The White Princess

PODLE ROMÁNU PHILIPPY GREGORYOVÉ

SRPEN 1485.

PŘED DVĚMA DNY PADL KRÁL RICHARD III. V BITVĚ U BOSWORTHU.

PRINCEZNA ALŽBĚTA JEJ MILOVALA,

ALE BYLA ZASLÍBENA NOVÉMU KRÁLI Z RODU TUDOROVCŮ JINDŘICHU VII.

NIKDY PŘEDTÍM SE S NÍM NESETKALA.

PANSTVÍ WOODVILLE SEVERNÍ YORKSHIRE

Matko!

Matko, jedou sem vojáci!

Myslela jsem, že budeme mít víc času.

Jsou to tedy Tudorovci?

Nebo to, co platí za jeho armádu.

- Je tu už ten jezdec pro Perkina? - Nemáme čas.

Honem, Richarde. Jak jsme to naplánovali.

Musíš se ukrýt.

A my, matko?

Děvčata, pojďte se mnou.

- Ale kam, Lizzie? - Pojďte!

- Rychle, můj Perkine. - Musím vás chránit.

- Řeknu, že jsem Richard. - Má tě za mrtvého.

- A budeš, jestli neuprchneš. - Chci tu zůstat a bojovat.

Můj milý Richarde.

Můj Perkine…

Jeď do Tournai. Vyhledej Jana Warbecka, loďkaře.

Předstírej, že jsi jeho syn.

Slibuji ti, že tě dostanu zpátky do Anglie a posadím tě na trůn.

Vlez tam, honem.

Nesmím tě ztratit jako tvého bratra Eduarda.

Udělej to pro mě, můj Perkine.

Cítím tu ženský.

Nechte nás!

Jděte!

Jsem princezna Alžběta z Yorku!

Zaslíbená králi Jindřichu Tudorovi

a ten vás zabije, jestli na nás vztáhnete ruku.

Král Jindřich nás posílá, abychom vás přivedli do Londýna.

Třeba za vlasy, bude-li to nutné.

Způsob výslovně neurčil.

Nebude to nutné.

Sire Thomasi Stanley.

- Alžběto Woodvilleová. - Sire Williame.

Pojedeme samozřejmě dobrovolně.

Čekaly jsme, že budeme povolány.

HRAD WINGFIELD SUFFOLK

Kde je hrabě z Warwicku?

Zmizte!

Vezměte si všechno, co chcete. Prosím, neubližujte nám.

- Za Yorky! Za strýčka Richarda! - Teddy, ne!

To nejsou Richardovi muži, to jsou Tudorovci!

Přestaňte!

Král Jindřich Tudor přikázal, aby zrádci byli přivedeni do Londýna.

Zrádci?

Muži, co bojovali v bitvě proti němu.

To z nás nečiní zrádce! Bojovali jsme za krále Richarda.

Král Jindřich prohlásil za počátek své vlády den před bitvou.

Ti, kdo bojovali proti němu, jsou považováni za zrádce.

Hrabě z Warwicku.

Král na vás čeká.

WESTMINSTERSKÝ PALÁC LONDÝN

To je teď tvoje, Jindřichu.

Tvé království.

Tvůj trůn.

Spalte to.

A zakažte, aby padal sníh. Nechci v Anglii nic bílého.

Kde jsou mé komnaty?

Královy komnaty, Jindřichu.

O tom jsem snila celý život.

Vždy jsi říkala, že si mě Bůh vyvolil.

Vždy jsi znala Jeho vůli.

A On tě povede.

Stejně jako já, protože znám Anglii.

Královniny komnaty si zaberu pro sebe.

Touhle chodbou.

Takhle se chová k ženě, kterou chce učinit svou královnou?

Myslela jsem, že prokáže trochu úcty!

Má to být ukázka síly,

ale ukáže to jen jeho slabost, když se sníží k šikaně dívek.

To nejhorší možná teprve přijde.

Co je horší než zabít mi Richarda?

Bětko, nesmíš o tom mluvit.

Nikdo se nesmí dovědět, co mezi vámi dvěma bylo.

Podařilo se bratrovi utéct?

Musíme se za to modlit k Bohu.

Musíme toho kluka najít.

Co je to tamhle? Podívejte se!

Jaspere!

Vítej ve Westminsteru, Jindřichu.

Pojď.

Jaspere. Jak se máte?

Drahá lady Markéto.

Kdo by byl řekl, že se octneme tady?

A Jindřich na trůně.

Já. Vždy jsem to věděla.

Vaše síla nám pomohla překonat strázně a zlé časy.

A teď je můj nevlastní syn králem.

Teddy!

Co se děje?

Bratranci a sestřenka.

A teta se strýcem.

- Bětko! - Teddy!

Teddy, vrať se.

