The Speed Cubers

PŮVODNÍ DOKUMENT NETFLIX

Vítejte na mistrovství světa WCA 2019!

KAŽDÉ DVA ROKY SE NEJLEPŠÍ SPEEDCUBEŘI SVĚTA

SJEDOU SOUTĚŽIT NA MISTROVSTVÍ SVĚTA

Jo!

Kdo si myslíš, že dnes vyhraje?

Konkurence je tvrdá.

Podle mě Feliks Zemdegs.

Feliks Zemdegs.

MISTR SVĚTA VE SPEEDCUBINGU

Patří mezi ty nejlepší.

Chci, aby Feliks zase vyhrál.

Feliks Zemdegs z Austrálie!

Já si myslím, že vyhraje Max Park, má nejvyrovnanější výsledky.

Podle mě Max Park.

- Max Park. - Max Park bude mistr světa.

Max Park ze Spojených států amerických!

Nevím, kdo z nich to bude.

Jsou podobně dobří, určitě to bude napínavé.

O DVA MĚSÍCE DŘÍVE

SYDNEY, AUSTRÁLIE

Myslím, že na začátku si rodiče říkali, že to je jen nějaká fáze,

prostě koníček, který mě časem přestane bavit.

Ale když jsem to vyřešil poprvé…

Chtěl jsem se zrychlit. Bylo to návykové.

Nikdy mě to nepřestalo bavit.

Nějakou dobu mi trvalo, než mi došlo, jak moc mu to jde.

22,78.

Je na tom vážně závislý. Je to posedlost.

Ale taky je na to neuvěřitelně nadaný.

Chodíval po večerech po domě

a my občas říkali: „Už tu kostku polož.“

16,92.

Ale neustále se zlepšoval

a najednou překonal světový rekord

a pak přijela média. To byla šílená jízda.

Je sedm hodin a 22 minut.

Náš další host dokáže vyřešit Rubikovu kostku

za méně než 10 vteřin. A to je mu teprve 13 let.

Teprve 14letý Feliks Zemdegs o vteřinu překonal dva světové rekordy.

- Jak to děláš? - Trénuju.

Přivítejte Felikse Zemdegse!

Jako rodiče jsme se vlastně stali jeho PR manažery, což nám bylo cizí.

Nevěděli jsme, jak to máme dělat, jak zvládat rádiové a televizní rozhovory.

Když poprvé překonal světový rekord,

dostal se na světovou scénu.

Světový rekord byl 7,08 sekund a Feliksovi se povedlo 7,03 sekund.

Jo!

No tak! Pod pět vteřin!

- Tak jo. - Do háje! Páni! To je světový rekord!

Překonal tolik rekordů, že jsem to přestala počítat.

V roce 2013 jsem vyhrál mistrovství světa.

A v roce 2015 jsem se ve finále cítil dost suverénně,

takže jsem ho s přehledem vyhrál.

Takže když přišlo na mistrovství světa 2017,

nabízela se otázka, jestli mě vůbec někdo dokáže porazit.

Moc dobře si vzpomínám na to, když jsem se doslechl o Maxovi.

Na internetu se šířilo video s klukem, který složil kostku 4×4 jednou rukou.

Za 40 sekund nebo tak nějak.

A já jsem se dvě hodiny snažil ten čas překonat.

Říkal jsem si: „Co se to děje?

Neporazím nějakého kluka z YouTube, co skládá 4×4 jednou rukou?“

To mě hodně zaujalo.

Doslechl jsem se o tom, jak na tom Max je,

od lidí, co byli na americkém šampionátu v roce 2016.

Ale byl pro mě tak trochu záhadou.

A pak v polovině roku 2017 překonal světový rekord ve skládání 3×3.

A pak v Paříži vyhrál mistrovství světa.

To byla jeho velká chvíle. „Max Park je tu.“

Je vážně dobrý.

Mám ho rád, ale bylo to těžké,

když každé dva nebo tři týdny překonal jeden z mých rekordů.

To byla otrava.

SVĚTOVÝ REKORD PRŮMĚR 6×6 LEDEN 2018

SVĚTOVÝ REKORD PRŮMĚR 5×5 ČERVEN 2018

SVĚTOVÝ REKORD JEDNO SLOŽENÍ 7×7 SRPEN 2019

SVĚTOVÝ REKORD JEDNO SLOŽENÍ 4×4 KVĚTEN 2018

Pořád si držím rekord v kostce 3×3.

SVĚTOVÝ REKORD PRŮMĚR 3×3 DUBEN 2019

Vím, že by ho moc chtěl získat zpět.

Je to jedna z věcí, na které jsem nejvíc pyšný.

První, co chtějí lidé vědět o speedcubingu, je, jak tu kostku složit.

Když se učíte kostku skládat,

obvykle začnete souborem algoritmů.

Tahy, které určité kostičky přesouvají na určité místo,

a pomocí těch kostku vrstvu po vrstvě složíte.

Ti nejlepší speedcubeři se naučí asi 300 algoritmů

pomocí nespočtu hodin tréninku.

To, co nejlepší speedcubery odlišuje od zbytku speedcuberů,

je jejich schopnost rychle rozpoznat vzorec,

zapamatovat si a zpracovat stovky algoritmů

a uložit si je všechny do svalové paměti,

aby byl jejich výkon co nejplynulejší. Bez zastavování.

Hlavní disciplínou je určitě skládání kostky 3×3.

A právě tuhle chce vyhrát každý.

A poslední dobou nemůžete mluvit o vítězích,

aniž byste zmínili Maxe Parka.

CERRITOS, KALIFORNIE

Chci se dostat na tři vteřiny, no tak!

