The Craigslist Killer

- Ahoj, Philipe. - Čau, kámo. Jak se vede?

- Ahoj, Philipe. - Není to Phil?

Žertuješ? Myslíš, že bychom jeli do Bostonu a nenavštívili svoji dceru?

Jsme na tebe moc pyšní.

- Phile. Potřebuju pomoc s mrtvolou. - Dobře.

Šest hodin hledám zadní hrudní nerv.

Když ho nenajdu, Lenhoff mě vykuchá.

Zadní hrudní je prevít. Potřebuju… Potřebuju… Janet.

Janet! Lásko, potřebujeme tě. Pojď sem.

- Proč se mi to nepozdává? - Je to v zájmu vědy.

- Věříš mi? - Jistě.

Zvedni levou ruku. Tome, dávej pozor.

Sáhneš za… Promiň, mám studené ruce.

Hrábni za scalenus medius,

pak se přesuň za brachial plexus

a pak sklouzneš na serratus anterior.

A tam ho máš,

- zadní hrudní. - Skončils, Philipe?

Ano. Děkuju ti.

Věda ti děkuje. Tady Tom ti děkuje.

Děkuju ti.

Už musím jít. Uč se, jo?

- Dobře. - Ahoj.

Napadá někoho, proč u sedmiletého

vidíme dušnost, letargii a závratě?

Eisenmengerův syndrom.

To by sedělo na tu plicní hypertenzi.

To je trochu risk, pane Markoffe.

Ale pokud je vaše hypotéza správná, proč tu máme nízký srdeční tep,

sníženou reflexi a ztrátu afektu?

Možná to, že je ten sedmiletý kluk sám

a jeho rodiče se neobtěžují s ním být, když je v nemocnici.

- Zosobňujete, Philipe? - Ne, pane.

Tady máš, zlato.

Pro višňovou jsem musela jít do CVS na Commonwealth.

Budeme tu na tebe čekat, až se probudíš.

Vezměte si z toho ponaučení.

Věci nejsou vždy takové, jaké se jeví,

a ani pozoruhodný pan Markoff není dokonalý.

Tak jo, lidi. Další pacient.

Mučím vás jen proto,

že až budou všechny velké nemocnice chtít,

abyste u nich dělal rezidenturu,

tak chci, abyste si uvědomil, že tato instituce vidí váš talent

a bude vás tlačit k ještě lepším výsledkům.

A taky vás rád mučím.

Promiňte.

Jak se dnes cítíme?

Neotáčej se.

Čemu z „neotáčej se“

- nerozumíš? - Promiň.

Je chycený.

Myslím, že se dívá na tebe.

Ne. Rozhodně se dívá na tebe.

- Nemyslím si. - Sakra.

Roztomilejší by nebyl,

ani kdyby měl v ruce plyšáka a štěně.

Pane Markoffe, potřebuju vašeho génia.

Líbíš se mu.

Celé tělo…

Butene…

Aromatický?

Cyklooktan

nearomatický.

Aromáty jsou těžké.

Jo.

Nikdy nevím, kam dát které elektrony.

Chceš poradit trik? Nezapamatovávej si to, představ si to.

Já jsem Philip, mimochodem, Markoff.

Na chvíli jsme se onehdá potkali.

Vlastně jsme se nepotkali. Jaksi jsme se srazili.

Jo.

Megan McAllisterová.

Takže to je skvělé. Pomáháš na klinice.

Jo.

A ty seš na medicíně.

To jo.

To je taky super.

Už bych měla jít, protože se musím učit.

Za 17 hodin mám velkou písemku.

Počkej. Ty máš zítra písemku a učíš se?

Jo, tak to lidi dělají.

Ne. Já ne.

A co bych měla podle tebe dělat?

Měla by ses odvázat, provětrávat si mozek.

Jasně.

A až zítra tu písemku nezvládnu, mám tu teorii napsat

do slohové části přihlášky na medicínu?

Takže ty se… Kam se hlásíš?

Tady, ptá se, v naději.

Možná, ale asi se sem nedostanu.

Měli by štěstí, kdyby tě měli.

- Vždyť mě ani neznáš. - Proboha, to je pravda.

No tak. Vyzkouším tě po cestě. Sedm-dvacet-devět.

- Tvoje stránka. - Kam?

Tam, kam chodím večer před každou zkouškou.

