50 First Dates

Tak jak bylo na Havaji?

-Úžasně. -Vážně?

-Tak povídej. -Seznámila jsem se s někým.

Byl to nejkrásnější týden.

Byla to taková letní láska.

Byl tak milý.

Ukázal mi všechna pěkná místa.

Potápěli jsme se.

-Bez přístroje. -Lezli jsme po horách.

Skákali jsme z útesu.

Trochu jsme popili.

-Masíroval mi... -Záda.

A tančili jsme...

...v dešti.

Ale nešlo jen o sex.

Naklepal si mě jak řízek.

Skončilo to trochu divně.

Chtěla jsem po něm telefon...

-Je ženatý. -Homouš.

-Na cestě do kláštera. -Nerad telefonuje.

Prostě utekl.

Byl to sice jen románek, ale...

Nezapomenu na ten týden...

...s Henry Rothem.

-Henry Roth. -Harry.

Harry Parakulka.

-Henry Roth. -Henry Roth.

-Henry Roth. -Henry Roth.

Henry Rothe! Proč jsi mi neřekl, že jsi tajný agent?

Mám raději výraz "pracovník rozvědky". Hned to nešlo.

Můžu ti zavolat, až přistaneme?

To můžeš, ale budu v Peru. Řekl jsem to trochu nahlas.

187: modrý kód. Vlk v noci spí.

Strčil ruku do šuplete a vytáhl pikslu s bonbonama. Dobrý.

Tintily vantily křupity křup.

Tak až se vrátíš z Peru.

-To asi nepůjde, Liso. -Lindo.

Já vím, změnil jsem ti jméno, abych tě chránil.

Musíme jít každý svou cestou.

No tak... sbohem.

Rozumím. Balím to!

-Nepřeskočilo vám? -Jeďte dál. Dám vám dvacku.

-Tak jo. Co váš pytlík? -Bolí jako čert. Dupněte na to.

Pozor, Honah Lee.

Já jsem člověk, ne mrož.

A já jsem veterinář, ne doktor. Nehýbej se, nebo nedostaneš odměnu.

Já vím. Vidíte, děti?

To je tak, když si někdo hraje se žralokem.

Proč šíříš tyhle lži? Žraloci jsou jako psi.

Koušou, jen když jim sáhnete na intimní partie.

To by byl dobrý název pořadu.

Žraloci: koušou, jen když jim saháte na intimní partie.

Mohlo by se to jmenovat Žraloci: chtěli mi sníst ledvinu.

Nech toho. Ty taky, Willie.

Všichni.

Právě nás proklel.

Tohle budeš používat čtyřikrát denně dva týdny.

-To zvládneš. -Co je té želvě?

Má nemocné plíce, moc kouřila.

Moc travky škodí, viď, Ulo?

Cože? Já přece trávu nekouřím.

A jak to vypadá s tou šťabajznou z Ohia, Honah Lee?

Je skvělá. Dneska jsem ji vysadil na letišti.

Chci slyšet detaily.

Co kozičky, zadánek, mazleníčko?

Tati, co je to šťabajzna?

Šťabajzna je národní pták Ohia.

A ty jsi státní idiot Havaje.

Tak, Willie, pochutnej si.

-Ty mě vážně bavíš. -Jo?

Jednou

si nějaká turistka tak užije,

že tu bude chtít zůstat.

Proč něco tak strašného říkáš

a proč mi stojíš na polštáři?

Nechci na něm vidět ani tvůj zadek. Zvedej se!

To se může stát.

Pak bys nemohl na tu svou cestu na Aljašku.

Ztvrdneš tady a budeš mít nějakou šeredku jako starý Ula.

-Dělám si legraci. -O té šeredce, nebo o tom věku?

Henry! Rychle! Něco je s Jockem!

Jocko! Copak je, kamaráde?

Neboj se. Bude to dobrý.

Uklidni se.

Nechci, aby ses na to díval, Willie. Zmizni někam.

Změř teplotu v bazénu. Dělej!

Co to děláš? Vezmi si teploměr.

Pomoz mi!

Podej mi ze sudu dvě ryby.

-Tak jo. -Vydrž.

-Tady jsou. -Bude to dobrý.

Jsou teplé, musíš na dno sudu.

To je ono. Děkuju.

No tak, kámo, vezmi si to.

-Nereaguje! -To vidím, Alexo.

Promiň, ale musela jsi dostat rybou, na uklidnění.

-Už jsi klidná? -Jo. Facka rybou mě uklidňuje.

Musíme manuálně zajistit dýchání.

Dej k němu hlavu a dívej se, jestli to zabírá.

-Můžu? -Ano.

-Raz, dva, tři! -Nic! Nic!

