Candlelight in Algeria

Náš příběh se odehrává v Alžírsku během nelehké doby

před invazí Spojenců v Severní Africe.

Alžír - velitelství německé Komise pro příměří

bylo pod kontrolou Vichistického režimu.

Británie bojovala o svou říši v píscích Libye.

Amerika, stále spřátelená s Vichisty,

se připravovala na svou první pozemní kampaň války na Západě.

Nejedná se o válečný příběh, nýbrž o dobrodružství

o tajném setkání, které stálo u velkého vítězství Spojenců.

VÍTĚZSTVÍ TUNISKO 1943

Je vzhůru.

Děkuji, sestro.

Jak se cítíte, mé dítě?

Nejsem si jistá.

Asi dobře.

Kde to jsem?

V Nemocnici Malých sester v Tunisu.

- Jak jsem se sem proboha dostala? - Byla jste zraněna během bombardování.

Nic vážného. Byla jste jen zmatená.

To je v pořádku. Jsou od nás.

- Od nás? - IAF, JMSE.

Takže je po všem?

Ta letadla se účastní vítězného průvodu.

Kéž by tam mohl být s nimi.

Jak se jmenuje?

Thurston.

Alan Thurston.

Hrál v tom velkou roli.

Myslím.

Proč si to myslíte?

Jsem si jistá, že by mě našel, kdyby byl naživu.

Nikdo neví, kde jste.

Ani nevíme, jak se jmenujete.

Susan Ann Fosterová.

- Z New Yorku? - Kansasu. Proč?

Ve vaší tašce jsme našli výstřižek z newyorských novin.

TAJNÁ MISE GENERÁLA MARKA CLARKA V BRITSKÉ PONORCE

„Pocta mlčenlivosti.

Generál Eisenhower řekl,

že pokud by nebylo tajné mise generála Marka Clarka a jeho mužů,

když se radili se spřátelenými francouzskými důstojníky

v osamoceném domě na pobřeží Severní Afriky,

následující vojenské výsadky by se neobešly

bez větších ztrát na životech.“

To byl začátek.

To všechno.

Víte o tom něco?

- Docela hodně. - Můžete mi o tom povědět.

Začalo to v Biskře.

- Žila jste tam? - Bydlela jsem u svojí tety.

Je vdaná za Francouze. Durrier, ten sochař.

Když opustil Francii, založil si ateliér v Biskře.

Ráda jsem tam pracovala.

Pamatuju si, že jsem modelovala hlavu.

Omlouvám se, mademoiselle.

Ale jelikož prší, měl bych jít do domu doktora Craina

s věcmi od madam a monsieura Durrierovi.

Dobře, Arnaude.

Mademoiselle zůstane v domě sama.

To je v pořádku.

- Ruce nahoru. - Prosím?

Jestli se pohnete, vystřelím.

V tom případě se nepohnu.

Položte ty peníze.

Hrozně se omlouvám. Musím odtud zmizet. Jdou po mně.

O tom nepochybuji.

Řekla jsem, položte ty peníze.

Neblafuju.

Možná bych se měl představit.

Alan Thurston, 17. Lancerové, 8. armáda.

Nejste trochu mimo?

To rozhodně. Dorothy byla vyřazena už u Devátého mostu.

Dorothy?

Dorothy Lamourová. Můj tank.

Velmi zajímavé.

Teď zavolám policii.

Plul jsem do Itálie na lodi s vězni,

ale naši jí to pěkně osolili, a proto musela do Alžíru.

Utekl jsem.

Je to pravda?

Mám jen své slovo. Ukryl jsem se v Alžíru.

To je zase jiné vyprávění. Takže, policie mě sbalila,

a dovezla sem do zpropadeně velké pevnosti. Zrovna jsem uprchl.

Víte, že vám asi věřím?

To je od vás milé.

Můj důvod proč by vás nepotěšil.

Dobrá, ven s tím, proč?

Jen Brita by bylo možné spatřit s tak příšerným knírkem.

Myslel jsem, že Amerika má všechno větší a lepší.

- Teď poslouchejte. - Bude vadit, když si na to sednu?

Nebo začnete zpívat americkou hymnu?

Nevypadáte dobře.

Chovali se k vám špatně?

Ne, ani ne.

To je ohleduplné.

Francouzi by jistě nezranili zadrženého britského důstojníka.

Nezáleží to jen na Francouzech. Doktor Müller v tom hrál roli.

Kdo to je?

Herr doktor je prominentním členem Komise pro příměří.

Propaguje tady kulturní vztahy mezi Němci a Francouzi.

Německá představa o tom, jak někoho donutit promluvit, je nenakrmit ho,

a nechat ho pozorovat, jak si někdo jiný užívá výborné jídlo.

