Scream VI

Okamžik.

Hasta El Fuego, vydržte.

Pojďte za mnou.

- Ahoj, Jasone. - Ahoj.

- Víte, co si dáte? - Jo.

Ahoj!

Je to trapné...

Bloudím.

Můžu zavolat?

Dobře.

- Dalšího panáka? - Jo, jistě.

- Ahoj, Reggie. Zdravím. - Ahoj, Lauro.

Moc rád tě poznávám po telefonu v tak trapné situaci.

Ne, nic se neděje, nevadí.

To mám za to, že jsem vybral nóbl podnik bez cedule venku.

Jo, proč to tu tak dělají?

Nevím, jsme ve městě jen pár měsíců.

Já taky, nepovídej!

- Páni. - Jo.

No, je to vážně fajnová restaurace.

- Je to na Hudsonově? - Ano.

- A jsem na Hudsonově já? - To nevím.

Nejsem na Hudsonově. Sakra.

Už se tam ale blížím.

Moc se omlouvám.

Takový první dojem jsem na univerzitní profesorku udělat nechtěl.

Jsem jen asistentka a je to jen filmologie, takže...

jsi v bezpečí.

Filmologie? To je skvělý!

Zdánlivě, zkus si ale přednášet o slasher hororech 20. století

před třídou devatenáctiletých s kocovinou.

Takže slashery, jo? Jaký je tvůj oblíbený strašidelný film?

No, tenhle ne.

A proč slashery?

No, podle mě jsou zajímavé.

Prozkoumáváš kulturu dané doby,

když se díváš na tehdejší díla.

Vrah s maskou, osudová dívka, různá pravidla:

Nerozcházej se. Žádný sex.

- Neber telefon. - Přesně, přesně tak.

Jsou to všechno klišé.

Ale z klišé vzejde příležitost k syrovému umění.

Hlas bezhlasých, dalo by se říci.

Ježíši Kriste.

Já jsem spíš na romantické komedie.

- Dobře, myslím, že jsem na Hudsonově. - Dobře.

Jakou barvu má restaurace zvenku?

Myslím, že červenou.

Nic červeného nevidím.

Ale možná se pletu. Já se jen...

Já se teď zajdu podívat.

Dobře.

Díky.

Jo, je rozhodně červená.

Ale já nic červeného nevidím.

Určitě jsi na Hudsonově?

Ach, sakra, ještě jeden blok.

Je tu ale ulička, kterou jde projít.

Je u té restaurace malá ulička?

Ano! Ano. Je tu ulička.

Bezva. Procházím uličkou.

Nevidím tě.

Počkat. Vážně ne? Určitě?

Přibližně uprostřed jsou popelnice.

Ty vidím, ale tebe ne.

Já tě taky nevidím.

Celkem strašidelný, co?

Tak trochu.

Slashery 20. století, co?

Jo. Jdeš ale určitě směrem na Hudsonovu?

Určitě ano.

Počkat, myslím, že tě už vidím. Můžeš zamávat?

Vidíš mě?

Člověk, na kterého se dívám, nemává. Jenom na mě...

prostě civí.

Jsi si jistý?

Tohle je vážně divný.

Teď jde proti mně.

Jsi v pořádku?

Sleduje mě.

Nikoho nevidím.

Sakra, jde po mně!

Kde ale seš?

- Má nůž! - Cože?

Ale to není to nejhorší.

Nejhorší je...

že učíš o slasherech,

a přesto vejdeš do temné uličky. Sama.

Dobře, tohle není vtipný.

Ne.

To není.

Teď už něco červeného vidím.

Holka, vypadáš skvěle!

BLACKMORSKÁ UNIVERZITA

To bych nedělala.

Ahoj, Taro!

Jasone.

Půjdete s Gregem na tu OKB párty?

Když dodělá tu svou práci na španělštinu včas, tak jo.

A přijde tvoje ségra?

Ne, tam by Sam nikdo nedostal.

