Trial by Fire

23. PROSINCE 1991

9:04 RÁNO

Tati!

- Moje děti. - Mami?

- Moje děti, pomoc! - Mami!

Mami, pojď sem. Hoří! V tom domě hoří!

Zavolej hasiče!

Dobrý den, chci ohlásit požár.

Západní 11. ulice 1213.

Je to u sousedů.

Ano, jsou tam děti.

Nevím.

Došlo k výbuchu.

Panebože.

Bože, prosím.

Prosím, ať jsou v pořádku.

Prosím, Bože. Je mi to líto.

DŮKAZNÍ MATERIÁL

AMBER WILLINGHAMOVÁ HASIČSKÝ SBOR

Tady to nezačalo.

To je ujetý.

Mrkni sem. Nenechal nic náhodě.

PODLE ČLÁNKU ZKOUŠKA OHNĚM DAVIDA GRANNA

Koukni na tohle.

A DOPISŮ CAMERONA TODDA WILLINGHAMA

Popraskané sklo.

Dětský pokoj.

Ten hajzl počkal, až budou spát.

Sem nalil tu hořlavinu.

- Oheň se rychle rozšířil. - Postupoval dveřmi ven.

- Po téhle liště. - Jo. Až na verandu.

- Hajzl jeden. - Dostaneme ho.

Děkuji, že jste přišli. Vím, jak to pro vás musí být těžké.

Tohle je pan Fogg a pan Vasquez. Vyšetřují ten požár.

Upřímnou soustrast.

- Zjistili jste něco? - Stále na tom pracujeme.

Mohli byste nám pomoci objasnit pár věcí.

Samozřejmě.

Jste Stacy, že?

- Vy jste v době požáru v domě nebyla? - Nebyla.

Občas dělá noční, cestou domů se ještě někde zastavila.

Kde jste se zastavila?

Zastavila jsem se v Armádě spásy pro nějaké dárky pro děti.

V 9 hodin ráno?

Vánoce jsou za dveřmi a jsme švorc, takže…

Jasně. A co den předtím?

Stalo se něco neobvyklého?

Ne, pane.

Ahoj.

Jak se mají mé drahé dámy? Copak, proč pláčeš?

- Brečí kurva celé ráno. - Máte, holky, štěstí.

Kdyby vaše máma nebyla hezká, tak tu nejste.

Táhne z tebe. Myslíš, že můžeš být celou noc v tahu?

- A pak přijít s těmahle kecama? - Měl jsem pár drinků.

Už mám jedno řízení pod vlivem, tak jsem se zastavil u Mikeyho.

- Co je? - Nic.

Užij si to.

Ten večer jste jela do práce?

- Jo, dělám noční. Potřebujeme prachy. - A vy jste byl doma s dětmi?

- Děláte to často? - Jo.

Patřím k těm tátům v domácnosti, co se o nich tolik mluví.

V troubě máš večeři, jestli máš hlad.

- Kdo je to tentokrát? - Kdo je kdo?

- Řekl jsem ti, kde jsem byl. - Ani hovno.

Myslíš, že jsem pitomá? Co je kurva tohle?

Říkalas, že už nechceš další děti.

Na co to máš v peněžence, ty hajzle?

- Nevím. Možná překvapení. - Jsi prolhanej zmetek.

Cítila jsem z tebe tu děvku hned ve dveřích.

- Nelžu ti, zlato. - Jako manžel stojíš za hovno.

Krávo! Jsem tady každej den a starám se o děcka.

Jo? Jak to? Proč se každej den staráš o děcka?

Protože nemáš práci, tím to bude.

- Protože jsi podělaná nula. - Radši hned zavři hubu, nebo…

- Nebo co? Zase mě zmlátíš? Do toho. - Přísahám Bohu.

No jasně. Nemůžeš mě zmlátit.

Jinak bych nemohla jít vydělávat

na tvůj chlast, děvky a kdo ví co ještě.

Takže Stacy šla do práce a vy jste prostě zůstal v posteli?

- Ano, pane. - Možná jste si dal pár piv?

- Ne. - Řekl byste, že vaše děti spí jako dudci?

Obvykle.

- A co se dělo v noci? - Pak bylo ráno.

Spal jsem, myslel jsem, že je to sen.

- Tati! - Pak mi došlo,

že slyším křičet Amber: „Tati!“

Tati!

Všude bylo plno kouře. Viděl jsem jen černo.

Smrdělo to, jako když před měsícem bouchla mikrovlnka.

- Oheň, praskání světel. - Holky!

Dostal jsem se k jejich pokoji.

Musel jsem vykopnout dětskou zábranu.

Byla tam příšerná výheň.

Myslel jsem, že jsem našel Amber, ale byla pryč.

Amber!

Holky!

Amber! Holky!

Horko se nedalo vydržet, takže… Musel jsem ven, popadnout dech.

Pak jsem zařval na sousedku, aby zavolala hasiče.

Proč by někdo chtěl vaší rodině ublížit?

Nevím, pane.

Měli jsme tři nejkrásnější děti na celém světě.

Pořád jsme se hádali a rozcházeli,

ale děti nás vždycky přivedly zase k sobě.

