Tomorrow We Live

TOTO JE PŘÍBĚH MALÝCH LIDÍ, NEDŮLEŽITÝCH LIDÍ.

ALE JSOU TO LIDÉ FRANCIE.

JE TO SKUTEČNÝ PŘÍBĚH.

VŠECHNO SE JIM TO STALO,

MOHLO SE TO STÁT I NÁM.

VELITELSTVÍ

Pozor! Pochodem v chod!

Vlevo v bok!

Můžete prosím odejít?

Omlouvám se, je to naléhavé.

Raději bych se někomu vyhnul.

Příště se, prosím, schovávejte někde jinde.

Zajisté, mademoiselle.

Můžete už, prosím, jít?

Už jdu, mademoiselle.

A děkuji.

Nech mě hrát po svém.

Pokud ti nevadí dělat ze sebe hlupáka.

Dobrý večer, dámy a pánové.

- Kdo to je? - Nevím.

Dávej pozor.

- Dnes člověk neví… - Ne.

Je Francouz. Jak sleduje Frissette.

Koňak.

Příště si řeknete o biftek.

Stálo to za zkoušku. Tak kávu.

- A i tak máte štěstí. - Vždy mám štěstí.

V této době štěstí potřebujete, monsieur.

Začalo to dobře.

Jak se jmenujete?

Jean Baptiste.

Jeane Baptiste, proč?

Jeane Baptiste, proč dáváte psíkovi na čumák dehet?

Děkuji. Dáte si se mnou skleničku?

Tisíceré díky.

Germaine, brandy Napoleon pro návštěvu.

Zajisté, monsieur. Voilà.

Monsieur, připiji vám.

Na Francii.

Na milovanou Francii.

Jací jsou tu bošové?

O nic lepší než kdekoli jinde. Zločinci.

Proč bych měl? Je Francouz nebo ne?

Nesmysl. Jen proto, že je lichvář,

ještě není zrádce.

Taky nemáte rád boše, že ne, monsieur Jacquiere?

Mluvil jste na mě? Jsem trochu nedoslýchavý.

Už musím domů.

Náhodou netušíte, kde se dá sehnat kousek sýru?

Madam Dola měla dnes nějaký v obchodě.

Ano, ale ten byl moc drahý. Až příliš drahý.

A to je nejbohatší muž v Saint Pierre. Ten starý skrblík.

Matthieu, nemůžeš zahrát něco veselejšího?

Jeane Baptiste, proč?

Jeane Baptiste, proč dáváte psíkovi na čumák dehet?

Protože ho má pořád suchý

Tak proto vždy mažu psíkovi na čumák dehet

Tak proto vždy mažu psíkovi na čumák dehet

Doufám, že tu s námi pobudete.

To záleží. Kde bych dnes mohl přespat?

Za rohem je hotýlek.

Ptal se monsieur tebe?

Chtěla jsem pomoct.

Nepotřebuje pomoct.

Ale potřebuji, nenahlásil jsem policii, že odcházím ze Saint-Nazaire.

Bošové jsou tu přísní.

Najděte si něco před zákazem vycházení.

Už vím. Hotel de La Bella Lyons naproti.

- Děkuji. - Rád pomohu.

Je tu nějaká práce?

Když vám nevadí, že platí ta německá prasata.

Musím na čerstvý vzduch.

Sbohem, dámy a pánové.

Zdravím, Fräulein.

- Dáte si skleničku? - Už jsem měla.

- Nechcete se projít? - Už jsem se prošla.

Nechcete se projít?

Ne? Tak třeba jindy.

Mon dieu, nestihneme zákaz vycházení.

Honem, Henri.

Promiňte, monsieur. Začíná zákaz vycházení.

Kávu.

Máme porušit příkaz Kommandanta?

Ne.

- Musím sem zajít jindy. - Musíte?

Doufám, že už ho neuvidím.

- Jste vybíravá, ne? - Proč by ne?

Provdáte se za boháče, že?

- Vadí vám to? - Kdo to je?

Ještě nevím.

Pak ještě máme šanci my ostatní.

Dost si věříte, ne?

Mám přece vždy štěstí.

Dobrou noc, panenko.

Kožich s diamanty vám bude slušet.

900 FRANKŮ

Kdo je tam? Co chcete?

- Máte volno? - Ne.

Manžel tu není a nebudu riskovat.

Hej, ty!

- Kdo je tam? - Nebojte se.

