The Memorandum of Kyoko Okitegami

Na všechno chci zapomenout.

Věřím, že každý si tohle někdy pomyslel.

Ve chvílích, kdy vás bolelo srdce,

ve chvílích, kdy se vám nedařilo v práci,

když jste nevěděli kudy kam,

ve chvílích smutku.

Ale lidé nejsou stroje.

Špatné vzpomínky uvíznou v paměti

a pak je těžší se jich zbavit.

Na světě je dívka,

která zapomene všechno,

ať už o to stojí, nebo ne.

Jednou zapomenuté vzpomínky

se už nikdy nevrátí.

Není tu!

Je pryč!

Laboratoř

Není tu, není.

Paměťová karta je pryč.

- Myslíte tu na konferenci? - Tady byla.

Podíval jste se pořádně?

Asi ji někdo ukradl.

Dělám si legraci.

- Nechte toho, Hondo. - Je to tak, je ukradená.

Jestli se k tomu dostane Gongole...

Kdo to mohl být?

Kdo to udělal?

Vy nás podezíráte?

Celou dobu jsme pracovali společně.

Jen on přišel před měsícem.

Ne.

Já nic neudělal.

Jen se nedělejte.

Pročpak se tak potíte?

- Vždycky jste se choval divně. - Taky jsem si to myslela.

- Přiznejte se. - Kakušidate?

Jsem úplně nevinný.

Tak proč se třesu,

potím se a chovám se tak podezřele?

Celá tahle příhoda

má kořeny hodně dávno.

V době, kdy jsem se narodil.

Byl jsem obyčejné, roztomilé mimino,

jenže pak mě pojmenovali.

Jakusuke s významem neštěstí.

Proč mi rodiče vybrali takové jméno?

Podle něj taky vypadal můj život.

Kakušidate Jakusuke

Udělal jste to?

Co jsem měl dělat?

Hned to vraťte.

Držel jsem se při zdi tiše jako pěna.

Ale to je celá boží nespravedlnost.

- Ještě se směje. - Hrůza a děs.

Ne, na světě žádný bůh není.

Zavolejte policii a vyřeší se to.

Dejte sem telefon.

Dovolte mi zavolat soukromého detektiva, prosím.

Makuru, telefon.

Teď se nemůžu zvednout.

Makuma Makuru

Vezmi to, Nuru.

Telefon.

Narikawa Nuru

Nemusíš.

Kizunai Hóró

Haló, hotel Přesýpací hodiny.

Pomozte mi, prosím.

Hm? Co? Jakusuke?

Už jsem zase v průšvihu.

Ty jsi v průšvihu nepřetržitě.

Hned sem pošlete pana Kudó.

Kudó odjel na venkov dělat nudle.

Vydrž chvíli.

On odjel?

Lidé nedoceňují nudle soba.

Jejich výrobce to uráží.

Dobře, tak někoho jiného.

No ano, moment.

Kohokoli.

Tak se podíváme.

Dá se to vyřešit v jednom dni?

- Prosím? - Mám výborného detektiva.

Má heslo Rychlé řešení,

zálohu nepožaduje.

Peníze bere denně v hotovosti a jen v případě, že má úspěch.

A co je hlavní,

její paměť se každý den vymaže.

Její paměť se vymaže?

Tak jsem ji potkal.

Rychlou, zodpovědnou vyšetřovatelku.

Okitegami Kjóko.

Byla to smůla, nebo štěstí?

Těší mě.

Jsem Okitegami Kjóko z detektivní agentury Okitegami.

Poznámky Okitegami Kjóko

český překlad SONMI 16. 5. 2016

Subtitles by Candylemon

Hledaná paměťová karta

byla nepochybně včera večer ve stole vedoucího Emii.

Kancelář byl zamčená

a není žádný důkaz, že by tu v noci někdo byl.

Ráno o deváté

přišli slečna Hasune s panem Hondou,

a krátce na to i slečna Gifubu a já.

