Brush Up Life (ブラッシュアップライフ)

zatím jsme viděli

- Makrela? - Makrela. - Začnu znova.

Kondo Asami začala svůj život potřetí.

Podpořím ho.

Pracuje v televizi v seriálové produkci

a snaží se získat body za dobré skutky, které dostala ve druhém kole.

Můžete od ní dát ruce pryč?

Když se jí podařilo dostat body zpátky,

je tu šance, jak debutovat jako producentka.

Třetí kolo jejího života zdaleka ještě nekončí.

Jsem uprostřed příprav na seriál

Zopakovat si život, mého prvního projektu.

- Rozhodla jsi o pořadí v titulcích? - Zatím jsem tady.

Je to těžké, co?

To je.

Teď je řeč o pořadí účinkujících, jaké bude na plakátech, v závěrečných titulcích a tak.

To rozhodování drásá nervy každému producentovi.

Pořadí zahrnuje

řadu různých vztahů a dalších okolností.

Je lepší být na začátku?

Jistě. Tady bude první

- paní Usuda, to je samozřejmé. - Je to hlavní postava.

Problém jsou

ti lidé okolo.

Nemůže to být podle délky jejich herecké kariéry?

Bylo by to snadné, ale nejde to.

Je to složitý, co?

Tihle dva,

pokud jde o rozsah role, jsou na tom skoro stejně.

- Aha. - Ano, jenže

tenhle je v oboru trochu déle.

- Dobře. - Vzala jsem to do úvahy,

a dala ho výš než toho. Jenže on

- je zrovna teď v kurzu, víš? - Jasně.

Agentura sice moc nevyskakuje,

- ale trošku tlačí na pilu. - Chápu.

- Tenhle taky. - Ten je zrovna dost oblíbený.

Pokud jde o délku kariéry, není to nic moc, ale má hlavní roli jinde.

Když jeho jméno nedám sem, ani sem, bude to divné.

- Co s tím tedy uděláš? - Na to

- máme tajný trik. - A co?

Do závorky dám zvláštní poděkování.

- Tím tomu dodám punc mimořádnosti. - To je ono.

- Tak tohle to znamená? - Jo, přesně tak.

- Zvláštní poděkování. - Je to vidět dost často.

Vždycky když jsem to viděla, napadlo mě, čí to je kamarád.

Mě taky.

- Dokud jsem nepřišla sem, nic jiného mě nenapadlo. - To chápu.

Myslela jsem, že náhodou přišel na plac

kamarád herce v hlavní roli

a řekl, jestli se v tom taky může mihnout.

A to poděkování je tam jako:

Taky jsi mi hodně pomohl.

Nějak tak, viď?

- Přesně tak jsem si to představovala. - To byla jen představa.

Ale ve skutečnosti to tak není.

Tak mi řekni, kam tedy napíšeš toho?

Je to superstar.

Bude poslední. - Poslední?

Myslíš na konci? - To je ono.

Když dám jméno na konec, je to jako třešnička na dortu, víš?

- Jo, nemáš to jednoduchý. - To ne.

Je to těžší, než nějaká skládanka.

Je to jako rozhodování o zasedacím pořádku

na svatební hostině.

- I o tom jsem slyšela. - Viď?

Neměla jsem hostinu, protože o tohle jsem nestála.

Moment.

Gončan, jsi vdaná?

- Jsem. - To snad ne.

- Za koho? - Za staršího spolupracovníka.

- Kdy? - Už nějaký ten pátek.

Bylo mi dvacet tři, takže už šest let.

Počkat, a proč jsi mi to neřekla?

Neměli jsme obřad a tak jsem se nedostala k tomu, abych ti to řekla.

- Před šesti lety? - Hm.

Před šesti lety

jsme se tady potkaly?

- Byla jsi čerstvě vdaná? - Je to tak.

- Nemohla jsi mi to normálně říct? - A proč?

I když nic neřekneš, není to něco,

co se na člověku pozná?

Jak, pozná?

Štěstí?

Nebylo to znát?

- Poslední byl Bandwagon. - To je něco.

Bylo to dojemné, viď?

Mně to zas tak nepřišlo.

To vůbec nevadí.

- I když se cítím trochu špatně. - Tak to já trochu taky.

Chci říct... Blahopřeju.

Děkuju.

- Tohle bude na mě. - Díky.

Tady je vaše kuře na kari.

ZOPAKOVAT SI ŽIVOT 6

český překlad SONMI 10. 9. 2023

AriAsiaN

Objednala jsem dva druhy, nevadí?

