The Draughtsman's Contract

Pan Chandos trávil víc času se svým zahradníkem

než se svou manželkou.

Povídali si o ovocných stromech, a jim bylo špatně.

Své rodině i nájemcům dal díky suchu tolik švestek,

že jim střeva hromově duněla a zadnici měli celou bolavou.

Lavice ze švestkového dřeva ho v kapli stále připomínají,

jak se třísky z nich každou chvíli zadřou do zadku.

V hlavních rolích

Před pár lety tvrdili dva páni z Amsterdamu,

že v Allhevingay je to jak doma.

Všude je tam prý tolik rybníčků, jezírek a kanálů.

Dokonce i větrná pumpa. Neuvědomili si ovšem,

že otec zde dal vystavět ty nádrže, protože se bál ohně.

Pod hlavními schody míval dvě stě kbelíků s vodou.

S bratry jsme do nich někdy narychlo chodili čurat.

Dali je tam před smrtí mé matky a ještě tam asi budou.

Nepochybně je v nich celých třicet let stále stejná voda.

Patrně smíchaná s mou močí: močila jsem totiž jako kůň.

Stále tak močím.

Dále hrají

Srpen 1694

Jistý dům v Southamptonu jako by zboku neměl rozměr.

Je z bílého kamene a někdy vypadá jak oblak na nebi.

- Zvlášť večer. - Patří slečně Anterimové.

- Ta dáma nemá manžela. - A zboku také nemá rozměry.

Možná proto na rozdíl od domu nikomu nepatří.

Jedna i druhá plochost by vás jako malíře a kreslíře

...mohly zajímat. - Zvláště večer. A zboku.

Kostýmy

Výprava

Vévoda de Courcy nechal postavit vodopády.

Poté se zeptal stavitele, může-li znovu postavit totéž.

Po slovech díků mu řekl, že s náležitým honorářem ano.

Vévoda de Courcy do něho zezadu jemně strčil

a nešťastník našel smrt ve víru vod.

Kamera

Střih

Pane Noyesi, měl byste pro mne něco oplzlých řečí?

Mou úlohou je být zábavný a jistě vás něčím uspokojím.

Pak jste zde na svém místě, co se o ostatních říci nedá.

- Ti jsou tu na útraty jiných. - Paní, vy k nim přece patříte.

Já jsem je pouze pozvala. Odmítám k těm lidem patřit.

Náležím jen k tomuto panství.

O tom je zde právě řeč a vy z toho vycházíte skvěle.

Já sám bych vás přirovnal ke květům oranžovníků v sadu.

Nejste ve svých lichotkách moc vynalézavý.

I když zatím nejsem mocen, vkrátku vám nabídnu víc.

Ve společnosti těch, kteří vlastní četné sady Anglie,

a jako dáma italského světa jistě oranžovník oceníte.

Jeho květy tak sladce voní a jsou tak osvěživé.

Hudba

Scénář a režie

Myslíte, že otec požádá pana Nevilla, aby nakreslil dům?

Co kdybyste tomu napomohla? Pozvěte pana Nevilla sama.

To je a příliš nápaditá lest. Tohle váš otec neocení.

Můžete tím otce překvapit. A možná i pana Nevilla.

Pokud vás to děsí, svedeme to pak na pana Nevilla.

Podržuji si radost majitele vrhnout na dům světlo a stín

a také cítím žárlivost či satisfakci manželovu,

kdy zobrazuji jeho choť oblečenou nebo svlečenou.

Paní Clementová se ptala, mám-li ženu. Jak nepřípadné!

- Copak neví, že jsem ženat? - Ví spíš, že máte zahradu.

Nepřípadnost paní Clementové padá na vrub její skromnosti.

Zato vaše matka si plete skromnost s odstupem.

- Proč se drží pořád stranou? - Tak to není, otče.

Souží ji, že ji zanedbáváte. Je u vás na posledním místě.

- Po domě, zahradě a koni! - Nesmysl!

Byla bych ráda, kdybyste nakreslil dům mého manžela.

Pročpak?

Můj muž je na něj hrdý. Chce být spojen s každou cihlou,

s každým stromem v každé chvíli svého bdělého života.

Nepochybně i v svých snech, i když o nich už málo vím.

Při takovém vztahu, jaký má váš choť ke svému panství,

nepotřebuje mít jeho kopii.

Ješitnost takových mladíků mnohdy převyšuje jejich činy.

Pan Neville dokáže okouzlit tam, kde nezanechal stopu.

- Hlavně ženy bohatých mužů. - To je veskrze běžné, pane.

Zítra vám ukážu, jak lze kreslením okouzlit dámu.

Usedlost mého otce je možná víc než skromná.

Leč tato skromnost vám není proti mysli, takže ji nakreslíte.

Z různých stran v téže proporci.

Samozřejmě mne to zajímá, ale mám-li být neurvalý,

nemyslím, že si vy či vaše matka můžete dopřát mých služeb.

Proč ne? Přijďte se zítra projít do manželovy zahrady.

Rád bych, leč vzdor vašemu naléhání se obávám,

že v čase jablek budu ve službách lorda Charborougha,

dokud příští sklizeň nebude v moštu vypita.

Vaše matka je tak dychtiva vidět tento dům na papíře,

nebo snad dychtiva jste vy a matka je jen prostředník?

Připouštím, že zde tlumočím matčinu vůli.

Ona to však chce pro svého manžela.

S tou žádostí je to složité. Jsem polichocen.

Však nemohl to pan Herbert vyřídit sám?

Smyslem celého tohoto úsilí je, aby o tom nevěděl.

Vy, pane Neville, máte být nástrojem usmíření.

Pane Neville, jak vás mám přesvědčit, abyste zůstal?

Nemůžete mne přesvědčit, paní.

