Magic Mike's Last Dance

Potřeba tance existovala dávno předtím, než jsme se stali lidmi.

Podle evolučních biologů používali první lidé tanec k tomu,

aby podnítili spolupráci nutnou k přežití.

Podle studií mají všichni nejlepší tanečníci současnosti

dva specifické geny spojené se skvělými mezilidskými schopnostmi.

A i když tanec zachránil náš druh, nedokázal zachránit

malou truhlářskou firmu v Miami před ekonomickou tsunami globální pandemie.

Mike Lane se tak stejně jako mnoho dalších čtyřicetiletých bělochů ocitl sám.

Zmítal se v moři neúspěšných vztahů a nesplněných snů.

Hej? Haló!

Sem nikdo nesmí.

Aha. Pak byste tu ale neměl být ani vy, ne?

Vtipný. Oblečte se a začněte vykládat. Náklaďáky už jsou tady.

Fajn.

59 % VELRYB POZŘELO PLASTICKÝ ODPAD

Žije teď v Miami, nebo...

Do Londýna se vrátit nemůže, tam žije Roger.

Má tam dceru, musí se vrátit.

Roger to chce urovnat, aspoň podle Boba.

Měla to zrušit a ne se tady ploužit jako zombie.

-Souhlas. -A tady ji máme.

-Ahoj. -Díky moc. Tohle je vážně krása.

-Díky za příspěvky. -Vypadáš naprosto úchvatně.

-Skotskou, prosím. -Na ledu?

Čistou.

Jste spokojená?

S tou beneficí. Vypadá to tak.

Nikdo neví, co je to Big Blue Rescue Project,

a přesto mi každý rok dávají peníze.

Lidi se rádi dívají na to, co nemůžou mít.

Asi ano.

-Dvě vodky se sodou, brácho. -Dvě vodky se sodou.

-Tak co ty na to? -Jo, zní to dobře.

-Nechodil jste na Floridskou státní? -Na státní? To vážně ne.

Určitě jsem vás už někde viděla.

Nevím kde, pardon.

-Neděs ho, miláčku. -Neděsím.

Sakra, už vím. Fakt si nevzpomínáte?

-Nevím, v mým obchodě? -Ne. Byl jste polda.

-Jméno? -Kim.

Jo, to už bylo kdysi dávno.

-To jo. -Jo, už si vzpomínám.

-Hezky, zlato! Zatknul jste ji? -Ne, pustil jsem vás s varováním, viďte?

Byla to moje zasvěcovací party. Vážně jsem vyváděla.

Teď už nevyvádíte?

-Ne, daří se mi. -Dobře.

Jsem součástí Maxina právního týmu. Přišla jsem ji podpořit.

-Bezva. Co za právo praktikujete? -Rodinný. Ale specializuju se na rozvody.

-Rád jsem vás viděl. -Nashle za 10 let.

-Tak buďte hodná. -Vynasnažím se.

Číšníku! Paní Rattiganová si s vámi chce promluvit.

-Ještě jsme neskončili. -Neslyšel jste? Chce vás hned teď vidět.

Kecy. Mně to vysvětlovat nemusíš, jasný?

Vysvětli to Zadie.

Madam?

Ne, to mi není příjemné a neudělám to.

Protože to je rande s gardedámou. Nejsem hloupá, Rogere.

Měl jsem za vámi přijít. Mám počkat venku?

Nechci tě vidět, jasný?

Už to pochop, budeme spolu mluvit jedině v přítomnosti právníků.

-Číšníku? -Promiňte, poslali mě sem.

-Ano. Vraťte se, prosím. -Dobře.

Jo?

Takže...

Děláte rád číšníka?

Jasně. Ale živím se něčím jiným.

A čím se živíte?

Jo, to je dlouhej příběh. Potřebovala jste mě?

Jo.

-Jak se jmenujete? -Mike.

-Ráda vás poznávám, Mikeu. -I já vás.

Kolik?

Kolik za co?

Však víte. Nenuťte mě to říct nahlas.

Tohle dělám poprvé a není mi to zrovna příjemné.

Nevím, o čem to tady mluvíte.

Kim mi řekla, že vás zná a že jste býval tanečník.

-To vám řekla Kim? -Jo.

Aha.

Podívejte, to já už nedělám.

-Jak se jmenujete? -Max.

Max, rád jsem vás poznal. Díky za...

Moc se vám omlouvám. Nechtěla jsem vás urazit.

-Neurazila, nebojte. -Nemám tušení, co dělám.

Taková normálně nejsem. Ale měla jsem mizernej den a mizernej týden...

A mizernej měsíc a mizernej rok.

To i já. Vítejte v klubu. Nebojte, neurazila jste mě.

Dobře.

-Rád jsem vás poznal. -Tak, řekněme...

Kdybyste to měl udělat naposledy.

Kolik byste si za to účtoval?

Kolik bych si za to účtoval?

Šedesát táců. Možná.

-Šedesát tisíc dolarů? -Jo, řekněme, že šedesát.

Děláte si prdel? Má to bejt bláznivej taneček.

To vám říkala Kim? Že to byl bláznivej taneček?

Jo. Že je to bláznivej taneček a že mě to přivede na jiný myšlenky.

A jestli má pravdu, zaplatím vám maximálně šest.

Cože? To myslíte vážně? Zaplatíte mi za tanec šest táců?

Jo, ale bez šťastnýho konce.

Tak platí?

Odcházíte?