Milí lidé.

- Donesu vám něco k snědku. - Ne, díky.

Musím na to jít pomalu.

Ale uvítal bych cigaretu.

Mám jen americké cigarety.

- Nepohrdnete jimi? - Sestro, myslím, že jsou výborné.

- Vy jste Durrierova americká neteř, jo? - Ano.

Z Kansas City?

Jak to víte?

Novinky se šíří rychle, i ve vězení.

Proč jste sem přišel? Hledal jste mě?

Pro začátek si musím podplatit cestu do Alžíru. Na to potřebuju peníze.

Jste blázen. Nemáte šanci.

Jménem zákona otevřete!

Vypadá to tak. Psi z Francie mě doběhli.

Co udělá lišák? Uteče nebo se zahrabe?

Zahrabe se.

Pojďte.

Ukrývání uprchlého vězně je trestný čin.

- Müller to nenechá jen tak. - Vlezte si tam, vy stará školo.

- Vezměte si tohle, může se to hodit. - Dobře, zlato.

Pokud ihned neotevřete, budu muset rozbít dveře!

Mademoiselle.

Můžete mluvit pomaleji?

Nerozumím.

Rádi bychom prohledali váš dům. Uprchl vězeň.

Není tu nikdo kromě mě.

Je možné, že se mýlíte. Omluvte mě.

To nemůžete. Podám oficiální stížnost.

Toto je dům pana Durriera a pan Durrier je Francouz.

A madam Durrierová je Američanka.

To ano, ale pan Durrier je Francouz. Bude to jen chvilka. Následujte mě.

Tohle vám neprojde.

Mademoiselle.

Zcela souhlasím.

To jim neprojde.

Zpátky do pevnosti, teď.

Pozor!

Pochodem vchod!

Levá, pravá!

Máte pravdu, slečno Fosterová.

Prosím přijměte mou upřímnou omluvu.

Děkuji vám, pane…

Jsem doktor Müller.

Je to kouzelný dům.

Velmi obdivuji práci pana Durriera.

Předpokládám, že jste si myslel, že se chovám jako blázen.

Vůbec ne.

Obávám se, že jsem před seržantem ztratila trpělivost.

Francouzi mohou být otravní. Bezdůvodně se nadchnou.

Ano, ale nechápu, proč si vybrali tento dům.

No, není to nic neobvyklého.

Uprchl vězeň a oni věří, že je jejich povinností ho dopadnout.

Bezpochyby byl hladový.

Vidím, že jste se již navečeřela.

Ne. To moje teta. Předtím, než odešla nahoru, si dala sklenici mléka.

- Je nahoře již nějakou dobu? - Celý večer.

- Proč? - Ale to nic.

Na sklenici je mokrá stopa.

V tomto podnebí by uschla během minut.

- Jste velmi bystrý. - Ale vůbec ne.

Jen mě napadlo, že ten člověk sem mohl přijít

bez vašeho vědomí.

Ne, děkuji.

Byla jste nahoře, když přišli vojáci?

Ano.

Myslel jsem si to. Trvalo dlouho, než jste otevřela.

Bylo by drzé zeptat se, jakou rtěnku používáte?

Vůbec ne.

Jmenuje se New York.

Proč, chcete ji snad pro svou ženu?

Ale to ne. Nejsem ženatý.

A vůbec, německé ženy takovými věcmi pohrdají, nebo ne?

O ženách toho vím velmi málo.

Například jsem si naivně myslel,

že rtěnka by na cigaretě vždy zanechala otisk.

To ano.

Ale když jsem tu cigaretu kouřila, neměla jsem na sobě rtěnku.

Rozumím. Aplikovala jste si ji později.

Jak jsem mohla tušit, kdo je za dveřmi?

Také by to byl důvod, proč jste hned neotevřela.

- Přesně tak. - Přesně tak.

- Děkuji za váš čas. - Děkuji, že jste zabránil invazi.

- Slečno Fosterová, malá rada. - Ano?

Je nebezpečné míchat se do věcí, o kterých nic nevíte.

- Jako například? - Politika.

- To ani nemám v plánu. - Dobrá.

Vlastně zítra odjíždím do Alžíru.

- Do Alžíru? - Zařídit si cestu domů.

Takže až se znovu setkáme, zřejmě to bude u vás v Americe, v míru.

Německém míru?

Světovém míru. To je to samé.

Auf Wiedersehen.

Přidáte se?

Ano, díky.

Z rozpravy s panem doktorem mi vyhládlo.

Na mě to má většinou opačný vliv.

Myslíte vážně svůj odjezd do Států?