Bossam: Steal the Fate (Bssamunmyeongeul Humchida / 보쌈: 운명을 훔치다)

Stůjte!

Jak se opovažujete!

Co jste zač? Jak se opovažujete vydávat za eunucha?

Co myslíte tím vydáváním? Jsem eunuch Yi Deok Pal.

Co jsou zač tihle dva?

Dobrý Bože. Toto je pravý eunuch Yi Deok Pal.

Co? Vy jste Yi Deok Pal?

Ano! Jsem Yi Deok Pal! Kdo jste vy?

Říkám, že jsem Yi Deok Pal!

I když byla totožnost tohoto darebáka odhalena, předstírá nevinnost až do konce.

Proč neřeknete rovnou, kdo jste?

Okamžitě je donuťte pokleknout!

A co vy? Budete se na ty podvodníky jen dívat?

Jsou to ničemové, kteří mají mezi sebnou podvodníka, jenž se nestydí používat jméno mého pána.

6. díl

Počkat! Počkat! Nechť obě strany poodstoupí.

Jsem si jistá, že jeden z nich je podvodník.

Dolsae, myslím, že bychom je měli zabalit do slaměných rohoží. Běž pro naše muže.

Ano.

První, kdo se pohne, až dorazí mí muži, je podvodník.

Zůstaňte na svých místech.

Co budeme dělat?

Na něco přijdem!

Jestli jsou skutečně vyšetřovateli pověřenými samotným králem,

musí mít mapae.

Ukažte nám mapae.

Ano. Ukažte mapae.

Mapae...

Vy nemáte mapae? Vidíte to?

Dokonce ani nemají mapae. To jsou jasní podvodníci.

Co si to dovolujete, podvodníku jeden!

Nemám mapae, neboť jsem dostal tajný rozkaz od krále.

Jsem skutečně eunuch Yi Deok Pal a tito muži jsou členy královské osobní stráže.

Pokud o mě pochybujete, pojďte se mnou na správní úřad.

My máme mapae. Na to nezapomínejte!

Tady.

Ukažte mi ho taky.

Nic na mě nezkoušejte!

Nevěřím ničemu, co nevidím na vlastní oči.

Dejte mi to.

Ani já vám nevěřím. Podívejte se!

Utíkejte!

Moje peníze! Moje peníze!

- Co to děláte? - Zloději! Chyťte ty darebáky!

Rychle!

Chyťte je! Utíkejte!

Chyťte je! Ničemové!

Tady. Ujeďte jim!

Jedeme!

Jak tam mám vylízt?

Proč na toho koně nenaskočíte?

Je na mě moc rychlej.

Stůjte!

Rychle ujeďte!

Zatraceně! Nestůjte tam! Jeďte!

Utíkají!

Rychleji!

Rychleji!

Nemyslím, že nás ještě někdo honí.

Nesvírejte mě tolik.

Neřekla jsem, že mě nemáte tak pevně svírat?

Jste v pořádku? Nezranil jste se?

Hlavně, že jste mi řekla, abych spadl z koně.

Já vám neřekla, že máte spadnout z koně. Chtěla jsem, abyste uvolnil sevření.

Neříkala jste, abych se držel pevně?

Jste pěkně troufalý!

S troufalostí běžte do háje!

Jak jste mohl udělat něco tak hloupého?

To jste chtěl umřít?

Nechtěla jste umřít spíš vy?

Dovolte mi otázku. Proč jste se pro mě vrátila?

- Chcete říct, že to opravdu nevíte? - Nařídil jsem vám, abyste nezastavovala!

Proč? Když jste se vrátila, abyste mě zachránila, myslela jste, že budu vděčností slzet?

Umím se o sebe postarat. Příště nebuďte hloupá a starejte se sama o sebe.

To je přesně to, co nejvíc nesnáším.

Už to víckrát nedělejte. Rozumíte?

Rozumím.

Příště ujedu a bude mi jedno, zda přežijete. Tak si nedělejte starosti.

Také vím, jakým jsem pro vás břemenem.

Kvůli mně jste vy a dokonce i Cha Dol ohroženi a pronásledováni.

Čím víc na to myslím, tím víc se stydím.

Co vás to tak najednou popadlo?

Vždyť se to všechno děje proto, že jsem vás unesl.

Nic dobrého jsem neudělal.

Jakmile se můj švagr zotaví a odejde, půjdu svou cestou.

Když už se věci takto vyvinuly, ocenila bych, kdybyste to dokázal snášet ještě chvíli.

Ale...

Co myslíte tím, že půjdete svou cestou?

Mám snad žít s vámi a vaším synem navěky?

Pravda, to ne, ale máte kam jít?

Samozřejmě, že ne.

Jak to, že si tak věříte? Nemáte ani žádné plány.

Postarám se o sebe.

Vždycky jsem věděla, že odejdu. Byla to jen otázka času.

No, tím lépe.

Bál jsem se, že se mě budete držet navždy a obviňovat mě z únosu.

Oznámíte mi alespoň předem, že odcházíte, prosím?

Proč se na mě tak díváte?

Také vás nemám v úmyslu zdržovat.

Budete muset odejít tiše a nenápadně, protože Cha Dol bude nešťastný.

Nevím, jak mu to vysvětlím.

Ten chlapec byl ke mně tak hodný.

Jak už jste řekla, nemůžeme spolu žít navěky.

