Mary Queen of Scots

Marie, královna skotská, se narodila jako katolička.

Za bojů protestantů o vládu nad Skotskem ji jako dítě poslali do katolické Francie.

V 15 letech se provdala za následníka francouzského trůnu.

V 18 ovdověla a vrátila se do vlasti.

Skotsko ovládají protestanti a vládne mu její nevlastní bratr.

Anglickou královnou je protestantka Alžběta.

Díky svému původu má katolička Marie nárok na anglický trůn.

Pouhá její existence ohrožuje Alžbětinu moc.

ANGLIE, 1587

Zdrávas Královno, matko milosrdenství,

živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!

K tobě voláme, vyhnaní synové Evy. V Tebe, Pane, věřím…

Paní!

SKOTSKO, 1561

Paní!

Rychle!

HOLYROODSKÝ PALÁC, EDINBURGH

Bratře.

Musíš být unavená.

Cítím se dobře.

Chystají ti večeři. Mohou ti ji donést do komnaty.

Ano, děkuji.

Jak dlouho se zdržíš?

- V Holyroodu? - Ve Skotsku.

Už chystáš můj odjezd?

Jistěže ne. Dlouho jsme očekávali tvůj návrat.

Kate tě doprovodí do tvých komnat.

Prosím, paní.

Lorde Bothwelli, máte také v plánu tu zůstat?

Přísahal jsem její matce, že ji ochráním.

Tady je dobře chráněná.

Přesto svou přísahu dodržím.

Jaká je odměna za vaši oddanost?

Vede mě povinnost. Ne ctižádost.

Paní, vaše sestřenka se vrátila z Francie.

Jejím ochráncem je lord Bothwell. Zkušený voják.

ANGLICKÝ DVŮR

- Vrátila se připravená válčit? - Možná odjede, až se vdá.

- Nemohu však odhadovat její úmysly. - Co na to říká její bratr?

Moray je jen nevlastní bratr. Zdá se nám být plně oddaný.

Máte nějaký důkaz?

Slíbil chránit před Marií protestantskou církev.

K tomu ho nic neopravňuje, když už není regent.

Šlechta ho uznává.

Dokáže ji ovládat?

Pokud je jako naše královna, nenechá se lehce osedlat.

Tak pravil nejvyšší podkoní.

Tím osedláním myslíte manželství?

Oznamte ve Skotsku, že chceme Stuartovce milovat jako své příbuzné.

Ale musí nám tu lásku opětovat.

Paní, dovolte mi promluvit.

Dokud je na tomto ostrově, musí se klanět vám, ne Římu.

Naši katolíci musí vědět, že na anglický trůn už nikdy neusedne papeženec.

Co navrhujete?

Zadusit její naději. Když bude zoufalá, třeba se vrátí zpět na pevninu.

Bravo, Rizzio!

Ovládáš svou ruku stejně dobře jako francouzštinu?

Svou ruku, paní?

Paní, má sestřenko.

Jsme dvě sestry spojené ženstvím.

Dvě panovnice na jednom ostrově.

Vládneme sousedícím zemím a musíme tak činit v souladu.

Ne podle dohody navržené mužem méně urozeným, než jsme my.

Ráda bych, abychom uzavřely smlouvu mezi dvěma královnami.

Uznám váš nárok na anglický trůn, jmenujete-li mě svou následnicí.

Doufám, že se setkáme osobně.

Že vás budu moci obejmout

a že rozhodneme o našich osudech.

Co jí říkáš, Bess?

Okouzlující.

Je krásná, pokud si malíř nevymýšlí.

Mladá.

Chytrá.

Sebejistá.

Neměla by problém najít si manžela, i kdyby neměla trůn.

Vy také ne, paní.

Odpusťte.

Alžběta mou nabídku k sňatku nepřijme.

- To nemůžete vědět jistě. - Vím, protože znám její duši.

Jakmile ji zradím ctižádostí, ztratím ji.

- Byl byste radši, kdyby přišla o korunu? - Přeháníte.

Kolik krve už bylo prolito ve jménu Říma?

Pokud bude katolická královna mít dítě dříve než naše, zase poteče krev.

Seberte odvahu. Zachraňte nás před její zdrženlivostí.

Nezplodí dítě jen proto, že se její rada bojí skotské královny.

Ano.

Ani se nevdá. Podezírá všechny nápadníky, že jim jde o její trůn.

Nevezme si mě.

Nenavrhoval bych, aby se prostý muž stal králem, kdybychom nepotřebovali dědice.

Já mám její důvěru, vy její city. Můžete uspět, když…

- Dobré ráno, Williame. - Paní.

Roberte.

Nejjasnější.

Mohl byste?

To je William Maitland z Lethingtonu, státní tajemník.

John Knox, zástupce skotské církve.

Uvolnila se mi struna.

Začneme.

- Lorde Lennoxi. - Pane.

Požádám panovnici, ať přesvědčí královnu Marii, abych se mohl vrátit do Skotska…

- Teď není vhodná chvíle. - Hodí se mít tam katolického spojence.