Dobře, tak to zkusíme znovu. Když to nezabere, uděláme mu tracheotomii.

A to nechceme. Třeba to vyjde. Ještě jednou.

Raz, dva...

To je panečku zvratků.

Kvůli tomu jsem se na to dala.

Abych pomáhala mořským zvířatům.

Měla by ses jít umýt.

Zkus terpentýn. Třeba to přebije ten smrad.

No jasně.

Věděl jsem, že krkneš, ale ty zvratky byly suprový.

To má za to, že mi snědla chleba s rostbífem.

Viděl jsi to, Willie?

Kapitánův deník. 5. listopadu, tři čtvrti na sedm.

Vyjel jsem s Mořským hadem na projížďku kolem Oahu.

Na tak dlouhé cestě ještě nebyl.

Pokud ji dokončí, tak se může vydat

do Bristolského zálivu,

kde žije spousta mrožů a...

Kruci!

To snad ne!

Ahoj, brouku. Co si dáš?

Asi kávu.

-Asi? -Už jsem snídal.

Počkám tu, až mě pobřežní hlídka odtáhne.

Co jsi měl?

Burákovou tyčinku a limonádu.

To není snídaně. Chce to vajíčka s lunchmeatem.

Udělej mu vajíčka s lunchmeatem, Nicku.

-Máte rád burákový tyčinky? -Mám.

Mám vám je dát do vajíček?

To ani ne.

Burákový tyčinky.

-Jsi moc pěkně ostříhaná, Sue. -Díky, Lucy.

To zíráte na mě, nebo na ni?

Začínáte mě trochu děsit.

Uklidněte se a dorazte ty lívance.

Asi bude místní. Ale netroufnul jsem si ji oslovit.

Byla hrozně pěkná.

Přece chodíš jen s přespolníma.

To je většinou moje pravidlo. Abych se náhodou nevázal.

Stopni to.

A tady ho máme. Gratuluju, maminko.

To vypadá, jako by se tu někdo bál závazku.

Budu hádat.

Tvoje školní láska se na večírku opila

a podvedla tě s celým zápasnickým klubem.

Skoro. Moje přítelkyně z vysoké. Tracy.

A nebyl to zápasnický klub, ale její konzultant.

-Byla na starší muže. -Na starší ženy. Asi o 50 let.

Doufám, žes tu obludu zastřelil.

Jak to mluvíš?

-Nejsi opilá? -Omlouvám se za ten slovník.

Jsem mrzutá kvůli nedostatku intimity.

Mlč. Tohle je jedna šance za život.

Teď půjdu k tobě do kanceláře a svlíknu se do naha.

Další tah je na tobě.

Možná nebudu tak ohebná jako dřív,

ale to vynahradím nadšením a ochotou experimentovat.

Nevím, jestli sis toho všimla, ale nejsem na chlapy.

Á, pan Buráková tyčinka.

Jak se vede, pane Sedmzabil?

-Vrátil jste se. -To ten lunchmeat.

Co mi ho udělat s vajíčkama?

-Máte ho mít. -Díky.

-Ahoj, Lucy. -Ahoj, Nicku.

Zkuste to takhle.

Je to jako pant.

-Že mě to nenapadlo! -Jste s tím projektem spjatá.

Nebuďte na sebe tvrdá.

Někdy je potřeba pohled zvenčí.

Víc očí víc vidí.

Já jsem Lucy.

Henry Roth.

-Těší mě. -Těší mě.

Je to pěkné. Pokračujte.

Počkejte. Jste tam sám. Chcete si přisednout?

Jistě, to by bylo skvělé, jestli vám to nevadí.

-Tak vy jste architekt? -To zrovna ne. Dělám do ryb.

Tak odtud ten zápach.

Krmil jsem ráno mrože.

Asi je to ještě ze mě cítit.

-Mám tu vůni ráda. -Ale ne.

-Ani ryby tu vůni nemají rády. -Já ano. Táta je rybář.

S mým bratrem Dougem vyrážejí na moře na celé měsíce.

Hrozně se mi stýská. Vždycky když se vrátí,

objímám každého pět minut.

Jsou cítit jako vaše ruce. Je to ta nejkrásnější vůně.

Kdybyste náhodou chtěla čmuchat, moje prsty jsou volné.

-Chcete? -Dobře.

Lachtani jsou známí svou sportovností

a delfíni svou inteligencí.

-A mroži mají... -Kly?

To taky, ale hlavně jejich genitálie jsou obrovské.

Vážně. Jsou na druhém místě mezi savci.

-A kdo je na prvním? -Myslím, že potetovaný obličej.

Líbí se mi váš smích.

Mně se líbí, jak mě rozesmíváte.

Nerada vás ruším, ale začínám prostírat na oběd.

Promiň, Sue.