4 luni, 3 săptămîni și 2 zile
نخستین 200 خط.
Dobře.
Díky.
Pomůžeš mi?
Už bylo takhle, když nám to dal?
- Ryby jsou jiný. - Takovej divnej obrázek.
Řekneš Daniele, aby je krmila?
Jsou to ryby. Přežijou dva dny bez jídla.
Máš tu zubní pastu?
Ano. A vzala jsem vatičky ze skříňky.
Vezmu ti další balení.
- Máš mýdlo? - Podívej se do šuplíku.
Žádný tu není.
Přinesu, stejně jdu pro cigarety.
Vezmi Amo nebo Lux. Ne Palmolive, po tom mám lupy.
Vyzvedneš mi od Petronely můj fén?
Vypadá to, že se chystáš na svatbu.
Máš nějaký peníze?
Podívej se do džín, zadní kapsa.
Miluju, že máš peníze v peněžence...
Ne jak ty, pořád ti padají z kapes...
Zavři, je tu průvan!
- Je tu Petronela? - Je ve sprše.
- Teče teplá voda? - Jo.
Petronelo!
- Otilia! - Jo.
Co?
- Soudružka se na tebe ptala... - Co?
Proč jsi nepřišla...
Nic jsi jí neřekla?
Jo, ale prý jsi měla měsíčky i před dvěma týdny...
- Příště máš přinést potvrzení od doktora. - Jo, jasně...
- Kouří? - Vikend.
Je otevřeno.
Dobré ráno... Už jsi začal?
V pátek mám zkoušku...
Ptáci v trní, Richard Chamberlain. Dnes večer.
- Na východ od ráje je tvoje? - Jo. Jak se má Gabita?
Fajn. Depiluje.
- Můžu dostat Assosky a Kenty? - Nemám Kenty.
Kde mají Kenty? Fakt je potřebuju.
Ani v obchodě je nemají.
A Marlboro...
Marlboro jsou mi k ničemu. Vezmu si Assosky a mýdlo Lux.
- Mentolky? - Ne, díky.
Wrigley's?
Ne. Jen Tic Tacy. Ty oranžový.
- Tic Tacy jsou na mě. - Díky.
Kdyby sis to rozmyslela, přijď na ten film...
- Ramona a Virgil přijdou. - Nevím. Díky.
Jsou tak roztomilí! Jsou tvoje?
Ne, našla jsem je včera v kotelně. Chceš jedno?
Nemůžu, Gabita je alergická...
- Čím je krmíš? - Včera měli sekanou...
- Přinesu mlíko v prášku. - Dík.
Nazdar! Hej, holky...
Jo, co je?
Řekni Gabi, že její táta volal a hledal ji?
Říkal, že sem jede autem, bude tu okolo 10...
- Dobře, řeknu jí to. - Jo. Dík.
Tvůj táta volal, přijede.
Sakra...
- Řekla jsi něco rodičům? - O čem?
Bude tu okolo 10.
Nevím, co bude v pondělí s tou zkouškou.
Můžeš jít s jinou skupinou.
Mám si s sebou vzít zápisky?
- To nemá smysl... - Asi ne...
Mívala jsi mlíko v prášku...
v plechovce na kávu...
- Kolik to stojí? - 80.
- Tady máš to mlíko... - Díky.
Páni, to krásně voní... Nádhera...
Pro ženy?
- Za kolik je Rexona? - 50.
- Máš Kenty? - Ne, pro Kenty bě k arabům.
- Za kolik jsou tyhle? - 25.
Pro-ges-terol? To je maďarsky?
Německy, vyrobeno v Maďarsku.
- Hele, expert... - Vím to od sestřenice, používá je.
Nepotřebuju je, jsem tlustá!
Všechny čtyři za 90.
Jak často se mi poštěstí...
Za tu cenu to někdo koupí?
Jasně... V ubytovně pro mladé páry je prodám hned.
Musím jít, vaří se mi voda. Barvím si vlasy na červeno.
Ale no tak!
Ne, jen si je myju v ořechové kůře. Padají mi.
Řekneš Petronele, aby přinesla ten fén?
Pak ho přinesu, Petronela dělá zkoušku.
- Hodně štěstí! - Hodně štěstí!
- Kdy se uvidíš s Adi? - V 11.
- Mám pocit, že mám horečku. - Vem si aspirin.
Ne, musí to být od zubu. Potřebuju Algocalmin.
Mrkni, do té cestovní tašky.
Přesně, co potřebuju. Měla jsem si dnes nechat vyměnit plomby.
