Miracle in Cell No. 7

Britský premiér Tony Blair vyjádřil svou plnou podporu

komentářům, jimiž prezident Spojených států hájil invazi do Iráku.

Premiér Tony Blair obhajoval

rozhodnutí své země vstoupit do války v Iráku.

Blair prohlásil, že bez Saddáma Husajna se stal svět bezpečnějším místem.

Dámy a pánové, máme tu nejnovější zprávy.

Byl zrušen trest smrti.

Turecké Velké národní shromáždění rozhodlo

o velmi ožehavém tématu, o trestu smrti.

Od teď už v Turecku trest smrti nebude.

Obzvláště Evropská unie

vyvíjela tlak na zrušení trestu smrti.

Poslední trest smrti byl v Turecku vykonán v roce 1984.

Rustam Kasimdžanov z Uzbekistánu

porazil britského soupeře Micheala Adamse a stal se mistrem světa v šachu.

Kasimdžanov…

Ova Koyuncuová.

Dobrá práce, Ovo.

- Lingo, lingo! - Láhve!

- Lingo, lingo! - Láhve!

Tati, podívej. Vyhrála jsem stuhu.

Je červená, Ovo!

Jo, je.

Podívej na toho idiota! Kreténi.

Blázen! Blázen!

- Podívej, podívej. - Děti. Děti!

Styďte se.

Omlouváme se, paní učitelko.

Dobře. Jděte.

Paní učitelko!

Idiot!

Jdeme.

Podívej na ty ptáčky.

- Tati, stůj. Ty nechytíš. - Ovo, ale ptáčci!

Ptáčci!

Pozdravujte ode mě Ayse, ptáčci!

Ptáčci! Řekněte jim, že se máme dobře.

Pořád stříháš, Kemale?

A batůžek s Heidi.

Batůžek s Heidi.

Copak je, Memo?

Jak to jde, děvče? Co škola?

- Kolik za ten batoh? - 400.

To je moc drahé.

Dejte mi, kolik máte. Zbytek můžeme dořešit jindy.

Ne, ne.

- Ber, hochu. - Babička se bude zlobit.

- Svatá dobroto! - Pojď.

Nemůžeme to koupit, že ne? Je to drahé.

Zítra budu v průvodu prodávat jablka v karamelu.

Pak to koupíme jako nic.

Pořád stejná. Takhle to dál nejde, Rizo.

Musíš dělat to, co dělají ostatní. Řeknu to babičce, přísahám.

Podívej se na Hasana.

Nech ho, nejsi…

Pojď sem. Pojď sem.

Babi.

Co je s tatínkem špatně?

- Co s ním má být? - Je tatínek blázen?

Pozor na jazyk!

Aby ti jedna nepřilítla.

Ale říkají to o něm.

Kdo to říká?

Děti ve škole.

Tak jim řekni:

„Jestli ještě jednou řeknete, že je blázen, tak to povím babičce

a ona vám vyřízne jazyky.“

Řeknu to tamhle Nellie, přísahám. Rizo.

Ale není jako ostatní tátové.

Ne, to není.

Je úplně jiný než všichni ostatní.

A víš proč?

Protože je tvůj otec stejně starý jako ty.

Můj otec je stejně starý jako já.

Dobrá, tak jděte.

To už stačí!

Stačí, jděte!

Dobrá, stačí! Běžte!

Jděte, no tak!

Pojď sem!

Jděte! Pojďte se mnou.

Heidi

moc ráda

chodí s Peterem

a s jeho

kozami

na louku.

Tati.

Tati.

Heidiina máma i táta jsou mrtví. Věděl jsi to?

Ano, stali se z nich andělé.

Proto se o Heidi starala její teta.

- Její teta sehnala práci ve velkém městě. - Tati.

Ty neumřeš, že ne?

Neodejdeš jako máma.

Táta neodejde, Ovo.

Vždycky tu budu s tebou.

A žili si takhle

šťastně,

až do toho dne,

kdy se Heidiina teta

náhle objevila.

Je to moc řídké, Memo. Ještě přidej.

- Smldinec. - Smldinec, přidej trochu.

Babi!

Tati!

Jsme tady venku!

Udělali jsme z jablek sladkost!