- Můj vliv… - Váš vliv povzbudil papežence!

Ponižujete se, otče.

Mnozí z vás jistě nejsou šťastní

ze spojenectví s královnou, která je Francouzka a navíc katolička.

Vaše královna je teď ale ve Skotsku.

Když můj drahý František zesnul,

mohla jsem si vybírat z mnoha nápadníků.

Portugalsko, Dánsko, Švédsko…

Všechny jsem odmítla.

Stejně jako jsem si nenechala vnutit sňatek z politických důvodů,

nebudu nutit nejistý osud svým poddaným.

Mají právo zvolit si náboženství, jaké chtějí.

Katolické nebo protestantské.

Pastore, naše tolerance vás zklamala.

Žádná říše, které vládne papež, není tolerantní, paní. Je zotročená.

Stůjte, když s vámi mluvím.

Je jen jeden pravý Bůh, a tedy jen jedno pravé náboženství.

Takové řeči podněcují vzpouru.

Pokud se panovník odkloní od vůle Boží, není pochyb, že se dočká vzdoru.

Ve vašem případě,

stejně jako u všech žen,

je váš úsudek zaslepený.

Vaší silou je bezmocnost.

Vaším rádcem je pošetilost.

Váš úsudek je bláznovství.

Máme se podřídit ženě, a navíc katoličce?

Mají snad moji poddaní poslouchat vás, a ne mě?

- Mohu si sednout, paní? - Ne.

Můžete odejít z této rady a od mého dvora.

Rada patří ke stoupencům víry, jíž sloužím.

Potřebujeme tenhle dvůr stejně málo jako on nás.

Modlím se za vaši duši, paní.

- Rozmysli si to. Lidé mu věří! - Neprojevila jsem úctu k jeho víře?

Ano. Ale je třeba postupovat citlivě. Oddanost se nezískává prohlášeními.

A on postupuje citlivě?

Takhle se mluví s panovnicí? Útočil by takhle na Alžbětu?

Proč by to dělal? Protestantskou královnu by uvítal.

Proto ho nesmíme postrkovat do její náruče.

Projev mu laskavost.

Jsi moudrý, bratře.

Někdy je třeba projevit moudrost, někdy lásku, ale někdy i sílu.

Vaše královna žádá o souhlas.

Jak mám ale vyslyšet její přání, když nenabízí žádné nápadníky?

- Upřednostnila by anglického šlechtice. - A protestanta.

Pokud to potěší Vaši Výsost.

Jen pokud to, co potěší mě, potěší Alžbětu.

Možná bych si měla vzít vás. Měla bych anglického šlechtice.

Nemyslím, že je to Boží vůle.

Pokud je Boží vůle, aby se Marie vdala, staniž se tak,

ale jen za toho, koho jí určí Bůh.

Modlím se, ať je Jeho vůle, aby se vdala i Alžběta.

Ne.

Je tu dobrá společnost.

Maitland zbožňuje lady Flemingovou.

Jediný rozdíl je v tom, že nemá ženu, zatímco vy ano.

Naši zemi sužuje pohroma.

Horší než mor a hladomor.

Je to žena s korunou,

která jen předstírá, že uctívá Krista, ve skutečnosti se ale klaní papeži.

Nepřijímáme příkazy z Říma.

Nepoddáme se těm, kdo se nás snaží získat shovívavostí.

Zavrhneme ty, kdo vyznávají přepych.

Nebudeme mít v úctě ty, kdo staví na odiv své bohatství,

zaprodávají se za peníze

a způsobují úpadek těla.

Sem?

Políbil vás…

sem?

Jednou.

Ale nikam jinam.

A co vás?

Líbají Angličani dobře?

Paní…

Dávejte si na ty muže pozor. Jejich láska není totéž co jejich úcta.

Smím se vás zeptat?

Samy jsme to ještě nezažily.

Jaké to je?

Být s mužem?

Ulehla jsem na lože jen s Františkem. Celý se třásl hrůzou.

Dělal, co mohl, chudák chlapec.

Ale bylo po všem ještě dřív, než to začalo.

Takže jste nikdy…

Ne. Zkusili jsme to jen jednou.

Snad stačilo by, že se láska zabydlela mezi živýma zářivýma očima mé dámy.

Dost na tom, že krása jako květ uvadá, navždy však bude čerstvý s ní v nebesích.

Nemůžu, Roberte. To přece víš.

Měla bych se chtít znovu vdát. Abych zjistila, jaké to je být s mužem.

Ale nechci být něčím majetkem.

- Přišlo to brzy. - Zvedněte ruce.

Marie bude hledat manžela, který posílí její nárok na váš trůn

a zaručí, že její děti budou katolíci.

Co na to říká náš vyslanec?

Projevila nezájem, paní,

a prohlásila, že otázku výběru manžela

je lépe přenechat Bohu.

Budí úctu, paní.

Měli bychom ji vdát za někoho, kdo je vám oddaný, koho ovládáte.

Nežádej to po mně.

Když si ji vezmeš, bude naše.