Island Fishermen (Pêcheur d'Islande)

NA PAMÁTKU NÁMOŘNÍKŮ ZTRACENÝCH NA ISLANDU

NA LODI „OCCASION“: 15 MUŽŮ V ROCE 1853

NA LODI „MÈRE ÈVE“: 17 MUŽŮ

NA LODI „ST. JOSEPH“: 6 MUŽŮ NA LODI „JUSTINE“: 8 MUŽŮ V ROCE 1859

NA LODI „BONNE MÈRE“: 14 MUŽŮ

„AVENTURIÈRE“, „LÉOPOLDINE“, „ÉTOILE DE LA MER“: 22 MUŽŮ

MODLEME SE ZA JEJICH DUŠE

NA PAMÁTKU GUILLAUMA FLOURYHO ALIAS VYSOKÉHO YANA,

KAMARÁDA PIERRA LOTIHO,

KAPITÁNA ZÁCHRANNÉ LODI PORZ EVEN,

KTERÝ ZAHYNUL NA SVÉ PRVNÍ VÝPRAVĚ V ČERVENCI 1899

INSPIROVÁNO ROMÁNEM PIERRA LOTIHO

ZA PODPORU A POMOC PŘI NATÁČENÍ TOHOTO FILMU

BYCHOM RÁDI PODĚKOVALI MINISTERSTVU OBCHODNÍHO LOĎSTVA,

SPOLEČNOSTEM VILLIERS A GARNIER, PANU MARCU PÊCHENARDOVI A SFIM,

A TAKÉ KAPITÁNOVI A POSÁDCE TRAULERU ROSSTELLEC.

ISLANDSKÝ RYBÁŘ

Yane!

Yane, není to dobrý!

Pojď sem!

- No? - Není to vůbec dobré.

Něco mu píchneme. Podívej se do lékárničky.

Kormidluj!

Haló, Conquet? Tady Islandský rybář.

Spojte mě s plavební společností Mével v Concarneau.

Plavební společnost Mével v Concarneau. Přepínám.

Rádio Conquet, rozumím.

Haló, Islandský rybáři. Islandský rybáři.

Navazuji spojení se společností Mével, přepínám.

Haló, pane Mévele, tady Yan.

Quémeneur si zlomil nohu.

Vysadím ho v Brestu a budu pokračovat v rybolovu. Přepínám.

Tady Berger. Kde jste?

Odpovězte.

Deset mil severovýchodně od Shamrocku. Přepínám.

Beru to tak, že Islandský rybář je teď bez kapitána.

Vraťte se do Concarneau a vyloďte raněného.

Potom se poradíme s Mévelem, co dál. Přepínám.

Je pitomost zastavit rybářskou výpravu kvůli zraněnému, kterého můžu vylodit!

Spojte mě s Mévelem. Chci s ním mluvit. Přepínám.

Momentálně tady velím já. Mével tu není.

Jel pro dceru do Paříže.

Dorazí dnes večer. Přepínám.

Takže odjezdu z Paříže nelituješ?

Ne, tati. Nelituju ničeho a nikoho, jestli se ptáš na tohle.

Aha, takže… Berger má ještě šanci.

Ano, je moc fajn.

Naladíme si mořské vlny, ať slyšíme, jak se daří našim lodím.

Tady.

Mével by se měl radši starat o svý lodě!

Jestli jeho dcera pořád ještě potřebuje vodit za ručičku…

Tak já budu pokračovat v lovu. Přepínám.

Ne, Yane. Nařizuju vám, abyste se vrátili do Concarneau. Přepínám.

Islandský rybář míří do Concarneau.

Příjezd dnes kolem půlnoci. Přepínám.

Ta pitomá stará bárka! Vždycky je to ta samá.

Už před dvěma lety nás stála 15 milionů,

když je chytili v irských vodách.

Kdo je ten Yan, co o mně tak laskavě mluví?

Velice noblesní muž.

Aha, jistě. Jeden z tvých starých mořských vlků.

Vůbec ne.

Je to první důstojník. Rád bych z něj udělal kapitána.

Jen kdyby nebyl tak strašně prchlivý! A paličatý jako…

- Jako Bretaněc, stejně jako ty, tati. - Hej!

Ustupte! Ustupte!

Nosítka! Podejte je sem!

- Podejte mi je, rychle! - Tady.

Kotevní lano je uvázané!

Opatrně při spouštění!

Tak co, brachu?

Žádné strachy, už jsme tu.

Všichni najednou. Sneseme ho dolů na molo.

Můžeme?

Postavte se tamhle.

Pomalu!

Držte ho zespodu.

- Hej! Co se stalo? - Starejte se o sebe.

Aha, to jste vy. Spadl mu na nohu dílec z vlečné sítě.

Dílec z vlečné sítě? Páni.

To není jen tak!

Jedeme.

No vynikající!

Skvělá práce! Kvůli vám jsem prošvihl příliv.

Nejde o peníze, ale o princip.

Proč přerušovat běžící výpravu? Bál jste se, že loď ztratím?

- Zbytečný risk nemám rád. - Jaký risk?

Kapitánskou licenci mám!

Jenom jste mě nechtěl nechat velet.

Tahle bárka se celá rozpadá, ale on za to nemůže.

Můžete za to vy a vaše pitomé příkazy.

„Vraťte se do Concarneau.“ Nic lepšího vás nenapadlo?

