryč.

Pokud je tvůj otec

opravdu tak nemocný, že tě shání,

musíš za ním jít.

Bylo by jednodušší litovat toho, žes šel,

než toho, žes nešel.

Pokud je nemocný, nezáleží na vašem vztahu,

musíš ho navštívit.

Ale...

neříkám to z lásky k našemu králi.

Říkám to ze strachu, že propadneš pití,

pokud nepůjdeš a král zemře,

aniž byste měli šanci vyrovnat si účty.

Obávám se, že by tvoje pití zastínilo i to moje.

Běž tam... I kdyby to bylo jediné, v čem mě kdy poslechneš.

Přestože chápu, že se vaše pokladnice vyprazdňuje,

říkám si, jestli za nápadem, aby byla církev zatížena daní

kvůli problémům, které nezpůsobila,

nestojí Lollardi.

Vaše Výsosti.

Jindřich, princ z Walesu.

Můj synu.

Pojď dál.

Obávám se, že se blíží konec mého života,

a přesto vypadám zdravěji než ty.

Přišel čas, abychom se zabývali...

záležitostí...

následnictví.

Nebudeš králem.

Přestože jsi můj nejstarší syn,

kvůli důvodům, které všichni přítomní vidí

a cítí,

nezdědíš tuto korunu.

Ani jsem o ni nestál.

Tato výsada a odpovědnost

místo toho připadne tvému bratrovi, Thomasovi.

Je měkký, ale dychtivý.

Povede moji armádu proti novému zrádci, Harrymu Percyovi.

Předpokládám, že tato zpráva pro tebe není překvapením ani zklamáním.

Ale je mou povinností jakožto krále

a otce...

říct ti to přímo.

Kdy budeš bojovat?

Vyjíždím zítra.

Bojujeme na konci týdne.

Nemusíš bojovat.

Tyto sváry nemusí být tvými sváry.

Řekl jsem to...

oč jsi byl povolán si poslechnout.

Teď odejdi.

- Vaše Výsosti. - Přestaň.

- Vaše Výsosti. - Přestaň.

Lorde Dorsete.

Jsou vaši muži připravení?

Ano, jsou, pane.

Velmi dobře.

Povězte mi o své přípravě.

Můj pane.

Proč jsi tady?

Nedovolím tohle šílenství. Jsem tu, abych ho zastavil.

Tohle je moje bitva.

K žádné bitvě dojít nemusí.

Ty. Pojď sem.

- Můj pane. - Nemáš tu co dělat.

Běž do kempu rebelů a Percymu Divousovi doruč zprávu.

Vyzývám ho, abychom záležitost vyřídili jako muži.

On a já.

Budeme bojovat namísto armád.

Ano, můj pane.

Kdo si myslíš, že jsi?

Pro tebe nejsem nikdo.

Budu s ním bojovat.

A porazím ho.

Jistě bys ho porazil, synu.

Ale nemůžeš.

Princ nemluví za svého otce.

Chceš bojovat, synu.

Neboj, budeš.