Teddy!

- Vaše Milosti. - Děkuji, Nede.

Bože, ochraňuj nás.

Všichni moji bratři jsou mrtví a teď jsme na řadě my.

Datuje svoji vládu ode dne před bitvou,

- takže jsme všichni zrádci. - Nemůže jen tak…

- Udělal to. A parlament to dovolil. - Nebo jeho matka!

Ta žena čekala polovinu života, až se bude moct rodu Yorků pomstít.

Je mi líto tvých synů.

Stará dobrá Anglie je pryč. A s ní kavalírství a čest.

Jsme Yorkové, Elizo. Netřeseme se strachy.

Musíme počkat, co z toho vzejde.

Předstoupíte před krále.

Nesmíš mluvit, pokud ti neřeknu.

Milý Teddy!

Drž se mě pevně za ruku.

Marš, chátro z Yorku.

Pojďte!

Zaslíbené královně Anglie se nedostane žádného přivítání!

Zapomněl král na dobré mravy?

Přijme vás, až bude hotov se zrádci.

Ti taky milovali Richarda.

To nejsou královniny komnaty!

Ty obývá králova matka, moje choť.

Coby první dáma u dvora.

Přivedu pár dam, postarají se o vás.

Možná mě nepotřebuje, protože se chce oženit se svou matkou!

Potřebuje tě.

Svůj nárok na Anglii podepřel tím, že budeš po jeho boku.

Díky tobě spojí naše rody.

A tohle si přeješ i teď?

Mám být válečnou kořistí?

Ženou kořistnického šílence,

jehož matka vraždila děti, jen aby mohl uchvátit korunu?

Věděla jsi, že se vdáš za toho z nich, kdo vyhraje.

Vítězem je tento muž.

Alespoň prozatím.

Byla jsi mu zaslíbená jako královna. To nezměníš.

Ledaže by ji nechtěl.

A teď, děvčata, poslouchejte.

Usmívejte se na ně, ale pamatujte, že jsou to tudorovští špehové,

a v jejich blízkosti držte jazyk za zuby.

Ta bezdětná mrcha v Burgundsku dostane, co zaslouží.

Jestlipak jí už oznámili, že její bratr leží mrtev na Bosworthském poli?

Piš.

„Já, Jindřich Tudor, král Anglie,

tímto zakazuji veškerý obchod mezi Anglií a Burgundskem.“

Tak!

To má ta yorkistická vévodkyně za všechny pokusy

vlákat mě do pasti pro Richardova kata.

Musíš vydat dekret, který omezí gardy anglické šlechty,

jinak je přemění v soukromé armády a vzbouří se proti každé dani.

Máme jistotu, že princové z rodu Yorků jsou skutečně mrtví?

- Jestli jeden z nich ještě žije… - Oba jsou mrtví. To je známo.

Král Richard zabil oba prince v Toweru.

Anglie teď nemá nikoho než tebe.

Předstupte.

Který z vás je John De La Pool, hrabě z Lincolnu?

Zemřelý král z rodu Yorků tě před bitvou jmenoval svým dědicem.

Chápeš snad, že jmenování je zrušeno a teď nejsi dědicem ničeho?

Rozuměl jsi tomu?

Slibuji vám věrnost, Vaše Milosti.

Já ne.

Nejsi král podle zákona ani v očích Božích.

A přestože jsi zabil mého syna a ukradl jeho korunu,

stále jsi potomkem sluhy.

A zatímco můj vnuk předstírá věrnost,

já se skláním jen před Bohem a vlastním svědomím.

Matko. Prosím.

Tvá sestra v Burgundsku by se takhle neshrbila.

Byly jí zrušeny obchodní licence, takže byste měla kušovat!

Buďte ráda, že jste stařena,

jejíž krákání nestojí Jeho Milosti za pozornost.

Složíte přísahu věrnosti, nebo budete uvězněna v Toweru.

Jaspere Tudore.

Toho by ses neodvážil.

Odveďte ji.

To nemůžeš!

Ty mě propustíš!

Půjdu sama.

Kdo jsou tihle?

Eduard a Markéta Plantagenetovi,

děti Jiřího, vévody z Clarence.

Hrabě z Warwicku, Vaše Milosti.

- Poslední dědic Yorků. - Vím o tom.

Vaše Milosti.

- Jednou budu králem. - On to tak nemyslí!

Náš strýc Richard si kdysi myslel, že by Teddy mohl být králem,

ale není jím.

Dokonce i Richard změnil názor.

On si to ale pamatuje.

Jsme ještě děti.

Přísaháte mi věrnost coby svému králi?

Ano.

A zříkáte se jako Yorkové nároku na anglický trůn?

Ano.

Nechceme ho.

A Teddy ho taky nechce.

Pak to může říct sám.