M'entends-tu?

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Sklapni!

Úcta znamená i chodit včas, Ado.

Moje jméno se vyslovuje „Ad“.

To taky říkám. Ada.

Ne. Vždycky říkáte „Ada“.

Správně to je „Ad“.

Říkáte to, jako byste spolkla pravítko.

Promiň, jinak to říct neumím.

A nevím, co myslíš tím pravítkem.

Nechte to bejt.

Jak to šlo tento týden?

Dobře. Ty vole…

Skvěle.

Ne, vážně.

Začínám mít věci pod kontrolou.

Líp chápu, kde jsem…

na emoční stupnici.

Když se naštvu, zeptám se sama sebe,

jestli je to v cajku, nebo jestli jsem to přepálila.

Typu…

Jestli nejednáš v afektu.

Jo! Přesně, afekt.

Ale jinak dobrý.

Fakt se líp ovládám.

Myslím, že už brzy nebudu muset chodit.

Terapie má 12 sezení. Máš za sebou tři a jednou jsi vynechala.

Když to podáte takhle…

Takže když se blížilo stádium afektu,

jak se ti podařilo ovládnout vztek?

- Jakej vztek? - Ale Ado…

Praštila jsi někoho hamburgerem a zlomila mu čelist.

Neptej se, jaký vztek.

Čekala jsem, že to ty bulky ztlumí.

Já soudce neinformuji o tom, co se tu děje,

tak by bylo dobré se trochu otevřít.

Jinak plýtváš mým i svým časem.

CARO TY VOLE ODPOVĚZ UŽ MĚSÍC SE MNOU NEMLUVÍŠ!!!

Říkám to, protože mi ty naše sezení fakt pomohly.

Teda to jedno, kde jsem byla.

Ne to, kde jsem nebyla.

Už vůbec necejtím vztek,

jako byste mi otevřela oči.

Vážně?

Víš, cítit vztek není nic špatného.

Je to normální.

Důležité je vědět, jak ho zvládat.

Já vím.

Mám vás moc ráda.

Zvláštní, dost o tom pochybuju.

To byste neměla.

Tak za týden. A včas.

Jasně.

Přišla jsem si pro pomoc. Dvakrát vám to neudělám.

Fórek.

Dobrej.

Ty vole.

Moje terapeutka je 12letá rozmazlená holka.

Ty její nehtíky a zelenej džus.

Ať mi políbí.

„Nechceš si pomoct…“

Hlavně nechci do basy, ty krávo!

Ta kára tvý sestřenky dost páchne!

Co ten idiot dělá?

Jeď!

Až bude zalejvat kytku, čeká ji překvápko.

To je jedno.

Máš hodinu zpoždění.

Hodinu? Určitě?

Jo.

Fabibi, víš, jak to je. Staral jsem se o bráchu.

Tenhle týden je to potřetí.

Kolik máš bráchů?

Tři. Ne, čtyři.

Fabi, zlato, promiň.

Vážně.

Promiň.

Jean-Michel už bude chodit včas.

Jean-Michel už bude chodit včas.

Jean-Michel už bude chodit včas.

Jean-Michel už bude chodit včas…

Už nikdy žádný zpoždění.

Tak pohni prdelí!

Ty vole, nějaká dámička, co se líčí.

Stejně jsi hnusná! Řasenka to nezachrání, ty škeble!

- Zajedeš za Louisem? Visí mi dvacku. - Dobře.

Tak kurva zatrub.

To bysme tu byly do večera.

Jedem, dámo!

Hej!

Co děláš? Jeď!

Ty vypasená jahodo!

Pohyb, pohyb!

No ty vole.

Počkej. Čekej!

Haló?

Mami, děláš si prdel? To fakt nehoří.

Do hajzlu, nevím, kde máš cigára. Mrkni na gauč.

AGATHA CHRISTIE DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ

Díky.

Čau, Loulou.

Mám děsnej hlad.

- Jedem za Fabi? - Jo.

Kdopak si dá nejlepší burritos na světě?

- Kdopak? - My.

Caro, ty to dáš. Dupni na to.

Jsou tu lidi. Už si objednejte.

- Caro. - Jo.

Tak se vraťte, až se rozhodnete. Další!

Vteřinu vydrž, s těma svejma bulvama jak leklá ryba. Neví, co si dát.

- Povídej. - Jo.

Takže…

Takže…

To na tváři je velkej šušeň?

Nemůžeš vteřinu počkat, ale obsluhovat lidi s šušněm, to jo?

Fujtajbl, Jean-Micheli!

Uklidni se, nebo vypadni.

Dáme si jedničku a čtyřku, ty čuně!

Řekla jsem klid, nebo odchod.

Šéfka je za rohem.

- Kdy končíš? - Za šest minut. Tak se zklidni.

Budeme u kečupu.

Vítejte v Burrito-Burrito.

Máš to dobrý?

Ukaž.

Libový!

Dobrý, co?

Caro, trochu se snaž.

Musíš mluvit.

Jsi divná už měsíc.

Nemůžeš to v sobě držet.

Jinak pak bouchneš.

Říká se tomu afekt.

A co to udělá?

Rupnou ti nervy.

A pak bouchneš totálně.

To chceš, bouchnout před lidma?

- Ne. - Fajn.

Něco s Kevenem?

Ne.

Tak o co jde?

No prostě… Nechci o tom mluvit.

- Nějaká rozjařená! - Nesluší mi to?

Ne, vypadáš skvěle.

Jen jsi nám neřekla, že děláš klauna jako bokovku.

Od tebe to sedí, máš omáčku až v uších.