Víš co? Vážně se musím učit a nejsem typ holky,

která uteče s klukem, kterého zná 30 vteřin.

Dobře.

Dobře. SUNY Albany, s vyznamenáním.

Medicína na BU, druhý ročník,

horních pět procent ročníku. Nevytahuju se.

Miluju zvířata. Ale ptáky nemusím.

Jsem hrdým členem Mladých republikánů,

ale o politice se bavím nerad.

Někdy moc tvrdě pracuju.

A když jsem byl malý, nesnášel jsem dlouhé kalhoty.

Divné, já vím.

A pokud sis nevšimla, moc se mi líbíš.

Takže tě vyzvednu v osm?

Já…

- Potřebuju změnu. - To nedělej. To nikdy nedělej.

- Líbíš se mi taková, jaká jsi. - Myslela jsem oblečení.

Jasně. Oblečení.

Dobře, tak tě vyzvednu o půl osmé.

- Dobře. - Tak jo.

Takže trik na hraní rulety, teda podle mé teorie,

je, že ta čísla musíš cítit.

Musíš se totálně s ruletou ztotožnit.

Posloucháš se?

- Jo, funguje to. Sleduj. Ukážu ti to. -Poslední sázky.

Sázejte.

Takhle ty slyšíš, nebo cítíš to číslo?

Dobře, mám to.

Tak jo, černá 22.

- Ne vždycky to funguje. - Myslím, že to nefunguje.

- Možná mě někdo rozptyloval. - Můžu za to já?

- Jistě. - Jasně. Sveď to na mě.

Jsi to ty.

Děkuju.

- Panebože. - To je hodně růžové pití.

Musím být hodná. Zítra je škola.

Dobře, ale věř mi.

To vzrůšo ti prospěje.

Uvolňuje endorfiny a rozhýbe ti mozek.

Cyklopropen.

Aromát?

To je ono. Vidíš, umíš to. Musíš si jen věřit.

- Umístěte sázky. - Dobře.

- Dobře. - Vezmi je.

- Zavři oči. - Dobře.

Musíš je skutečně cítit.

- Cítím je. - Dobře.

- Poslední možnost. Poslední sázky. - Chci tohle.

- Červená sedm. - Ano.

- Panebože. - Máme tu vítěze.

Dokázalas to. To je šílený.

Podívej se na to.

Panebože.

Vím, že jsem…

Asi je na to pozdě, ale nechodíš s někým, že ne?

No, chodila jsem s Leonardem DiCapriem.

Pak šel do Hollywoodu a proslavil se, tak jsem ho pustila.

Jasně. No…

Takže jsme v pohodě.

Co děláš na oběd?

- Kdy? - Nevím, příštích 50, 60 let?

- Musím se podívat do diáře. - Dobře.

Ale…

POSUN NAHORU

- Hej, počkej. - Co? Jsi v pořádku?

Jo, jo. Jen počkej.

Ahoj.

Vítej doma.

Dobře.

- Pojďme dovnitř. - Je zima.

To tě zahřeje.

Teplo.

- Je ti zima? - Jo.

Ukaž ruce.

Máma mi to dělávala,

když mi jako malému zahřívala ruce.

Tohle je to nejroztomilejší na světě.

Řeklas rodičům, že bydlíme spolu?

- Philipe, já… - Hele, je to pro tebe důležité.

Takže je to důležité i pro mě.

- Já vím. - Dobře.

A řeknu jim to, slibuju. Jen nechci poslouchat:

„Jsi tak mladá. Znáš ho jen půl roku.

Jsi si tím jistá?“

Ale slibuju, že jim to řeknu.

Dobře.

Hele, mám nápad.

Co kdybychom přestali vybalovat,

objednali si čínu a učili se spolu.

To zní hezky.

Ale dnes večer mám studijní skupinu, kam musím.

Mikroanatomie.

- Jéje. - Že?

Nejhorší je, že bude asi celou noc,

takže bych na mě nečekal.

Ale oslavit to můžeme zítra.

Už teď jsem lékařská vdova. Věděla jsem, že se to stane.

Nejsi. Přestaň.

Můžeš mi aspoň poslat tohle?

- To jsou přihlášky? - Jo.

- Už zbývá jen jedna. - Dobře, dobře.

Půjdeš na BU, tak bych se neznervózňoval.

- Líbíš se mi. - Ty mně taky.

- Vážně musíš jít? - Jo, musím.