Vůbec se nebojím.

To jste vy.

Děláte tohle pravidelně?

Vysvětlím vám to, mademoiselle.

- Vím, že zase utíkáte. - Ano.

A tomu mám věřit?

Věřte, čemu chcete.

Schovávám se před hlídkou.

Nemám v pořádku doklady. Nevím, kde přespat.

- Co je, Marie? - To nic. Je Francouz.

- Co chce? - Nemá, kde přespat.

Nejsme hotel.

Omlouvám se za vyrušení. Půjdu.

Pokud máte potíže…

Potíže? Proč se schováváte?

Nemám v pořádku doklady…

Chcete ohrozit nevinné osoby?

Nevíte, že nás za to zastřelí?

- Ale otče… - Ne. Musí odejít.

Už jdu.

Ale takhle nemůžete odejít. Chytí vás.

Pojďte se mnou.

Zbláznila ses?

- Neboj se. - Marie, zakazuji ti to!

- Ano? Kdo je to? - Tady Marie.

Madam Laboucheová, ten muž je můj přítel.

Necháte ho tu přespat?

Ať jde dál.

- Sbohem. - Děkuji, mademoiselle.

- Vítejte, monsieur. - Děkuji. Jste laskavá.

Musíme si teď pomáhat. Pojďte.

Měl bych vás varovat, že nemám v pořádku doklady.

To nic.

Nejste první a ani poslední, chlapče.

Posaďte se. Dám vám polévku.

- Nějaké potíže? - Vůbec ne.

- Musela jsem mu pomoci. - Já vím.

Myslel jsem tím, že máš být s cizinci opatrná.

Mohou smýšlet jinak.

Já vím. Ale prostě jsem mu věřila.

Během chvilky jsi se toho o něm dost dozvěděla.

Ale mám novinky.

Byl tu Matthieu.

Ano, a sklad benzínu?

Naprostý úspěch.

Úžasné.

To ty jsi úžasná, Marie.

Francie je pyšná na tvou odvahu.

Odvahu. Nikdy jsem se tolik nebála.

Pak je tvá odvaha ještě větší, dítě.

Jsem tvé dítě. Dobrou noc, otče.

Byla to jen malá opravna, ale byl jsem na ni pyšný.

Dařilo se mi dobře, našetřil jsem.

Brzy bych měl čerpací stanici, 10 000 litrů.

Měl jsem takové plány. Chtěl jsem někoho zaměstnat.

Postavit novou dílnu.

- Chtěl… - Polévka je špatná.

Měla být s masem, ale není.

Ti němečtí zloději se o to postarali.

Vypadá výborně.

Odkud máte ten chléb?

Vy Bretonci neumíte péct chléb.

Nejlepší pekaři jsou z Marseilles.

- Dělala jste ho vy? - Ano, peču.

Už od té doby, co syn odešel. Je u Svobodných Francouzů.

- Jak se dostal do Anglie? - Nějak to jde.

Hodně lidí odešlo.

Hodně Angličanů, co tu zůstalo, i hodně Francouzů,

a půjde mnoho dalších.

Proto jsem v Saint Pierre.

Musím do Anglie. Můžu tam pomoci.

Můžu jim říct, že…

To nic.

Pořád mě otravují, že chtějí víc chleba.

Už jdu.

Pokud takhle pozdě chcete chléb…

Dobrý večer, monsieur. Co pro vás mohu udělat?

- Hledáme muže. - Muže?

Božínku, co bych ve svém věku dělala s mužem?

Já jsem… chci vám něco ukázat.

I vojáci z Reichu mají slabost, n'est-ce pas?

- A já znám tu vaši. - Opravdu?

Děláno ze smetany.

A neptejte se, odkud ji mám.

Dobrá.

Říkám vám, že tu ztrácíte čas. Nikdo tu není.

Bože, kolikrát vám to mám říkat?

Stydne mi polévka

a pokud chcete otravovat poctivé občany…

Mlčte už! Přestaňte ječet jako siréna.

Takže mě budete ještě urážet, ano?

Počkejte, až to uslyší Kommandant.

Něco vám k tomu poví, příteli.

Nebo zítra nedostane houstičky.

Jen černý chléb jako všichni ostatní a může se jím udávit.

Nevzrušujte se.

To tedy ano, už mi došla trpělivost.

Víte co? Příště o tom Kommandant uslyší.

To vám slibuju.