O dvě hodiny později přišel vedoucí Emii

a hned si všiml, že karta zmizela.

Z toho plyne, že ji někdo ukradl mezi devátou a jedenáctou.

Stůl nebyl zamčený,

příležitost ke krádeži měl každý.

Jako prvního podezřelého mě hned prohledali,

a i když prohledali všechny ostatní,

nenašlo se nic.

Nic se nenašlo ani v taškách.

Pak přišla slečna Okitegami.

Zmizelá karta vypadala asi takhle.

Vaše firma se jmenuje Minabaka?

Ne, Minabara.

Jenže tady je Minabaka.

To je chyba tisku.

Jako bychom všichni byli hlupáci.

Nesmí se vynášet ven

a smí je používat jen zaměstnanci.

To je nařízení ředitele.

Na tom nesejde, podívejte se sem.

- Dotěrné? - Důvěrné.

Dceři jsou tři roky.

Taky tak podobně mluví?

Jaká data jste tam měl?

Nemusíte se bát úniku informací.

Moje paměť se každý den vymaže.

Úplně všechno zapomenu.

To myslíte vážně?

Už to trvá pár let.

Mám i lékařské potvrzení.

O čem jsme tu mluvili, tak jako vy,

všechno mi zmizí z paměti, jakmile usnu.

V udržení tajemství jsem nejlepší.

Firma se zabývá

vývojem bionických kontaktních čoček.

Na kartě byly všechny výsledky,

včetně ještě nepatentovaných technologií.

Jestli se dostanou ke konkurenční firmě Gongole,

všechna naše práce přijde nazmar.

Je možné, že ji někdo z místnosti vynesl?

Myslím, že ne.

Dnes odtud ještě nikdo neodešel.

Je to tak?

Hm.

- Dokažte, že jsem nic neprovedl, prosím. - Tak počkat.

Neměla byste pracovat pro toho nejpodezřelejšího.

Zaměstnám ji sám.

Potřebuji najít kartu a zjistit, kdo je zloděj.

Dobře?

Nevadí to?

Nevadí, jsem totiž nevinný.

Tak tedy klientem je vedoucí Emii.

A pan Kakušidate je první podezřelý.

Vyslechnu vás jednoho po druhém ve skladu.

Zatímco jeden z vás bude u mne, ostatní prohledají jeho stůl.

Při hledání mějte na paměti,

že oblázek nejlíp schováte na mořský břeh.

Kartu mezi jiné karty.

Je možné,

že označení bude změněné, aby se skryl obsah.

Zkontrolujte všechny paměťové karty.

Začínáme.

Nese vám to povolání dost?

Nestěžuju si.

Jsem placená, jen když jsem úspěšná, proto potřebuji vaše svědectví.

Svědectví, říkáte.

Kdo je podle vás nejpodezřelejší?

Pane Hondo, máte přítelkyni?

- To je nabídka? - Myslete si, co chcete.

Mám víc přátel, než byste řekla.

Patří k nim i slečna Hasune?

- Jak vás to napadlo? - Aha, mám pravdu.

Šance na zvýšení platu je jednou do roka,

přesčasy se proplácejí.

Firma se o zaměstnance stará dobře.

Kdo rozhoduje o příplatcích?

Jsem to já a rozhoduji spravedlivě.

Jak jinak.

Dnes jsem měl být na služební cestě.

Ale ráno mi ji odložili.

Kdybyste dnes odjel, zjistil byste ztrátu až zítra.

Správně.

Je dobře, že jsem sem přišel.

To viník nečekal.

Nikdy bych nevěřil, že by Kakušidate byl špión od Gongole.

- Vy mu opravdu nevěříte. - Ne.

Ani v šéfově stole není.

Konečně je na řadě Kakušidate.

Proč ho nevyslechnete tady?

Každý prokázal svoji nevinu.

Už je pozdě.

Právě teď je...

Ještě máme čas.

Nemusíme spěchat.

Jestli na to nepřijdete...