Love That Makes You Cry (いつかこの恋を思い出してきっと泣いてしまう)

Dám ti svůj novoroční dárek, jen mi vrať maminku.

Oto.

Jsem Sugihara Oto.

Ráda vás poznávám.

Ode dneška jsi Hajašida Oto.

Budeš bydlet u mě.

Dobře.

Kvítky révy chutnají jako hrozny.

Květy banánovníku chutnají jako banány.

Říkala mi to maminka, je to pravda?

Přestaň mluvit kansaiským nářečím.

Je tu všude bílo.

Co to je?

Co je to? Co to je?

podzim 2009

Rene.

Zlý sen?

Když pracuješ přesčas, musí ti pak dát placené volno.

Odcházím do přecpaného metra.

Neřekneš mi nic na rozloučenou?

Hezký den, Kiho.

Zajdi si někdy

třeba na skleničku.

- To byla tvoje holka, co tu prošla? - Hele ho, zloděje!

- Teď jsem přijel z Hokkaida. - Jo?

Haruto, ukradl jsi mi posledně peníze, co?

- Jaký? - Tady.

Byly tady schovaný.

No tak, jsme kamarádi. Když jsem teď v Tokiu, necháš mě tady?

Na zpáteční cestě mi došly peníze.

- Tak jsi kradl? - Tak to nebylo.

Někdo to ztratil. Stejně tam byly jen dva tisíce.

I kdyby, jak sis je mohl jen tak vzít?

Chceš mě nahlásit policajtům, pane spravedlivej?

Žasnu, že sem za tebou vůbec nějaká chodí.

Tady to vypadá, že tu žijou největší pavouci na světě.

Tak poslouchej, já ti takovýho pavouka ukážu.

Pořádnýho.

- Tam, kam jdeme, není výtah. - Vážně?

- Drž. - Moment.

Ještě tohle.

Promiň.

Omlouvám se.

- Držíš to? - Ano.

- Jestli jo, tak zvedej. - Jasně.

Dobrý, zvedej.

Ještě, ještě zatlač.

- Au. - Zaplatili nám.

- Fakt? - Jo.

- Zajdeme se napít? - Zajdeme.

- Odvez ještě ten vozík a nalož krabice. - Dobře.

- Šéfko. - Ano?

Mám dojem, že z výplaty za minulý měsíc mi strhli nějaké poplatky.

To je spoření. Na budoucnost.

Aha.

Prádelna Morita

Hajašida Oto

Pro Otu

Vstávej.

Dělej.

Kde jsi to ukradl?

Slyšíš?

Ten člověk to potřebuje.

Tohle dělat nemůžeš, slyšíš, Haruto?

m 0 0 l 0 0 l 2.625 -9.375 l -14.625 -13.375 l -17.25 -4.625

Nevstupovat Jen pro zaměstnance

Kvítky révy chutnají jako hrozny.

Květy banánovníku chutnají jako banány.

Broskvové květy chutnají jako broskve.

KDYŽ SI NA TU LÁSKU VZPOMENU, MUSÍM PLAKAT

EN subs: Sanashi Timing: Ueto_senshi and Sanashi

český překlad SONMI 16. 4. 2017

Je tu někde autoservis?

Jeden je odsud asi deset kilometrů, ale dnes bude zavřeno.

Děkuji vám.

Hned.

Vítám vás.

- Máte lístek? - No, ne.

Když jste ho zapomněl, stačí telefon.

To ne.

Jen se chci na něco zeptat.

Jistě.

Znáte toho člověka? Jmenuje se Hajašida Oto.

Hajašida

Paní Hajašida Oto zemřela.

Je mrtvá.

Nepřežila, že ji okradli.

Toho zloděje opravdu nenáviděla.

Hm?

Kde je pohřbená?

- Ano? - Kdo jste?

Přijel jsem z Tokia.

Z Tokia?

Co jste s ní měl společného?

- Tohle. - Zloději!

- Já to nebyl. - Vrať dva tisíce šedesát.

Uvnitř byly dva tisíce šedesát jenů, ne?

Utratil jsi je?

- Jdeme na policii. - Ale ne, tak to není.

Já to přijel jen vrátit, ukradl to někdo jiný.

Jmenuji se Hajašida.

Ty peníze ukradli mně.

- Ona neumřela? - Vypadám jako mrtvola?

