Love Is Blind: Sweden (Love is Blind: Sverige)

Pořád mi to přijde neskutečné.

Za necelé dva měsíce se stal jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě.

A dneska se bereme. Jde tady o hodně.

Zlatíčko, bude to dobré.

Je to láska, a to jsem myslel, že já ji nikdy nenajdu.

Oba jsme pro sebe navzájem vysnění partneři.

Je to kouzelné.

- Jo! - Jo!

Tenhle experiment je ta nejlepší věc v mém životě.

No teda!

Super!

Mluvíte s někým přes zeď

a dojde vám, že tam sedí ten pravý.

Jsi nejlepší ze všech a jsem za to tak vděčná.

Je to šílené.

Chci jen tvou lásku.

Klečím před tebou na koleni.

To ne!

Vezmeš si mě?

Ano, vezmu.

Jdeme na to!

Tohle je možná obrovská chyba.

- Nech mě. Jdu pryč. - Nechápu to. Končím.

Proč ti mám dokazovat, že jsem hodný lásky?

A do prdele!

Na tohle už nemám. Chováš se toxicky.

Nech mě být!

- Přijde mi, že to nechápeš. - Ne, to máš pravdu.

Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát.

Každý narazí ve vztahu na těžké chvíle.

Ale pokud si řekneme své ano, budu ta nejšťastnější holka na světě.

LÁSKA JE SLEPÁ: ŠVÉDSKO

Na zdraví, holky!

Na lásku!

- Na zdraví! - Na zdraví, chlapi!

Zlomte vaz.

Jaký z toho máte pocit? Chodíte často na rande?

No, ne že bych se nesnažila.

Lidi mě vždycky soudí podle vzhledu, takže tohle bude zajímavé.

Často se dostávám do divných situací.

Ale chci někoho trochu sebeuvědomělého.

- Ahoj! - Ahoj!

Pojďte si sednout.

Moc ráda vás všechny vidím.

Jmenuju se Jessica Almenäsová a je mi velkým potěšením

přivítat vás do největšího experimentu pro zamilované ve Švédsku.

Láska je slepá: Švédsko.

Takže, co vás sem přivádí?

Sama si očividně chlapa vybrat nedokážu, takže v tom uvítám pomoc.

- Potřebuješ pomoc. - Přesně.

A to je na tom experimentu tak skvělé. Víme, že ti…

Teda aspoň doufáme, že všichni tady to berou vážně.

Přesně tak.

Hledám u muže podporu a pocit bezpečí.

Víme, že to funguje. Existujte mnoho párů a rodičů,

kteří jsou toho důkazem.

Je to naprosto úžasné. Občas člověk musí sebrat odvahu.

Holky, možná se fakt budeme vdávat.

Budu zase brečet.

Jak se cítíš? Jsi dojatá?

Ano, z toho očekávání. Je to vzrušující.

Moje máma mi volá každý den a ptá se na to samé: „Už někoho máš?“

Tak jsem řekl, že teď si někoho najdu.

Moje máma řekla: „Nechoď tam. Nikdo tě nebude chtít, Danieli.

Zníš, jako bys nosil flanelovou košili a gumové holínky.“

Jo, nemám moc okouzlující přízvuk a nemůžu s ním nic dělat.

Snad dokážu zaujmout něčím jiný. Uvidíme.

V těchto buňkách budete deset dní chodit na rande,

aniž byste se navzájem viděli.

A snad bude na druhé straně zdi vaše velká láska.

Pokud to tak bude a zasnoubíte se,

teprve pak se poprvé spatříte.

Je láska slepá?

Vaše dobrodružství právě začíná.

Buňky se otevírají!

Budeme se vdávat.

Stoprocentně.

Tak pojďme na to, kluci.

Panebože!

Těšíte se?

Zlom vaz, kámo.

No teda!

Hodně štěstí.

- Hodně štěstí, holky. - Jdeme na to.

- Zlomte vaz, kluci. - Hodně štěstí.

- Ahoj. - Ahoj!

Proboha!

Nazdárek! Promiň, že tak řvu.

Děláš dojem.

Co pro tebe znamená láska?

Bože. Jsem strašně nervózní.

Občas se vzbudím a mám v posteli holku nebo dvě.

Myslím svoje kočky.

- Kreativita je pro mě špatné znamení. - Myslíš dobré znamení?

Jo! Přesně tak.

Jsem nadšenec do historie, takže toho vím hodně

o různých králích a Mongolech.

- Víš, že umím udělat „kulu“? - Co tím myslíš? Co je „kula“?

- Čím se živím? - Jo.

Podnikám v basketbalu. Dřív jsem hrál.

Tak to budeš nejspíš aspoň vysoký.

- Jo, jsem docela vysoký. - Tak 190 cm?

- Jo, ještě trochu přidej. - Přidat?

Aha. Dva metry? 197? 198?