Feliks nehnul brvou, když dal čtyři, je to mistr světa.

Když jsme ho jako miminko přivezli z nemocnice,

cítil jsem, že něco není v pořádku.

Byli jsme u pediatra i na vyšetření sluchu.

Vždy se maximálně soustředil na to, co zrovna dělal.

A když jsme upoutali jeho pozornost, tak o nás stejně vůbec nejevil zájem.

Říkala jsem si, že se to zlepší.

„Až mu budou tři, tak už bude v pořádku.“

To byl můj velký cíl. Doufala jsem v to a věřila jsem tomu.

Sakra, Feliksi!

Hele.

Vzali jsme ho do nemocnice za dětským neuropsychologem.

A ten tehdy Maxovi formálně diagnostikoval autismus.

Nejdřív jsem si myslela…

Já nevím, prostě…

Prostě že jsme přišli o budoucnost.

Měli jste krásnou…

„Udělám se svým dítětem tohle a tohle.“

A pak jakoby se před vámi zavřely dveře.

Pamatuju si, že jsme seděli na posteli…

objímali jsme se a oba jsme se sesypali.

Brečeli jsme a myslím si…

Já to bral takhle: „Pojďme se vybrečet a pak se dáme do práce.“

Maxi, jsi unavený?

A od té doby jsme se snažili najít odpověď.

Tak nějak jsem věděla, že musí existovat důvod,

proč se mi to stalo a tohle je mé dítě.

A že se prostě nemůžu…

vzdát.

Jednoho dne jsem si sedla a byla jsem úplně zničená.

Nedívá se na mě, nehraje si se mnou.

Je ve svém vlastním světě. Úplně sám.

Tak jsem to začala dělat s ním. Lehl si, tak já taky.

Něco udělal, tak já taky. A…

nic jsem po něm nechtěla.

„Jsem tady. A až budeš připraven, tak jsem tu pro tebe.“

A pak jsme si jednoho dne hráli s telefonem. „Haló? Haló?“

Haló?

Držel mě za ruku a pak se podíval na tátu

zhruba ve smyslu: „Tati, ty sem nechoď.“

A zapnul zip.

To byl průlomový okamžik.

Začal otevírat svůj svět.

Myslím, že to bylo asi poprvé,

kdy si Miki konečně začala užívat své dítě jako dítě.

Zažehlo to v nás takový plamen a my začali chtít víc.

Jak můžeme získat víc?

Jako dítě nemohl Max se svými prsty dělat vůbec nic.

Jeho jemná motorika byla hodně zakrnělá.

Takže jsme s jeho prsty hodně cvičili.

Měli jsme doma Rubikovu kostku a on ji chtěl složit.

Řekla jsem si, proč ne.

Přitahovala ho.

Miki šla hned na YouTube, kde našla, jak ji složit, a naučila to Maxe.

Miki v tom viděla dvě velká plus.

Bylo to něco, co se dalo využít k učení,

ale zároveň ho to bavilo a mohli se díky tomu sblížit.

Tehdy ještě nevěděla, že tomu úplně propadne.

- Copak? - Jen 31 sekund.

Dobře!

První soutěž, které se zúčastnil, byla pro nás taková zkouška,

jestli zvládne být mezi lidmi,

naučit se stát ve frontě,

koukat na rozhodčího, aby mu dal pokyn ke skládání,

počkat, až přijde na řadu, a podobně.

Byl to takový velký herní den,

který jsme chtěli využít pro Maxům sociální vývoj.

Tak jsme tam přišli a já byla překvapená, protože ukazoval…

Všemožně jsme se snažili naučit ho ukazovat na věci.

Ukazování na věci je typická věc, kterou autistické děti nezvládají.

Když tam přišel, tak ukazoval na všemožné lidi a říkal:

„Tady je ten a ten.“ Na všechny ty lidi.

9,15. Dostal se pod 10.

Překvapilo nás to. Ukazoval na věci, a to zcela přirozeně.

Tehdy jsme si uvědomili, že to je paráda.

Max vyhrál svou první cenu na druhé soutěži, na kterou šel.

Na prvním místě je Max Park.

Tehdy nám došlo, že je na to asi nadaný.

Pamatuju, že mě napadlo: „Jestli mu to vážně jde

a je to něco, co ho baví, tak ho v tom budeme podporovat.“

Na mistrovství světa 2017 soupeřil Max poprvé se svým idolem, Feliksem Zemdegsem.

Toho roku vyhrál ve skládání kostky 3×3, což byla velká věc.

Ale pro nás bylo úspěch to, jak se choval na pódium.

Podíval se, jakým způsobem drží svou trofej,

pak se podíval vedle sebe

a okamžitě upravil svůj postoj, aby stál stejně jako člověk vedle něj.

S Miki jsme se na sebe podívali a řekli: „Vidíš to?“

To, aby se autistické dítě podívalo na vrstevníka a napodobilo ho,

byl náš hlavní cíl.

NÁRODNÍ ŠAMPION VE SKLÁDÁNÍ KOSTKY 3×3×3 ZA ROK 2018

Jsi moje srdíčko.

A ty zase moje.

Když se na Maxe podíváte, je to 17letý kluk. Má 180 centimetrů.

Ale emocionálně je mu tak sedm, osm, možná devět let.

Takže co se týče těchto soutěží,

měli jsme obavy, jak bude zvládat neúspěch.

Připraveni? Tak jdeme.

Připraven.

HODNĚ ŠTĚSTÍ!

Před pár týdny někdo další dosáhl v Severní Americe hodně dobrého času.

A Max měl velká očekávání. Myslel, že ho překoná.