Tak jo. Běž si umýt ruce a pak si sněz chleba.

Celou noc povídala o tom batůžku s Heidi.

Vůbec jsme nezamhouřili oka.

Dej mi pět mincí. Dej mi pět mincí.

Jestli nemáš, tak mi dej deset.

- Dej mi pět mincí. - Táta ti je dá, až to prodá.

To je hymna, tati. Ty nic nevíš.

Dej mi pět mincí, pět mincí.

- Jestli je nemáš… - Proč jsi to řekla?

Babička to říká taky. Říká„ Memos to neví.“

- Proč jsi to řekla? - Dej mi pět…

- Proč… - Batoh s Heidi! Batoh s Heidi!!

Díky!

- Díky! - Díky!

Díky!

Ó, nebeský klenot, karmínový a bílý.

Sestřiny svatební šaty,

poslední plášť mého mučedníka.

Vyhřívá se ve svitu, pluje ve vlnách, má vlajka.

Četla jsem tvou legendu

a také ji napíšu.

Těm, kdo tě neuvidí, jak tě vidím já,

vykopu hroby.

Ptáku, který letěl, aniž by vás zdravil,

zničím hnízdo.

Neucítíte strach ani smutek v zemích, jimiž se proženete.

Prosím, prosím, vezměte mě do svého stínu.

A co když už slunce nikdy nevyjde, nové ráno nepřijde,

Světlo tvého půlměsíce a hvězdy naší vlasti stačí.

Denní válka nás zavedla do zasněžených hor.

- Zahříval nás tvůj karmín. - Ovo!

V den, kdy nás to zabořilo do dun, našli jsme útočiště v tvém stínu.

- Co děláš? - Ó, ty čistá!

Plující ve větru

holubice míru, válečný orle,

má květino kvetoucí ve výškách,

pod tebou jsem se zrodila

a pod tebou i zemřu.

- Den dětí! - Má minulosti, pocto, poezii, mé všechno,

vyber si jakékoliv místo na Zemi,

řekni, kde chceš být zasazena

a já tě tam zasadím.

- Batoh s Heidi je pryč! - Batoh s Heidi je pryč!

- Děkuji. - Užij si to.

Ale pane, my jsme ten batoh chtěli koupit.

Přinesli jsme peníze.

- Objednám jiný, dobře? - Ale chtěli jsme to koupit, tady je 400.

Co to má být?

- Nevšímejte si jich. - Jdeme.

Chvíli se o něj zajímali.

Nech to být, synu.

Memo, stůj. Vrať se.

Pane? Tady jsou peníze, vezměte si je.

- Běžte pryč. - Ale tohle…

Ale ta se Ově líbí. Ta je Ovy.

Pane.

Tati!

Kdo jsi, že saháš na mou dceru?

To ne, pane. On má o kolečko víc.

To nic. Vraťte se. Nastupte do vozidla.

Pojď, dceruško.

Šílenec. To nic.

Ovečko, pojď sem.

Kde je ten batůžek?

Žádný nemáme. Je pryč.

Kde je?

Koupil ho Sedě její otec.

Propána!

To je jedno. Nebuď tak smutná. Je to jen Heidi.

Nejsem smutná kvůli němu.

Otec Sedy uhodil tatínka.

Memosi?

Jsi v pořádku, že ano? Co?

Jsi v pořádku, že ano?

Babi.

Usměje se Ova zase?

Usměje. Usměje.

Neměj pocit, že jsi horší.

Nejsi jiný než kdokoliv z nich.

Jsi bohatší, ne naopak.

Máš dobré srdce, synáčku.

No tak, vstaň.

Vstaň a běž pást ovce. No tak.

- Byl skvělý nápad sem jet, že? - Ano, pane.

- Máš hlad? - Ano, pane.

Děkujeme za pozvání, pane.

- Jistě, rotný. Čerstvý vzduch je fajn. - Ano.

Nemávej tolik, spálíš to maso. Zpomal.

Ano, pane.

Ti mladí vojíni jsou jako děti.

- Nic nevědí. - Neříkejte dospělým mužům děti, pane.

Anarchisté, jimž jsme říkali děti, skoro spálili zemi.