If a Thousand Clarinets (Kdyby tisíc klarinetů)

[píseň J. Suchého a J. Šlitra "Píseň o rose“...]

Čelem vzad!

Vlevo v bok!

Schulze! K zemi!

Ale ne vy, tamhle ten! Schulze!

Směr osamělý strom na obzoru!

Jako obvykle.

- Prosím. - Vpřed!

No. A takhle, chlapečku, proběháš celou vojnu.

O to se postarám.

- To je protekce, tohle! -

Patrik, ke mně!

Tak vy si myslíte, že vojna je tobogán, co?

Že jste si sem přišli dělat srandu, že ano?

Tak to je omyl!

Hned vám dokážu, že vojna není vůbec žádná legrace.

Dávejte pozor, jak vás okamžitě přejde smích.

Četo, pozor! K zemi!

Vztyk!

K zemi!

Vztyk!

K zemi!

Vztyk!

K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk!

K zemi!

Vztyk!

K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk!

K zemi!

Vztyk! K zemi!

Vztyk! K zemi!

Patrik, vás se to netýká? Ležím!

Ležím!

Vztyk!

Schulze!

Schulze, zpátky!

Neslyšíte rozkaz? Schulze!

Schulze!

Nůžkama?

- A věděl jsi, že se to nesmí? - Hm.

To já znám.

To člověka najednou napadne a šmik.

Vy jste taky nějaký holce ustřihl cop? Taky jste byl za to po škole?

- Já teprve budu. - A jak dlouho?

No, možná, že taky třeba dvacet let.

Vy se vytahujete. To by musel bejt cop jako kráva.

Hele, víš co? Já za tebe ten trest dopíšu.

- Jo? - A ty nikomu nesmíš říct, že jsi mě viděl.

- Platí? - Platí!

- Tak děkan. - Hm.

Vágnere, už jsi hotov?

Vágnera tady nehledej, holčičko. Šel na borůvky.

To bych o tom tedy měla vědět, chlapečku.

Já jsem totiž jeho učitelka.

Ne!

- Kdo? - Schulze!

Ten daleko neuteče. To je smolař.

Teď je 13:10.

Počítejte s tím, že musíme začít přesně ve 14 hodin.

- Doufám, že je všecko v pořádku. - Ano.

Za padesát minut nás zapínají, aby to klaplo.

- Co s hudbou? - Jakmile pan profesor Vavari

- zatáhne za šňůru a odhalí tu sochu... - To jsem já. - Ano.

Jakmile pan profesor odhalí tu sochu, v ten moment začne hrát hudba.

A musí hrát tak dlouho, dokud první řečník nevstoupí na tribunu.

- Jasno. - To jsem ráda.

Tak to je všechno, děkuju vám.

Děvčata, zkusíme si to.

- Copatá Eva! Copatá Eva! - Evo, pojď. Vy jste pitomci!

Au! Mistře, mohl byste mi dát sem autogram?

- Ale, Terezo! - Ahoj, Terezo!

- Kde se tady berete? - Dělám tady reportáž. A vy?

Tak to přijměte soustrast, je to tady strašné.

Prosím pěkně, pánové!

Jakmile profesor odhalí sochu, začneme hrát

a hrajeme tak dlouho, než se dostaví na tribunu. Jasné?

- Hele, nebreč! - Já nebrečím.

- Chceš slyšet hudbu? - Hm.

Tak zatáhni za tohle.

To bude asi kvůli televizi.

Jé! Ano.

Proboha vás prosím, nedá se to zastavit?

Co? Jakej Vavari? Na co měl co Vavari sahat?

A kde jsou pořadatelé?

Už odnepaměti putují do našeho města Alkalisu

pacienti ze všech koutů Evropy, aby zde v klidu a tichu...

- - ...našli opět své zdraví.

A proč právě v Alkalisu?

- Tak nevím. - Alespoň nevypadáte jako voják.

Jenže vypadám jako šílenec.

A ty taky zavírají.

Prohledat zahradu! Vy sem, ostatní se mnou!

Vy prohledejte půdu a my se podíváme sem. Do toho!

Utečte oknem!

Pardon.

Okolo, do zahrady!

Stůj!

- K palbě připravit! -

Samý housle, samý housle.