- A co ten hrob? - Zatím je prázdný.

Rád tě poznávám.

Prosím.

Dlužíš mi dva tisíce šedesát.

Opravdu jsi přijel až z Tokia, abys to vrátil?

A opravdu jsi to neukradl ty?

Opravdu?

Sněz si ho.

Ještě něco.

Přinesl jsem ještě tohle.

Četl jsi to?

Promiň.

Ale když jsem to přečetl, bylo mi jasné, že to musím vrátit.

Bylo znát, že to někdo četl aspoň tisíckrát.

Napadlo mě,

že ten dopis někomu dodával sílu.

Tak ti ho vracím. Dopis od tvé matky.

Zahoď to.

- Určitě je pro tebe důležitý... - Díky.

Jsem doma.

Strýčku, květiny na verandě...

Je tu Širai, nastaví nám satelit k televizi.

- Tak co? - Jo, hotová senzace.

- Kolik to má palců? - Čtyřicet dva.

Dobrý večer.

Dobrý večer.

Kluku z Tokia.

Ty znáš naši Otu?

Mluvili jste spolu. Před prádelnou.

Nech toho. Už má dobrého muže.

- Ta se vdá tady. - Přesně.

Mladej, jsi bohatej? Koně máš?

Možná ještě není pozdě a vybere si mě?

Bude si brát holku o pětadvacet let mladší, co by dělal s tebou, babo?

Jo, Hajašida si to uměl zařídit.

Prodal sirotka, aby si namastil kapsu.

Ani se jí nezeptali, Hajašida a Širai si to upekli pěkně spolu.

Jedním škrtem jí zničili život.

Tak jste nám zařídil satelit. Jak se vám odvděčíme?

- Jen když vám to udělalo radost. - Děkuji vám.

Prosím. Promiňte, že to tak trvalo.

Omlouvám se, ale nic lepšího tu nemáme.

- Čaj, čaj. - Ano, hned.

Svatbu můžete mít začátkem roku a hned pak vás zapíšeme do registru.

Kdybych tam nebyla, s prádelnou by byly potíže.

Kde vlastně chcete bydlet?

Přemýšlím o tom novém domě na kopci.

Ten je velký dost i pro dvě rodiny.

- Pořád to bolí. - Jsou tam dvě kuchyně i dvě koupelny.

To je úžasné.

Jenže víte, její matka byla běhna a měla ji za svobodna.

Proto není k ničemu vychovaná.

- Opravdu? - Ano.

První, co jsem ji musel naučit, bylo čistit záchod holýma rukama.

Když vyčistíš záchod, očistíš i svoji duši. - Chápu.

Takové děti potřebují dvacet, třicet let práce, aby se naučily chování.

Poslužte si, prosím.

Tady je Kiho.

Asi už spíš. Zavolám ti zítra.

Chcete-li zprávu smazat...

Zloději!

- Nejsem zloděj. - To jsi, a kdoví co ještě.

Nejsem zloděj, jsem stěhovák.

Stěhováku, nemáš jablko?

Proč?

Ne.

Proč pořád třeseš hlavou?

Podrž si krk.

Šinagawa

Tam staví šinkanzen, ne?

- Asi ano. - Bydlíš tam?

Ne, bydlím u zastávky Jukigaja Ócuka.

Jukigaja Ócuka? Aha. Je to tam pěkný?

Co je uvnitř?

Broskve v konzervě.

Prvně vidím někoho, kdo má tolik konzerv.

Jeden by se do tebe kvůli tomu mohl zamilovat.

Je pravda, že se v Tokiu dá od stanice metra k další stanici dojít pěšky?

- Je to pravda. - Aha.

Dají se dojít i tři stanice.

Nelži, možná tak sportovci.

- Nemusí to být sportovec. - Je to jako závody.

To není závod. Projít tři stanice není závod.

Vezmi si bonbón.

Co jsi tam dělala?

Nic.

Dávej pozor na zpáteční cestě.

Co?

- Jsi rychlá. - To jsem.

Jsi jako tvoje máma.

To jsi vyčetl? Zahodil jsi ten dopis?

Ne, mám ho pořád.

- Přinesu ti ho a ty to zahodíš. - Vyhoď ho sám.

Já to neudělám. Něco takového vyhodit nemůžu.

Jdeš?

Chtěli tu postavit přehradu.

Kdyby to udělali, zatopili by celé město.