نخستین 200 خط.
REAKTIVACE AGENTA KIMA
HOTEL TCHEUN
Za tři dny na ostrov Čedžu dorazí nejmladší dcera prezidenta USA.
Na prázdniny. Zdrží se týden.
Ovšem získali jsme informace, že ji plánuje unést
skupina s vazbami na Al-Káidu.
Odmítá však korejskou ochranku, podle všeho kvůli soukromí.
Máte pokoj v patře přímo pod ní.
Budete její neoficiální ochranka, dokud neodjede.
- Vítejte. Jak mohu pomoct? - Mám zarezervovaný pokoj 1306.
Jistě. Moment, prosím.
Omlouvám se, ale na pokoji 1306 už je ubytovaný jiný host.
- Kdo? - Tuto informaci bohužel nemohu sdělit.
Fajn.
Norku, odposlech je připraven.
Vypni tu otřesnou hudbu!
Ty pako.
V tom případě pokoj 1506.
Omlouvám se, ale pokoj 1506 je už také obsazený.
Lokátor je připraven.
Mám ho nainstalovat do vozu? Pak se vrátím do bunkru.
TRADIČNÍ POLÉVKA A RÝŽE SAMGORI
- Sedněte si tamhle. - Dobře.
Dobrý den. Vy máte ale super vlasy.
- Dršťkovou polívku, prosím. - Jistě.
Už je to doba, 66.
- Působíš moc nápadně. - Moje normální image. A co jako?
Působíš podezřele.
Ty máš co říkat s tou nízko posazenou kšiltovkou.
Dnešní společnost si cení individuality, Takže bys neměl posuzovat…
Ale tohle podezřelý je.
Vlastně ne. Jen naprostej magor.
Hej, posaď se a nedělej ostudu. Sem ne. Posaď se tam.
Tamhle, dál od nás. Kruci. Nedívej se na něj. Dělej, že ho neznáš.
To by stačilo. Čeká nás mise, Pak Čin-čchole.
Taky buď ve střehu.
Nevzbuzujte pozornost, dokud nebude po misi.
Běžte se oba převléct.
- Bílý kimono je součástí mý identity. - To jsou ale kecy.
- To zrovna. - A ty dvojnásob.
- A ty trojnásob. - Ty pětinásob.
- Špatně. „Pětinásob“ ne, ty pako. - Pětinásob, tupoune.
Má to být „čtyřnásob“.
- Máš v hlavě vymeteno. - Pětinásob.
- Řekl jsem, to zrovna. - Jo.
- A ty: „Ty dvojnásob“. - Jo!
A já: „Ty trojnásob.“
- A co je po trojnásob? - Pětinásob, blbče!
To by stačilo!
Nevím, proč vás na tuhle misi povolali. Ale nepleťte se mi do cesty.
Jestli budete takhle blbnout,
neprojde vám to.
Kážeš vodu a piješ víno.
Hej, Seveřáku. Nechceš se mi přestat plést do cesty?
Co ty na to?
Chceš tu misi prosedět?
Co, sakra?
Začínáš pěnit? Tvůj přízvuk. „Co, sakra?“
Cos ode mě taky čekal?
- Ty hajzle. - Klídek, nech to bejt.
Hele na něj. Ignorant, co nemá vychování.
„Ignorant“?
Taekwonďáku. Ty seš ještě větší osina v zadku než on.
Cože?
Na Severu jsme aspoň měli pořádnej výcvik.
Ale ty? Ty jen hopsáš a rozbíjíš dřevěný prkna, ty tintítko.
No ty jo.
Tak to dopadá, když jen cvičíš. Sociální dovednosti haprujou.
Na někoho, kdo vypadá jak vlasatá ježibaba, toho namluvíš dost.
Přestaň tu vyvádět a pojď ven.
- Tvý poslední slova? - Hezky ven.
Tak pojď!
Rock and roll!
A já že nemáme přivolávat pozornost.
Dva jsou lepší než jeden. A tři lepší než dva, ne?
Víte to jistě?
REAKTIVACE AGENTA KIMA
Tady!
Tady!
Prosím, zastavte!
Prosím!
Děkuju.
Ještěže jste zastavil. Díky za svezení.
Nečekané překvapení.
Hje-ri má z pekla štěstí. Kim Min-dži nám sama vlezla do rány.
Přesuňte se na místo setkání. Můžete jít.
NOVÁ ZPRÁVA
Vůz s Min-dži sjel z dálnice 87.
Vlastní ho Stavby Čuhak.
Stavby Čuhak…
Poslal vás Ču Kang-čchan?
