My Wife Got Married (아내가 결혼했다)

Tohle je španělská hlavní liga 2001-2002.

11. finálové kolo.

Hlavní soupeři Real Madrid a Barcelona jdou proti sobě.

Nyní jsme na Santiago Bernabeu, kde můžeme sledovat zápas.

Hráči Realu byli loni šampióny

a ani letos to s nimi nevypadá špatně.

Barcelona na tom není o nic hůře.

Barcelona by je ráda vyřadila ze hry.

Zápas je velmi napínavý a drsný, ale to se dalo čekat.

Samé nelítostné střety.

A máme tu žlutou kartu.

Přihrávka.

Zahýbá doleva.

Zidane střílí...

A je tu Raul...

Gól. Dali gól.

Tohle je pro ně náskok. Raul využil šanci.

Vidíme jak Figo padá k zemi.

Barcelona dnes hraje obzvlášť drsně.

Kim Joo Hyuk.

Son Ye jin.

Joo Sang Uk.

Podle románu Park Hyun Wooka.

Díky.

Bylo jaro 2002, když se naše cesty opět zkřížily.

MY WIFE GOT MARRIED.

Doufal jsem, že na sebe ještě někdy narazíme...

Myslím to vážně.

Museli jsme čekat na náhodné setkání?

Mohl jsi zavolat.

Ach, telefon...

Zavolat?

Myslel jsem, že to bude trapné.

Taky bys mi to nemusela vzít.

Pravda, náhodné setkání je lepší. Je to tak tajemné.

Tvoji rodiče si s tvým jménem vyhráli.

Jednou se nadechneš a všichni tví poddaní jsou v pozoru.

Ju Ina... to znamená vaše výsost.

Říkáš to samé, co předtím.

- Vážně? - Jo, úplně stejná slova.

Byl tu důvod, proč jsem nedokázal zapomenout.

Na první pohled vypadáš chladně.

Ten den jsem neměl v úmyslu tak hloupě žvanit.

- Šéfová Ju... - Šéfko...

- Pojďme někdy na kafe. - Tak na kafe?

- Ne. - Co?

Kdyby šlo o alkohol, tak možná.

Co jsi mi chtěl říct?

Tvoji rodiče tě pojmenovali skvěle.

Ju Ina... znamená vaše výsost.

V době kdy lna pracovala v naší společnosti

jako nezávislá programátorka,

všichni chlapi ji zbožňovali.

Ať už svobodní nebo otcové rodin.

Ach... vysoké školy.

A já?

Jednou jsem měl šanci.

Viděl jsi včera večerní zprávy?

Jo, viděl.

Ti bastardi utekli i s penězi.

Udělat to my, tak máme doživotí.

Co? Děláš si srandu?

Jak to, že ceny akcií klesají?

- Je tu někdo? - Vedoucí Ju.

To pálí.

Nepřeháněj to.

Tam nebylo místo pro mě.

Nekecej.

Říkám ti to jasně, nemá podprdu.

- Sunbae Roh. - Ano.

Mohl bys něco zkontrolovat?

Co? Na co bych se měl podívat?

Díky tobě se dnes cítím lépe.

Od rána jsem se cítila tak trochu...

- Trochu...? - Smutně.

- Jak to? - To nic.

Řekni mi o co šlo?

Něco, co může pro mě znamenat hodně, ale pro druhé je to prkotina.

Ty mě zničíš... Co se stalo?

Barcelona prohrála! To jediné co mám ráda ...

Barcelona?

Máš na mysli FC Barcelona?

Ano.

Jak můžeš říct, že to nic není? To je věc!

Já nespal celou noc.

Omlouvám se, že to musím říct, ale já se od rána cítím skvěle.

- Ty fandíš Realu! - Jo.

A díky tobě je mi ještě líp.

Začínáš mě štvát.

Skoro dali gól! Viděl jsi to, ne?

Kluivert hrál perfektně.

Jak ho mohl nedát?

Raulův gól neberu.

Zlomilo mi srdce, když Figo odešel.

