Um Pai em Apuros

Neuvěřitelné.

Nikdy jsem rodinu nenechal strádat.

Ne vždycky jsem mohl být s nimi,

ale všechno jsem zařídil, aby moji nepřítomnost nepocítili.

Nikdy jsem nepodváděl.

Možná v duchu… ale děti vždycky měly všechno.

A chtěly toho hodně. „Chci na tenhle kurz.“

„Chci drona.“ „Chci tablet.“

Co chtějí, to mají. Neptám se.

Pak zazvoní telefon. „Tady charita.“

Ani nevím, co komu dávám. Jsem jak automat.

Měli byste vědět, že jestli nejsem dobrej chlap,

dobrej táta,

dobrej manžel, tak slovo „dobrý“ ztratilo význam.

Voda!

Je tedy důležité, abyste chápali,

že je tohle období pro mě velmi těžké.

VÍTEJTE

O DVA TÝDNY DŘÍVE…

To je super.

- Dobré ráno, cukroušku. Máš se? - Ahoj, zlato.

Nerada tě ruším, pane.

- Pohlídej ty sendviče. - Jasně.

Je to svačina pro děti.

To zvládneš. Rozsvítí se zelená a jedeš.

- Tak jo. - Jasný?

Mami, proč každý den vypínáš tu klimošku?

- Je horko. - Kde je můj dron, mami?

- Viděl jsem ho u skříně. - Ne, uletěl.

Nikdo neví, kde je. Máme snídani.

Vychováváš ji správně?

- Tom Tom je vzhůru. - Dobré ráno, sluníčko.

Dobré ráno. Ty neodpovíš?

- Dobré ráno. - Prima.

Nic jiného nemáme. Tatínek spálil sendviče.

Mám toho moc.

Nemůžu dělat všechno najednou.

- Mami, došla granola. - Počkej.

Ten sýr z lednice je mokrý.

- Počkej. - To máslo se nedá krájet.

Počkej.

Když mám doma právničku, pomůžeš mi s jednou smlouvou?

Potřebuju to vyřešit, než půjdu do práce.

Strana 146, 147 a 147, odstavce 3 a 1. Nerozumím tomu.

Potřebuju být v obraze.

- Mrkneš na to? - Cože?

Jste obrovská firma, snad tam máte právníka.

Vincente by mi mohl pomoct,

ale proč, když mám nejlepší právničku doma?

- Bývalou. - Jednou právník, vždycky právník.

- Jsou tam různé záludnosti. - Něco ti řeknu.

Doprava teď houstne každou vteřinu.

Kdybys vozil děti do školy, věděl bys to.

Ukaž se mi, otoč se.

- To si sedne. - Mám to.

Nemůžu se ti věnovat!

Musím jí učesat.

- Maminka to ještě zkusí. - Na to nezapomenu.

Teď to bude hezčí.

Jdeme! Máme zpoždění!

- Teď ne. - Ale…

To snad není možný. Dobré ráno, Simone!

- Pan Fred je ještě tady? - Jo. Poslouchej.

Včera jsem na trhu koupila chayote, cuketu…

Batáty byly hrozné. Dáme si dnes brokolicovou rýži?

Tak kde jste?

- Jdeme. - Dobré ráno!

- Pojďte. Půjdeš s Joãoem. - Tom Tome!

- Ahoj, Simone. - Odvezu děti do školy.

Nezranila jste se, Simone? Kulháte. Co se stalo?

Mám jen jednu nohu kratší.

- Od kdy? - Od narození.

Víš, co dneska mají ve škole?

Dnes je den…

Frede, Simone je s námi už sedm let.

Sedm let sis nevšiml, že kulhá.

Vidíš? Potřebuju pomoct. Vůbec tomu nerozumím.

- Tak mi ji dej. - Díky.

Jedeme.

- Máte zapnuté pásy? - Jo.

- Jedeme. - Jedeme.

Ahoj, tati.

- Pusu. - Měj se.

Jedeme.

ZAJÍCOVY STAVEBNINY

VCHOD

VEDENÍ

- Nazdar. - Jo.

- Je mi to jasný. - Blbec.

Jdi pryč. Nemám ti co říct.

Učil jsem se to v Cambridgi. Jsem třída.

V Cambridgi?

Mluví anglicky a francouzsky, nejlépe najednou.

Pitomče.

„Jsem nejlepší z Cambridge.“

- Dobré ráno. - Dobrý.

- Zdravím, pane Frede. - Dobré ráno, Beth.