-Víte, že mám ochranku. -Jo.

Co to vyvádíte?

Potřebujete se napít.

Jo, to vážně potřebuju.

-Proč mi přesouváte květiny? -Budou se líp vyjímat tady.

Máte fakt krásnej barák.

-Díky. -Jsou tu samý kvalitní věci.

Předěláte mi to tady?

Možná. Pustíte hudbu?

Dopijte svůj drink.

Nevím, jestli skutečně chápete, co jste si koupila,

ale stejně vám to dopřeju.

-A pokud vás vytáhnu z komfortní zóny... -Vrazím vám facku, zatraceně.

To klidně můžete. Perfektní.

Můžu se vás dotknout?

Pokud chcete.

-Díky. -Nevíš, co jsem řekla.

Cože? Jo, vím.

-Tak co jsem řekla? -Že se hýbu jako voda.

Nechtěla jsem, abys tomu rozuměl.

Tak buď opatrnější s tím, co říkáš. Nezapomeň, že jsem z Floridy.

Kdybych věděla, jaká bude dnešní noc...

mileráda bych ti těch 60 tisíc zaplatila.

To je fuk, stejně si od tebe nic nevezmu. Ani těch šest táců.

Kdo jsi?

Nevím. Co tím myslíš?

Pojeď se mnou do Londýna.

-Co je v Londýně? -Můj život.

Já myslel, že tohle je tvůj dům.

To sice je, ale nejsem tady doma.

Max, nemůžu jen tak odjet do Londýna. Jsem tady zaneprázdněnej.

Mám toho až nad hlavu. A mám tady práci. Nemůžu jen tak odjet.

V Londýně ti seženu mnohem lepší práci.

-Seženeš mi... -Jo, něco jsem pro tebe vymyslela.

Je to kreativní práce. Stačí, když se mnou na měsíc odjedeš

a dám ti těch 60 tisíc.

-Nemůžu opustit svůj život... -Můžeš. Poslouchej.

Na celej měsíc fakt ne.

Pojeď se mnou a když nebudeš ve svojí komfortní zóně, pak...

-Ti vrazím facku? -Přesně tak.

Pojď.

Díky.

-Co to děláš? -Se zeleninou si fakt netykám.

-Jak to, že máš teda takový tělo? -Nevím, asi díky genům. Díky rodičům.

Jak to, že jsi tak bohatá?

-Asi díky genům. -Jo?

-Ne, Rogerova rodina dělá v médiích. -To je cool. Jako v telce a tak?

-Ne, spíš všechno vlastní. -Aha.

Tak co se teda pokazilo?

Naše manželství.

-Jsi ženatý? -Byl by problém, kdybych byl?

Ne. Tohle je stoprocentně jen obchod.

Pořád mluvíš o nějaký "práci" pro mě. Ale vždycky vynecháš, o jakou práci jde.

Je to něco, pro co jsi byl předurčený.

Dobře. Říkal jsem ti to jasně, už netancuju.

Pak můžu říkat, že poslední tanec Magic Mikea byl pro mě.

Tak za co dalšího mi teda platíš?

Spát spolu nebudeme. To vůbec nepřichází v úvahu.

-Proč? -Víš, Mikeu, myslím, že máš...

i jiné nadání. A do něj jsem investovala.

Jenom mě vyslechni.

Koupila sis mě na měsíc. Takže když například řekneš:

-"Skoč," zeptám se: "Do jaký postele?" -Podívej, včerejší noc byla...

dost kouzelná. Bylo to úžasný.

Tak to neposerme.

-Dobře? -Dobře.

A mimochodem, ne, nejsem.

-Co? -Ženatej.

Dobře. Jseš teď zadanej?

Ne. Já a vztahy, to k sobě moc nejde.

-Jo, to chápu. Tak na svobodu. -Na svobodu.

Pane, ten hnědý koš je na věci do čistírny

a ten béžový na běžné praní.

Do čistírny asi nic dávat nebudu a mimochodem,

-dovedu si prát sám. Kde je pračka? -To by paní Mendozová nedovolila, pane.

-Klidně mi říkej Mikeu. -Jak chcete, pane. Ona místnost je tady.

Toaleta, pane.

-Jasně. Tušíš, co tady do prdele dělám? -Bohužel ne, pane.

-I kdybys to věděl, neřekneš mi to, co? -Lhal bych, kdybych řekl, že nelžu, pane.

Jsem Mike, chlape. Říkej mi Mikeu.

Nuže, "Mikeu", paní Mendozová lidi ráda překvapuje.

Vyzvednu vás v půl.

Vyzvedne mě v půl na to překvápko, bezva.

VELKEJ RICHIE MOBIL

Sakra.

Nerada Victorovi přiznávám zásluhy, je pak nesnesitelný.

Ale nevlastnila bych to místo, kam teď jedeme, kdyby mě nepřesvědčil,

abych o něj při rozvodu bojovala.

Její jedinou další možností byla pískovna a štěrkovna.

Chtěla jsem ho získat především proto, že moje tchyně

se ho nechtěla vzdát. Ale teď jsem pro něj našla účel.

-Jestli tam jedeme, co tam budu dělat já? -No...

Předstírej, že je dneska Štědrý den a že si právě rozbalíš dárky.

Oukej.

Victore, říkám si, že bychom se napřed měli zastavit v Liberty's. Co ty na to?

Ale dal bych vědět Hardžovi, aby se mentálně připravil.

Dobrý nápad.

Co je to Hardž?