Prosím vás, nic nedělejte, musíme počkat.

- Byl jsem dost nahlas? - Byl jste dobrej, ale my byli zticha.

- Jak to? - Dyť začínáme za deset minut.

- To by bylo už po všem. - No ovšem!

To nejde, to byla chyba!

- -

- - Au! To je pitomec!

- Haló! - Kde jste to našli?

- Mně se stala taková věc... - Stojím tam s automatem...

- Haló, slyšíte mě? - Zabalte to, jedem!

Haló!

Haló! To je hrozný.

Jedem!

Pane ministře, promiňte prosím, že ruším při řešení bojové situace.

Ale kdepak, to je vrabčák.

Copak vy jste nikdy jako kluk nehrál vrabčáka, co?

- Ne prosím, já jsem nehrál vrabčáka. - Ne?

Byl jsem od osmi let ve vojenském ústavě.

To je škoda, to vás to musím naučit. To je hrozná sranda.

Vrabčáka budeme muset odložit pro naléhavější úkoly.

- Jak to? - Dostal jsem hlášení z posádky Alkalis.

- Něco se tam děje. Nevím, jak to nazvat. - Pořád něco mají. Je to jednoduchá hra.

To se posunujou kameny, vždycky sudej za lichej.

Rozumíte, sudej za lichej, no. A kdo táhne poslední, je vrabčák.

Ale nesmí už táhnout potřetí. Jeden...

Pane ministře, jménem celého národa vás vyzývám,

abyste v této kritické chvíli přestal hrát vrabčáka.

- Očekávám vaše rozkazy. - Jo. No jo, tak se na to podíváme.

Alkalis. Kdepak to asi je?

To bude okruh A8.

No jo, Alkalis!

- Bylo to v tomto vojenském prostoru. - Jo, to já znám. To je vůbec divnej kraj.

Jako študent jsem tam chodil s dvojčatama.

Ale nevěděl jsem o tom. Když jedna nemohla, přišla druhá.

Půl roku to trvalo, než jsem na to přišel.

No jo, Alkalis, no jo.

A prozradil je takovej maličkej pupínek tadyhle na krku.

Jeden den byl, druhej den nebyl, třetí den byl, čtvrtej den...

- Ehm! - Jo, no jo, nebyl.

- Alkalis. Kdopak je tam velitel? - Plukovník Korund.

Korund, Korund.

Kraus, že byste si to vzal na starost, jo?

Pane ministře!

Kdybyste jaksi písemně.

- Kde je Alex? - Tamhle.

Alexi, půjdete se mnou na zahajovací detail.

Roberte, vy budete chytat, co se dá. Tomy, ty vezmeš hlavní kamerou celky.

Kde mám mikrofon? Jo, děkuju vám. Tak.

- Za minutu můžeme začít. - Za minutu musíme začít!

Začneme tamhle u toho strážného. No, a co bude dál, to se holt uvidí.

- Co my? - Já nevím.

Děkuji vám. Profesor Vavari.

Je tady televize!

- Haló, slyšíte mě? Jedna, dva, tři... - Dobrý.

Kameramani, sluchátka! Kontroluju.

Kdyby se cokoliv stalo, jeďte dál za každou cenu, dokud to nestopnu.

Jednička slyší?

Dvojka slyší?

Trojka slyší?

Dobrý.

Dovedete si představit šéfa, až uvidí náš program?

Pokud bude zapotřebí přednáška z oboru hudební vědy,

- jsem k dispozici. - To je blbec.

- Prosím vás... - Pardon. Nejde mi o peníze.

- Vyhoďte ho, zapojujou nás. - Jé! - Dovolte.

- Pardon! Pokud by se to týkalo... - Šátek!

A právě u příležitosti výročí průjezdu velkého skladatele

těmito lázněmi je zde odhalován jeho pomník.

Přejeme vám dobrý obraz.

Vážení přátelé, promiňte nám technické nedostatky.

Dnešní reportáž bude poněkud senzační a proto poněkud nepřipravená.

Haló!

Předmětem naší reportáže budou dnes malá kasárna,

ale přesto nevypínejte přijímače. Přišli byste o mnoho neobyčejných věcí.

- Například... -