Jen do toho a objednej si, co chceš.

- To tedy bylo překvapení. - Opravdu?

Hotovo.

- Rozhodla ses? - Ano.

- Dobrý? - Jistě.

- Je to pěkně vyvážené. - Dobrá.

- S tím můžeme ven, co? - Myslím, že je to dobré, skvělá práce.

Haló, tady je Kondo.

Ano.

Přemýšlela jsem, kdo to je.

No ano, dlouho jsme se neviděli

Jistě. Co se děje?

Fuku přijel do Tokia.

- Naposledy na obřadu dospělosti? - Nejspíš.

- To je devět let. - Já vím.

- Kdy jsi přijel? - Teď, odpoledne.

Aha, za prací?

Moc to nevychází, ale sem tam se něco najde.

Chápu.

No jo, vlastně.

Teď pracuju s Gončan.

- Gončan? Myslíš Marujamu? - Ano, ano.

Gončan pracuje jako maskérka.

Už je to šest let, co jsme na sebe narazily.

Začaly jsme spolu pracovat a už to tak zůstalo.

Fakt? To je dobrý.

Poslyš, Gončan se vdala.

- Vdala? - Ano.

- Řekla mi to nedávno. - Nedávno?

Vyšlo to najevo, když jsme spolu byly na jídle.

A to jako fakt?

Aha, já se rozvedl.

- Slyšela jsem to od Ši. - Víš to?

Mohl jsem za to já.

Každý má nějaké důvody.

A jak se jinak máš?

Jak to myslíš?

Jestli někoho máš, nebo tak?

Tak teď zrovna

- mám někoho, s kým jsem začal chodit. - Tak to ráda slyším.

- Kdo je to? - Je to mladší kolegyně u mě v práci.

Nemáš fotku?

- Mám. - Ráda bych ji viděla.

- To je ona. - Je moc hezká.

Je to ta dívka, která byla u pultu?

- To je ona. Mluvila jsi s ní, viď? - Ano, ano.

- Podezírala mě? - Podezírala.

No ne, vážně? To se omlouvám.

Zdá se, že nemají problémy, to se mi ulevilo.

Teď se už vezmou a budou mít dítě.

- Tady. - Co?

To je moje nová písnička.

- Poslechni si ji, jestli chceš. - Díky.

Když o tom přemýšlím, poprvé i podruhé

Napadlo mě, že změním hudební průmysl.

jsem viděla Fukuho od obřadu dospělosti

až když s hudbou skončil.

Teď je to poprvé, co se Fuku ještě hudbě věnuje.

Jak se ti daří s muzikou?

Jsem na volné noze a makám jako šroub.

- Odešel jsi z agentury? - Jo.

Myslím, že to mi víc vyhovuje.

Aha.

Takhle nejsem tak svázanej.

To je asi pravda.

Do budoucna

- uvažuju i o herectví. - O herectví?

Samozřejmě u muziky zůstanu.

Tak to jsem nevěděla.

Nikdy nevíš, co se může stát,

a jsou lidi, co dělají obojí,

tak si myslím, že můžu zkusit i něco jiného.

- Jsi teď v nějakém divadelním souboru? - Ne, ale myslím,

že bych se někam tak nějak přidal.

Aha.

Mimochodem, Kondo, ty prej teď pracuješ na seriálech?

Hm, to jo.

- Producentka? - Tak nějak.

To je super, je to těžký?

Práce je to těžká, ale těší mě to.

To chápu.

Tak z toho nemám dobrý pocit.

Kdybys o něčem pro mě věděla, ozvi se.

Ozvat?

Vždyť víš, můžu se objevit kdekoli, nebo tak, dobře?

Kdyby se něco naskytlo.

Dobře, ozvu se ti.

Z toho nejspíš nebude nic.

Jo, a tady.

- Moje vizitka. - Vizitka?

Jak víš, jsem na volný noze.

Myslel jsem, že bych je měl mít.

Pro jistotu ti ji dám.

Kdyby něco, jo?

Volej kdykoli.

- Kdyby se něco našlo, zavolám. - Dobře.

Vím jistě, že se nenajde nic.

Jdu sem.

- Promiň, že jsem tě zdržoval. - Ne, to nevadí.

- Hodně štěstí s filmařinou. - Díky, tobě taky, Fuku.

- Vážně, zavolej mi kdykoli. - Zavolám ti, kdyby něco.

Nebude nic. Za to ti ručím.