Pool of London

Ahoj, vy tam! Co jste za loď?

Dunbar! Z Rotterdamu, plujeme do zátoky!

Děkuji, kapitáne. Můžete pokračovat do svého kotviště.

UDÁLOSTI A POSTAVY ZACHYCENÉ V TOMTO FILMU JSOU FIKTIVNÍ

A JAKÁKOLI PODOBNOST S UDÁLOSTMI, JMÉNY NEBO JEDNOTLIVCI JE NÁHODNÁ.

PÁTEK ODPOLEDNE

LODNÍ SPOLEČNOST AMAI GAMATED S.R.O.

Právě připlouvá Dunbar. Pak mi pošlete jejich papíry.

Jistě, pane Collinsi.

Čekám, že to bude zítra ráno.

Nikdy jste ještě neviděla loď, Sally?

CLA A DANĚ JEJÍHO VELIČENSTVA

K molu Battlebridge. Na Dunbar.

Teď papírování, prohledáme to zítra.

Ano, pane.

DUNBAR - LONDÝN

Přitahujte dál.

Stop!

- Dobrá, upevněte ji tam. - Pane, ano, pane.

- Dobrá, Johnny, upevni ji tam. - Pane, ano, pane.

- Vypnout pohon. - Pane, ano, pane.

Vypnout pohon.

Staroch nás sem nakonec dostal - o patnáct minut později.

To je na několik dní naposled, co ho vidíme.

- Žebřík připraven? - Žebřík připraven, pane.

RACEK - CLA JEJÍHO VELIČENSTVA

Celníci na palubě, pane.

Snad se hnou. Manželka čeká, že ji vezmu do Palladia.

Snad tam budete včas, pane.

Záleží, kteří to jsou.

Je to pan Andrews, pane.

- To je na celou noc. Informujte prvního. - Ano, pane.

- Kapitáne. - Andrewsi.

Obecný náklad, bez infekce a pasažérů.

- Deklarace posádky připravena. - Díky. Co cesta?

Ale, pořád ta samá trasa.

Co váš syn? Pořád chce na moře?

Bláznovství k mládí patří.

- Celníci na palubě, pane. - Díky.

- Celníci! Rychle do jídelny! - Pane, ano, pane.

- Připravenej, Johnny? - Vteřinku.

Jak to pan doktor předepsal…

- Co řekneš panu učiteli? - Pravdu. Vyplácí se to.

To si myslíš ty.

Hej, Johnny, pohyb.

Jdu s tebou.

Nemám nic k proclení, pane.

Nemám nic k proclení, pane.

Nemám nic k proclení, pane.

- Máš cigára? - Došly mi.

Vezmeš mi ty krabky?

Jasan.

Jsem přes kvótu.

Proclíváte tři láhve brandy. Pro osobní spotřebu?

Ano, v prostorech lodi.

Odplouváte v neděli. Takže to je dnešek, sobota…

- Tři láhve? - Jedna už je otevřená.

Kolik?

Dobře, jděte. Nemůžeme vás nechat na suchu.

Děkuji vám mnohokrát.

Mimochodem, jak se daří synovi?

- Studuje. - Měl by být technik.

- Ne, patří na můstek. - Tam by k ničemu nebyl.

- Jméno, prosím? - Lambert.

Neproclíváte nic.

Mám něco, co jsem nezapsal. Dvě krabičky cigaret.

- Všechno? - Ano, pane.

- V pořádku, - Děkuji.

Dan MacDonald.

MacDonald. 40 cigaret. Co máte dál?

Kukačkový hodiny, pár foťáků a zlatý srdce.

To na mě nezkoušejte. Máte něco dalšího?

- Punčochy, parfém? - Pardon, to nepoužívám.

- Jděte. - Bez urážky, pane.

V pořádku. A teď jděte.

Nemám nic k proclení.

- Opravdu, pane, nic! - Neříkám, že něco máte.

OXFORDSKÝ VÝBĚR ANGLICKÉ POEZIE 1250-1918

- Vyzvedáváš Sally v kanceláři? - Jo, asi jo.

- Nepřepal to, jo? - Co zase udělala?

Spíš jde o to, co neudělá.

Dobrou noc, dámy.

- Dobrou noc. - Dobrou noc.

- Jdeš, Sally? - Ještě chvilku ne.

Ztrácíš s tím klukem spoustu života.

LONDÝNSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

- Tower Bridge? - Přesně tak. Jenom nahoře.

- Pardon, mohu? - Jistě.

Ne, to je v pořádku. Podržím to.

- Určitě vám to nevadí? - Ani trochu.

- Přistoupili? - New Cross, prosím.

New Cross? Děkuji, slečno.

- Tower Bridge? - Ne, New Cross.

- Čau, Mrně. - Čus, šéfe.

Jak je, Ethel, zlatíčko?

- Hele, co nám moře vyvrhlo. - Dvě světlý.

- A krabku cigár. - Co je s tutěma?