Kvůli němu bychom se měli rozdělit dřív, než k vám zcela přilne.

Dobrá. Ale zatím to před ním držte v tajnosti.

Dohodnuto.

Buďme spolu, dokud se naše cesty nerozdělí.

- Mohu požádat ještě o jednu věc? - Mluvte, prosím.

Dokud se švagr zcela neuzdraví a neodejde,

tak se s ním nehádejte a snažte se být trpělivý.

Všechno je stále horší a horší.

Rozumím.

Žádám vás o to.

Však říkám, že rozumím.

Copak? Chcete, abych slib stvrdil malíčkem?

Však rozumím. Běžte dovnitř.

Vypij to, prosím.

Jestlipak ví, jak drahý ten divoký ženšen byl? A kolik obtíží nás stál!

Co? Řekl jsem něco špatného?

- Jak se opovažujete! - A co, vy darebáku!

Darebáku?

Mám snad podporovat někoho, kdo zvedl meč, aby mě zabil?

Proč se říká, že slovo muže má váhu zlata, Cha Dole?

Muž vždycky splní to, co slíbí.

Slyšel jste to, že?

Doufala jsem, že dodržíte slib, který jste mi dal, a nebudete se s ním hádat, dokud tu bude.

Noc pokročila, půjdu spát.

Nemáš ani vlastní pokoj. Kde budeš spát?

Můžu spát v kůlně, tak se o mě neboj.

Ne, švagrová.

Ať spí v kůlně ten chlap. Ty spi v pokoji s Cha Dolem.

Kdo vám dovolil mi něco nařizovat? Proč bych měl spát v kůlně?

Chcete říct, že necháte spát v kůlně křehkou ženu?

Ne, však můžeme spát všichni zde.

A co rozdíl mezi pohlavími? Jak s ní můžete spát v jedné místnosti?

Doposud jsme tak spali a nic se nestalo.

To se od nynějška změní!

S tak ušlechtilou ženou nemůže buran jako vy spát v jedné místnosti!

Podle sebe soudím tebe.

Přestaňte, prosím.

Jelikož jsi byl zraněný a musíš se v klidu zotavit,

- budeš spát tady. Já půjdu do kůlny. - Ne, švagrová.

Ztratila jste rozum? Dny jsou chladné. Vždyť tam zmrznete.

To je samé "nesmíte", ale co tedy chcete, abych udělala?

Nemohl bys z kůlny udělat pokoj, tati?

Proč ten dům opravovat? Jak dlouho si myslíš, že tady budeme žít?

Jakmile se něčí vznešené tělo uzdraví, musíme odtud uprchnout.

Jak se opovažujete! Vaše drzost dosahuje až k nebesům!

Nacpal jste se divokým ženšenem a najednou máte až přehršel sil!

Když vidím, jak se vztekáte, je mi jasné, že je vám líp!

Švagrová!

Otevřete! Otevřete!

Proč jste přišel do mého domu?

Přišel jsem vám oznámit, kdy má být přemístěn hrob princezny.

Jelikož se tato záležitost týká zdraví krále, nemůžete ji odkládat navždy, že?

Naléhal jsem na věštce, aby určili vhodné datum.

Hrob se přemístí za sedm dní. Poslední den v měsíci.

Není to příliš uspěchané?

Vše potřebné je připraveno, takže není důvod k obavám.

Musím to sdělit své rodině.

Naše domácnost se na to bude muset připravit.

Zkuste domluvit jiné datum.

- Omlouvám se, ale to nemohu udělat. - Jak to?

Král již dal souhlas. To je prozatím vše...

- Kdo je tam? - Já, otče.

Znáš toho muže, který právě odešel?

Nebyl to Kim Ja Jeom?

Najdi někoho, kdo ho bude sledovat.

Od této chvíle chci vědět o všem, co dělá.

A s kým se stýká. Musím vědět vše.

Ano, budu se řídit vaším rozkazem.

Jak může z někoho vycházet tak odporný puch!

Udělám to.

Udělám to sama. Běž dovnitř, prosím.

Něco takového jsi nikdy předtím nedělala.

Všechno je jednou poprvé.

Pro mě to není nějaká obyčejná práce. Je to důležité.

Důležitá práce, kterou se musím naučit pro přežití.

Ne, od nynějška již nebudeš muset nic takového dělat.

Nedovolím ti to.

Běž dovnitř. Ještě ses zcela nezotavil.

Je mi mnohem lépe.

Je to tak. Je mi dobře.

Tak se vrať dovnitř, prosím.

Dala jsem tomu muži slib.

Jakmile se zcela zotavíš, odejdeš odsud.

- Takže... - Neodejdu sám.

Neodejdu bez tebe. Nenechám tě tady.

I kdybys otočil svět vzhůru nohama, můj názor nezměníš.

Nemám v úmyslu s tebou odejít.

Vzdej to, prosím.

Vzdej to a odejdi.

Nemohu to vzdát.

Kdybys byla na mém místě, dokázala bys odejít sama?

Ano, dokázala bych to.

Pokud to nevzdáš, odejdu dříve než ty.

Půjdu na místo, které nikdo nezná. Nikdo mě nenajde. Zmizím.

Ať už s tím souhlasíš nebo ne, budu si dělat, co chci.

Máš v úmyslu žít s těmito lidmi?

Hodláš je přijmout jako svou novou rodinu a být na nich závislá?