Do You Like Brahms? (Beuramseureul Joahaseyo? / 브람스를 좋아하세요?)

Dobře. Rozumím.

Vyslechla jsem si všechno.

Už jsi skončil?

Mám tě rád.

Nechápej to špatně.

Budu s tebou hrát

jako pianista Park Joon Young.

Mám rád

Song Ah.

Takže,

když mě máš rád,

myslela jsem, že mě budeš chtít doprovázet.

Ale ty jsi nic neřekl.

A nejde o to, že jsem se nemohla zeptat první,

ale byla jsem naštvaná úplně na všechno.

Ovšem ne na to, že mě nebudeš doprovázet na klavír,

ale spíš na to, že jsem myslela, že mě nemáš rád.

Já...

nevěděl, co si myslíš

a nechtěl jsem ti být na obtíž.

Aha.

Takže když ses tu najednou ukázal

a řekl jsi, že budeš hrát s Jung Kyung,

jak sis mohl myslet, že mě to nenaštve?

Nesměj se. Fakt jsem byla naštvaná.

Promiň.

Říká se, že člověk by měl druhého vyslechnout od začátku až do konce,

ale ty mi budeš

ode dneška říkat důležité věci přednostně?

Ano.

Slib mi to.

Slibuju, že to budu dělat.

Budu pro tebe hrát na piano.

Ne. Neměl bych to říkat takhle.

Dovol mi, abych tě doprovázel na přijímací zkoušky.

Řekl jsem prvně to důležité.

Ne.

Nemusíš mě doprovázet.

Přijímací zkoušky na postgraduální studium jsou pro mě důležité.

A proto

chci všechno zvládnout sama.

Ale děkuji za nabídku.

Dobře.

Ovšem, kdyby se něco nevedlo, dej vědět.

Dobře. Dám.

Díky.

Mám tě rád.

Mám tě rád.

Mám tě rád.

To jsem ti přišel říct.

9. díl: Dolce, Sladce

Cože? Ty chodíš s Park Joon Youngem?

- Jo. - To je skvělý!

Gratuluju, Song Ah.

- Hodně štěstí, Song Ah. - Díky.

To je skvělá zpráva.

A co já teď?

Co?

Teď budeš chodit na jídlo s ním.

Park Joon Youngu, jak se mi opovažuješ sebrat Song Ah?

Omlouvám se.

Zdravím.

Zdravím.

- Našel jsi náš. - Jo.

Díky někomu, kdo nahlas zakřičel mé jméno.

Ahoj.

Jsem Kang Min Seong, kamarádka Song Ah.

Ahoj, já jsem Park Joon Young.

- Už jsi jedl? - Ještě ne.

Pokud jsi ještě nejedla, pojď s námi.

Ne, to není třeba.

Jen pojď s námi.

Poznám, kdy nejsem vítaná.

Doufám, že si užijete rande plné štěstí a zábavy.

- Najez se s námi. - Uvidíme se pak!

Obvykle není taková.

Kdy ti dnes končí přednášky?

Song Ah.

- Ahoj. - Můžeme si přisednout?

Vy dva jste vždycky spolu. Není divu, že po škole kolují fámy

o tom, že spolu chodíte.

To nejsou jen fámy.

- Co? - Co?

Neřekneš jim, že spolu chodíme?

To není možný, Song Ah.

Je to pravda, Song Ah?

Jo.

To není možný. To je šílený!

Sluší vám to spolu.

- To je ohromný. - To je.

Co budeš dělat po škole?

Půjdu do Kyunghoo.

Proč?

Profesorka Lee Soo Kyung organizuje komorní orchestr

a já jí s tím pomáhám.

Chceme, aby se první vystoupení konalo v koncertním sále Kyunghoo,

tak musím vyplnit formulář.

Nechceš jít se mnou?

Stejně bydlíš poblíž.

Dnes tu mám cvičení.

- V kolik končíš? - Ve čtyři.

Ale potřebuju zabít čas, tak budu taky cvičit.

Ještě mám dvě přednášky.

Jo, to je zlé.

- Děkuji. - Jistě, v pořádku.

Song Ah a Park Joon Young spolu chodí.

- Minule říkala, že ne. - Ptala jsem se jí.

Park Joon Young právě teď sedí vedle mě.

Jaký slavný pár kampusu!

Tyto páry se však rychle rozejdou.

Cože? Cos říkala?

Nic, profesorko.

Haló.

Komorní orchestr?

Proč...

Ty nemáš přednášku?

Byla zrušena.

Mohu tu zůstat do další přednášky?

Ovšem.

Sedni si sem.

Díky.

Budu tu jen tiše sedět.

Můžeš cvičit.

Můžeš mi to podat?

Housle?

Ne, ten hadřík.

Proč?

Dobře.

Dám ti ho příště. Až ho vyperu.

Ne.

Chci ho hned.

Děkuju, koupím ti nový.

To nemusíš. Mám jich doma dost.

Já taky. Mám jich mnoho.

Ale

tento je jiný.

Taky ti chci dát dárek.

Dobrá.

Tak mi slib, že mi jeden koupíš.

Omlouvám se.

To mi mělo připomenout, že mám jít do Kyunghoo.

Omlouvám se. Hovor chvíli trval.

- Tady máte kávu. - Děkuju.

O tohle jde? Žádost o pronájem haly?

Ano.

Máš moc práce s přípravou na přijímačky,

přesto máš čas pomáhat profesorce s přípravou orchestru?

Omlouvám se.

Není s komorním orchestrem moc práce?

Dá se to zvládnout.

Pokud jste právě začaly, musí toho být hodně.

Vydržte.

Pokud vaše první vystoupení proběhne v našem koncertním sále,

budete určitě na scéně jako houslistka.

Ano.

Donesu vám květiny.

Jak to jde v práci?

Možná letos nedostaneme prémie.

Proč ne?

Slyšel jsem, že Kyunghoo Card má potíže, ale že by to bylo až tak špatný?

- Není tu příliš draho? Zrušme... - Ne, ne.

Zaplatím to kartou naší společnosti.

Tady je moje vizitka.

Ještě jsi nerozběhl podnikání a už máš vizitku?

Je lepší dělat věci předem.

Zástupce.

Dost dobrý!

Tentokrát můžete jít tudy.

Škoda, že nemůžete zůstat na vystoupení.

Omlouvám se.

Musím cvičit na přijímací zkoušky

a cítím se trochu úzkostlivě.

Neomlouvejte se.

Přijďte, kdykoli se budete chtít podívat na vystoupení.

Přijdu.

Mimochodem, slečno Cha...

No... Víte...

Joon Young a já...

Jsou to dobré zprávy, že?

Ano.

To je skvělé. Jste krásný pár.

Děkuji, slečno Cha.

Je toho ještě hodně?

Ne.

Slečno Cha.

Jsem zklamaná ze Song Ah.

Proč?

Kvůli komornímu orchestru profesorky Lee.

Samozřejmě, že existují i některé skvělé komorní orchestry, kterým se dobře daří,

ale ten, který chystá profesorka Lee, bude mít výhody jen pro ni.

Nemůžete přednášet, pokud nemáte dobré kontakty,

takže chápu,

že lidé bez slušné kariéry se připojí s nadšením.

Ale profesoři využívající zoufalé žáky

aby si upevnili vlastní postavení a styky...

Jsem si jistá, že Song Ah ví, jak se věci mají,

ale nemyslím si, že se měla chopit vedoucí role.

Možná to bere až příliš vážně, jak říkáte.

Ano.

Myslím, že to říkám jen proto, že nechápu její postoj.