Do soboty přežiješ.
- Můžu se tě něco zeptat? - Jo.
Můžeš se postarat o ty peníze?
Já ani nevím jak uplatit průvodčího...
Ano, postarám se o to.
Tady, počítej.
- 2700? - Ano.
- Mám v břiše motýlky. - Něco sněz...
Co? Nic nemůžu jíst...
Klídek, bude to dobrý...
No tak, to už stačilo. Čau!
Už jsi odešla, nevracej se!
Ta adresa.
Nebuď tak pověrčivá, nejsi z vesnice.
Stejně si chci vzít ty poznámky.
Vem si je.
Kontrola jízdenek.
A vy?
- Nemáte lístek navíc? - Ne.
Můžu vidět vaši jízdenku?
Jízdenku prosím.
Prosím vás, už je tam Adi?
- Co děláš? Šprtáš se? - Ne, jen si čtu poznámky.
Už tam někdo je?
Začínají pozdě, nemohli najít klíče...
Přestaň, uvidí nás.
- No a? - Stydím se.
Diana se ptá, jestli si vyměníme místa,
aby jela do Izvoru a my do Costinesti.
- Ve stejnou dobu? - Ne tak úplně.
Ona od 7. do 14. do Izvoru,
my od 15. do 22. do Costinesti.
Šestýho mám zkoušku.
Musela bych jet na týden domů a pak se vrátit.
Nevím, bylo by to komplikovaný.
Dáš mi cigaretu?
- Nezapomněl jsi ty peníze? - Jo.
V obálce?
Nechtěl jsem je smíchat s penězi na kytky.
Tři stovky, je to tak?
Vrátím ti to.
Fajn.
Máš hlad? Chceš něco ze zdola?
Máma mi udělala svačinu.
Vstala dřív, aby udělala svačinu?
Vstala brzy, aby si upekla dort, po 8 je slabej plyn.
Udelěj mi laskavost. Vezmeš kytky pro mojí mámu?
- Asi skončím pozdě. - Já nemůžu...
Nestihnu to.
Kde?
Dnes to nestihnu.
Počkej, chceš mi říct,
že nepřijdeš?
- Proč se zlobíš? - Proč bych se nezlobil?
Řekla jsi, že přijdeš, peče ti
a ty nepřijdeš?
Co? Peče pro mě?
Jo. Řekl jsem jí, že máš ráda pusinky.
Ne, že bych nechtěla, já nemůžu.
Jak to, že nemůžeš?
- Co musíš dělat? To mi řekni. - Řeknu ti to, jen ne teď.
Teď mi to nemůžeš říct?
Co? Nevěříš mi? Je to tak?
To není o důvěře.
Proč to nemůžeš říct?
Máš tajnosti?
Nemám tajnosti. Řeknu ti to později.
Nevím, kde je problém?
Když si myslíš, že to není problém... Nic nenadělám.
Kdybych to byl já, kdo zapomněl,
byl by to problém.
Nechci se teď kvůli tomu hádat.
Kdo to začal?
Jen jsem chtěl, abys koupila kytky a ty najednou nepřijdeš.
Tak fajn, přijdu.
Nevím jak, ale nějak to udělám.
Jenom kvůli mě.
Přestaneš? Chceš, abych přišla, nebo ne?
Pan profesor by chtěl ticho.
- Jaký kytky mám koupit? - Žádný nekupuj.
No tak.
Karafiáty?
Pokud přijdeš, tak gladioly.
- Gladioly? - Jo, no a?
- Kolik? - Čtyřicet osm.
- Nemůže to být sudé číslo. - Tak kolik teda?
- Čtyřicet devět. A ne gladioly. - Ona je má ráda...
Když koupím 49, bude si myslet, že nevím, kolik jí je.
Ale no tak. Kdo je bude počítat?
Neznáš moji matku...
Tak vezmi 47. To je jedno.
Koupím tolik, kolik řekneš.
Ale nebude to velká hostina?
Nebude to večeře.
Jen pár přátel mýho táty, dáme šampaňský
a zalezeme do mýho pokoje.
Dobře, uvidím, co stihnu.
„Uvidím, co stihnu.“ Přijď prosím v pět.
Budu tam.
A na čas.
Štveš mě. Nikdy nemám zpoždění, jasný?
Pokud se něco nestane něco neočekáváného.
Jinak jsem vždy včas.
Adi, máš u sebe průkaz?
Bez něj tě prý nepustí.
No comments yet. Be the first to leave one.