- Cože, tyhle? - Jo.

- Jenom na import. - Ty se jednou…

Jsou to jenom cíga! Jak to píšou na obalu.

Není to to samý, to je celý.

Dvě světlý.

Ty si fakt zahráváš s tím tvým kšeftováním.

Pche, jsou to prachy za nic.

Mohl bych ti něco sehnat.

Ne, dík.

Něco ti řeknu. Pomohl jsi mi… OK.

Tady máš libru.

Ethel… Gentleman chce zaplatit ty drinky.

A ty cigarety.

Chceš se prát?

- Cigarety. 15 a penny zpátky. - To je jeho, ne moje.

OK, ať je po tvým.

Musím jít doručit zboží. Jdeš taky?

Pak mi můžeš jedno koupit, pane nezávislej.

- Jasně. Půjčíš mi libru? - Pche…!

Johnny, pojď, ty kluku.

- Počkej tu chvilku. - OK.

Jeden, prosím.

PŘÍZEMÍ - CELÝ TÝDEN

Nechcete lístek?

Ne, díky. Jen tu čekám.

ŘADY H. AŽ O.

Tady, námořníku.

- Dobrá cesta? - V pohodě.

- Umíte si to pořešit. - Hmm, zůstaň na břehu a užij si svět.

Máte to?

Čtyři dvacky. Takže osmdesát.

Další zase za dva tejdny. Co takhle příště víc?

Ne. Stejně jako vždycky.

Proč jsme se sešli tady?

Někdo chce poznat milýho námořníka.

To jsem já. Kde ta dáma je?

- Zdravím, Else. - Dobrý večer, pane Vernone.

- Dan MacDonald. Vince Vernon. - Těší mě.

Tenhle kluk je fakt hvězda.

- Viděl jste vystoupení? - Jenom konec.

Aha, dneska to bylo divoký. Dejte si drink.

- Jo, dám si skotskou. - Skotskou, dvě.

Má návrh. Řekl jsem, že možná máte zájem.

Vyplouváte v neděli, že jo?

- Jo, je to tak. - Je to jistý?

- Při večerním přílivu. - Určitě?

Přílivy si to nerozmyslej.

Chcete si něco vydělat?

Záleží.

- Jsem trochu vybíravej. - Vybíravej ohledně sto liber?

Tam na konci uvidíte na jeviště.

- Bude vám to líp utíkat. - Díky.

- Co chcete? - Jenom tu čekám.

- Máte lístek? - Nedívám se, jen tu čekám.

Tak čekej venku. Lidi tu za tohle platěj. I tvůj druh.

Dělej. Vypadni!

- Jak si dovolujete s ním tak mluvit? - Přijde si sem,

- chce to zadarmo… - Já mu to dovolila.

Čekal tu na mě kamarád. Kde je?

- Řekl mu, ať vypadne. - Kdo, vy?

Někteří, kteří platí, jsou trochu vybíraví…

Nelíbil se ti, co? Mně se zas nelíbíš ty!

- Jen jsem dělal svou práci. - Tak ji dělej teď. Vyhoď mě.

Nechte ho. Všem nám udělá problém.

Až příště budeš mluvit s mým kamarádem, dej si bacha.

Má štěstí, že jsem se udržel.

Škoda, že jste se neudržel předtím.

Zabal to, Pat. No tak, koupím ti pití, než půjdeš domů.

Díky. Radši půjdu rovnou.

Ahoj, Georgi.

- Znáš mýho bráchu? - Od vidění.

On je u nás ten váženej.

- No, zatím, Vinci. - Čau, Alfe.

Čau zítra. Stejnej čas i místo. Zatím.

Měj se!

Tak co? Všechno v pořádku?

Dali mi zlatý hodinky. Pozlacený!

Neva, brzo si budeš moct koupit opravdový.

Mám námořníka.

Já nevím, já nevím. Nejsem si jistej.

Snad z toho teď po takový době nechceš vycouvat?

Bylo snadný o tom mluvit.

Ale když se to má udělat…

Chceš ty prachy stejně jako já, to víš.

Je to Hobsonovo rozhodnutí. Ale ten skok dělám já.

Ty se nemáš čeho bát.

- Já jsem klesnul tak hluboko… - Poslouchej, Georgi.

Měl jsi bejt velký zvíře,

svůj vlastní šéf se vším, co bys chtěl.

A kde jsi teď? Bejvalej úředník!

S penzí, která nestačí na cigára!

To samý já. Podívej se, kde jsem já.

Na pódiu, noc co noc.

A jim se to nelíbí, oni…

No, možná to fakt nestojí za moc, ale teď se to vyplatí.

Oba máme šanci dostat to, co nám patří.

A podruhý už tu nebude.

Dobře… dobře.

- Pořád je to v sejfu? - Ano.

A teď mě poslouchej.

Zítra budeš v Rotterdamu. Počkej

tam na toho námořníka.

MLÉČNÝ BAR