Jak se to mohlo stát? Bože ...

Nikdy jsem neviděl ženu, která by tak prožívala fotbal.

Máš ráda sporty?

Ne.

Mám ráda jen Barcu.

Ach... Barca.

Barca...

i pod tímto jménem je známý fotbalový klub Barcelona.

Znáš "Hold Katalánsku"?

- Jo. - George Orwell!

Mám moc ráda knihy.

Ten román je o španělské občanské válce nebo o fotbale?

Asi si to spojila.

Pokud jsi to nečetl, tak si to přečti.

- Mohla jsi to vzít. - Nebylo třeba.

Ta kniha mě přivedla k Barce.

Během španělské občanské války,

Katalánsko odolávalo až do konce.

A středem byla Barcelona.

Nou Camp byla svobodná oblast.

Hněv všech Katalánců explodoval.

To já fandím Realu, protože Zidane hraje skvěle.

Barca je vznešený duch Barcelony.

To je víc, než fotbal.

Mě fotbal zas tak nebere.

Figo je zrádce.

Má tak svůdné rty.

A jak krčí obočí, když je rozčilená.

Pořád sliboval, že nepřestoupí.

Figo přestoupil z Marcelony k Realu.

Ok...

To není zrada. Takový je svět profesionálů.

Barca je jiná.

Mají bojovného ducha a víru před každým zápasem.

Vzpomínáš si, kdy Figo poprvé oblékl dres Realu?

Lidé na něho házeli sendviče, plechovky od piva

a dokonce řetězy z kol.

Nezajímá mě Figo nebo Zidane.

Zajímá mě jen... jestli to bude s námi pokračovat.

Řekl jsi "kruté"?

Je to začátek? Nebo konec?

Slovo "kruté" se k Barceloně nehodí.

Ino...

Omlouvám se, ale...

Konec.

Budeme zavírat, prosím...

mohli byste zaplatit?

Ne, ne...

Real, Real, Real!

Něco vypadá špatně už od pohledu.

Můžete dopít to, co máte.

Měla jsem dobré období...

- Podívej... - Deok Hune.

- Deok Hune. - Ano?

V tu chvíli kopla do míče

a dala gól.

Co si zajít ke mně na kávu?

Páni!

Jak jsi to mohla všechno přečíst?

Nečetla jsem je.

- Mám kolem sebe ráda staré knihy. - Děkuju.

Nakupuju knihy.

A čistím je hadříkem.

A pak je dám uschnout na slunce.

Pak je vložím sem.

Ale to není všechno. Občas nějakou vytáhnu

a přivoním k ní.

Jen se podívej.

- Hádej kdo je Kim Eun Sung? - Kdo?

- Tady. - To je překladatel.

Jo, nějaký člověk vyhodil knihu s věnováním od překladatele.

A ...

podívejme se na tuhle knihu.

Ráno, 7. června 1978, když pršelo.

Ji Suk měl depresi.

To je můj koníček.

A konec!

Konec...

Je to tu cítit jako v knihkupectví.

Zdá se ti to tu zatuchlé?

Oh, ne, ne! Voní to pěkně.

Jako ty.

V tu chvíli, kdy začne zpívat, se mu zvětší břicho.

Ino.

Ino...

Byla fantastická.

Úplně pohltila celé moje tělo.

Miliónem částic kůže se dotýkala mého těla.

Nikdy jsem nezažil tak skvělou hru.

Kreativní hru ...

A nesobeckost...

Deok Hune ... už jsem.

Udělala ze mě...

nejlepšího střelce!

Je to divné.

Cítím, jako bych vždycky čekal na tuhle chvíli.

Zní to hezky.

Myslím to vážně.

Vím, že jsi člověk, kterému mohu věřit.

Vážně?

Můžu se tě na něco zeptat?

Na co?

Proč nenosíš podprsenku? Vadí mi to.

Vadí ti to?

Víš, jací jsou chlapi.

Když nebudeš nosit podprsenku, budou na tebe pořád zírat.