Le prime 200 righe.
NETFLIX UVÁDÍ
Téměř všechny vraždy souvisí s láskou.
Polovinu všech vražd spáchá choť nebo partner.
A motivem je téměř vždy žárlivost a vášeň.
Proto jsem nikdy nevěřil, že autonehody, od nichž viník ujede, jsou náhodné.
Myslím, že Christian tam seděl, ve tmě a dešti,
a čekal na svou ženu Leonoru.
Varují nás před vším možným. Před kouřením, alkoholem.
Ale ne před tím nejnebezpečnějším.
K lásce by měli dávat písemné varování.
„Láska zabíjí.“
A neusvědčili ho? Neodsoudili ho za to, že ji přejel?
Ne. Ale to byla moje chyba.
Ne. Vyřešil jsi tolik případů, tati.
Ale tenhle mi nedá spát.
Třeba to byla nehoda. To nemůžeš vědět, ne?
Tři noci před tím, než ji přejeli,
ve 3:55 ráno
přišla Christianovi zpráva.
Kdo to je?
To je z práce.
Kdo z práce ti píše ve čtyři ráno?
Peter. Stačí?
Můžeme jít spát?
- Můžu se podívat? - Zhasni.
- To myslíš vážně? - Jo.
Chceš mi číst zprávy?
Ne. Jen chci vědět, kdo ti v tuhle hodinu píše.
- Já nechci. - Proč ne?
- Protože… - Někoho máš?
- Cože? Ne. Co se děje? - Proč se chováš tak provinile?
Já… Snažím se spát, Leonoro. Probudíš Johana.
Tak mi to ukaž.
- Ne. - Proč ne?
Protože… Jde o princip.
Musíme si důvěřovat. To jsme si vždy říkali.
No, tak teď ti nevěřím.
No, budeš muset.
Ukaž mi to.
- Nemůžu. - Proč ne?
Protože je to Peter, jasný?
Někoho má.
Jde o ni. A slíbil jsem mu… Přísahal jsem, že to nikomu neřeknu.
- Teď jsi to řekl mně. - Jo. Díky.
Tak mi to ukaž.
Je tam jméno té ženy. Znáš ji taky.
Nezajímá mě, koho Peter píchá. Ukaž mi to.
Co to… Hele. Mohla bys… Přestaň. Pusť to!
Christian se vyučil řemeslníkem, ale pak se stal inženýrem.
S kamarádem Peterem založili stavební firmu,
která brzy slavila úspěchy.
Mladá Leonora byla velmi talentovaná hudebnice.
Jako houslistka vyhrála několik soutěží
a studovala Královskou hudební akademii.
Své kariéry se ale musela vzdát, když jejich syn Johan vážně onemocněl.
Roky bojoval o život, ale jeho stav se konečně začal zlepšovat.
- Dobré ráno. - Dobré.
Čtrnáct celých dva kilometrů.
Rozcucháš mě, mami.
Dobré ráno.
Dobré ráno.
Tati, odvezeš mě?
Když mi pak pomůžeš nachystat vatru ke slunovratu.
- Tak nic. Pojedu autobusem. - Hele, nepomůžeš tatínkovi?
No…
Já tě odvezu, zlato.
Můžeš? Mám toho dneska hodně. Díky.
Omlouvám se ti za tu noc.
Ne, choval jsem se hloupě.
Mám ho nechat opravit?
- Ne. Byl už starý. - Stejně musím umýt auto.
Opravna mobilů je hned vedle myčky. Můžu tam zajít.
- Mami, pojď. - Ano.
Neřeš to, vyhodím ho.
- Díky. - Jak chceš.
Letní slunovrat se blíží a my jsme jediná země,
která té noci pálí čarodějnice, ale kde se tahle tradice vzala?
To probereme po zprávách.
Můžeme vyzvednout Marthu?
Kdo je Martha?
- Jedna holka ze školy. - Aha.
Martha.
Ano.
- Ahoj. - Ahoj.
Dobré ráno.
- Ráda tě vidím. - Já tebe taky.
PEDAGOGICKOU FAKULTU ZDE STAVÍ ARCHITEKTI KOLIBRI
- Dobré ráno, šéfe. - Dobré ráno! Dobré ráno, Steene.
- Dobrá práce včera. - Díky!
Ne, já děkuju.
- Dobré ráno. - Dobré ráno.
- Přišla už Xenia? - Ano. Je někde tam.
Christiane?
Berňák chce vidět naše účty.
- Je to v pohodě? - Doufám, že jo.
Jak staré?
Prý jde o běžnou kontrolu. Stačí namátkový výběr.
Tak proč mi to říkáš?