Chce se mi smát.

- Já nemůžu říct totéž. - Vaše příkazy jsou stejné jako vy sám.

Hej, hej!

Přeháníte to, Yane.

Moc hulákáte. Zklidněte se.

- Neviděl jsem vás, pane Mévele. - Já vás ano, a hlavně jsem vás slyšel.

Dostal jsem pitomý rozkaz. Kdybyste tu byl vy…

- Dal bych vám ten samý rozkaz. - Vy? Nikdy!

Říkal jsem dost. To by pro dnešek stačilo.

- No, ale… - Končíme, ano?

Protože jestli ne, tak uvidíte, co začne!

Díky, že jste ho vykázal do jeho mezí.

Nepochopil jste to. On měl pravdu.

Topím se!

Pozor, než dostane vrtulí!

Zachraňte mě!

Praští tě vrtule!

Zachraňte mě!

Zachraňte mě! Moje děti!

Zachraňte mě!

Utopím se!

Máte štěstí, že se ženami se nehádám…

Takže, Yane, ty…

- Jo, zítra. - Ne, dneska.

- V pořádku? - Jo, v pořádku. Jak vidíš.

Vidím.

Nalokal ses vody, tak teď se můžeš nalokat něčeho jiného!

Spolknul jsem celý Atlantik!

Tu pachuť dokáže přebít jedině dobrý pastis.

Jeden pastis!

- Tady, žabáku. - Díky, krasavice.

Tohle je Středozemní moře!

No tak, zahřej se. Sníš s otevřenýma očima?

Ne, myslím na Quémeneura. Potrvá mu šest měsíců, než se zotaví.

A jsou i lidi, co v takovém počasí chodí ven!

To my v Marseille,

když vidíme kolem Château d'If bílé koně,

tak zůstáváme doma!

Zatímco tihle jdou naschvál ven.

Jo. Proto se pak nevracejí domů.

Byl jsem v různých kostelích, a všude samé: „Legal: vzalo si ho moře.“

„Ten a ten: vzalo si ho moře.“

„Vzalo si ho moře,“ „vzalo si ho moře“…

Všude samé „vzalo si ho moře“! Jsou toho plné zdi!

Zábavný chlapík.

No jo, ale tam, tam je teprve zábava!

Já bych se na konci kariéry chtěl nechat převelet tam.

Tady zůstat nechci. Ne, ne.

To bych radši znovu zahájil válku!

Zvlášť když jsi ve válce ani nebyl.

Jak to myslíš? Mobilizovali mě v Nice!

Povíte mu to pak. Běž se převléct, nebo nastydneš.

Já? Určitě na tom nejsem hůř než ta loď.

Zítra ji vezmu do doku.

Tak jo, jdu se vyspat. Dobrou noc.

Dobrou.

Slečno, ještě jeden pastis pro trosečníka.

- Á! - Potřebujete něco, pane?

Ano, kapitánko!

- Měl ses vracet až později. - Je to osud.

Osud je fajn. Ale ty na mě myslíš, jenom když mě vidíš.

Nikdy tě nezměním, a tak tě miluju takového, jaký jsi.

- Kdy odjíždíš? - To záleží na Mévelovi a Bergerovi.

- Zastavíš se, než odjedeš? - Když to stihnu.

Mám pro tebe schovaných pár lahví.

Až je budeš na moři pít, budeš přitom myslet na mě.

Štípeš.

Mévelova dcera je zpátky. Před třemi lety to bylo dítě.

Teď je z ní žena. Velice hezká žena.

Oči má modré jako nebe…

To je všechno? Stejně se od ní drž dál.

- To není nic pro tebe. - Netrpím velikášstvím.

Já tě sleduju.

Bohužel pro tebe nemám ráda konkurenci.

Neměls mi dovolit se do tebe zamilovat.

- Nějaké věty jsem si připravil, ale… - To je jedno, stejně vím, co chceš říct.

Vážně? To jsem nečekal.

Pak jsi se ve výpočtu pravděpodobnosti zmýlil.

Gaud, myslím, že tě dokážu udělat šťastnou.

Nech mě si na tu myšlenku trochu zvyknout.

Já jsem na ni zvyklý už několik let.

Opatrně. Říká se, že zvyk je vrah lásky.

Yane!

Šéf vás chce vidět.

Jděte hned teď do kanceláře.

Klídek.

Co tady asi dělám? Makám pro něj!

Pane Bergere, když už jste tady, ukážu vám motor.

Je to na dlouho?

Ne… Bude to chvilička.

Já vím, co je „chvilička“ u strojníka.

No dobře, tak jdeme na to.

Omluv mě, Gaud.

Tak já jedu domů.

Nepotřebujete svézt?

Nechci obtěžovat.

Jen pojďte.

Takže… děkuji.

A ohledně včerejšího večera…

Nerozloučil jsem se, omlouvám se.

Nemějte mi to za zlé. Byl jsem rozzlobený.

Když o něco opravdu stojíte, musíte to bránit.

Mám svoji práci tak rád, že někdy zajdu příliš daleko.

- Podle mě jste byl výborný. - Váš otec myslím nesouhlasí.

- Dostanu pěkně za uši. - Počkejte!

Půjdu s vámi. Bude mírnější.

KANCELÁŘE MÉVELOVY PLAVEBNÍ SPOLEČNOSTI V PŘÍZEMÍ

SEKRETÁŘKA