Riverdale

Konečně je to tady. Chvíle, na kterou jsme všichni čekali.

Oheň v lese.

Tři přátelé ve spodním prádle, potřísnění krví.

Moje kultovní čepka v plamenech.

Cestou zpátky do Riverdale si neřekli ani slovo.

Ale měli. Měli si přichystat jednu verzi příběhu.

Dceruško?

Co se stalo?

A kde máš šaty?

Nechala jsem se na stonewallským večírku zatáhnout

do divokýho svlíkacího pokeru.

Prohrála jsem i kalhoty, jak se říká.

No co.

Takový je život.

Archie, co tu děláš?

Jsou skoro tři ráno.

A proč jsi jen v boxerkách?

To nic, mami. Byl jsem jen ve Stonewallu na večírku.

Koupali jsme se naostro a nějací pitomci nám šlohli věci.

- Co tu děláš ty? - Nemůžu spát.

Jsi v pořádku? Vypadáš…

Jo, všechno v pohodě.

Promiň, je pozdě. Půjdu si lehnout.

Elizabeth, doufám, že mi náležitě vysvětlíš,

proč tu musím tak dlouho ponocovat.

A proč jsi ve spodním prádle?

Ty máš podprsenku od krve?

Ne, uklidni se. To je od vína.

Nezletilá pije. Uprostřed noci. Polonahá.

Já jsem vůbec nepila.

Jela jsem na blbou stonewallskou párty, ze které se vyklubala římská slavnost.

Bret na mě vylil flašku vína a já nemohla ten smrad vystát.

A kde máš teda oblečení?

Dala jsem si ho odmočit do umyvadla.

- A pak už jsem ho tam nenašla. - To nedává smysl.

To ti nemohl Jughead půjčit nějakou svoji flanelku?

Jsem unavená. Chci se umýt a jít si lehnout. Promiň.

Počkej.

Tohle je na vraždě to těžký. Musíte na ni mít žaludek.

Zvlášť když všechno nasvědčuje tomu, že jste ji spáchali vy.

Římská slavnost, svlíkací poker, koupání naostro.

Tři úplně různé věci.

Jestli si to naši navzájem řeknou, tak jsme v pěkný bryndě.

Zazmatkoval jsem. Řekl jsem první, co mě napadlo.

- Já taky. - Já taky.

Ale přesně takový chyby si nemůžeme dovolit.

Charles to řekl jasně.

Měli jsme zavolat někomu jinýmu.

Ne, Charles byl správná volba.

- Má zkušenosti s… - Těly.

- S mrtvými těly. - Přesně tak.

Je to odborník. Bez něj bychom už seděli v base.

Za co? Nic jsme neprovedli, ne?

Nebo jo, Betty?

- Když jsme vás tam našli… - Došla jsem chvilku před vámi.

Mělas v ruce kámen.

Ano. Zvedla jsem kámen.

To byla chyba. Vběhla jsem jim přímo do pasti.

Ti magoři z přípravky se to na nás snaží hodit.

- Vždyť nás ani neznají. - Tak na mě.

Chtějí, aby to vypadalo, že jsem ho zabila já.

Museli to naplánovat tak, abych byla chycená při činu,

jak tam stojím nad jeho tělem a všude je moje DNA.

To jediný dává smysl.

Dobře.

Dobře, musíme být chytří.

Musíme je nějak dostat.

To, co udělali, jim rozhodně nesmí projít.

Proč by chtěli Jugheada zabíjet?

Možná se jim nelíbilo, co zjistil o Chippingově sebevraždě.

Nebo možná…

- Co? - Možná je to celé jenom hra.

Celá ta věc je jen hra nebo experiment, jak spáchat dokonalou vraždu.

- Jestli je to hra, tak je dost šílená. - Čau.

Můžu přisednout?

Keve, něco tu řešíme. Později, jo?

Jo, v pohodě.

Archie, přesně tohle je špatně. Musíme předstírat, že se nic neděje.

Nic se neděje. Keve!

Pojď za náma. Archie si dělal srandu.

- Viď? - Jo. Promiň, Keve.

V pohodě.

Co řešíte?

- Něco napínavýho? - Ale nic.

Co muzikál? Už ses rozhodl, co budeš dělat?

Jo.

Dobře, že jdeš, Archie.

Pamatuješ na mou známou Brooke Riversovou?

Z Námořní akademie, že?

- Rád vás zase vidím. - Ahoj.

Brooke jela kolem, tak se zastavila. Říkala jsem jí, jak na tom teď jsi.

- Jak na tom teď jsem? - No, se školou a s výškou.

A ona, nebo teda my jsme vymyslely takový jeden nápad.

Archie, říkala jsem tvé mámě, že jsi na mě loni udělal moc dobrý dojem.

Vážně? Jako když jsem omdlel před tím exhibičním utkáním?

Člověk se časem naučí, kde má své limity.

Ale nejde se naučit odhodlání a zdravý rozum.