- Přidej. - No panečku.

- Chceš to vědět? - Ne.

Měřím 206 cm.

SPORTOVNÍ KONZULTANT

Jsem tady, protože mi randění zatím moc nevycházelo.

Lidi předpokládají, že jsem sukničkář nebo tak něco.

Jsem vysoký. Asi jsem docela pohledný.

Jsem basketbalista, takže mě lidi vnímají jako někoho,

kdo nechce nic vážného, ale jen zábavu.

Zlom vaz, kamaráde.

Většina lidí nepozná, jaký jsem uvnitř.

Řekl bych, že Aron je nepochopený a vždycky byl nepochopený.

- Koho tu máme? - Angelicu.

- Ahoj, Angelico. - Bože, to je stresující.

Já jsem Aron, mimochodem.

- Bože, ani jsem se nezeptala. - Ne.

- Řekla jsem jen „ahoj“. Ahoj, Arone. - Bylo ti to fuk.

Bože. Tak jo, Arone, popiš se třemi slovy.

Vášnivý.

S velkým srdcem a…

Nejspíš s láskou k životu.

Ty máš nějakou vášeň? Něco, do čeho jsi zapálená?

To je těžké. Moje rodina a přátelé.

Toužím založit rodinu.

- Opravdu? - Jo. A ty?

Chci děti. Miluju děti.

To je dobře.

Co je pro tebe ještě důležité kromě…

- Ve vztahu? - Jo, ve vztahu.

Chci opravdu někoho, kdo si je jistý sám sebou a stabilní.

Co přesně tím myslíš?

Někoho, kdo ví, co chce.

Nevím, jestli jsem stabilní. U filmu od Disneyho budu brečet jak malej.

Miluju chlapy, co brečí u filmů.

- Opravdu? - Jo.

Už teď vím, že chci s tebou další rande.

Nekecej! Jsem z toho celá natěšená.

- Kde ses tu vzala? - Jo, co jsi zač?

- Bože, to je něco. Tak jo. - Měj se.

Měj se, Angelico.

A sakra!

Do čeho jsme to vlezli, chlapi?

Jsem tak nervózní.

OŠETŘOVATEL

Asi teď nepůsobím moc mužně, jako frajerský Latinoameričan, ale…

Myslím to vážně. Jsem nervózní.

A snad to nebude problém.

Do prdele.

Chci potkat svou životní partnerku a oženit se.

Takže snad bude na druhé straně někdo, kdo ke mně pasuje,

protože přesně to chci.

Třeba někoho najdu a nebudu sám po zbytek života.

To mi stačí.

Sakra.

- Haló? - Nazdárek!

- Ahoj. - Kohopak tu máme?

- Jsem Fabian. A ty jsi? - Já jsem Ellen.

Ahoj, jsem trochu nervózní. Nevadí to?

- Nervozní? Už je ti líp? - Jo.

Ale bál jsem se, že nedokážu ty dveře otevřít.

Ty jsi zlatíčko. Ach…

Říkal jsem jim, že to nedokážu.

To, co tu děláme, je dost divné, takže není divu. Já byla taky nervózní.

Pověz mi o sobě. Odkud jsi?

Jo. Bože. Rovnou na věc. To je super.

- Tak jo, jsem z Argentiny. - Jo.

Dva roky jsem tam studoval medicínu.

Pak jsem trochu cestoval. Chvíli jsem byl v Chile, v Peru…

A skončil jsem v Londýně.

Pak jsem jel za přáteli do Švédska a došlo mi, že tady chci zůstat.

- Aha. - Jo.

- Taky jsem chvíli žila v Londýně. - Aha, to je zajímavé.

Jo, a zrovna jsem se vrátila zpět domů z USA.

Aha.

- A před tím jsem žila v Austrálii. - Páni.

Žila jsem na hodně místech,

- všude možně. Dost cestování. - Bezva.

Jo. A jaký jsi ve vztahu?

Občas jsem trochu staromódní. Tradiční.

Rád si zajdu na dobrou večeři, kde se může partnerka hezky obléct

a můžu na ni být pyšný.

Dávám dárky a květiny a podobně.

Ale zároveň to nechci přehánět.

- Ne. - Co si o tom myslíš?

Občas mám taky problém s tím, že to přeháním.

- „Tak akorát“ mi nic neříká. - Ne, dobře.

Kdyby mě někdo rozmazloval, tak bych si nestěžovala. A staral se o mě.

Občas se až moc soustředím na to, abych se ostatním zalíbila.

- Snad se ještě setkáme. - Jo, rozhodně.

- Tak ahoj. - Ahoj.

Takže tentokrát se zaměřím na to, jak se cítím já.

Jenže nevěřím svým instinktům.

STYLISTKA

V minulosti neměly moc pravdu.

Ach, bože.

Často říkám, že jsem slepá, co se týče varovných signálů.