ARASHI's Diary -Voyage-

PŮVODNÍ DOKUMENTÁRNÍ SERIÁL NETFLIX

Tohle je Fukuoka.

Páni.

To je úžasné.

Přijdete dnes?

Vážně?

Uvidíme se tam.

Na shledanou.

4. KONCERT PRVNÍ DEN V HALE FUKUOKA YAFUOKU!

7. KONCERT PRVNÍ DEN V TOKIJSKÉ HALE

10. KONCERT PRVNÍ DEN V NAGOJSKÉ HALE

Pospěšme si.

13. KONCERT PRVNÍ DEN V TOKIJSKÉ HALE

To vážně?

Chtěl jsem udělat srdíčko.

16. KONCERT PRVNÍ DEN V HALE KYOCERA OSAKA

„ARASHI: Na cestě.“

MYŠLENKY A POCITY

16., 17., 18. LISTOPADU – TURNÉ K VÝROČÍ 5X20 ZAČÍNÁ V HALE SAPPORO

30. LISTOPADU, 1., 2. PROSINCE HALA FUKUOKA YAFUOKU!

7., 8., 9. PROSINCE – TOKIJSKÁ HALA

14., 15., 16. PROSINCE – NAGOJSKÁ HALA

23., 24., 25. PROSINCE – TOKIJSKÁ HALA

OZNÁMENÍ TURNÉ „AND MORE“ S 50 TERMÍNY PRO 2 375 000 DIVÁKŮ

11., 12., 13. LEDNA – HALA KYOCERA OSAKA

27. LEDNA OZNÁMENÍ PAUZY BĚHEM TURNÉ

Jaké to pro mě přesně bylo?

Bylo to před tím oznámením.

Myslím, že to bylo docela těžké.

Víte...

Jak bych to řekl?

Bál jsem se.

Pocity jsem potlačoval

a hromadil uvnitř sebe.

Takže...

Abych řekl pravdu, i když kamera běžela,

neměl jsem z toho vždycky právě radost.

Na to si vzpomínám.

Celou tu dobu jsem se ujišťoval, že si všechno zapamatuju.

Nejvíc jsem si chtěl zapamatovat, kolik úsilí jsme do toho dali.

Chtěl jsem si to pamatovat navždycky.

Nechtěl jsem na to nikdy zapomenout.

S každým turné je to stejné.

Asi dva měsíce se připravujeme.

„Jdeme na to! Vzhůru do prvního dne!“

První den je vlastně začátek konce.

V tu chvíli začíná odpočítávání.

Takže...

První den v Sapporo jsem si říkal:

„Máme před sebou 50 koncertů.

Teď už jen 49, pak 48, pak 47.“

Stane se z toho odpočet.

Chtěl jsem si to zapamatovat.

Nejdřív, když turné 5x20 začalo

a my to ještě neoznámili,

když jsme na konci děkovali...

Samozřejmě, že jsem nelhal, ani si nic nevymýšlel,

ale ještě jsme nic neoznámili,

tak jsem přemýšlel, jak se budou lidé, co přišli a užívali si tu show,

cítit, až to oznámíme.

Nad tím jsem přemýšlel, když jsem děkoval.

Ze všeho nejvíc chci všech 50 koncertů odehrát stejně,

ukázat, jak si ceníme všech, kteří nás podporovali,

celých těch 20 let.

To byl smysl

našeho turné.

Tenhle pocit jsem si chtěl uchovat.

Proto

bylo velmi těžké...

vybrat z našich 400 skladeb ty, které během toho turné

budeme hrát.

A já osobně

chci vlastními slovy vyjádřit vděk

za těch posledních 20 let

všem lidem, kteří přišli na těch 50 koncertů.

Dělám všechno proto, abych toho dosáhl.

Věděl jsem, že to oznámíme na konci ledna.

I když to vím, během vystoupení na to zapomínám.

Když spolu stojíme před našimi fanoušky, nemyslím vůbec na nic.

Po těch hezkých chvílích sním večeři, a když se vrátím do hotelu,

uvědomím si, že jsem byl napjatý.

Takže...

Příčinou toho napětí je určitě to oznámení.

Ale pak si říkám, proč jsem kvůli tomu oznámení tak napjatý.

Proč to tak je?

HALA FUKUOKA YAFUOKU!

Všem vám moc za dnešek děkuji.

Děkuji.

Děkuji.

Děkuji i vám tam nahoře.

Takže, toto je 5x20.

Je to už 20 let. Bez vás bychom to nedokázali. Děkujeme.

Hodně se toho událo. Před nějakými čtyřmi lety...

Myslím, že to byla Fukuoka, tam na těch rodinných sedačkách.

Muž přišel sám a sedadlo vedle něj zůstalo prázdné.

Možná to byla jeho dívka, nebo manželka, ale na sedadle byla její pohřební fotka.

Myslím, že v Mijagi... Ano, bylo to Mijagi.

Zpívali jsme „PIKANCHI DOUBLE“,

plošina se přesunovala tamhle,

a viděl jsem muže, jak drží fotku mě a mé fanynky ve velkém průsvitném obalu.

Mohla být na střední, nebo na univerzitě.

Určitě to byla fotka jeho dcery.

Vážně se na mě díval.

Potom jsme zpívali „Hatenai Sora“.

Co tím chci říct je...

Já...

Pozorně se na vás dívám,

vybavuji si mnoho vzpomínek.

Určitě všichni znáte fanservice , věci jako...

„Udělej tohle!“

„Předveď tamto!“

Pokud tomuhle říkáte fanservice ,

pak lituji, ale tohle já moc nedělám.

Ale mávám na tolik z vás, kolik jen můžu.

Dívám se do očí tolika z vás, kolik můžu.

Zapamatuji si tolik z vás, kolik jen zvládnu.

TOKIJSKÁ HALA

Dohlíželi jste na nás,

a tak jsme pořád tady, kompletní a spolu.

Tohle dělám už 20 let.

Ostatní členové

mi opravdu pomohli

a podpořili mě.

Vážně,

i když jsou už staří,

nikdo se jim nevyrovná.

Neznám nikoho

tak laskavého jako tihle čtyři.

Už asi takové lidi nepotkám.

Dávejte na nás pozor až do konce.

Jsem rád, že jsem vás dnes mohl všechny potkat. Děkuji.

Kráčeli jsme ruku v ruce,

pracovali spolu na stejném cíli...

posledních 20 let.

Aniž by někdo předbíhal, nebo zůstal pozadu,

aniž bychom někoho ztratili, nebo někdo přibyl,

my čtyři... Myslím pět, včetně mě.

Udrželi jsme to pohromadě, nerozpadli jsme se.

Vždycky jsme sdíleli své touhy a pomáhali si.

To mi dodalo hodně odvahy...