The Haunting of Bly Manor

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Leželi jsme, můj milý a já,

pod smuteční vrbou.

Teď však ležím sama

se smutkem svým.

Zpívám o krásné vrbě

a pod tím stromem teskním.

Zpívám o krásné vrbě

a milého vyhlížím.

SEVERNÍ KALIFORNIE

Věnujte mi prosím pozornost.

Dříve než začnete jíst…

Nevěsta mě požádala o pár slov. Myslel jsem, že žertuje!

Proč na svou vlastní svatbu zvát takového břídila?

Ale vysvětlila mi:

„Ne, propána, na svatbu ne,

na nácvik na večeři.“

Na předsvatební večeři, proboha!

Musím si nárokovat právo mírně opilého a z letu unaveného Angličana

a mluvit opravdu upřímně.

Protože vás chci varovat.

Vy, mladí lidé, nemáte vůbec tušení,

do čeho se pouštíte.

Mám pro vás děsivou statistiku.

Věděli jste, že v dnešní době téměř polovina manželství nekončí rozvodem?

To znamená, že se velmi pravděpodobně budete dívat na to, jak umíráte.

A to je žádoucí výsledek.

Opravdu milovat druhého člověka znamená přijmout,

že vynaložená láska a úsilí

stojí za tu bolest ho ztratit.

A o to jde.

To je vše.

A jestli vás to děsí tak jako mě, tak říkám „utíkejte“.

Zdrogujte se na pláži na Bali,

oddejte se duchovnímu životu.

Utíkejte, dokud můžete. Jste mladí a silní.

Svět je…

- Ne, opravdu, odmítli jsme tady přespat. - Ona to odmítla.

Nevěděla jsem, že se tady dá přespat.

Na hradě jsou tři apartmá a Jack tu chtěl zůstat.

- Na noc. - Než odjedeme na líbánky.

Jen zítra. Po svatební hostině bychom šli rovnou nahoru.

Ale řekla jsem ne, zvlášť po těch historkách.

- Počkej, ty historky. Tys ji neviděla? - Ne! Bože, neviděla.

Kdybych viděla mrtvou jeptišku, která pláče někde v koutě,

- nebrali bychom se tu. - Je to jen příběh.

Tohle býval ve 40. letech klášter.

Patří to k tomu. Za tu historku si mohou účtovat o pár stovek víc.

Zbožňuju dobré duchařské historky, ale nechci v jedné spát.

My jsme měli líbánky v Irsku.

Říkali nám, ať dáváme pozor na stájníka Seamuse.

Ach, Seamus.

Prý ho kopnul kůň a rozdrtil mu hlavu.

- Duchařské příběhy s dětmi jsou horší. - Je v nich něco víc, že?

Mám jednu historku.

No…

není to moje historka.

Patří někomu, koho jsem znala.

A není zrovna krátká.

No, zdá se, že máme dost času i…

dost vína.

Proč ne?

Tak dobře.

Duchařský příběh.

Opakuji, že tento příběh není můj,

ale je plný nejrůznějších duchů.

A když jedno dítě vyvolá dojem

tíživější situace…

co řeknete na dvě?

LONDÝN

Tato učitelka byla zcela záměrně samotářská mladá žena.

Plná bázně přijela do Londýna, aby osobně odpověděla na inzerát…

jistého lorda jménem Henry Wingrave…

ohledně jeho synovce a neteře, kteří potřebovali vychovatelku.

Byla to práce na plný úvazek s ubytováním

v jeho rodinném sídle v Essexu.

Báječné místo

uprostřed přírody.

- Slečna Claytonová, že ano? - Říkejte mi Dani. Ahoj.

Prosím, posaďte se.

- Jste učitelka? - Ano.

Teda byla jsem.

Čtvrtá třída.

Ve Státech.

Jste v Anglii dlouho?

Asi šest měsíců.

Šest měsíců? A během té doby jste…

No, dost jsem se zamilovala do Londýna.

Bože.

Čaj? Kávu?

Ne, díky. Čaj ještě nemám v malíku.

Jsem zvyklá, že se podává ve džbánu s kostkami ledu.

A s kousky citronů.