Ty jsem u tebe viděla.

A proto bych tě chtěla doporučit na Námořní akademii.

- Jestli máš zájem. - Námořní akademie?

Šance jsou malé, ale může tě to posunout.

- Pokud bys chtěl, Archie. - Jasně, mami. To zní skvěle.

Díky, paní Riversová.

Neposedíš s námi?

Asi se půjdu spíš proběhnout. Ještě jednou díky.

Sestřičko.

Jdeš právě včas.

Nezlob se, Hermoso, ale na tvoje lumpárny teď zrovna nemám náladu.

Veronico.

Posaď se, zlato. Musíme probrat něco důležitého.

Dobrá.

Rozhodl jsem se, že přepíšu svou závěť.

Tvoji závěť?

Budu hádat.

Byl to Hermosin nápad?

Můj?

- Proč si to myslíš? - Nevím.

Protože se ukážeš, jen když se ti to hodí.

A ty jsi jako lepší?

Když si měníš jméno a podkopáváš tátovi nohy v podnikání?

Jako vždy nevíš, o čem mluvíš.

Zajeď zpátky do tý svý floridský bažiny!

A dost!

Byl to můj nápad.

Preventivní opatření.

Pro jistotu.

Lidé tohle přece dělají běžně.

Běžně?

Vážně budeme hrát tuhle hru?

Vážně chceš předstírat, že je tohle běžný?

- Veronico… - Promiň, mami, ale tohle je na mě moc.

Takhle přetvářka je na mě prostě moc!

Vážně se mám podepsat pod tvou poslední vůli?

Neměl bys ke mně být nejdřív upřímný?

Neměl bys nám otevřeně říct, co tady všichni tušíme,

ale bojíme se o tom mluvit?

Tady to máš. Tohle si o tý tvý závěti myslím.

Pane Jonesi? Tady je Betty.

„Promiňte, že obtěžuju, ale nemůžu se spojit s Jugheadem.

Začínám si dělat starosti. Nemluvil jste s ním?“

Naposled včera na párty.

„Vím, že odešel někam psát. Potřeboval dokončit tu pracovní verzi.“

Ne, víte co? Já se tam po něm zajedu podívat.

Stejně jsem si tam nechala nějaký věci.

Díky, pane Jonesi. Nápodobně. Ozvu se, jakmile něco zjistím.

- Jaký to bylo? - Velmi přesvědčivé.

Jako kdybys o něm opravdu několik hodin neslyšela.

- Vyrážíš do lvího doupěte? - Asi jo.

Tak jo.

V tom případě – tady máš štěnici.

A nezapomeň, jednak ji musíš nastražit…

A pak taky zjistit, co ví, co si myslí, že se stalo,

a co čekali, že se stane.

Copando, nazdárek.

Ahoj, nemůžu se dovolat Jugheadovi. Nemluvili jste s ním náhodou?

Od párty ne.

Naposled když s tebou odcházel.

On se mou neodcházel.

Do lesa jsem šla s tebou, Donno.

Vážně?

Já si pamatuju, že jste se s Jugheadem vedli někam za ručičky.

Tak…

to vůbec nebylo.

Bylo.

Možná si to nepamatuješ, protože jsi byla dost nalitá.

Divím se, žes nebyla úplně mimo. Nebo byla?

Ne, celou dobu jsem byla normálně při smyslech.

Seš si jistá?

Protože tvoje kámoška Evelyn Evernever mi říkala,

že se ti to v minulosti už párkrát stalo.

Prý pak děláš hrozný věci.

A co ty, Brete? Neměl jsi tam s Jugheadem nějaký zajímavý rozhovor?

Ani ne. Forsythe měl ještě horší náladičku než obvykle.

Byl v masce zajíce.

Poslední, co mi říkal, bylo, že se máte sejít v lese,

- což se, hádám, stalo. - Nestalo.

Říkal, že si chce promluvit s tebou.

Takže nám chceš říct, že jste se v tom lese vůbec nepotkali?

Přesně to vám říkám.

Říkám, že jsem šla do lesa s tebou.

A co bylo pak?

Nevzpomínáš si?

Jestli se o něj bojíš, zavolej policii.

Už jsem mluvila s jeho tátou. Se šerifem.

Ví o tom.

- Zajímavé. - Sklapni, Brete.

Jsem si jistá, že se objeví.

Dej vědět, jestli něco zjistíš.

Určitě dám.

Jo a Betty.

Taky dej vědět, až si vzpomeneš, co se dělo, když se ti zatemnila mysl.

- Koukej na cestu. - Nápodobně.

Táta si sestavil závěť, ale pořád odmítá přiznat, že je nemocný.

Moje máma mě chce dát k námořníkům.

- Co? - A mně je to fuk.

- Ronnie, myslím jenom… - Já vím. Na Betty.

Já taky.

Proto jsem ti taky psala.

Proč měla ten kámen?

- Zvedla ho ze země. - Proč?