Řekli jsme si, že důležité věci…
- Běžná kontrola není důležitá, ne? - Jak dlouho se známe?
Věř mi.
Ahoj večer.
- Proneseš řeč? - Na tobě to nenechám.
Prosím? Ano. Díky, že voláte. Je to…
Ahoj.
Ahoj.
Vypadám unaveně?
Jsi…
nejkrásnější žena, co jsem kdy viděl. Vážně.
Ve čtyři mě vzbudili ptáci.
- Neříkej. - Vzbudila jsem tě?
A nejen mě.
Spustilo to obrovskou hádku.
Nečetl jsi moje zprávy?
Neměl jsem kdy.
Neměls kdy?
Cos psala?
Co psala?
Aby se Christian rozhodl,
než se uvidí.
Jestli ji chce?
Ji, nebo svou ženu. Ultimátum.
- Koho si vybral? - To můžu jenom hádat.
Když jsem viděla, jak se usmíváš, myslela jsem, že ses rozhodl.
Ani sis to nepřečetl.
Už jsem se rozhodl. Jde jen o načasování.
To říkáš už šest měsíců.
- Johan se začal lepšit. - Jo.
Brzy bude chodit bez berly.
- S tvou ženou tě potřebují. - Musím tu pro něj být.
Je to můj syn. S tebou to nesouvisí.
- Nehraj si se mnou. - Nikdy jsem nikoho nemiloval jako tebe.
Nechováš se podle toho.
Myslím vážně, co jsem ti v noci napsala.
- Chci mít děti, chci to všechno. - Vždyť já taky.
Až to půjde. Hele!
My dva dokážeme cokoli, do prdele.
- Jedno mytí gold, prosím. - Chcete kartu za 100 korun?
Chci jen mytí gold za 79 korun.
Kartu musíte nabít aspoň na 100.
Když vložíte 300, dostanete 20% slevu na všechna mytí.
- Nemůžu si koupit jen mytí? - Potřebujete k tomu kartu.
V tom případě nestojí mytí gold 79, ale 100.
Karta vám zůstane. Příště si ji zase dobijete…
Zbyde mi na ní 21 korun, které mi na mytí nestačí.
Tak ji zase dobijete.
Aspoň 100 korunami?
Ano.
To je 121 a po dalším mytí tam zbyde 42 korun.
- Vložím 200. - Fajn.
- Prosím. - Díky.
Kdybyste věděla, kam lidem padají telefony… Kanály, záchody. Co vás napadne.
Mně spadl, když jsem si šla zaplavat.
Měla jsem tam nějaké nepřečtené zprávy. Tak si říkám…
Dokážu se k nim ještě dostat?
Ano, myslím, že je můžeme získat. Dejte mi chvilku.
Podívám se na to…
Mám tu registrovaného Christiana Holma.
Určitě je to správné číslo?
ARCHITEKTI KOLIBRI NEZADANÁ
- Haló? - Ano, to je můj manžel.
Tarif mi platí on.
Aha. Dobře. Víte… Obávám se, že to nemůžu.
Musíte…
- Haló? - Jsem nahoře.
Kde je Johan?
Je u Marthy.
- U Marthy? - Ano.
To jsou věci, co?
Pamatuješ nás v jeho věku?
Bylo ti sotva 20.
Zapneš mi to?
Hotovo.
Už je to dlouho, co?
Musím se ještě osprchovat. Slíbil jsem Peterovi, že tam budu dřív.
Však ho znáš.
Díky. Přátelé, obchodní partneři, budižkničemové…
Ale vážně.
Jedno je jisté.
Svět se musí změnit.
Pokud má svět existovat i za 50 let, musíme žít novým způsobem.
Ty změny musí přijít ze všech možných i nemožných míst.
A v našem případě to byla Xenia,
která nás s Peterem přesvědčila, že pedagogická fakulta, kterou stavíme,
musí být soběstačná a uhlíkově neutrální.
Až budovu přestaneme používat,
všechny použité materiály se vrátí do přírody.
Taková vize vyžaduje odvahu.
Tak vizionářský a inovativní může být jen někdo, kdo uvažuje neotřele.
A Xenie, ty uvažuješ způsobem,
jakým neuvažuje nikdo, koho znám.
No tak. Pojď se ukázat.
Xenia Mikkelsenová, dámy a pánové, naše hvězdná architektka.
Děkuji vám všem.
- Na zdraví. - Na zdraví. Užijte si skvělý večer.
Tak jo.
Je ti něco?
Děje se něco?
Jsem jen unavená.
Vypadá to dobře, ne?
No comments yet. Be the first to leave one.