My ji jen převezli potom, co nám zavolala Ču Kang-čchanova dcera.
Je jasný, po kom je!
- Jablko nepadá daleko od stromu. - Han-su.
- Min-dži je naživu. - Díkybohu.
Tím směrem, jedeme.
Pane Name. Pan Čcho ještě nedorazil.
Připojí se, až se postará o těla. Jeďme první.
Han-su, můžeš na to šlápnout?
Rychleji to už nejde.
Dva fotříci na sedadle, to je zátěž.
Už známe polohu! Je na adrese Musu 274.
- Až se převlékne, přiveď ji do pracovny. - Jistě.
Co to děláš?
Chtěla jsem zavolat domů.
To počká.
- Můžeme? - Jasně.
Tudy, prosím.
Posaď se.
Jak se cítíš, Min-dži?
Jsi v pořádku?
Nejdřív jsem tě nepoznal, bylas promočená.
Jasně. Jsem v pohodě.
Co se proboha stalo,
žes skončila na silnici?
Ta potyčka s Hje-ri mě mrzí.
A děkuju,
- že jste mi i tak pomohl. - Ne.
Ptal jsem se tě, cos tam dělala.
Víte…
nic si nepamatuju.
Probrala jsem se ve skladu.
A tak jsem utekla.
Najednou ses probrala ve skladu?
Ano.
Co si pamatuješ naposled?
Jak jsem odešla od pana ředitele.
A co se stalo v tom skladu?
Vidělas tam někoho?
Ano, viděla.
Muže, co vypadal jako kriminálník, ale nevím, o koho jde.
Nikdy jsem ho neviděla.
Mluvilas s ním?
Ne.
Najednou se objevil s nožem.
Tak jsem utekla.
Něco na mě zezadu křičel, ale kvůli dešti jsem nerozuměla.
Tak to bylo?
Nemohla bych si…
půjčit váš telefon?
- Zavolám tátovi. - To nepůjde.
Prosím?
To nepůjde.
Hje-ri tě málem zabila.
A co s tím teď nadělám?
Já o ničem nevím.
Nic si nepamatuju.
Jsi pořád mladá, neumíš skrývat emoce.
Ani ti nevěřím, že si nic nepamatuješ.
Nevím, o čem to mluvíte.
Vím, o co jde.
Od chvíle, cos nastoupila do auta a předstírala spánek.
Šťastná náhoda…
Hje-ri má z pekla štěstí. Kim Min-dži nám sama vlezla do rány.
O ničem nevím! Přísahám! Nechte mě!
KIM MIN-DŽI
Hje-ri mám nadevše rád, je můj poklad.
I když chybuje.
Chyby za ni vyžehlím.
Když se nad tím zamyslíš…
zas taková chyba to nebyla.
Takže příběh je následující.
Středoškolačku Kim Min-dži unesl jakýsi gauner. A oba jsou nezvěstní.
Teď když je ten gauner nezvěstný,
stačí, když zmizí i Kim Min-dži.
Ne. Tati!
Tati!
Nezabíjejte mě! Omlouvám se!
Nezabíjejte mě!
To se dalo čekat.
Ale co teď?
Nebudeme si brát servítky.
- Proraz ji. - Rozkaz.
Na pozemek vjela tři neznámá vozidla.
Co tu děláte? Nevíte, kde jste?
Jestli ihned neodjedete…
Je mi fuk, kde jsem.
Jak vidíte, jsem tu úředně. Tam uvnitř je děvče, že?
Bude muset s námi.
Na pozemek vjela neznámá vozidla.
- Schovejte ji ve sklepě. - Prosím, nezabíjejte mě!
Prosím!
Prohledat!
NÁMĚSTEK MINISTRA IM TO-HJON
Bože, pane předsedo Ču. Co že voláte v tuhle dobu?
Neradi rušíme.
Jste tu sám, ale přesto před sebou máte další židli.
Asi jste měl hosta.
Jste předseda Staveb Čuhak, ne?
Pan Ču Kang-čchan.
Ano, správně.
A vy jste kdo?
Řekněme, že jsem státní úředník.
Od policie asi nebudete.
Rozvědka? Nebo speciální mise?
Na civilistu se vyznáte. Asi se bratříčkujete s lidmi ve vládě, co?
Proč chodit kolem horký kaše?
Vedu ředitelství pro speciální mise.
Hledám dívku jménem Kim Min-dži a podle všeho je tady.
Už o všem vím. Tak ji přiveďte.
No comments yet. Be the first to leave one.