Ani jeden z nás bez těch dětí nedokázal žít.

Občas si přeju, aby mě Amber nevzbudila.

Víte, Todde, už dříve jste měl průšvihy.

Ano, pane.

A když jsme se tehdy ptali, co se stalo,

neřekl jste nám párkrát pravdu, je to tak?

Je to tak, pane.

- Ale teď pravdu říkáte? - Ano, pane.

Stejně jako Ježíš, beránek Boží, odešel příliš brzy,

vrátila se i tato tři neviňátka do náruče Páně.

Jak jinak můžeme pochopit ztrátu Amber, Karmen a Kameron?

Chceš se někde zastavit a dát si něco k jídlu?

Camerone Todde Willinghame, nechci slyšet tvůj hlas.

- Možná už nikdy. - Mě to taky bolí, zlato.

Slyšel jsi, co jsem řekla?

Když chceš ze mě mít démona, mluv se mnou jako…

- Budu mluvit, jak chci. - To teda ne.

Jestli máme tohle překonat, musíme držet při sobě.

- Zastav, musím vystoupit. - Proč? Co se děje?

- Zastav! - Nezastavím.

- Do prdele zastav! - Řekni mi proč.

Nech mě vystoupit! Zastav, Todde!

Nech mě vystoupit! Zastav, kurva!

Byly to moje děti a tys je nezachránil!

Byly to moje děti! Moje děti, Todde!

Pane řidiči! Vystupte a držte ruce tak, abych je viděl.

Okamžitě!

Otočte se, zády ke mně. Spojte ruce za hlavou.

Neohlížejte se.

Camerone Todde Willinghame…

- Jste zatčen pro vraždu. - Vraždu?

- Půjdete se mnou. - Koho jsem zabil?

Pojďte. Promluvíme si na stanici.

Jen pojď, Todde. Víš kudy.

Právě jsem je pochoval, Marty.

- Tohle je úplně uhozený. - Stůj tady.

Tak běž.

- Jsi vážně hajzl, víš to? - Své vlastní děti? Ježíšikriste.

Já to neudělal, Marty. Naser si! Hej, jdi do prdele!

Můžeš z toho kurva slézt? Tohle není zoo!

Kriste Ježíši. Chceš banán? To tě uklidní?

Nebudou ti házet oříšky, víš?

S kým to mluvíš, chlapče?

S tím hárem, víš, je fakt rozkošný.

Mrklo na mě.

- To je tvoje? - Hej.

Tvoje?

- Vstaň. - To je dobrý, kámo.

Jen jsem si dělal srandu. Nemusíš to brát tak osobně.

Smrdíš tak, že tě radši nechám.

Když se přiznáte, možná budete žít.

Nepřiznám se k tomu, co jsem neudělal.

Řeknu, co budete chtít, ale ne, že jsem zabil svoje děti.

S důkazy, které mají, vás…

Budu svědčit a promluvím o tom se soudcem.

Blbče, roznesou vás na kopytech.

- To by měli. - Jste tak hloupý, jak vypadáte.

Co to s váma kurva je?

- Hej, Todde, uklidni se. - Jenom ho poslouchej!

Chtějí mě zabít? Dobře.

To aby mi začali kopat hrob.

Radši umřu, než abych řekl, že jsem zabil svý děti.

Chlape, teď jsem to jediné, co stojí mezi vámi a jehlou.

Nenechám vás svědčit ani omylem.

Dobré ráno do Texasu. Tady je KZYZ.

Telefonní linky jsou zavařené. Posloucháme vás.

Nikdy se mi nelíbil. Vždycky na něm bylo něco divného

a vůbec mě to nepřekvapuje.

Ať ho usmaží. Ať hoří v pekle.

- Jak může táta zabít své děti? - Takové věci se tu nedějí.

- Odprásknu ho sám. - Tři nevinné životy!

Lituji jen toho, že ho nemůžeme zabít třikrát.

Vážení porotci, podívejte se prosím

na ty sladké obličeje těch krásných dětí.

Karmen a Kameron nebyl ani rok a už byly plné života.

Malá Amber se nemohla dočkat, až za pouhé dva dny přijde Santa.

Teď si prosím představte, jak tito andílci

uhořeli ve svých postýlkách.

Tohle nebylo žhářství.

Tohle byla vražda.

Akorát jsem vystrčila hlavu ze dveří a…

On tam jen stál a v očích měl divný pohled.

- To je úplná pitomost. - Sklapněte.

Dokážete říct,

zda se Todd Willingham pokusil dostat zpátky do domu?

Největší starosti si dělal o to své auto.

Nesnažil se děti zachránit, dokud nepřijeli policajti.

A připadalo mi to, jako by hrál divadlo.

- Oheň k vám promlouvá, ten nelže. - A co vám ten požár řekl?

Že ho úmyslně založily lidské ruce.

Můžete to upřesnit?

Někdo v dětském pokoji rozlil benzín,

dokonce i pod jejich postelí, a to ve tvaru pentagramu, symbolu ďábla.

Rozlíval ho dál až ke dveřím,

a vytvořil tak ohňovou bariéru, která bránila úniku.

Požár rozpoutal pekelnou výheň.