Arcane

Už to chápu.

Já tě nepustím.

To je mi velmi líto.

I mně je to líto.

Chudák Salo.

To není Jayce.

Cítím v něm přítomnost jiné síly.

Jako bych něco slyšela těsně předtím, než se portál zavřel.

-Prastarého jako… -Jako hlas.

Je to pokročilá formule.

Výstřednost, která se zároveň sama reprodukuje i sama ničí.

Něco tak složitého jsme ještě neviděli.

Bezchybný…

nádherný…

chaos.

V Noxu si nade vše cení síly,

kterou definuje třemi základními principy.

Vize.

Vrchol trojúhelníku.

Umět zadat kurz a vědět, jak se jím řídit.

To je tvou předností, dítě.

Tvé oči vidí to, co jiné ne.

Moc.

Podrobit okolí své vůli.

Tvá rychlost se zvyšuje,

ale nakonec je třeba síly.

Přílišná síla vás nutí riskovat.

Vskutku.

Poslední je lstivost.

Přízraky, šprýmaři, mágové.

Beze cti. Bez odpovědnosti.

To si pamatuj, Caitlyn.

Pevnost v tvých očích,

láva v tvých žilách,

stíny v tvém srdci.

To je podstata boje.

Objevila jsem čtvrtý princip.

Který přebije všechny ostatní.

Oběť.

Schopnost pocházející z utrpení.

My jí rozumíme lépe než jiní.

Jsme spřízněné.

Odpusťte, že ruším.

Právě teď je v Zaunu.

Chyťme to zvíře.

Vi.

Doufal jsem, že se vrátíš.

Ty hnusnej zrádče.

Ano.

Takový jsem tenkrát byl.

Zkrátka hnusný.

Ale Herold mě osvobodil od mého starého já.

Dal mi příležitost k nápravě.

-Promiňte. Trochu vody? -Všichni jsou vítáni.

Ale musím trvat na odložení zbraní.

Toto je tábor míru.

Vítejte, vy dva.

Zdravím, příteli.

Nedáš si ovoce?

Heroldova vize.

Pojď, očekává tě.

Prý umíš uzdravovat.

Viktore, jednou jsi mi říkal, že vše má své hranice.

On za to riziko stojí.

Vanderova duše je propletena s duší toho tvora.

Odkud znáš jeho jméno?

Řekl mi ho.

Pros o zázrak, léčiteli, mechanickou sušenku štěstí.

Viděl jsem vašeho otce.

Jeho sen o rodině a vizi Zaunu, jaký mohl být.

Byl…

nádherný.

Sušenku!

Pomůžeš mu?

Udělám, co budu moci.

Nicméně pod jednou podmínkou.

A už je to tady.

Mohla bys mému lidu nabídnout mnohé, Powder.

Své nadání můžeš využít k tvorbě, nikoli k ničení.

Budu se držet toho, co umím, dík.

Mou podmínkou je, že musí být na noc spoután.

Viděl jsem, jaké škody umí napáchat.

Co ty na to?

To chceš vážně znát můj názor?

Nesnáším sušenky štěstí.

Dostanem tě odtamtud, Vandere.

-Moje holky. -Pow-pow, pojď sem.

Vzpomínáš na ně?

Nejvíc vzpomínám na máminu vůni.

-Kolomaz. -Kolomaz.

Tohle místo…

Myslíš, že fakt může fungovat?

Podzemní utopie řízená vyzáblým plechovým Heroldem?

Možná až Piltover spolkne jímka.

Co tady zůstat?

A pomoct jim?

"My"?

Kupředu!

Stát!

Beze zbraní.

Bohužel Herold na tom trvá.

S dovolením.

Myslím, že tento Herold býval mým žákem.

Muž vědy.

Promluvím si s ním.

Připravit k přenocování.

Ráda se s tím Heroldem setkám.

Cítil jsi to, že ano?

Svou slabost?

Tvá moc je konečná, každým užitím se snižuje.

Očekával jsem vás, doktore.

Viktore.

Neskutečné.

Co bych dal za to, abych mohl hledět na svět tvýma očima.

Vědět to, co víš ty.

Pátrání ho zavedlo mimo prošlapané cesty.

Jeho vlastní stín splynul s temnotou.

Jediná cesta vedla vpřed.

Jedinou vzpruhou byl sen o jejím tanci.

Vědění je paradox.