Všechno je jednou poprvé.

Ale ne dneska večer.

- Nemůžeš ji přesvědčit? - To není moje starost, ale tvoje.

- Nech mi tam něco k pití. - Dobře, uvidíme se.

Zlato, jsem doma!

Gregu?

Gregu?

Omlouvám se, jasný?

Byl jsem hrozně nadrženej a musel jsem si to zkusit.

Prosím, nezlob se. Jak moc se zlobíš?

Ach...

Nezlobím se, Jasone.

Kámo. Řekli jsme si, že na sebe ten hlas používat nebudeme.

Řekli jsme spoustu věcí.

Mluvím s Gregem, že jo?

Kdo jiný by to byl?

Tak kde jsi? Chci ti o tom povědět.

A mimochodem...

měli bychom jít na studentskou párty. Tara jde taky.

- Jaké to bylo? - Do telefonu fakt ne.

A vážně, vypni už ten hlasovej modulátor.

Snažím se ten hlas natrénovat.

Ty si zkoušíš svoje, já zas to moje.

Jak myslíš.

Prostě mi řekni, jaký to byl pocit.

A pak se možná ukážu.

Kámo, vím, že tu nejseš.

Udělej to pro mě.

Dobře, tak jo.

Bylo to ještě lepší...

než jsme si kdy dovedli představit.

Když do ní ten nůž zajel, bylo to jako...

už ani nebyla člověk.

Jenom zvíře.

A pokaždý, kdy se zabodnul...

byla...

člověk pořád míň a míň.

A potom...

byla...

jenom maso.

Ale ona nebyla jen maso, Jasone.

Byla to osoba. Naše profesorka filmologie.

No dobře...

ale seru na ni.

Dala mi tří mínus z referátu o žánru giallo.

Proto si ji zabil? Protože ti dala tři mínus?

Kdo bude další, učitelka ze základky?

Ty víš, kdo bude další. Proč se tak chováš?

No tak, Jasone. Jak dlouho se už známe?

To mi řekni ty.

Osm let. Od druhého stupně. V Atlantě.

Jenom mi řekni, proč to děláš. Svými vlastními slovy.

Dokončujeme Richieho film.

Správně, tím, že zabijeme Sam a Taru.

Proč si se mnou hraješ?

Proč mi neřekneš, kde seš?

Proč se na to pořád ptáš? Už jsem ti to řekl.

Jsem tady.

Zahrajeme si.

Do hajzlu.

Znáš hru Samá voda?

Najdi mě. A pak rozřežeme sestry Carpenterovy.

Do prdele, ty používáš kamery?

Jo, kamery.

Ale momentálně je kolem tebe jenom samá voda.

Dobře, ty pitomče, tak hrajeme.

Samá voda.

Přihořívá.

Ještě víc přihořívá.

Přihořívá.

Dobrá, víš co? Tohle je kravina. Už zavěsím.

Ale teď vážně přihořívá.

Samá voda .

Přihořívá.

Přihořívá.

Hoří!

Do hajzlu!

Připadáš si jako zvíře, Jasone?

Prosím, ne!

Jako maso?

Ale musíme dokončit ten film.

Mně jsou filmy u prdele!

VŘÍSKOT 6

Tak jak snášíte ty nové léky?

Dobře, řekla bych.

Pořád nevídám nikoho, koho bych vídat neměla.

Ale co mi skutečně dělá starost, je Tara.

Mně ale děláte starost vy.

Chodíte sem už půl roku

a mluvíme vlastně jen o tom, jak se vaše sestra nedokáže...

vypořádat s tím, co se vám oběma před rolem stalo.

Zmínila jste se o hrubém chování

ze strany vašeho otce...

Ale...

pokaždé, když chci slyšet něco konkrétního, uzavřete se.

Mám potíže s důvěrou.

Dobře.

Pokud vám mám pomoct...

potřebuju od vás podrobnosti.