Ale mohu si vás koupit. Kolik byste stál?

Více, než můžete dát. Především jsem totiž líný.

Má cena závisí na možných požitcích. A zde je nečekám.

Paní...

Časně ráno odjíždím. Proto se s vámi rozloučím už teď.

Nenechte zase stříhat plot,

nevzdalujte se z panství a nepijte můj klaret.

Mám práci a neočekávejte mne dřív než za dva týdny.

Dobrou noc, paní.

Chci, abyste usedlost mého manžela zachytil na kresbách.

Chci 12 kreseb. Můj muž odjíždí na 12 dní. Stačí to?

Váš návrh nebere v úvahu to, o čem hovoříme celý večer.

Zvyšujete nároky, omezujete mne časem, chcete to hned.

Přesvědčil jste nás, že to odpovídá vašim schopnostem.

Vaše podmínky jsou přemrštěné...

...a moje budou také.

UMĚLCOVA SMLOUVA

Podmínky smlouvy:

Jsem najat na dvanáct dní, mám vytvořit dvanáct kreseb,

zachycujících usedlost pana Herberta s přilehlými parky.

Jednotlivé výjevy zvolím dle vlastní úvahy

- a dle přání paní Herbertové. - Zaplatím osm liber za kresbu

a ubytuji a budu živit pana Nevilla, jeho sluhu...

...a...

...a, paní?

...budu se s panem Nevillem setkávat dle jeho potěchy.

Během práce na kresbách je nutné dodržet jisté pokyny.

Kresba číslo jedna: od sedmé do deváté hodiny ranní

bude zadní část domu od koníren po prádelnu prázdná.

Nikdo nebude za žádných okolností procházet vraty,

nikdo nebude užívat zadní vchod ani manipulovat s okny

či s jiným příslušenstvím v zadní části domu.

A jako angrešt.

M jako meruňka.

C jako citron.

Citron! A jako ananas.

Ananas.

P jako pomeranč.

Kresba číslo dvě: od deváté do jedenácté hodiny ranní

budou trávníky spodní zahrady prázdné.

Nikdo nebude otvírat ani zavírat okna horních pater

ani s nimi jakkoli pohybovat.

Ten váš pan Neville má přímo božskou moc vylidnit krajinu.

Je div, že zpívají ptáci.

Kdyby nezpívali, pan Neville by si toho ani nevšiml.

Jeho postoj k přírodě je přísně hmotný.

Thomasi, proč se pan Neville zajímá o má prostěradla?

Chce je nakreslit, jak se mokrá suší před prádelnou.

- Proč musí být mokrá? - Na to vám nemohu odpovědět.

Možná jsou to u něj zasuté vzpomínky z dětství.

Kresba číslo tři: od jedenácté do jedné hodiny

bude zadní a severní část domu prázdná.

Prostor, kde se obvykle suší prádlo, bude uzpůsoben tak,

aby vyhovoval požadavkům kreslíře i pradleny,

která bude zodpovídat za náležité rozložení prádla.

Těší mne, že jste si uvolnila oděv tak, jak jsem žádal.

Kdy pan manžel rouboval hrušku,

ptal se na radu zahradníka, jenž slouží u pana Seymoura?

- Vy nemluvíte příliš hlasitě. - My...

- Neznáme jeho zahradníka... - Chápu. ...pane Neville.

Úhel mezi větvemi a kmenem je příliš ostrý.

Ale v zásadě je práce vykonána dobře. A co hrušky?

Když dozrávají, jsou chuti libé?

Ve starém Řecku žila krásná královská dcera Persefoné.

Jednou přišel hrozný bůh podsvětí a unesl ji.

Její matka tolik plakala, že se bůh podsvětí slitoval

a krásnou dceru jí vrátil.

Kresba číslo čtyři: od druhé do čtvrté hodiny odpolední

bude západní část domu a zahrad prázdná.

Nebudou zde žádní koně ani kočáry či jiné povozy

a štěrk příjezdové cesty bude netknutě uhrabán.

Nebude se rozdělávat oheň, aby z domu nevycházel kouř.

Pospěš si!

Kresba číslo pět:

od čtvrté do šesté hodiny odpolední

bude severní část panství prázdná

a nebude se zde pohybovat nikdo ze služebnictva.

Zvěři, která žije na polích, nebude v pohybu bráněno.

- Přeji dobrý den, pane Neville. - Pane Talmanne!

Vybral jste mému synovi jako dědictví krásnou vyhlídku.

Zatím na ni pohlížím jako na majetek pana Herberta.

Dohlédněte, aby Clarissa nešla v poledne do prádelny.

A přineste mi do salonu inkoust.

Napíšu panu Herbertovi, aby vzkázal, kudy se bude vracet.

Máte v úmyslu tam stát i nadále, pane Talmanne?

Odsud mám velmi případný výhled, pane Neville, díky.

Budete mít zítra na sobě týž oděv?

Proč?

Zatím jsem se nerozhodl.

Záleží to na mých komorných. Je to důležité?

Možná se obléknu stejně.

Kresba číslo šest: od šesté do osmé hodiny večerní

bude část zahrady u Hermovy sochy prázdná

a nebude se zde pohybovat žádný sloužící, kůň či zvíře.

Požádej zdvořile ty lidi, aby šli stranou. Usmívej se.

Nebuď hrubý!

Jděte pryč!

Pan Lucas se zajímal rovným dílem o zahradu i o své děti.

Pokaždé když se jeho žena čekala, zasadil ovocný strom.

Paní málokdy své dílo završila a děti jí umíraly.

Lucas ale nedokázal stromy porazit.

V jeho sadu je jedenáct stromů a každý má své jméno.

Angličané nyní mají kolonie, ale neumějí zajistit následníka trůnu.