Kafe se mi nepovedlo, je hrozné.

Skvěle. Řekneš „dobré ráno“ a vynecháš to dobré.

Rychle to vypijte, protože jde představenstvo.

Paráda.

…nepropásněte naše exkluzivní nabídky.

Tyhle věci mi lezou na nervy.

Vyřešíme to.

Matheusi.

LIDSKÉ ZDROJE

Jasně, že záchod může být umění. Záleží…

- Dobré ráno, Frede. - Ahoj.

- Pane Pontesi. - Zdravím.

Dobré ráno, Dante. Rád tě vidím. Všechno v pořádku?

Fredy, Matheus ti chce něco ukázat.

Kamery nahrály uklízečku.

Co ukradla?

Tři křídlaté šrouby.

- Tři krabičky? - Ne.

- Tři šrouby. - Jo tak.

Já myslel…

Je to citlivá situace.

Máme tu zlodějku, ale vzala jen tři kousky.

- Jo. - Co s tím?

Co s tím?

Drobná krádež, nic velkýho, ne?

Je to složitější. Viděl bych to na důtku.

- Ano. - Ať je to příklad

pro celou firmu…

- Ne? - Možná.

To myslíš vážně?

Důtku? Dnes to jsou tři šrouby,

příště ozbrojené vloupání.

- Vloupání? - Na tom něco je.

- Opravdu? - Jo.

Samozřejmě.

Má naprostou pravdu. Musíme jít příkladem.

Musíme jít příkladem. Takže mám návrh.

Tři dny neplacené volno, ať má o čem přemýšlet.

- Jasně. - No ne?

Tři dny. Jeden za každý šroub.

Přijde mi, že to zlehčuješ, Frede.

- Možná. - Já?

- Ano. - Ne…

Já chtěl říct tři dny za každý šroub.

Nenechal jsi mě dokončit myšlenku.

Tři dny za každý šroub.

Takže devět. Řekněme deset.

To dává smysl.

Jsem toho názoru,

že má zaplatit za celou zásobu šroubů.

Podívej.

Souhlasím.

Tak už toho nechte.

Buďme racionální. Často se totiž stává jedna věc.

Rozum podléhá emocím. Dost. Navrhuji ji vyhodit.

Souhlasím, nemůžeme si dovolit, aby z nás mluvily emoce.

- Přesně. - Výborně, Frede.

Tady je výpověď. Stačí podepsat.

Nemám pero, protože…

Tady máš.

Matheusi.

- Drsný. - Šílený.

- To nebylo nutný. - Alespoň je úterý, pivo 1+1 zdarma.

- Super. - Chci obě.

Objednám si jedno, dostanu dvě a vypiju je. Nedělím se.

- To jsi takový sobec? - Sobec?

Podívej, co musím řešit, co mi Dante dělá.

- Je jak padouch z telenovely. - Ne, to je pan Pontes.

- On je spíš vlezdoprdelka. - Takže dva padouši.

- Moje dvě vši v kožichu. - Jo.

Ještě že je úterý a jedno pivo zadarmo,

protože si ho opravdu zasloužíme.

Jo, až půjdeš domů, uvidíš dvojitě.

- Na nás. - Na naše rozhodnutí.

- A na naše blízké. - Na ně.

Díky, Marconi.

Bejt dospělej je na prd.

A my si mysleli, že to bude snazší.

Roberta má štěstí. Očichává si je tam…

Tomu říkám štěstí.

Clarice! Tak přestaň už.

João porušil naši dohodu o televizi.

Řekl jsem si o pět minut, mami. Proč jsi tak protivná?

- Mám hlad. - Já taky.

Jsem sama a jsem na jeho straně.

- Kde je táta? - Ať přiveze pizzu.

Je úterý, určitě je v hospodě.

Nepřijde před desátou.

- Ne. - Dej mi ovladač, João!

- Pět minut! - Dej mi ho!

- Jsem nejstarší. - Nedáš mi pět minut.

Když už mluvíme o tom, co nás trápí…

Má obličej po tobě, ale jemu víc sluší.

Mám to!

- Zavoláme dětem? - Nech toho.

Kdo vám dovolil být tak pozdě vzhůru?

I Tom Tom je vzhůru.

Teď usnul, a jestli ho vzbudíte, pánbůh vás ochraňuj. Vypněte to.

João hraje na kytaru a to ti nevadí.

Protože teď dostáváš vynadáno ty.

Na něj se chystám a dostane hned po tobě.

Polož tu kytaru.

Nevidíš, že hraju?