Tady je to úplně jiné.

Ano, to je.

Nemáte žádné zkušenosti jako vychovatelka.

No…

Mám dost zkušeností s dětmi, pane Wingrave.

Ve třídě, ale tohle je pozice na plný úvazek s ubytováním.

- Já vím, proto odpovídám na ten inzerát. - Ty děti jsou úžasné.

Jsou výjimeční – moje neteř a synovec.

Jak říkám, jsou to výjimečné děti.

Ale jsou nároční, oba dva.

Můj synovec Miles se vrátil z internátní školy předčasně.

Obávám se, že potřebuje víc struktury a disciplíny než dřív.

Proč ho poslali domů?

- Pololetí končí až… - Doučovala byste ho, aby nezůstal pozadu.

V tomto ohledu může být vaše zkušenost ve třídě užitečná.

To samé s Florou,

mou neteří.

Tu byste také doučovala.

Ve vašem inzerátu se píše, že jde o pozici na venkově?

V Bly.

Ve venkovském domě mé rodiny.

Děti jsou na Bly zvyklé…

trávily tam letní prázdniny a svátky se svými rodiči,

než zemřeli.

Je to báječné místo.

Na pozemku jsou i další.

Kuchař a zahradnice bydlí ve městě.

V domě žije hospodyně, ale děti…

o ty byste se starala jen a jen vy.

Nevolejte mi, ledaže je to naléhavé.

Mám neobyčejně moc práce.

Rozumím.

Víte, jedno z mých zvláštních pověření ve škole

byla péče o naše nejnáročnější děti

- a jedno z nich přišlo o… - V čem je háček?

Prosím?

Háček. Vám je kolik?

Třicet?

Kolem pětadvaceti.

Říkám si…

v čem je háček?

Jste mladší než většina, co se o takovou práci uchází.

Proč se chce žena ve vašem věku

vzdát života, aby se starala o cizí děti?

A ještě k tomu života v Americe.

A na plný úvazek.

Abych byl upřímný, připadá mi to zvláštní.

I mně.

Ten inzerát.

Práce na krásném sídle na venkově se dvěma výjimečnými dětmi.

Váš inzerát jsem viděla už před 6 měsíci.

Když jsem poprvé přijela do Londýna. A od té doby jsem ho viděla každý měsíc.

Takovou pozici musí být snadné zaplnit.

Aspoň dle toho, jak jste ji popsal.

Asi máte pravdu.

V čem je háček?

Toť otázka.

Děkuji.

Ahoj, Jamesi.

Vím, že jsem tu práci nedostala, a to je naprosto v pohodě.

Ale trapnější pohovor jsem nezažila.

Tak bychom si na to měli připít, pane Wingrave.

Nebo to máte radši v čaji?

Tak…

teď mi to můžete říct, ne?

Jsem vážně hrozně zvědavá.

Ohledně čeho?

Toho háčku.

- Ne. - Ale no tak!

No…

asi jde o fantazii.

Nikdo tu práci nechce.

Ale no tak. Nikdo?

Někoho jsme na nějakou dobu našli.

Loni v létě.

Slibná mladá žena.

Děti ji měly rády.

A pak…

No, patrně zemřela.

Byla to její vina, řečeno bez obalu. Byla to její volba,

ale zemřela na pozemku.

Lidé jsou pověrčiví, zvlášť na venkově.

A teď je z toho historka.

Malé děti v obrovském domě s mrtvými rodiči.

A teď ještě mrtvá guvernantka.

Je jim jedno, že rodiče zemřeli v cizině a že vychovatelka spáchala sebevraždu.

Takže ano, tu pozici předchází tahle historka,

aspoň ve všech agenturách.

Teď ji nikdo nechce.

Pověrčivost…

fantazie.

A co vy?

Jaký byl váš háček?

Já…

jsem to doma nesnesla.

Už jste někdy učil třídu s 25 dětmi?

Ne, obávám se, že ne.

No…

oblíbíte si je,

máte je rád.

I ty nejhorší.

Jo jo.

A snažíte se pomoct,

ale je jich tak moc!

A na to nestačíte.

Tak prostě…

V inzerátu se psalo o dvou dětech.